|
|
Barlaam Kalábrijský a snahy o sblížení západu s východem ve 14. století
Tříska, Pavel ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Barlaam Kalábrijský a snahy o sblížení západu s východem ve 14. století se zabývá tvorbou Barlaama Kalábrijského související s tehdejšími pokusy o obnovení jednoty východní a západní církve. Na pozadí vývoje vzájemných vztahů obou církví od Velkého východního schizmatu až do počátku Barlaamova působení a nejvýznamějších událostí Barlaamova života jsou analyzovány jeho spisy ze všech fází jeho unionistického úsilí. Cílem je prezentovat jejich základní myšlenky, kvality a nedostatky a ukázat hlavní příčiny konečného neúspěchu jeho úsilí přispět k dosažení církevní unie. Kromě toho bude v práci věnována pozornost vnitřnímu vývoji Barlaamovy osobnosti a na základě předchozích poznatků o jeho životních zkušenostech a analyzované unionistické tvorby budou hledány nejdůležitější příčiny jeho konverze k římské církvi. Klíčová slova: Barlaam - Církevní unie - Byzanc - Velké schizma - Filioque - Ekumenizmus
|
|
|
Venetian-Cilician relations between 1198-1375
Reseková, Simona ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Práca sa venuje popisu a analýze rôznych foriem vzťahov medzi Benátskou republikou a Kilíkijským kráľovstvom v období 1198-1175, teda počas existencie kráľovstva. Na úvod ponúka stručný prehľad dejinného vývoja oboch útvarov s dôrazom na spoločné vývojové etapy do zmieňovaného obdobia. V jadre sa venuje konkrétnemu rozboru primárnych prameňov naratívneho a úradného charakteru, ktoré reflektujú vzťahy oboch štátov.
|
|
|
Snahy o formování občanské společnosti v Ruském impériu na přelomu 18. a 19. století.
Hrebiková, Anežka ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Cílem práce je analýza ruské vzdělané společnosti - inteligence bez rozdílu v původu - v době, kdy získávala vlastní identitu, vymezovala si své ideové základy a imperativy a měla fragmentární tendence vytvářet občanskou společnost. Na institucionálních i individuálních příkladech z řad šlechtické i raznočinské inteligence je analyzováno spolčování se, a to nejprve privátní, uzavřené a posléze veřejné. S tím souvisí popis vytváření počátků veřejného prostoru a s ním spojeného veřejného mínění. Práce se proto zabývá jednotlivými společenskými platformami, v nichž se tehdejší ruská inteligence angažovala, především zednářskými lóžemi, společenskými salony či kluby. Výsledkem má být rozbor vývoje vzdělané společnosti v období před děkabristickým povstáním, analýza jejího intelektuálního potenciálu, její myšlenkové emancipace a různorodých aktivit. Práce čerpá z nevydaných archivních materiálů, edic a nejnovější odborné literatury. Metodologicky se opírá o koncepty sociálních, kulturních a intelektuálních dějin na pozadí biografické metody a s marginálním využitím konceptů dějin mentalit a gender history. Klíčová slova Ruské impérium, inteligence, občanská společnost, salony, kluby
|
|
|
Království Jeruzalémské (1099-1187)
Janoš, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je zachycení základních problémů existence Jeruzalémského království v letech 1099-1187. První část práce stručně nastiňuje politickou, náboženskou a sociální situaci v období, které předchází založení latinských států v Palestině. Zároveň se věnuje 1. křížové výpravě a dobytí Jeruzaléma, kterým je zakončena. Druhá kapitola je pak zaměřena na vznik království, jeho rozšiřování, konflikty vnitřní i vnější, vztah k muslimským sousedům, evropským křižákům a Byzantské říši. Dále se snaží se představit formující osoby daného období. Končí osudnou bitvou u Hattínu, která završila první fázi existence křesťanských států v Palestině. Třetí kapitola se věnuje reáliím království, jeho rozsahu, společnosti, obchodu nebo životě lidí ve Svaté zemi. Také se zabývá vztahem mezi panovníkem a šlechtou. Klíčová slova království; šlechta; křížové výpravy; Jeruzalém; Byzantská říše; církev; muslimové
|
|
|
Jak poutníci zabloudili. Příspěvek k dlouhodobé vědecké diskuzi o důvodu odklonu čtvrté křížové výpravy
Weinzettl, Štěpán ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
1 Abstrakt Tato práce podává příspěvek k dlouhodobé odborné diskuzi historiků o důvodu odklonu čtvrté křížové výpravy. Reflektuje jak stěžejní prameny k danému tématu - zejména dva narativní prameny starofrancouzské provenience, kroniky Geoffroya Villehardouina a Roberta z Clari - tak nejvýznamnější odbornou literaturu. Obzvláštní pozornost je věnována knize The Fourth Crusade dvojice amerických historiků Donalda Quellera a Thomase Maddena, jež si ve vědeckém světě získala značnou prestiž a stala se stěžejní položkou bibliografie o čtvrté křížové výpravě. Tato studie se do značné míry opírá o její faktografickou základnu, zároveň však polemizuje s jejími závěry. Dále vychází z předpokladu, že vnést světlo do problému, který historická věda dvě století trvající debatou přivedla do mrtvého bodu, je možno pouze za využití mezioborové spolupráce. Jelikož historický spor o čtvrtou kruciátu je v obecné rovině sporem o "konspirační teorii", práce zohledňuje rovněž nejnovější poznatky filozofů o epistemologické hodnotě těchto teorií. Z tohoto úhlu se do historické debaty pokouší vnést nové impulsy.
|
|
|
Jak poutníci zabloudili. Příspěvek k dlouhodobé vědecké diskuzi o důvodu odklonu čtvrté křížové výpravy
Weinzettl, Štěpán ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
1 Abstrakt Tato práce podává příspěvek k dlouhodobé odborné diskuzi historiků o důvodu odklonu čtvrté křížové výpravy. Reflektuje jak stěžejní prameny k danému tématu - zejména dva narativní prameny starofrancouzské provenience, kroniky Geoffroya Villehardouina a Roberta z Clari - tak nejvýznamnější odbornou literaturu. Obzvláštní pozornost je věnována knize The Fourth Crusade dvojice amerických historiků Donalda Quellera a Thomase Maddena, jež si ve vědeckém světě získala značnou prestiž a stala se stěžejní položkou bibliografie o čtvrté křížové výpravě. Tato studie se do značné míry opírá o její faktografickou základnu, zároveň však polemizuje s jejími závěry. Dále vychází z předpokladu, že vnést světlo do problému, který historická věda dvě století trvající debatou přivedla do mrtvého bodu, je možno pouze za využití mezioborové spolupráce. Jelikož historický spor o čtvrtou kruciátu je v obecné rovině sporem o "konspirační teorii", práce zohledňuje rovněž nejnovější poznatky filozofů o epistemologické hodnotě těchto teorií. Z tohoto úhlu se do historické debaty pokouší vnést nové impulsy.
|
|
| |
|
|
Království Jeruzalémské (1099-1187)
Janoš, Ondřej ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je zachycení základních problémů existence Jeruzalémského království v letech 1099 - 1187. První část práce stručně nastiňuje politickou, náboženskou a sociální situaci v období, které předchází založení latinských států v Palestině. Zároveň se věnuje 1. křížové výpravě a dobytí Jeruzaléma, kterým je zakončena. Druhá kapitola se věnuje reáliím království, jeho rozsahu, společnosti, obchodu nebo životě lidí ve Svaté zemi. Třetí kapitola, která je hlavní částí celé práce, je pak zaměřena na vznik království, jeho rozšiřování, konflikty vnitřní i vnější, vztah k muslimským sousedům, evropským křižákům a Byzantské říši. Dále se zabývá vztahem mezi panovníkem a šlechtou, a snaží se představit formující osoby daného období. Práce končí sudnou bitvou u Hattínu, která završila první fázi existence křesťanských států v Palestině Klíčová slova království; šlechta; křížové výpravy; Jeruzalém; Byzantská říše; církev; muslimové
|
|
|
Česká a moravská účast na christianizaci Polska
Halašková, Stanislava ; Picková, Dana (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
Diplomová práce se zaměřila na jednotlivé fáze christianizace Polska, které se odehrávaly s moravskou nebo českou účastí, to znamená vlivy cyrilometodějské misie v Polsku, sňatek polského knížete Měška s českou knížecí dcerou Dobravou a jeho následný křest a založení hnězdenského arcibiskupství nad hrobem sv. Vojtěcha. Vzhledem k historickému a územnímu vývoji sledované oblasti je práce rozdělena do tří částí. První kapitola je věnovaná christianizaci jižního Polska. Do této oblasti měla směřovat na konci 9. století cyrilo-metodějská misie. Po důkladné analýze písemných pramenů a výsledků současného bádání lze konstatovat, že velkomoravské vlivy na christianizaci jižního Polska není možné potvrdit. Podobných výsledků bylo dosaženo také v případě české účasti na procesu přijímání křesťanské víry v období druhé poloviny 10. století. V této době mělo být dnešní Slezsko a Malopolsko součástí pražského a moravského biskupství. V další části je charakterizován vliv české kněžny Dobravy na rozhodnutí polského knížete Měška I. přijmout křest. Tatou událostí začal proces tvorby církevní organizace piastovského knížectví, který byl završel založením biskupství v Poznani v roce 968. Kvůli nedostatku informací z písemných pramenů nebylo možné určit, jakou formu toto biskupství mělo. Závěrečná kapitola se...
|
|
|
Karel I. z Anjou a projekt církevní unie
Průšová, Tereza ; Suchánek, Drahomír (vedoucí práce) ; Picková, Dana (oponent)
Hlavním tématem práce je projekt církevní unie mezi řeckou ortodoxní a latinskou západní církví, tedy pokus o jejich spojení ukončující více než dvě století trvající schizma, realizovaný na Druhém lyonském koncilu v roce 1274. Cílem práce je rozbor a analýza geopolitické a náboženské situace, ze které projekt unie vycházel a postižení příčin jeho vzniku, dále pak vystižení kontextu unionistické myšlenky na koncilu v Lyonu a její přijetí v západní i východní církvi. Zvláštní důraz je kladen na osobnost Karla I. z Anjou jako vládce, jehož mocenské ambice zahrnující vypravení křížové výpravy proti schizmatickému byzantskému císaři Michaelu Palaiologovi a otevřeně deklarované plány na ovládnutí Konstantinopole měly zásadní vliv na jednání o ustavení církevní unie. Ta vedl císař Michael Palaiologos od samého počátku své vlády a bylo to právě vážné ohrožení Byzantské říše ze strany Karla z Anjou, které ho donutilo přistoupit na unionistické podmínky papežů, které následně vyvolaly silné otřesy v byzantské společnosti.
|
host ::
RSS.