|
|
Výtržnictví při sportovních akcích
Janda, Patrik ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje stále aktuální problematice tzv. diváckého násilí, kterému je v médiích věnována značná pozornost, což autora vedlo k analýze této problematiky zakončené konstatováním, zda je zvýšená mediální pozornost oprávněná či nikoli. Obsah práce je rozdělen do deseti kapitol, jejichž cílem je komplexně charakterizovat danou problematiku. Práce je charakteristická zejména tím, že z trestního práva přesahuje i do jiných vědních oborů, např. kriminologie a psychologie za současného využití empirických statistických dat. Autor vnímá problematiku nejen z veřejnoprávního hlediska jako trestně právní, nýbrž i jako správně právní, přičemž značný prostor je věnován i soukromoprávní úpravě zaměřené na vztah mezi organizátorem jako prodejcem a divákem jako zákazníkem. První dvě kapitoly této práce se zabývají historickým vývojem právní úpravy trestného činu výtržnictví od roku 1852 a rozborem současné právní úpravy, ve které zaujímá značný prostor vysvětlení neurčitých právních pojmů, vyplývajících ze zákonné úpravy. Navíc je čtenářům umožněn náhled do právních úprav vybraných států, týkající se jednání, které odpovídá jednání podřazenému v českém právním řádu pod trestný čin výtržnictví, čímž je umožněna komparace daných úprav, vedoucí k případné změně české právní úpravy. Třetí kapitola...
|
|
|
Postavení svědka v českém a francouzském trestním procesu - komparace
Vlachová, Tereza ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Shrnutí Postavení svědka v českém a francouzském trestním procesu-komparace Tématem mé práce je komparace postavení svědka v českém a francouzském trestním procesu. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, že se zajímám o trestní právo jako celek a rovněž se věnuji studiu francouzského práva, při němž jsem narazila na institut asistovaného svědka, který je zcela jedinečný a v českém právním prostředí neznámý. Práce je rozdělená na tři části, nejprve se věnuji úpravě postavení svědka v českém právním řádu, druhá část obsahuje úpravu francouzskou a třetí část je pak jejich srovnáním. V prvních části nejprve vymezuji, kdo je to svědek a kdo všechno může jako svědek v trestním řízení vystupovat. Poté se zabývám právy a povinnostmi, kterými svědek v rámci řízení disponuje, a kterým podléhá. Další kapitola pojednává o průběhu výslechu svědka a o otázkách s výslechem spojenými, jako jsou např. taktiky výslechu. V následující kapitole je možné se dočíst o specifikách situace, kdy je svědkem mladistvá osoba. Dalším důležitým aspektem je i ochrana svědka, kterému hrozí nebezpečí z důvodu poskytnutí výpovědi. O jejích podmínkách a způsobech poskytování je pojednáno dále. K české části jsem navíc přičlenila dvě zvláštní kapitoly a to kapitolu Postavení svědka ve světle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních...
|
|
|
Úloha státního zástupce v přípravném řízení trestním
Blagodárná, Ivana ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Resumé Úloha státního zástupce v přípravném řízení trestním Diplomová práce na téma Úloha státního zástupce v přípravném řízení trestním se snaží uceleně pojednat o postavení a činnosti státního zástupce v trestním řízení. Státní zástupce je významným subjektem a zároveň i stranou trestního řízení. Jeho úloha v trestním řízení je nezastupitelná a svou činností je schopen ovlivnit přípravné řízení zásadním způsobem a jen na něm závisí, zda bude obviněný postaven před soud či zda bude trestní věc skončena již v přípravném řízení. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola nastiňuje historický vývoj veřejné žaloby na českém území od jejích počátků až do současnosti. Jelikož se diplomová práce zabývá úlohou státního zástupce v přípravném řízení, tak se druhá kapitola věnuje přípravnému řízení a popisuje jeho účel, druhy, fáze a funkce. Třetí kapitola se věnuje postavení a působnosti státního zastupitelství v českém právním řádě. Jsou tu vymezeny základní zásady a principy činnosti jednotlivých státních zástupců. Čtvrtá kapitola je již samotným jádrem této práce. Nejprve vymezuje pojem dozoru a poté ukazuje jednotlivá oprávnění státního zástupce při výkonu dozoru. Další část této kapitoly popisuje činnost státního zástupce v jednotlivých fázích přípravného řízení, tedy nejprve v prověřování a poté ve...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Beňák, Ondrej ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vazby v trestním řízení v České republice. Zmiňuje a porovnává názory vyjádřené předními odborníky a vyššími soudy. Součástí práce je také kapitola, ve které je rozebrána americká federální právní úprava vazby v trestním řízení a tato je porovnána s úpravou českou. První částí práce je úvod, ve kterém jsou stanoveny cíle práce. Druhá část je hlavní částí práce a je rozdělena do pěti kapitol. První z nich obecně popisuje právní úpravu vazby v České republice a zásady, kterými se řídí. Druhá část se nazývá Formální vazební právo a zabývá se problematikou soudní příslušnosti, vazebního řízení a rozhodování. Ve třetí kapitole se nachází ohnisko celé práce. Tato kapitola zkoumá podmínky vzetí obviněného do vazby a adresuje četné problémy vznikající v této oblasti. Čtvrtá kapitola popisuje možnosti nahrazení vazby, včetně legislativních změn nedávno provedených v podobě předběžných opatření. Pátá kapitola se zabývá americkou federální právní úpravou vazby, a porovnává ji s českou úpravou. Součástí této kapitoly je rovněž americká odborná kritika těchto procesních pravidel a návrhy změn, jež mají být provedeny v právní úpravě, aby byl odstraněn tzv. kauční průmysl (bail bond industry). Poslední třetí část, závěr, je rozdělena do dvou kapitol. První z nich obsahuje...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Dvořáčková, Eva ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Právo mít obhájce a radit se s ním o způsobu obhajoby je součástí práva na obhajobu - základního práva v demokratických zemích, které je uvedeno ve článku 40 Listiny základních práv a svobod a také v různých mezinárodních úmluvách. Role obhájce je v trestním řízení nezastupitelná. Své služby poskytuje ve všech stadiích trestního řízení, v této práci se však věnuji pouze úloze obhájce v přípravném trestném řízení. Obhájce svému klientovi pomáhá od počátku trestního stíhání, ale advokát může poskytovat pomoc i před zahájením trestního stíhání při podávání vysvětlení. Mezi prostředky, kterými obhájce svého klienta může hájit, a kterými může ovlivňovat průběh trestního řízení, patří právo obhájce vyhledávat, předkládat a navrhovat důkazy. Dále právo účastnit se jednotlivých vyšetřovacích úkonů a právo nahlížet do spisu. Další práva obhájce jsou uvedena v § 41 trestního řádu. Má práce je strukturovaná do šesti kapitol. Úvodní kapitola se věnuje právu na spravedlivý proces a právu na obhajobu. Další kapitoly popisují přípravné řízení a roli obhájce v jednotlivých formách trestního řízení - ve standardním a rozšířeném vyšetřování a zkráceném přípravném řízení. Ve třetí kapitole se věnuji úloze obhájce při procesních návrzích, konkrétně sjednávání dohody o vině a trestu, navrhování podmíněného zastavení trestního...
|
|
|
Trestněprávní odpovědnost v oblasti sportu
Šír, Roman ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou trestněprávní odpovědnosti sportovce v případě, kdy způsobí soupeři zranění nebo se o to pokusí a naplní znaky skutkové podstaty trestného činu směřujícímu proti životu a zdraví. Problematika je po vysvětlení základních pojmů a historickém exkurzu zkoumána z hlediska autonomie sportu, poměru sportovních pravidel a právních norem a z pohledu trestního práva. Těžiště práce leží právě ve zkoumání problematiky z pohledu trestního práva, která je zkoumána z pohledu legislativní úpravy, právní a sportovně-právní doktríny a soudní praxe. Z pohledu trestního práva je nejprve podrobena přezkumu samotná otázka, zda je způsobené sportovní zranění trestným činem. Tento přezkum je prováděn způsobem, kdy jednotlivé znaky trestného činu jsou podrobeny možnému vlivu sportovní činnosti. Podstatná část této části spočívá v aplikaci jednotlivých okolností vylučující protiprávnost na oblast sportovních zranění. Jedná se o svolení poškozeného, přípustné riziko, výkon práv a dovolenou činnost. Podrobně jsou rozebrány jednotlivé podmínky konkrétních okolností vylučující protiprávnost a tyto podmínky jsou poměřovány s okolnostmi panující ve sportovní oblasti v souvislosti s problematikou sportovního zranění. Práce se dále věnuje jednotlivým teoriím, které se problematikou...
|
|
|
Trestná činnost související se zneužíváním návykových látek
Mandík, Jan ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Resumé Cílem mé práce je rozbor trestné činnosti související se zneužíváním návykových látek. Jedná se velmi široké téma, které postihuje i velké množství neprávních oblastí jako je například zdravotní péče nebo ekonomika. Toto téma je rovněž spojeno s mnoha kriminologickými otázkami. Já jsem se však ve své práci soustředil na analýzu drogových trestných činů, uvedených v trestním zákoníku č. 40/2009 Sb. Toto téma bylo již opakovaně na půdě fakulty zpracováno, ale přesto zůstává i nadále aktuálním, neboť drogová scéna se neustále vyvíjí, a to zejména díky moderním technologiím. Má diplomová práce se skládá ze sedmi kapitol a první kapitola je zaměřena vymezení základních pojmů, které považuji za zásadní pro pochopení této problematiky. V této kapitole jsem rovněž definoval základní pojmy, které ve své práci používám. Následující kapitola se zabývá historií právní úpravy zneužívání návykových látek. Zaměřil jsem se především na vnitrostátní právní úpravu, ale v omezené míře dostala prostor i úprava mezinárodní. První zákon, který v textu zmiňuji, jsou Břetislavovy Dekrety z roku 1039. Po nich se postupně dostávám až k současnému trestnímu zákoníku. Jednu část této kapitoly jsem věnoval předešlému trestnímu zákoníku č. 140/1961 Sb. Hlavní těžiště mé práce je obsaženo v kapitolách 3 - 7. Každá kapitola...
|
|
|
Trestní odpovědnost právnických osob
Bohuslav, Lukáš ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Záhora, Jozef (oponent) ; Sváček, Jan (oponent)
Trestní odpovědnost právnických osob Pojem právnické osoby není v trestním právu vymezen, na přiblížení tohoto pojmu je třeba použít norem občanského zákoníku, který ji v ustanovení § 18 odst. 2 definuje. Trestní odpovědnost právnických osob je pak pojmem, který se v pozitivní úpravě českého trestního práva objevuje nově a který do jisté míry narušuje dosavadní katalog zásad trestního práva, konkrétně pak zásadu individuální trestní odpovědnosti. Objevuje se pojem přičitatelnosti trestného činu právnické osobě, kdy této lze přičítat jednání orgánů či osob určených v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, pokud fyzická osoba jednala zaviněně tak, že toto jednání je důvodem přičitatelnosti trestného činu právnické osobě. Před přijetím současné právní úpravy ZTOPO probíhala poměrně bouřlivá diskuse nad vhodností a nutností přijetí úpravy institutu trestní odpovědnosti právnických osob. Tuto diskusi lze v současné době považovat za překonanou, neboť je zřejmé, že Česká republika se vydala směrem tzv. pravé trestní odpovědnosti právnických osob. Argumenty pro i proti přijetí ZTOPO je však vhodné brát v patrnost pro lepší pochopení institutu a pochopení širších souvislostí, které jeho přijetí provázely. Současně je důležité vidět, jaké faktory ovlivňují právnické osoby a...
|
|
|
Self-defense in the Czech Republic, the Slovak Republic and the Republic of Ireland
Lepáček, Marek ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Účelom tejto diplomovej práce je hlboko rozobrať problematiku nutnej obrany ako okolnosti vylučujúcu protiprávnosť. Pre možnosť porovnania jej úpravy v iných krajinách a pre lepšie pochopenie jej samotnej podstaty sa táto práca okrem českej úpravy zameriava aj na slovenskú a írsku právnu úpravu NO. Z toho dôvodu je táto práca rozdelená na 4 kapitoly, pričom 3 z nich pojednávajú o nutnej obrane v inej krajine. Prvá časť stručne zobrazuje vývoj inštitútu nutnej obrany od roku 1852. Druhá časť sa zameriava hlavne na obecné poznatky nutnej obrany a jej uplatnenie v judikatúre. Rozpísané sú jej hlavné definičné znaky, jej prípustnosť pri konkrétnych trestných činoch ako aj jej vzťah k takzvaným automatickým obranným zariadeniam. Tretia (slovenská) časť rieši hlavne odlišné znaky od českej úpravy NO a posudzuje, ktorá úprava je lepšia a prečo. Taktiež pojednáva o tom, aký význam majú dané odlišnosti v praxi, ktorá úprava je pre obrancu prijateľnejšia a ktorá je naopak ľahšie zneužiteľná. Štvrtá časť sa zameriava na írsku právnu úpravu NO, ktorá, ako je zvykom u angloamerického právneho systému, je postavená hlavne na súdnej praxi vo forme precedensov. Nakoľko sa jedná o výrazne sa odlišujúcu úpravu od tej českej, je písaná v širšom rozsahu so snahou poukázania na jednotlivé rozdiely. Túto prácu som sa...
|
|
|
Vývoj právní úpravy tzv. drogových trestných činů
Kabelíková, Kateřina ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Shrnutí v českém jazyce Název práce: Vývoj právní úpravy tzv. drogových trestných činů Práce analyzuje současnou trestněprávní legislativu v oblasti drogových trestných činů, komparuje ji s dříve účinným kodexem a dále vytyčuje nejasnosti provázející výklad některých souvisejících zákonných pojmů. Zvýšená pozornost je věnována legislativním změnám, ke kterým došlo v uplynulých pěti letech a které podstatně ovlivnily současný stav i budoucí vývoj předmětné právní úpravy. Autorka se zaměřuje především na problematické otázky a sporné momenty související s probíraným tématem. Ve snaze poskytnout čtenáři komplexní náhled na dotčené téma je výklad doplněn o názory autorů z řad akademické obce a odborné veřejnosti. Důraz je kladen na aplikační praxi zejména Nejvyššího soudu, jež hraje při výkladu zákona klíčovou roli. Vedle v současnosti aplikovatelných rozhodnutí je mnohdy citována i tzv. "překonaná" judikatura. Ta dle názoru autorky napomáhá pochopení současného stavu, neboť seznamuje čtenáře s mnohdy překotným interpretačním vývojem dané problematiky. Práce je členěna do pěti kapitol. V první kapitole je čtenář uveden do problematiky návykových látek a seznámen s později užívaným pojmoslovím. Druhá kapitola pojednává o právní úpravě v oblasti OPL v mezinárodním, evropském a zejména českém kontextu. Pozornost...
|
host ::
RSS.