|
|
Řešení konfliktu mezi představiteli exekutivní moci v poloprezidentském systému: případ Finska
Havlenová, Jitka ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
Práce se zabývá přesunem pravomocí v rámci finské exekutivy od prezidenta směrem k předsedovi vlády. Jejím cílem je zachytit tuto postupnou změnu v rozložení pravomocí, která s sebou zároveň nesla přechod od poloprezidentského systému k systému parlamentarismu, a zjistit, jaké byly příčiny těchto změn. Práce tak má potvrdit, že v případě Finska již lze mluvit o čisté formě parlamentního režimu. Zaměřuje se i na otázku zahraniční politiky, jejíž praktický výkon bývá často předmětem sporů právě mezi představiteli exekutivy. Zde je cílem zjistit, jestli finská politika prováděná v rámci Evropské unie je na úrovni domácí, či zahraniční politiky. První část je věnovaná samotnému konceptu poloprezidentského systému, jeho vzoru, definicím a teoriím politologů, kteří se jeho problematikou zabývali. Následuje charakteristika poloprezidencialismu ve Finsku a popis procesu měnící se role prezidenta. Poslední kapitola je věnována ústavním změnám, rozboru nové ústavy a srovnání pravomocí přidělených hlavě státu a předsedovi vlády podle staré a nové ústavy.
|
|
| |
|
|
Disent v parlamentní většině:legislativní činnost PS Parlamentu ČR v letech 1996-2010
Kuta, Martin ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Parlamentarismus vyžaduje přítomnost parlamentě způsobilých stran. Nesouhlas uvnitř stran vede k zablokování systému; vláda se nemůže opřít o podporu svých poslanců a nepodaří se jí prosadit svoje návrhy na projednávání v parlamentu. Z hlediska parlamentního systému tak výzkum disentu v parlamentní většině představuje jednu ze základních otázek. Práce se zabývá nesouhlasem v teoretické rovině. Na příkladu české Poslanecké sněmovny text konceptualizuje hlasovací nesouhlas (zamítnutí vládního návrhu zákona v první čtení jako vyjádření absolutního nesouhlasu). Práce dále testuje hlasovací jednotnost českých politických stran, které se účastnily vládní koalice. Nesouhlas s vládní politikou je podle empirického výzkumu způsoben nesouhlasem uvnitř vládních stran, nikoli nesouhlasem mezi stranami vládní koalice.
|
|
|
Přímá volba prezidenta v parlamentních systémech: okolnosti a důsledky jejího zavedení ve vybraných evropských zemích
Kuta, Martin ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Vladimíra (oponent)
Přímá volba prezidenta je nutnou podmínkou prezidentského systému. Tato práce se zaměří na přímou volbu v parlamentních systémech, kde jsou prezidenti pouze formálními hlavami států a nemají pravomoci vést vlastní politiku. Na příkladu dvou zemí -- Finska a Slovenska -- bude práce zkoumat, k jakým proměnám v jejich politických systémech se zavedením přímé volby došlo. Dále se práce zaměří na sledování příčin a důsledků zavedení. Sledovány budou i probíhající konflikty uvnitř moci výkonné jako konsekvence rozdělených pravomocí mezi vládu a prezidenta. Hlavním tématem práce je, zdali se zavedením přímé volby může měnit charakter systému.
|
host ::
RSS.