|
|
Latin American global narrative at the turn of the millenium
Zúňiga, Jorge ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Ve své práci jsme se pokusili najít styčné body nebo kritéria pro analýzu několika výpravných děl současných latinskoamerických autorů konce tisíciletí. Umění a literatura, výpravná próza obecně a román zvlášť různým způsobem odrážejí okolnosti tvorby. Základní osou našich úvah je tzv. globalizace a její bezprostřední dopady na latinskoamerickou literární tvorbu. Rozpoznání stop naše epochy v dílech samých nám pomáhá k poznání podstatných rysů této doby. Chtěli jsme proto poukázat na díla, která nám zprostředkovávají jistou změnu a v nichž vnímáme příznaky globalizace. Ve své práci jsme se pokusili tyto příznaky reflektovat v jejich formálním i typologickém aspektu. Globalizace je mohutný jev, pokud jde o homogenizaci a integraci současného světa, a její přímé důsledky ve sbližování různých kulturních reálií jsou dnes evidentní. To znamená, že dnes převažuje dialog mezi kulturami a mezi obory, a také to přináší nevyhnutelné důsledky v transkulturaci, smíšenosti, symbióze a synkretismu společnosti. V této práce jsme se pokusili postihnout několik nejvýznamnějších rysů tohoto jevu ve vztahu k literárním mezníkům. 136 Rok 1996 se stal mezníkem. Dvě skupiny spisovatelů, dnes již ne tak současných, kteří se spíše negativně vymezovali vůči dosavadní latinskoamerické výpravné próze. Skupiny tvořilo na jedné straně...
|
|
|
Současná mayská poezie
Matochová, Hana ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
V úvodu práce začleňujeme současnou mayskou poezii psanou na yucatánském poloostrově do kontextu mexické literatury. Z hlediska postmoderny nahlížíme různé výlučnosti této literatury jako například texty psané ve spanglish či indigenistický proud. Příklady mají sloužit k ustavení obrazu hranice jako tvůrčího prostoru. V další kapitole jsou uvedena některá statistická a informativní data k současné situaci yucatánské mayštiny. Následně hovoříme o rozdílnostech mezi yucatánskou literaturou psanou ve španělštině od počátku 20. století a mayskou literaturou. K druhé z nich je připojena definice mayské literatury vytvářené ve španělštině, neboť právě tato je předmětem našeho zkoumání. Autoři, kteří ji tvoří, jsou bilingvní, píší v mayštině, a pak sami své texty překládají. Dále je představen stručný přehled mayské filologie, přičemž je kladena větší pozornost na osmdesátá léta minulého století, během nichž došlo v kulturní obrodě k zásadním změnám. Oddíl je uzavřen pohledem soudobého autora na změnu situace a mediální vliv na celý kulturní fenomén po zapatistickém povstání. Další část je věnována analýze mezikulturního porozumění. Souvisle s připomenutím historického vývoje mayské slovesnosti od předkoloniálního období po současnost zdůrazňujeme úlohu jazyka při kulturním formování společnosti. Vycházíme ze...
|
|
|
Prolínání literatury a filmu v románu Manuela Puiga
Lašťovková, Lucie ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
V diplomové práci "Prolínání literatury a filmu v románu Manuela Puiga" jsme se zabývali vztahem filmové a literární techniky v románu Nejhezčí tango. Cílem této práce bylo především zodpovědět na otázku, do jaké míry a jakým způsobem se tyto dvě formy uměleckého ztvárnění v díle prolínají a ovlivňují. V úvodní části práce jsme se pokusili charakterizovat vztah literatury a filmu jakožto dvou svébytných uměleckých forem, které využívají k zobrazení daných jevů odlišné výrazové prostředky. Nastínili jsme, jaké prostředky to jsou a zda se filmový a literární jazyk skutečně výrazněji liší. V této části jsme se dále zabývali vlivem filmového umění na tvorbu Manuela Puiga obecně. Zmínili jsme názory kritiků i spisovatele na přítomnost či nepřítomnost prvků filmového jazyka v jeho románech, a to jak prvků v oblasti formy (vypravěč, charakteristika postav, dialog), tak tematické stránky (sentimentální motivy, melodrama). V hlavní části diplomové práce jsme se zaměřili na Puigův román Nejhezčí tango a přítomnost jednotlivých uměleckých postupů a prvků, které byly představeny v části předchozí. Charakterizovali jsme formu tohoto díla, a to především s ohledem na titul, kompoziční členění románu, vypravěče a s tím související způsob popisu postav. Konstatovali jsme, že pozice vypravěče je pro toto dílo klíčová,...
|
|
|
Refelexe tématu homosexuality v kubánské exilové literatuře
Škodová, Denisa ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
Tento esej se zabývá zobrazením tématu homosexuality v kubánské exilové literatuře, s důrazem na skupinu autorů tzv. generace Marielu - "Marielistů". Na počátku je vysvětleno vnímání tématu homosexuality v literárním a historickém kontextu. Nejpodstatněj ším závěrem této části je skutečnost, že ačkoli toto téma existuje již po staletí, otevřený prostor mu je dán až v 50. letech 20. století. Nej edná se tedy o něj akou "novou" literaturu, ale o téma, které je zobrazováno v jiných podmínkách. Musí však ke konci 20. století čelit odmítání společnosti z důvodu objevení nemoci AIDS. Klíčovými zdroj i této části byla díla Gregory Wooda a Václava Jamka. Práce poté analyzuje téma homosexuality v kubánské literatuře, s důrazem na autory, kteří o homosexualitě psali a svými texty ovlivnili generaci Marielu, tj. José Lezama Lima, Virgilio Pifíera nebo Guillermo Cabrera Infante. Vysvětlen je zde také represivní přístup totalitního režimu Fidela Castra vůči homosexuálům. K pochopení díla autorů generace Marielu je představena problematika jejího pojmenování a kritérií pro zařazení do této generace. Literární kritika totiž není zcela jednotného názoru na to, co je společným bodem zájmu generace Mariel, na což často poukazuj e tím, že je spíše charakterizuj e společná zkušenost ze života na Kubě než ucelený umělecký...
|
|
|
Martí-Emerson: Svoboda - téma vnitřního hlasu
Bulková, Barbora ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Cílem této práce bylo poukázat na shodnost názorů v oblasti tématu svobody spisovatelů Martího a Emersona. Martí se ve svém díle zaměřil především na svobodu národa a Emerson, na svobodu jedince. Skrze porovnání přístupu obou autorů k danému tématu, jsme dospěli k řadě shodných řešení hledání svobody, na něž oba spisovatelé ve svých dílech poukazují, a která vychází ze stejného pojetí člověka a jeho propojenosti s kontinuální JEDNOTOU všeho. Do první části jsme zahrnuli životopisné údaje obou autorů, jejichž znalost nám přiblížila důvody vzniku některých citových vazeb spisovatelů, jejich inklinaci k dané společenské vrstvě či úzké vazby s přírodou. Závěr této části obsahuje stručný popis vlivů, které formovaly tvorbu kubánského spisovatele, mezi něž patří i R.W.Emerson. Pro názornou ilustraci úcty a lásky, jež Martí k Emersonovi choval, jsme se blíže zaměřili na Martího esej "Emerson". Ve druhé části jsme se soustředili na koncepci vlády u obou autorů, vytyčení překážek, které jsou lákadly a často i osudovými chybami jednotlivých vlád, a nastínění oblastí, v jejichž respektování lze najít cestu k vytvoření ideální vlády. Jedná se o minulost jako součást přítomnosti dané země a z ní vyvěrající potřeba přijmout původní, tedy indiánské, obyvatelstvo, jejich kulturu a vědomosti za součást stávající kultury a...
|
|
|
Buenos Aires očima Martínez Estrady a Borgese
Mojžíšová, Štěpánka ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Fousek, Michal (oponent)
Buenos Aires představuje ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století prostředí, kde se mísí mnoho různých faktorů, které přinesla průmyslová revoluce, politika a celkově moderní pokrok. Z hlavního města se stává velkoměsto, a tím se mění charakter předměstí, které zasahuje až do pampy. Stále řidčeji se zde objevují argentinské typy jako gaučo a compadre, naopak roste počet migrantů, převážně italských, kteří nejenom dotváří sociální strukturu, ale pozměňují i některá argentinská specifika, například tango. Na tyto změny reagují ve svých dílech i dva velcí esejisté argentinské literatury, Ezequiel Martínez Estrada a Jorge Luis Borges. Martínez Estrada pesimistickým tónem poukazuje na soudobé palčivé problémy a "kritickou" situaci a obává se dalšího vývoje společnosti a města, které projevuje určité znaky degenerace. Borges se naopak obrací do minulosti a vytváří mytický mikrosvět předměstí Buenos Aires na přelomu devatenáctého a dvacátého století, které je založeno na jeho vzpomínkách, opírá se o literární dílo básníka Evarista Carriega a ve značné míře je také výplodem jeho fikce. Tento koncept mikrosvěta obsahuje všechny atributy, které Borgese i Martíneze Estradu lákaly a fascinovaly - Buenos Aires s určitou atmosférou nesnažící se kopírovat světová velkoměsta, předměstské vykřičené domy a v nich...
|
|
|
Álvar Núñez Cabeza de Vaca: cesta a proměna (Naufragios)
Marešová, Jaroslava ; Vydrová, Hedvika (vedoucí práce) ; Housková, Anna (oponent)
Dílo Álvara Núeze Cabezy de Vaca dnes známé jako Ztroskotání je jedním z nejdůležitějších a nejzajímavějších dokumentů o objevování a dobývání Nového světa, které existují. Během první poloviny 16. století se uskutečnilo mnoho výzkumných a dobyvatelských cest, na nichž musely tisíce mořeplavců, dobyvatelů, obejvitelů, vojáků čelit realitě nově objeveného kontinentu. Zprávy, které někteří z nich sepsali, jsou velmi cenným zdrojem informací o tom, jak toto složité setkání odlišných kultur prožívali. Ztroskotání byla vždy považována za velmi cenný zdroj historických a antropologických údajů, ale byla také studována jako dílo literární. Ve své práci jsem se pokusila nahlédnout na toto dílo celistvě: zasadit jej do kontextu jeho doby, poodhalit literární vlivy, které se v něm odrážejí, popsat prvky a postupy, které autor používá a které bychom mohli nazvat prvky nebo postupy literárními. Také jsem se ovšem zaměřila na postavu autora - hlavní postavy, který prožil komplikované setkání s indiánským světem, o němž jeho dílo pojednává. Chtěla jsem v jeho díle najít stopy proměny, kterou během své cesty prošel. Na začátek své práce jsem zařadila historický úvod, protože se domnívám, že ke správné interpretaci a pochopení tohoto díla je nezbytný. Popisuji v něm události, které vedly k objevení Nového světa, dobovou...
|
|
|
Princip hry v románech Tres tristes tigres a Rayuela
Štefanová, Veronika ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá princip hry v různých složkách moderního románu, reprezentovaného díly Rayuela Julia Cortázara a Tres tristes tigres Guillerma Cabrery Infanta. V první kapitole se zabývá pojetím hry z hlediska filosofie (zejména Eugena Finka), sociologie (Rogera Cailloise) a psychologie (Carla Gustava Junga). V druhé kapitole se zaměřuje z hlediska literárněvědného na hru v moderním románu a podává příklady ze světové literatury. Těžištěm práce je třetí kapitola, jež za pomoci zjištění z předchozích kapitol postupně analyzuje a komparuje princip hry v rovině tematické, jazykové, kompoziční a vypravěčské přímo v románech Rayuela a Tres tristes tigres, a na závěr se pokouší formulovat vidění světa a člověka v obou dílech.
|
|
|
"Satani" a "andělé" v románech o diktatuře: Pan prezident, Podzim patriarchy
Dušková, Jana ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Vydrová, Hedvika (oponent)
Diplomová práce se zametl na tzv. román o diktátuře (novela de la dictadura) jako na jeden z příznačných typů hispanoamerického románu, konkrétně se soustředi na clila M. A. Asturiase a G. Gardi Márqueze. V úvodní kapitole se strucne ZlTI1lli o tomto typu románu v hispanoamerické literatuře. Stěžejní část práce se bude věnovat rozboru a interpretaci postavy oblíbence či pobočníka diktátora jako figury klíčové pro celkový smysl románu. Podrobněji rozebere způsob její charakteristiky, mytický rozměr této postavy, její vztah k protagonistovi a její význam pro intepretaci vidění světa v Asturiasově románu Pan pre~·dent. Pro srovnání bude stručnější pozornost analogicky věnovat románu Garcíi Márqueze Podzjm patrianhy. V závěru srovná literární pojetí a význam této postavy v obou románech a obě postavy dohromady.
|
|
|
Hopscotch by Cortázar - a game in many games
Zatlkajová, Katarína ; Housková, Anna (vedoucí práce) ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (oponent)
Zámerom mojej diplomovej práce Cortázarova Rayuela - hra v mnoha hrách je analyzovať tému hry, ktorá má v diele argentínskeho spisovateľa podobu mnohotvárneho a ambivalentného prvku. K naplneniu tohto zámeru som využila ako interpretačný nástroj termín sémantické gesto Jana Mukařovského. Mojím cieľom však nebolo interpretovať Cortázarov román v zmysle štúdia českého vedca, skôr som použila jeho termín ako oporu pri riešení problému hry. Otázka sémantického gesta mi umožnila vidieť hru v diele Rayuela ako mnohotvárny a zároveň zjednocujúci prvok. Jedná sa teda o dynamický motív (Rayuela je mnoho hier), ktorý sa zároveň v diele prejavuje dvojakým spôsobom ako hra estetická a morálna. Estetickou hrou sa myslia formálne aspekty diela. Motív hry je v románe nielen dynamickým prvkom, ale jedná sa zároveň o zjednocujúci element, ktorý spája jednotlivé aspekty diela. Z tej perspektívy som skúmala názov, žáner, štruktúra diela a tiež vzťah postáv, čitateľa a autora. Motív hry umožňuje autorovi, aby experimentoval s žánrom diela (otvorený román) a taktiež s jej štruktúrou. Vďaka hre román predstavuje nekonečné množstvo možných čítaní. Okrem toho som sa zamerala na jazyk diela. Vďaka hre autor pretvára jazykovú stránku románu. Avšak "ludens" je tým aspektom, ktorý dodáva zároveň jazyku diela jednotu. Nakoniec...
|
host ::
RSS.