|
| |
|
|
Dokudramatické aspekty seriálové tvorby Československé televize v období sedmdesátých a osmdesátých let
Kohoutová, Rozálie ; ŠERÝ, Ladislav (vedoucí práce) ; KUBICA, Petr (oponent)
Diplomová práce zkoumá žánr dokudrama využívaný komunistickou propagandou v období tzv. normalizace. Popisuje úlohu Československé televize v období pražského jara a její následný význam pro režim ustanovující se po roce 1968. Z hlediska dokudramatické formy, historického obsahu a manipulace s fakty jsou nahlíženy tři seriály vzniklé během tohoto období:
Třicet případů majora Zemana
Gottwald
Povstalecká historie
Zaměřuji se hlavně na vztah historických faktů a dokudramatického zpracování a v kapitole Závěr se zamýšlím nad všeobecným významem televizní tvorby pro vytváření historie a novodobých mýtů.
|
|
| |
|
|
Family film as an autonomous territory in documentary film
Oľha, Adam ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Řezníček, Martin (oponent)
Vo svojej diplomovej práci by som sa rád zameral na skúmanie rodinných filmov v ich najpôvodnejšej podobe a surovom stave, tak ako ju rodinní filmári
zanechali na kotúčoch, kazetách, či pamäťových kartách rodinných filmových kroník. Dôležitým aspektom neporušených záznamov je ich potencionalita, ktorá pramení z nepremyslenej štruktúry, nejasných skladobných princípov, vysokej miery náhodilosti filmovaných scén a celkovej snahy natočiť momenty z rodinného života so všetkými ?chybami?, ktorým sa autor rodinných snímkov mnohokrát nevyhol. Takto surový záznam s jeho nedostatkami vnímam ako vhodnú štúdiu jeho základných východísk a možných interpretácíi - v jeho odlišnosti od akejkoľvek inej filmovej disciplíny ? a možnému priblíženiu k tomu, čo nazývame Autorský film.
|
|
|
Zobrazování ostravského regionu
Řezníčková, Klára ; Vachek, Karel (vedoucí práce) ; Kubica, Petr (oponent)
Tato teoretická práce se snaží zachytit první filmové pokusy o zaznamenání ostravského regionu a další jeho vývoj. Kromě kinofikace a nástupu televizního studia Ostrava se práce okrajově zabývá také výtvarnou, fotografickou a divadelní oblastí, neboť všechny tyto směry umění se na Ostravsku silně prolínají.
|
|
|
Newspeak
Sacher, Jan ; Třeštíková, Helena (vedoucí práce) ; Kubica, Petr (oponent)
Newspeak neboli Konec srosumitelnosti je filozofující esej. Vzdáleně navazuje na moji bakalářskou práci Krásný nový svět z roku 2005, která se zabývala rolí informací a reklamy v postkapitalistické společnosti. Původně jsem chtěl osvětlit neoliberalistický základ postkapitalismu, což by se bývalo dalo dobře odstartovat právě probíhající řeckou krizí europrostoru, ale pak mne zarazil zásadní rozpor mého úmyslu: vše, co jsem o Řecku a o krizi věděl, jsem věděl z médií, tedy nevěděl jsem vlastně nic. Ale psát jsem chtěl o skutečnosti. A hned vzápětí jsem si uvědomil, že i všechno ostatní, co jsem si do té doby nastudoval, všechny ty informace o ekonomii, liberalismu, kapitalismu, neoliberalismu etc. mi byly zprostředkovány pouze mediálně. Nic nebylo skutečně ve mně. To už mi bylo jasné, že mediálně dnes probíhá skoro všechno, že jde o jakési globální odcizení od reálného světa, kterému nemohu zabránit. A to už jsem věděl, že svoje téma zásadně změním. Pochopil jsem, že svět, ve kterém žiji, je napaden jakousi reálnou variantou nihilismu - reálnou, protože to jsem najednou přímo fyzicky cítil, že v takovém světě jsem. A pak už to šlo ráz na ráz: literatura, kterou jsem si musel načíst, byť zase skrz médium knihy, mi musela objasnit problematiku nihilismu. Začal jsem si číst Nietzscheho, pak existencialisty, Camuse, až jsem se dostal k postmodernistům, ale něco mi začalo vadit. Hned mi bylo jasné, že mi chybí kontrast. Postmodernisté byli sami obětí medializovaného světa, nevěřil jsem jejich nadsázce. Tak jsem se vrátil k tomu, co nejvíc jako realita vypadalo, k empirické vědě, k psychologii, sociologii, neurologii, samozřejmě jen k vybraným aspektům. Ale to už jsem byl sám dávno zachvácen virem nihilismu: viděl jsem, že vše je jenom konstrukt, za kterým není nic. A nakonec mi došlo, že tady musí jít pouze o mně, protože jenom moje vlastní existence mi dává jakž takž reálnou evidenci. Tedy snad. Doufám. Vybral jsem si proto formu cesty, jakousi odysseu, a znázorňovací metodu tance. Tu jsem si vzal od Nietzscheho. A začal jsem psát. A objevil jsem si konečně Baudrillarda. Ten to všechno věděl. Ten věděl o agónii reálného světa. Ten věděl, že média jsou naše smrt. Ale to už mne nemohlo ovlivnit. Byl už jsem na cestě. Na cestě za sebou - za ztraceným světem. A o tom to je.
|
|
|
Fragmenty příběhu komenia
Culková, Andrea ; Růžičková, Alice (vedoucí práce) ; Kubica, Petr (oponent)
Práce mapuje existenci klíčových národních dodavatelů učebních pomůcek
pro školy v Československé socialistické republice v letech 1953 až 1993
- národního podniku Učební pomůcky a posléze národního podniku
Komenium. Soustředí se zejména na oblast školních filmů a filmové
technologie pro školy obecně. S využitím archivních materiálů a rozhovorů
s bývalými zaměstnanci a spolupracovníky Komenia je v práci
rekonstruován proces vzniku a distribuce školních filmů a zhodnocení
jejich využití v praxi škol. Většina filmů z produkce Komenia (v produkci
Komenia vzniklo cca 1000 školních filmů) není Národním filmovým
archivem zatím zpracována, tudíž je nepřístupna studijním a vědeckým
účelům. Několik archivem zpracovaných filmů je pak v práci
dokumentováno.
|
|
|
Peter Mettler
Tasovská, Klára ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Míčová, Pavlína (oponent)
Bakalářská práce zkoumá kinematografický styl a tvůrčí metody kanadského filmového režiséra Petera Mettlera. Text je pojednán jako částečná monografie tohoto interdisciplinárního umělce, přičemž Mettlerovy tvůrčí postupy jsou popsány na základě případových studií třech jeho, z hlediska komplexity filmového vyjadřování, stěžejních děl: Scisserse (1982), Picture Of Light (1983) a Gambling, Gods and LSD (2002).
|
|
|
Film jako zbraň: Proměna komunikace s divákem u Raymunda Gleyzera
Reichová, Tereza ; Kubica, Petr (vedoucí práce) ; Růžičková, Alice (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o úvahách argentinského dokumentaristy Raymundo Gleyzera nad využitím filmu jako zbraně. Ve svém krátkém životě promýšlel, jaký je nejvhodnější žánr pro oslovení diváka, který by byl následně motivován k akci. Práce zpřehledňuje toto přemýšlení nad formou do celistvých období života Raymunda Gleyzera a tedy i zjednodušeně mapuje možnosti jakéhokoliv režiséra, který se zabývá angažovaným dokumentárním filmem.
|
|
| |
host ::
RSS.