|
| |
|
|
Tvaroslovná kompetence žáků 1. stupně základní školy
Juričičová, Iveta ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Závěrečná práce zpracovává téma spisovné češtiny na 1. stupni základních škol. Teoretická práce se zabývá útvary českého národního jazyka, spisovnou češtinou a jejím vývojem, aktuálními jevy v současné češtině, obecnou češtinou, českými nářečími a sociolekty. Dále stručně popisuje vývoj výuky spisovného českého jazyka na školách a další možnosti učitelů. Také rozebírá z morfologického hlediska jednotlivé tvaroslovné změny následně zkoumané v praktické části. Empirická část je kvantitativní analýzou a komparací schopností žáků 1. stupně vybraných škol ve Středočeském kraji identifikovat nespisovný tvar a nahradit ho správným tvarem spisovným. Práce částečně ověřuje zvolené hypotézy a výsledky primárně porovnává s výsledky podobného výzkumu prováděném na 2. stupni základních škol.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Střídání a mísení kódů v interview internetové televize DVTV
Morávková, Alena ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, nakolik mluvčí v internetové televizi DVTV dodržují v jednotlivých interview spisovnou normu a za jakých okolností ji nedodržují. Chtěli jsme tak také přispět k odpovědím na otázku, zda je vhodné přemýšlet o přechodu od dosavadního pojetí spisovnosti ke standardní češtině. Během analýzy interview jsme sledovali míru výskytu nespisovných jevů, vliv role mluvčích v interview a vybraných sociolingvistických faktorů na volbu jazykového kódu. Výsledky jsme porovnávali s výzkumem jiných publicistických interview a s korpusovými daty vycházejícími z běžně mluvené češtiny. Zkoumaný materiál tvořilo 30 interview z období leden-únor 2016. Zjistili jsme, že mezi hosty se vyskytovali mluvčí, jejichž projev mířil k celkové spisovnosti, mluvčí, kteří hovořili výrazně nespisovně, a poslední skupinou byli mluvčí, jejichž projev byl z hlediska výskytu spisovných a nespisovných jevů smíšený. Celkově byl však charakter textů spíše spisovný. Na základě porovnání výsledků s jinými výzkumy jsme došli k závěru, že přechod ke standardní češtině by byl předčasný, neboť mluvčí dokážou dodržet spisovnou normu a celkový charakter vybraných interview je spíše spisovný. KLÍČOVÁ SLOVA spisovnost, nespisovnost, mluvená čeština, obecná čeština, mísení kódů, mediální dialog
|
|
|
Heterologní exprese a izolace lidského cytochromu P450 1B1
Sojka, Pavel ; Martínek, Václav (vedoucí práce) ; Moserová, Michaela (oponent)
Cytochromy P450 tvoří superrodinu hemových enzymů, jejíž jednotliví zástupci se vyznačují velmi širokou substrátovou specifitou, tudíž dokáží odbourávat desítky až stovky různých substrátů, avšak s různou účinností a kinetikou. Mezi látky, jež jsou schopni zástupci superrodiny cytochromů P450 odbourávat, patří jak eobiotika, tak xenobiotika. U obratlovců se jedná o membránové enzymy vázané v endoplasmatickém retikulu, které se vyskytují ve zvýšené míře v celé řadě tkání, např. v kůži, ledvinách či plicích. Nejvíce a nejčastěji se ovšem vyskytují v játrech. Cytochrom P450 1B1 je inducibilní enzym, který se vyskytuje převážně v plicích a kůži. Jeho exprese je indukována převážně přítomností polycyklických aromatických uhlovodíků a dioxinů. Mezi xenobiotika degradovaná cytochromem P450 1B1 patří rovněž některé heterocyklické aminy. Enzymy superrodiny cytochromů P450 jsou taktéž zodpovědné za metabolickou aktivaci řady karcinogenů na reaktivní látky, jež participují na vzniku aduktů s DNA a zvyšují hladinu oxidačního stresu v buňce. Tato diplomová práce se zabývá (i) přípravou dvou forem expresních vektorů kódujících gen lidské formy cytochromu P450 1B1, (ii) heterologní expresí tohoto proteinu, (iii) jeho následnou izolací doplněnou v jednom případě o štěpení TEV proteasou a (iv) porovnáním aktivity...
|
|
|
Morfologická variantnost v mluvených a psaných komunikátech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti
Sojka, Pavel ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent) ; Höflerová, Eva (oponent)
NÁZEV: Morfologická variantnost v mluvených a psaných komunikátech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti AUTOR: Pavel Sojka KATEDRA: Katedra českého jazyka Pedagogické fakulty v Praze ŠKOLITEL: PhDr. Ladislav Janovec, Ph.D. ABSTRAKT V této disertační práci představujeme výsledky dílčího výzkumu morfologické variantnosti v mluvených i psaných projevech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti. Podnětem je dlouhodobě zaznívající požadavek, aby lingvistický výzkum věnoval pozornost nejen jazyku dospělých, ale i jazyku školní mládeže. Z hlediska lingvistického ověřuje, do jaké míry se v mluvě dětí a mládeže projevují typické tvaroslovné tendence současného českého jazyka, z hlediska pedagogického ověřuje, do jaké míry se ve škole daří naplňovat jeden z důležitých cílů jazykové výchovy, tedy osvojení spisovné podoby národního jazyka. Zkoumaný materiál tvořily tři vzorky: přepisy vyučovacích hodin, nahrávky rozhlasového pořadu a internetové inzeráty. Zjistili jsme, že z hlediska využití spisovného tvarosloví existuje ostrá hranice mezi projevy mluvenými a písemnými, mezi oběma typy mluvených projevů je naopak rozdíl minimální (spisovné prvky jsou jevem občasným, často se navíc mísí s prvky nespisovnými). Zatímco v písemném projevu můžeme konstatovat vědomou snahu o...
|
|
|
Mluva žáků základní školy
Cmíralová, Hana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Sojka, Pavel (oponent)
Resumé Práce se věnuje současné mluvě žáků základní školy. V teoretické části práce hodnotí autorka dosavadní terminologii nestrukturních jazykových útvarů, vymezuje termín mluva žáků ve vztahu ke slangu a uvádí základní charakteristiku mluvy žáků a jejích nositelů. Materiál, ze kterého vychází autorka při popisu slovní zásoby žákovské mluvy, byl získán prostřednictvím dlouhodobého výzkumu školního prostředí. Na základě zkoumání získaného materiálu došla autorka k několika podstatným závěrům týkajícím se mluvy žáků. Mluva žáků zahrnuje specifická jazyková vyjádření, kterými chtějí žáci ukázat svůj osobitý vztah ke škole a světu kolem sebe. Nová slova, která vytvářejí, bývají odrazem toho, jak školu a to, co s ní souvisí, zažívají. Pro mluvu žáků je typická značná pojmenovací invence, uplatňuje se v ní řada pojmenovávacích postupů. Vedle tradičního odvozování je časté překrucování a mechanické krácení. Četné je i přenášení slovního významu, zejména metaforické a přejímání z cizích jazyků. Žákovská slovní zásoba je značně variabilní, zahrnuje veliké množství nových i tradičních pojmenování, ale i názvy a slovní spojení, které zastarávají nebo se už nepoužívají. Tato variabilita žákovského slovníku vychází především ze skutečnosti, že školní prostředí je proměnlivé co do svého složení. Někteří žáci z něho...
|
host ::
RSS.