|
|
Představa ne-řádu a chaosu v náboženství starého Egypta
Kocourová, Eliška ; Janák, Jiří (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
Tato práce je zaměřena na představy týkající se ne-řádu (isfet) a chaosu v nábo- ženství starého Egypta. Základním podkladem se stal text Jiřího Janáka Chaos a ne- řád ve starém Egyptě, který byl publikován ve sborníku Řád a chaos v archaických kulturách. Tento text představoval základ, který bylo možné dále rozvíjet s pomocí zkoumání přístupů dalších autorů ( např. J. Assmann, E. Hornung, H. Smith, H. Te Velde ) a nahlížení do původních textů (Texty pyramid, Kniha mrtvých, Amduat, Kniha bran). Větší prostor jsem věnovala problému preexistence chaosu, jeho pro- jevům a jeho zásahům do stvořeného kosmu. Dále jsem se zabývala vznikem sil, kte- ré ohrožují řád (maat) - původu Apopa a ne-řádu (isfet) a vlivem těchto sil na život a posmrtný život jednotlivce. Vně stvořeného kosmu se nachází pravoceán personifikovaný bohem Nunem. Sám o sobě je neaktivní, přesto může být pro stvořený kosmos hrozbou - tím, že v něm vše stvořené zanikne. Praoceán odpovídá představě chaosu ve smyslu původního stavu kosmu. Je však také místem původu stvořitelského božstva. Se stvořením je ustano- ven řád maat, který může být znázorněn v představě cyklického procesu. Síly, které působí v tomto procesu na stvořené bytosti i na svět rozkladně a des- truktivně tak, že působí zánik a smrt, jsou součástí řádu samotného, protože...
|
|
| |
|
|
Amenhotep III. - sluneční a královská ideologie
Bělohoubková, Dana ; Mynářová, Jana (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Vláda Amenhotepa III. představuje významný mezník 18. dynastie. Královská ideologie, jako jeden z významných nástrojů moci egyptského panovníka, se v průběhu 18. dynastie zásadním způsobem vyvíjela. Ve spojení s Amenhotepem III. je často diskutována možnost, že byl deifikován již za svého života. Žádná ze studií se však nezabývá analýzou soudobých pramenů, ať už královské redakce, či pramenů spojených s poddanými panovníka. Tato práce, právě pomocí analýzy textů a ikonografie reflektující postavu Amenhotepa III., na tuto otázku odpovídá. Není opomenut ani pohled na panovníka skrze materiál spojený s lidmi v jeho okolí, kteří spoluvytvářeli obraz svého pána na veřejnosti, a navíc skrze něj legitimizovali své vlastní postavení. Detailní studií jmen, epitet a zobrazení panovníka bylo nejen zjištěno, že ke zbožštění panovníka došlo ještě za jeho života, navíc bylo možné definovat charakteristiky slunečního božstva, kterým se Amenhotep III. v závěru své vlády stal.
|
|
|
The God Sobek in Ptolemaic and Roman Times. A Confrontation of the Cult of Sobek in Krokodilopolis and Kom Ombo
Galuzina, Maria ; Coppens, Filip (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Bakalářská práce pojednává o kultu egyptského krokodýlího boha Sobka v Ptolemaiovské a Římské době. Cílem práce je srovnání kultu Sobka v jeho chrámech ve Fajjúmské oáze s centrem v Šedetu/Krokodilopoli, a ve slavném dvojitém chrámu v Kóm Ombo v Horním Egyptě. Důležitou součástí práce je rozbor povahy a hlavních rysů božstva, včetně jeho jména, role v náboženském systému, chrámových svátků, věšteb a synkretismu s jinými božstvy. Velká pozornost je věnována též srovnání místní teologií Fajjúmské oázy a Kóm Ombo a hlavnímu teologickému spisu krokodilopolských knězů - tzv. "Fajjúmské Knize" - která obě teologie spojuje. Na základě těchto analýz se tato bakalářská práce pokouší vysledovat a popsat vývoj a rozmanitost kultu krokodýlího boha Sobka v Ptolemaiovské a Římské době.
|
|
|
Thoth in the Pyramid Texts
Čermák, Michal ; Pehal, Martin (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Cílem této práce je zhodnotit úlohu boha Thovta ve staroegyptských Textech pyramid, tělese zádušní literatury doložené zejména z podzemních místností pyramid králů a královen páté a šesté dynastie. Toto téma je zpracováno ve dvou částech na základě dělení H. M. Hayse: první se věnuje Thovtu v osobních textech, které jej líčí jako měsíční božstvo a přechodovou postavu, druhá textům kněžským, kde je zkoumána jeho úloha v mýtu o Horu a Usirovi. Bohova funkce v obou těchto skupinách je vyložena jeho povahou prostředníka mezi rozličnými prvky božského světa zejména skrze množství konkrétních zjištění o jednotlivých motivech, ve kterých boha lze v Textech pyramid nalézt. Práce je zakončena shrnutím těchto poznatků a Thovtovy povahy.
|
|
| |
|
|
Význam ibise posvátného ve staroegyptském náboženství
Kuntová, Pavlína ; Janák, Jiří (vedoucí práce) ; Vymětalová Hrabáková, Eva (oponent)
Bakalářská práce "Význam ibise posvátného ve staroegyptském náboženství" pojednává o významu a rozvoji jedné z forem zvířecího kultu v egyptských dějinách. Práce popisuje, jakou roli hrála posvátná zvířata v náboženství, co bylo jejich hlavní funkcí. Konkrétně se zaměřuje na ibise posvátného, zvíře zasvěcené měsíčnímu bohu Thovtovi. Tento pták byl uctíván jako projev boha Thovta na zemi. Byl považován za ochránce země a řeky Nil, ve spojení s Thovtem symbolizoval měsíc a obnovu. Jako posvátné zvíře byl po smrti mumifikován a pohřben do speciálních zvířecích hřbitovů. Kromě významu samotného ibise, práce popisuje i metodu mumifikace, která byla v Egyptě vcelku běžnou záležitostí. V návaznosti na ní jsou zde popsány pokusy, které se snaží najít pro zkoumání a charakterizování mumifikovaných zvířat takovou metodu, která by neměla destruktivní účinky. Klíčová slova zvířecí kult, ibis posvátný, bůh Thovt, zvířecí hřbitovy, mumifikace, zvířecí mumie
|
|
|
Teotihuacan - náboženské a kulturní centrum
Horníková, Lucie ; Janák, Jiří (vedoucí práce) ; Kostičová, Zuzana (oponent)
Resumé Cílem bakalářské práce je objasnit náboženskou a kulturní rovinu města Teotihuacanu, které po dobu nejméně pětiset let ze své existence aktivně ovlivňovalo značnou část kulturně-geografického regionu Mezoameriky a i po svém zániku zůstal integrální součástí její kultury. Přes to, že o něm získáváme informace pouze z materiálních pramenů, které pocházejí přímo z Teotihuacanu samotného nebo center, na něž měl významný vliv, můžeme si dovolit tvrdit, že byl významným urbánním střediskem, které svou velikostí, stupněm sociální organizace aj. mimořádně převyšovalo úroveň jiných soudobých sídel mezoamerického regionu. Se svými 25km2 a 125 000 obyvateli byl v 6. stol. n. l. šestým největším městem světa. Svými megalitickými stavbami, jakými jsou pyramida Slunce, pyramida měsíce nebo Citadela s Quetzalcoatlovou pyramidou aj., a strukturální propracovaností vyvolává úžas a obdiv současných i soudobých návštěvníků. Naneštěstí nejsou známy původní názvy chrámů, paláců, pyramid, božstev a jiných součástí města, neboť teotihuacanský jazyk z důvodu absence literárních záznamů zůstává neznámý a všechna označení, která badatelé používají, přejímají z aztéckého jazyka nahuatlu nebo je sami vytváří. Metodikou této práce bylo kompilovat závěry, výsledky, předpoklady a návrhy vědců a badatelů, kteří se Teotihuacanem...
|
|
| |
|
|
Théby v polovině 22. dynastie. Čtyři vlivné thébské rodiny.
Tomášková, Kamila ; Smoláriková, Květa (vedoucí práce) ; Janák, Jiří (oponent)
Diplomová práce se věnuje čtyřem významným thébským rodinám 21. a 22. dynastie (jmenovitě rodinám Nespakašuty, Nebnecerua, Džedthutefancha B a Neseramuna). Text se zabývá také tím, jak se politická situace a kulturní tendence Třetího přechodného období odrážely v titulatuře a biografických nápisech jednotlivých členů těchto rodin. Úvod práce je věnován míře libyjského vlivu na Egypt a přehledu dějin Théb během 20. a 22. dynastie. Hlavní část práce se zabývá jednotlivými rodinami na základě titulů jejich členů a biografických nápisů. Závěrečná kapitola se pokouší naznačit, jakým způsobem politická a kulturní situace ovlivnila jednotlivé rodiny. Dochází se k závěru, že politické události jsou v dochovaných pramenech reflektovány jen velmi výjimečně, zatímco stopy politických a kulturních dobových tendencí se projevují v pramenech poměrně zřetelně.
|
host ::
RSS.