|
|
Pojem věci v právním smyslu
Procjuk, Volodymyr ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Vymezení pojmu věci právním smyslu je stěžejní otázkou nejenom pro občanské právo. Právě na jeho pojetí závisí, které věci se mohou stát předmětem vlastnického práva. Obecně se můžeme setkat se dvěma přístupy v chápání věci de iure. První z nich vychází z úzkého pojetí věcí, kdy chápe věci jako hmotné předměty, které mohou být jako jediné předmětem vlastnického práva. Druhý přístup staví na širokém pojetí věcí a řadí k nim i nehmotné věci jako pohledávky, předměty duševního vlastnictví a jiné nehmotné věci. Občanský zákoník nyní pod věcmi v širším smyslu rozumí vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí a tímto se oproti obč. zák. č. 40/1964 Sb. přiklání k širokému pojetí. Cílem této diplomové práce je představit vývoj tohoto pojmu na našem území a jeho pojetí nejenom v občanských zákonících, ale i v právní nauce a doktríně. Diplomová práce je rozdělena na čtyři části a věnuje se především vymezení samotného pojmu věci, koncepci věcí hmotných a nehmotných, movitých a nemovitých a jiným pojmům úzce souvisejícími s věcmi. První část představuje historický vývoj pojetí věci na našem území. Druhá a stěžejní část se zaměřuje na právní úpravu věcí v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. a v širších souvislostech rozebírá koncepci a její možné přínosy a nevýhody. Soustřeďuje se hlavně na povahu nehmotných věcí...
|
|
|
Soudní rozhodování v problematice "Wrongful birth" v evropském srovnání
Vajda, Lukáš ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá komparací judikátů na téma wrongful birth vybraných evropských zemí. V úvodní kapitole autor vymezuje teoretické koncepty termínů wrongful birth, wrongful conception a wrongful life. Druhá, stěžejní část, podrobně popisuje jednotlivé skutkové okolnosti probíraných kauz a analyzuje a hodnotí argumenty, které byly během soudních procesů použity jak žalobci a žalovanými, tak i soudem. Hlavní důraz je kladen na rozdílný přístup k odpovědnosti lékaře. Závěrečná část pak shrnuje podobnosti a odlišnosti v jednotlivých národních judikaturách a přichází s úvahami autora de lege ferenda.
|
|
|
Vybrané otázky osvojení (komparativní zlomky)
Kubovičová, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Závěr Diplomová práce byla zaměřena na problematiku osvojení. Přestože byly tomuto tématu věnovány již mnohé diplomové a jiné vědecké práce, domnívám se, že se podařilo představit zde jiné aspekty tohoto institutu a diplomová práce osvětlila nové, dříve podrobně nerozpracované otázky. Práce byla rozčleněna do šesti kapitol. Jelikož se domnívám, že je velmi důležité zasadit vybranou problematiku do širšího kontextu, věnovala jsem úvodní kapitolu samotnému pojmu osvojení, nastínění jeho druhů a představení pramenů právní úpravy. Ze stejného důvodu byla druhá kapitola věnována historickému vývoji institutu osvojení, a to jak ve světovém, tak v českém měřítku. Považuji za podstatné obeznámit se dostatečně s minulostí osvojení, poněvadž jen díky tomu je možno předvídat budoucí vývoj a pochopit směřování tohoto institutu. V třetí kapitole se jednak podrobně věnuji jednotlivým podmínkám osvojení, jednak, z důvodu jeho výjimečné povahy, blíže představuji mezinárodní osvojení a podmínky, které musí splnit nad rámec podmínek povinných pro vnitrostátní osvojení. Pokud jde o podmínky osvojení, mým hlavním cílem bylo nalézt účel, kterému měli sloužit a cíl, který měl sledovat, jakožto i posoudit jejich vzájemnou provázanost. Osobně však považuji za velmi důležitou zejména podkapitolu zaměřenou na mezinárodní osvojení....
|
|
|
Společné jmění manželů se zaměřením na jeho zánik a vypořádání
Pyszková, Helena ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Cílem této práce není pouze přiblížit aktuální právní úpravu v oblasti společného jmění manželů s důrazem na jeho zrušení a majetkové vypořádání ve světle aktuální judikatury. Práce se také věnuje změnám, které do této problematiky vnáší rekodifikace občanského práva. Zároveň zahrnuje srovnání s právní úpravou v Německu, se kterým nás pojí jistá část historického vývoje. Celá práce je doplněna aktuální judikaturou.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích se zřetelem na judikaturu: srovnání české a německé právní úpravy
Kočicová, Věra ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
v českém jazyce Účelem mé práce je analyzovat soukromoprávní hranice svobody projevu v médiích, a to se zřetelem na judikaturu. Práce je zaměřena na hranice svobody projevu ve vztahu k fyzickým osobám. Zvláštní důraz je kladen na komparativní metodu, neboť si práce určila za cíl srovnat právní úpravu českou a německou. Pokusila jsem se v ní zhodnotit, do jaké míry se obě právní úpravy překrývají, co je jim společné a v čem se naopak liší, případně do jaké míry se mohou právní řády vzájemně inspirovat. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, vedle nich obsahuje ještě úvod a závěr. První kapitola se skládá ze dvou částí. V první části jsou popsána média, jejich základní vymezení a charakteristika, včetně jejich úlohy a funkce v judikatuře soudů. Druhá část pojednává o vymezení, ústavním zakotvení a systematice "komunikačních" základních práv a svobod - svobodě projevu, právu na informace a svobodě tisku (médií). Druhá kapitola se zaměřuje na ochranu osobnosti v mediálním kontextu. V první části je přiblížen její význam a ústavní zakotvení, ve druhé jsou pak charakterizována jednotlivá dílčí osobnostní práva, ve třetí části je pojednáno o postmortální ochraně osobnosti. Ve třetí kapitole jsou vymezena kritéria, která by měla být zohledněna při vyvažování práv v případě kolize svobody projevu s...
|
|
|
Vybrané instituty dědického práva podle NOZ
Olenič, Josef ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Cíl mé práce je analyzovat vybrané instituty dědického práva. Vzhledem k tomu, že Nový občanský zákoník změnil, či znovuoživil některé instituty dědického práva, má práce se zabývá těmito změnami, analyzuje je, porovnává je s německou a rakouskou právní úpravou a kde se to hodí podává autorův názor na tyto změny. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, kdy se každá z nich zabývá různými prvky dědického práva a závěru. První kapitola uvádí obecný úvod do dědického práva. Části podle toho jak následují jsou - Obecná charakteristika dědického práva, základní zásady a pozice v Novém občanském zákoníku, Vybrané změny v terminologii civilního práva, které jsou použité v následujících kapitolách. Druhá kapitola se zabývá základním institutem dědického práva, Závětí. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti zůstavitele, Způsob pořízení, Zrušení závěti, Standardní formy, Nestandardní formy, Rozdělení pozůstalosti, Nepominutelné díly, Vydědění a Vedlejší doložky v závěti. Třetí kapitola se zabývá Dědickou smlouvou, která je kombinací mezi pravidly dědického práva a práva smluvního. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti osob uzavírajících smlouvu, Formální požadavky, Ochranné prvky pro strany, Zrušení smlouvy a Zhodnocení institutu. Čtvrtá kapitola se zabývá...
|
host ::
RSS.