|
|
Oděv jako komunikační prostředek v dětském kolektivu
Bartošová, Markéta ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Levínská, Markéta (vedoucí práce)
Bakalářská práce Oděv jako komunikační prostředek v dětském kolektivu se zabývá neverbální formou komunikace prostřednictvím oděvu v sociálním kontextu studentů tercie soukromého gymnázia v Praze. Teoretická část vychází z poznatků sociální psychologie o neverbální komunikaci a oblečení jako jednom z prostředků neverbální komunikace, o prezentaci sama sebe, prvním dojmu a hodnocení, jako jevu, který se neustále prolíná s poznáváním druhých a tvořením si úsudku o druhých lidech. Teoretická část se také zabývá normami v malých skupinách, protože právě v nich se odehrává komunikace studentů. Praktická část vychází z interpretace analyzovaných dat získaných během výzkumu prostřednictvím pozorování studentů a rozhovorů s nimi. Oblastmi zkoumání jsou osobnosti studentů vyjádřené pomocí oděvu, co a kdo má vliv na výběr oděvu, co vše se může oblečením vyjádřit, jak je pro studenty důležitý vzhled a zda mají vliv na odívání genderové stereotypy. Úprava zevnějšku je podle mě opomíjené téma neverbální komunikace. Oděvem můžeme vyjádřit sebe, svou osobnost, ale také se do oblečení schovat, vytvořit masku, hrát svou roli. My sami si často neuvědomujeme, že oděvem vysíláme signály k druhým lidem, nepřemýšlíme o tom, ale úpravu zevnějšku druhých sami hodnotíme a je součástí prvního dojmu, podle kterého si tvoříme obraz o...
|
|
|
Žák-cizinec v české škole očima svýma a očima svých spolužáků. Případ jedné třídy.
Flousková, Klára ; Levínská, Markéta (oponent) ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce)
Ve své práci se věnuji v dnešní dobč pomčrně frekventovanému tématu - postavení žáků-cizinců v českých základních školách. Problém jsem se rozhodla pojmout holisticky, ale v jednom, konkrétním, malém společenství. Pracovala jsem ve škole s vybranou osmou třídou. Zaujala mě pro své pestré složení. Třídu navštěvovalo 20 žáků ve věku 13 až 15 let. Pět z nich se deklarovalo jako cizinci, několik dalších mělo cizince ve svém blízkém okolí. Ve třídě byli navíc integrováni také dva hoši s hraničním intelektem, s nimiž pracovaly asistentky. V tomto prostředí jsem provedla kvalitativní i kvantitativní sběr dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru, zadání slohové práce na téma Jaké to je být cizincem v naší škole? a aplikování sociometrického ratingového dotazníku. Získaná data jsem analyzovala s prioritním zaměřením na postavení žákůcizinců v třídním společenství. Z výpovědí žáků se ukázalo a závěry literatury potvrdilo, že při začleňování žáka-cizince do kolektivu hraje zásadní roli komunikativní znalost českého jazyka. Jakmile žák ovládá český jazyk, spolužáci se s ním začnou bavit a je nějakým způsobem včleněn. Obtíže má naopak ten jedinec, kterému komunikace v češtině činí problémy. U něho jako by si žáci ani neuvědomovali jeho další jazykové kompetence, tj. znalost mateřského jazyka. Svou třídu považuje většina...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.