|
| |
|
|
Personální pnutí ve vedení KSČ v letech 1987-1989. Vliv přestavby na události v Československu na konci osmdesátých let
Matějíček, František ; Cuhra, Jaroslav (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Bakalářská práce nazvaná "Personální pnutí ve vedení KSČ v letech 1987-1989. Vliv přestavby na události v Československu na konci osmdesátých let." pojednává o situaci v nejvyšším vedení Komunistické strany Československa v letech 1987-1989 v závislosti na změně politické linie Sovětského svazu a nástupu Michaila Sergejeviče Gorbačova do funkce generálního tajemníka ÚV KSSS. Cílem práce je popsat postoj vrcholných komunistických politiků k přestavbě hospodářského a společenského mechanismu a vývoj s tím souvisejících rozporů uvnitř strany. Zabývá se personálními přesuny, srovnává přístupy politických křídel vedených Vasilem Biľakem, Gustávem Husákem a do procesu nově vstupujících politiků reprezentovaných Ladislavem Adamcem a Miroslavem Štěpánem. Studie zároveň zkoumá atmosféru v nejvyšším stranickém orgánu, předsednictvu KSČ a mocenské ambice jednotlivých osobností. Na základě vzpomínek aktérů doby se pokouší nastínit model politického rozložení sil, které na konci osmdesátých let v domácí politice nastalo a ve svém důsledku přispělo k pádu komunistického režimu.
|
|
| |
|
|
Esperanto v Československu v letech 1945-1970
Votýpková, Eliška ; Tůma, Oldřich (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Diplomová práce poskytuje obraz esperantského hnutí v Československu po druhé světové válce až do začátku normalizace ve světle ústředních esperantských periodik. Toto období prolnula existence SE ČSR, éra esperantismu udržovaná mladými esperantisty a esperantisty obránci míru a nakonec esperantský orgán Ministerstva školství a kultury, Československý esperantský výbor. V práci je vyzdvihnuta funkčně - organizační stránka esperantského hnutí, klíčové události a jsou charakterizovány nejzajímavější esperantské akce (např. Letní školy esperanta). K ucelenějšímu obrazu historie hnutí té doby slouží pohyb československých esperantistů na světových esperantských kongresech a neméně zajímavý vztah esperanta a Společnosti národů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Československo-korejské vztahy v době korejské války 1950-1953
Janeček, Pavel ; Nálevka, Vladimír (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Dne 25. června 1950 zahájila vojska Korejské lidově demokratické republiky masivní útok přes 38. rovnoběžku, dosavadní hranici s Jižní Koreou. Začala korejská válka, první horký konflikt války studené. Přímými protivníky zpočátku byli vojáci jihokorejské a severokorejské armády. Zakrátko se na straně napadeného státu v rámci akce OSN proti agresi vojensky angažovaly Spojené státy americké a dalších 15 států. Ani Korejská lidová armáda (vojska KLDR) nebojovala bez spojenců. Na podzim roku 1950 se do bojů zapojili čínští "dobrovolníci". Bez sovětských dodávek, specialistů a Stalinova svolení by severokorejský vůdce Kim Ir Sen válku nezahájil. KLDR našla podporu také v zemích sovětského bloku. Kromě nejrůznějších protestů a manifestací na mezinárodní scéně (například protesty proti "nezákonnosti" rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, učiněného bez účasti Čínské lidové republiky a Sovětského svazu) začaly již v létě 1950 dodávky nejrůznějšího materiálu od knoflíků po lokomotivy. Na této pomoci se podílelo velkou měrou i Československo. Jeho vztahy s Korejskou lidově demokratickou republikou v období korejské války jsou tématem následujících stránek. Historie československo-korejských vztahů v letech 1950-53 (a v následujících letech) je především příběhem československé pomoci válčící Severní Koreji. Tato pomoc měla...
|
|
| |
|
|
Normalizace 1969-1971
Tůma, Oldřich
Text referátu z konference. Výklad souvislostí a důvodů rychlé konsolidace komunistického režimu v Československu po porážce Pražského jara.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.