|
| |
|
|
Význam slovanských motivů v díle K.J. Erbena a B. Němcové (v kulturologické perspektivě)
Šťástka, Tomáš ; Soukup, Martin (oponent) ; Janeček, Petr (oponent)
Anotace: V českých pohádkách vystupují vedle "civilních" postav i postavy nadpřirozené. Některé z nich naši autoři přejali odjinud, jiné jsou původní a odkazují k naší prastaré mytologii. Právě role těchto démonů, duchů a nejrůznějších bytostí nám ukazují, jak se v raném středověku adaptoval tehdejší člověk na neznámé prostředí a jak se dokázal vypořádat s jeho hrozbami. Cílem práce je najít slovanské kořeny právě u těchto pohádkových postav. V první části práce se budeme věnovat rozboru nejvýznamnějších pohádkových děl Karla Jaromíra Erbena a Boženy Němcové. Měl vliv na dnešní vnímání pohádkových postav jejich cílený sběr lidové slovesnosti či spíše jejich vlastní umělecké představy? U těch postav, u nichž se nám podařilo objevit inspiraci původními slovanskými démony, dále pomocí systému V. J. Proppa určíme jejich funkci přímo v dané pohádce. Následující kapitoly jsou věnovány dosud známým poznatkům a závěrům slovanského pohanství, odkud se dostáváme k výčtu a popisu jednotlivých bohů a démonických postav. Vzhledem k fatálnímu významu procesu christianizace se krátce podíváme i na kulturně-historický vývoj Velké Moravy, který je z hlediska středoevropského regionu neopomenutelný.
|
|
|
Finská škola a typologická klasifikace folklorní prózy
Závodská, Barbora ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
(česky) Diplomová práce detailně mapuje počátky finské vědecké folkloristiky, které jsou spjaty s utvářením tzv. finské školy ve folkloristice a vznikem historicko- geografické metody. Vymezuje její specifika, teoretická východiska i praktické aplikace. Dále se práce zabývá prací finské folkloristky Satu Apo, která pro studium folklorní prózy využila emickou jednotku a vlastní systém strukturální klasifikace.
|
|
| |
|
|
Skinhead subculture
Klimšová, Jana ; Letavajová, Silvia (vedoucí práce) ; Podoláková, Katarína (oponent) ; Janeček, Petr (oponent)
Subkultúra skinheads existuje vo svete takmer päťdesiat rokov. Jej historický vývoj je úzko spätý s územím Veľkej Británie, kde vznikla a rozštiepila sa na množstvo frakcií, ktoré na prvý pohľad budia dojem nesúrodosti. Výskum som realizovala v Českej a v Slovenskej republike, konkrétne v hlavných mestách a v ich blízkom okolí. Vo svojej rigoróznej práci som sa zamerala na históriu tejto subkultúry a jej súčasné podoby, venovať sa budem hlavne vizuálnym a hudobným prejavom subkultúry skinheads, symbolike, hodnotovému rebríčku a svetonázoru jej členov, ako aj názoru majoritného obyvateľstvu na tento fenomén. Informácie som získavala štúdiom dostupných literárnych prameňov a prácou s respondentmi z radov členov skupiny a majoritného obyvateľstva.
|
|
|
Invention of traditions by folk ensembles
Mušinková, Michaela ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práca sa zaoberá konštruovaním folklórnych tradícií prostredníctvom činnosti folklórnych súborov, pričom si všíma tradície kontinuitné, pretrhnuté aj vynájdené. Venuje sa pojmom folklór a folklorizmus, a ich vzájomnému pôsobeniu. Všíma si činnosť folklórneho súboru (= folklorizmus), repertoár ktorého vychádza z folklórnych prameňov, a jeho vplyv na uchovanie a rozvíjanie folklóru. Východiskom práce je hypotéza, že folklórny súbor pomáha pri revitalizácií tradícií. Metodologicky je práca postavená na terénnom výskume. Výskum prebiehal v dvoch rusínskym dedinách severovýchodného Slovenska, pričom v jednej z nich folklórny súbor pôsobí, v druhej nie. Cieľom práce je potvrdenie alebo vyvrátenie danej hypotézy na príklade jednej obyčajovej tradície - svadobného obradu. Detailnou analýzou hľadám analogické a odlišné prvky medzi jednotlivými svadbami v jednej lokalite, všímam si premenu svadby v čase (porovnávam súčasné svadby z nahrávok s tradičnou rusínskou svadbou zachytenou folkloristami v literatúre) a komparujem tento obrad v oboch lokalitách. Okrem toho si všímam, do akej miery súbor/absencia súboru vplýva na jednotlivé svadobné obrady. V záverečnej časti práce sa venujem tomu, či vplýva folklórny súbor na etnickú identitu. Kľúčové slová Tradícia, kontinuitná/pretrhnutá/konštruovaná tradícia,...
|
|
| |
|
|
Přechodový rituál obláčka a časné sliby u řeholní komunity bosých karmelitek a boromejek
Moravcová, Anežka ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Jakoubková Budilová, Lenka (oponent)
Obřad obláčka a časné sliby představuje důležitý okamžik v životech řeholnic. Tyto dva obřady (u některých řeholních společenství se jedná o jeden obřad), vykazují podle mé hypotézy znaky přechodových rituálů. Řeholnice si poprvé oblékají hábit, nasazují závoj a stávají se členkami uzavřeného společenství. Obřad se udržuje stále stejný, až na několik drobných změn, lze říct, že rituál je stále živý a pro komunitu má velký význam. V práci na základě vlastního výzkumu ukazuji, že se o přechodový rituál, jak jej Arnold van Gennep popisuje, skutečně jedná, a také jakou roli hraje při vstupu do řádu. Význam funkce tohoto přechodového rituálu pro uzavřenou komunitu řeholního řádu znamená nejen zaměření se na průběh samotného rituálu, ale také na roli ve vyprávění životního příběhu členek řádu. Z tohoto důvodu jsem zvolila jako hlavní metodu výzkumu jak polo- zúčastněné pozorování, tak i biografickou metodu. Na schématu sociálního dramatu podle Victora Wittera Turnera popisuji funkci rituálu pro komunitu a také pro každou řeholnici jednotlivě. Vstup nové členky do uzavřené komunity také poskytuje možnost nahlédnout na společenství skrze vnímání informátorek a určit, zda se jedná o společenství communitas, či nikoliv. Výzkum obřadu byl veden u řeholního řádu bosých karmelitek a také u Kongregace...
|
|
|
Fenomén "zámků lásky" na území Prahy jako vynalezená tradice
Procházková, Alžběta ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá zámky lásky, tedy individuálně dotvořenými visacími zámky se specifickou společenskou funkcí, připevněnými ve veřejném prostoru. Práce zkoumá různé aspekty tohoto novodobého fenoménu v Historickém centru Prahy s cílem zmapovat současnou situaci a potvrdit zařazení fenoménu zámku lásky mezi vynalezené tradice. Při výzkumu byly využity metody pozorování, polostrukturovaných rozhovorů, dotazníkových šetření a obsahové analýzy internetového obsahu. Byla vytvořena fotodokumentace a mapa výskytu zámků lásky v Historickém centru Prahy. Rešerší odborné literatury i textů neakademické povahy a na základě výsledků mého vlastního výzkumu se potvrdilo, že fenomén zámků lásky je vynalezenou tradicí.
|
|
|
Konstrukce a užívání démonologických folklorních témat a motivů v populární kultuře: Případová studie videoher
Vozáb, Jakub ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Pohunek, Jan (oponent)
Videohry v současnosti reprezentují velmi rozšířený kulturní fenomén. Velká část z nich k tvorbě herních příběhů a herního světa využívá rearanžované a komodifikované prvky inspirované vernakulárním folklorem. Díky těmto hrám se do velké míry dokázaly popularizovat některé projevy ústní slovesnosti, a to převážně zástupci orální prózy, konkrétně pak démonologické pověsti, a to nejenom v kolektivní paměti určité skupiny, ale díky masovosti populární kultury i ve všeobecné populaci. Na základě identifikace, zpracování, studia a dokumentace těchto projevů ve vybraném vzorku videoher s převážně folklorní tématikou a následným výzkumem mezi hráči a vývojáři ohledně znalostí těchto projevů lze zjistit, jakým způsobem tyto hry pracují s prvky inspirovanými folklorem nebo jestli už tyto projevy nesouvisí s folklorismem, případně folkloreskou. Práce si klade za cíl prozkoumat tato tvrzení a prozkoumat možnosti zachování projevů ústní slovesnosti v kolektivní paměti subkultury hráčů počítačových her s přesahem na všeobecnou populaci. Klíčová slova ústní tradice, ústní slovesnost, vyprávění, populární kultura, démonologické pověsti, videohry, případová studie, folkloreska, kolektivní paměť
|
host ::
RSS.