|
|
G. E. Moore: Kritika metafyzické etiky
Kolomý, Vojtěch ; Jirsa, Jakub (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je vyložit kritiku metafyzické etiky, o které mluví G. E. Moore ve IV. kapitole své knihy Principia Ethica. Protože jádrem této kritiky je tzv. naturalistický klam, je nutné nejprve vysvětlit, co se tímto klamem myslí. V první části práce je tedy ukázáno, že naturalistický klam spočívá ve ztotožnění vlastnosti, kterou nazýváme "dobré", s jinou vlastností, která dobrotu doprovází, ale není s ní identická. V druhé části práce se pak analyzuje, co Moore myslí metafyzickými etikami, jakým způsobem je v nich podle něj tento naturalistický klam přítomen, co konkrétně tyto etiky k tomuto klamu vedlo a jaký vůbec vliv může mít metafyzika na etiku.
|
|
|
Analýza osobní identity v Humově Pojednání o lidské přirozenosti
Sýkorová, Tereza ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent)
Tato práce předkládá interpretaci Humovy analýzy osobní identity v Pojednání o lidské přirozenosti a interpretaci jeho následných pochyb vyjádřených v Dodatku. V první části práce je po představení filosofického diskurzu týkajícího se osobní identity, Humova pojetí filosofie a jeho revizionistické ontologie předložena interpretace Humovy teorie mysli jakožto "svazku percepcí" a jeho vysvětlení našeho sklonu považovat tento svazek za synchronně a diachronně identickou entitu. V druhé části práce je předložena interpretace pasáže z Dodatku, v níž Hume se svou analýzou osobní identity vyjádřil nespokojenost. V práci hájím názor, že hlavním zdrojem Humovy nespokojenosti je fakt, že idea mysli jakožto souboru všech aktuálně přítomných percepcí navzájem propojených kauzálními vztahy, již považoval za pravdivou a jež je implicitním východiskem celé první knihy Pojednání, se ukázala být fiktivní, stejně jako všechny ostatní metafyzické ideje. Jeho vysvětlení našeho sklonu považovat soubor percepcí za synchronně a diachronně identickou entitu, založené na vztahu kauzality a podobnosti, pravdivou ideu mysli jakožto souboru všech aktuálně přítomných percepcí nejen nevysvětluje, ale vylučuje. Klíčová slova David Hume, novověká filosofie, empirismus, osobní identita, ontologie, já, mysl
|
|
|
Tělesný svět v systému předzjednané harmonie
Kožíšek, Jakub ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
V práci se budu zaobírat Leibnizovou koncepcí materiálního světa v systému předzjednané harmonie. V Leibnizově filosofii existují těla a tělesa minimálně na dvou různých úrovních reality. Jednak je můžeme chápat jako agregáty jednoduchých, nerozlehlých substancí - monád, jednak na úrovni jevové, totiž jako dobře založené fenomény, které jsou jen jakýmisi reprezentacemi monád. Cílem jest prozkoumat, jaký je mezi těmito dvěma polohami chápání tělesného světa vztah.
|
|
|
Pojetí mysli na počátku novověké tradice
Kadlec, David ; Hill, James (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Práce se zabývá pojetím mysli u Johna Lockea a René Descartese. Hlavní pozornost je věnována schopnostem lidské duše, čili chápavostí a vůli, a též její ontologické povaze. Jsou kladeny otázky o druhu substance, kterou mysl je, o identitě osobnosti, svobodě vůle a způsobech poznávání. Systémy jsou po uvedení kriticky zkoumány, a srovnávány co do jejich silných a slabých stránek. Rozdíly mezi oběma filosofy se nejzjevněji ukazují ke konci práce v názoru na nehmotnost či hmotnost mysli. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Does consciousness exhaust the nature of thought? The meaning of Descartes's term "cogitare"
Sedláková, Jana ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Švec, Ondřej (oponent)
Práca sa venuje problémom interpretácií Descartovho pojmu "cogitare". V jej hlavnom obzore stojí spochybnenie ortodoxného čítania, ktoré stotožňuje pojem myslenia s "byť si vedomý". Ako alternatívy čítania sú v práci predstavené tri interpretácie z českej akademickej pôdy: Jamesa Hilla, Petra Glombíčka a Tomáša Marvana. Na základe rozboru zmyslového vnímania, emócií a sna, ktoré sú Descartom radené medzi módy myslenia, je poukázané nie len na problémy ortodoxného čítania, ale aj na výhody a nevýhody predstavených iných interpretácií. Cieľom práce nie je priniesť jednoznačnú odpoveď na otázku, čím je myslenie. Jej úlohou je oboznámiť čitateľa s danou problematikou a s plausibilnejšími interpretáciami ako je tá ortodoxná. Pojem vedomia sa ukáže ako príliš komplexným pojmom, ktorý skôr ako niečo vysvetľuje, potrebuje sám ozrejmenie. Kľúčové slová: Descartes, myslenie, vedomie, zmyslové vnímanie, emócie, sen, sebareflexia, súdenie, propozičný obsah
|
|
|
Pojmy subjekt a objekt, duše a tělo a jejich vztah v Descartových Meditacích o první filosofii
Rabas, Martin ; Čapek, Jakub (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Cílem práce je na základě Descartových Meditací o první filosofii analyzovat obsah pojmů duše a tělo a z této analýzy odvodit jaký význam lze z jejich hlediska dát moderním pojmům subjekt a objekt. Otázka zní primárně takto: z čeho sestává esence res cogitans a z čeho esence res extensa. Tohoto cíle má být dosaženo interpretací příslušných pasáží Descartova spisu, především vyzdvižením jeho východisek a hlavních ontologických rozhodnutí, jež zde Descartes činí. Smyslem tohoto tázání je pochopit výklad vztahu člověka a světa, s nímž Descartes přichází, a který se stal pro moderní dobu určující. Pozdější filosofie až do současné doby často považuje dualismus, jejž Descartes mezi duši a tělo klade, za filosofickou koncepci, jíž je třeba opustit. Cílem práce je proto pochopit, jaká negativa z toho výkladu plynou.
|
|
|
Vědecký realismus a přirozený svět
Joseph, Jacques ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent)
Jacques Joseph Vědecký realismus a přirozený svět Diplomová práce Abstrakt Práce se zabývá vztahem přirozeného světa a světa přírodních věd a dále vztahem obou těchto světů k naší koncepci externí reality "tak, jak doopravdy je". Práce čerpá především ze současné anglosaské analytické filosofie vědy (konkrétně z debaty o vědeckém realismu), zvláštní oddíl je však věnován také Husserlově koncepci vztahu přírodních věd a přirozeného světa (jak ji popisuje v Krizi). Cílem práce je snaha poukázat na filosofickou neudržitelnost vědeckého realismu a následně formulovat přijatelnou alternativu. Neudržitelnost plyne především z implicitních předpokladů, z nichž do značné míry čerpají i odpůrci realismu, alternativní teorie tak bude muset být zcela odlišná. Měl by jí být "přirozený ontologický postoj" (NOA), předložený Arthurem Finem, jenž se pokouší zachovat intuice, z nichž realismus vycházel. V této práci je NOA v návaznosti na texty W. V. O. Quina a D. Davidsona rozpracovaná jako minimalistická metafyzika silně vázaná na jazyk, přesto však (nebo snad právě proto) zprostředkovávající vztah k realitě.
|
|
|
The (in)depence of elementary propositions in early Wittgenstein
Fořtová, Zuzana ; Kolman, Vojtěch (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
Tématem mé diplomové práce je závislost a nezávislost elementárních vět v raném Wittgensteinově díle, především v Traktátu a v Some Remarks on Logical Form. Zatímco v Traktátu Wittgenstein zastává tezi, že elementární věty jsou vzájemně nezávislé, v SRFL tuto tezi opouští s poukazem na skutečnost, že alespoň některé elem. věty jsou vzájemně závislé, především pak na základě vzájemného vztahu exkluze. Otázkou, kterou se v práci pokouším zodpovědět, je, zda uznání závislosti (některých) elementárních vět narušuje nutně celou traktátovskou koncepci logické analýzy (jakožto postupu, který vede k elementárním větám). Má odpověď na danou otázku je nakonec záporná, přičemž se pokouším ukázat, že jakkoli Wittgenstein v Traktátu nezávislost elem. vět postuluje, není pro tuto nezávislost v rámci traktátovské koncepce logické analýzy žádný nutný důvod.
|
|
|
Vinculum substantiale
Kohout, Ondřej ; Palkoska, Jan (vedoucí práce) ; Hill, James (oponent)
Ve své bakalářské práci se soustředím na hypotézu substanciálního pouta ("vinculum substantiale") v Leibnizově pozdní filozofii. Diskutuji celou Leibnizovu koncepci substance - hlavní definice a nutné implikace, které mají klíčovou roli v mé práci. Po této ontologické expozici pokračuji interpretací křesťanského mystéria eucharistie. Toto mystérium je pro mou práci velmi důležité, jelikož úkolem substanciálního pouta bylo též vyřešení problému transsubstanciace. Po těchto přípravných diskuzích se snažím uvést nejdůležitější aspekty a interpretace substanciálního pouta. Výsledkem mé práce je důkladné vysvětlení této hypotézy.
|
|
| |
host ::
RSS.