|
|
Faktory související s pocity osamělosti u českých vysokoškolských studentů
Šmejcová, Aneta ; Hanzlová, Radka (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Práce si kladla za cíl prozkoumat téma osamělosti vysokoškolských studentů, uvést ho do kontextu současné doby postižené pandemií COVID-19 a především zjistit, zda existují souvislosti mezi úrovní osamělosti a charakteristikami českých vysokoškolských studentů. Do analýz konkrétně vstupovaly tyto faktory: gender, věk, ročník studia, bydlení, romantický vztah, čas strávený na sociálních sítích a výše měsíčního příjmu. K měření osamělosti byla použita UCLA škála Kalifornské Univerzity v Los Angeles, práce proto věnovala pozornost také testování reliability a validity této škály. Za účelem zodpovězení výzkumné otázky byl proveden vlastní výzkum. Data byla shromážděna prostřednictvím online dotazníku, přičemž výzkumný vzorek tvořilo 1 079 respondentů z řad studentů českých vysokých škol. Bylo zjištěno, že UCLA škála pro měření osamělosti je reliabilním a validním nástrojem, jelikož Cronbachovo Alfa dosáhlo vysoké hodnoty 0,93 a korelace se škálou deprese CES-D 8 vyšla vysoce pozitivní (r = 0,629). Ve výzkumném vzorku bylo zaznamenáno 65,1 % studentů s vysokou úrovní osamělosti, 32,6 % se střední úrovní osamělosti a 2,3 % s nízkou či žádnou úrovní osamělosti. Výsledky testování souvislostí mezi vybranými faktory a úrovní osamělosti ukázaly, že studenti žijící sami mají vyšší úroveň osamělosti než...
|
|
|
Názory české veřejnosti na principy a používání Protiepidemického systému (tzv. PES) - Naše společnost - speciál - únor 2021
Hanzlová, Radka
Nadpoloviční většina (53 %) české veřejnosti se přiklání k tomu, že by se o opatřeních proti šíření koronaviru mělo rozhodovat podle aktuálních okolností, 42 % je pro zavádění opatření stanovených v jednotlivých stupních rizika protiepidemického systému. Naprostá většina (68 %) české veřejnosti považuje používání Protiepidemického systému (tzv. PES) vládou a odpovědnými orgány za špatné, pouze necelá čtvrtina (24 %) za dobré. Principy Protiepidemického systému (tzv. PES) používaného od listopadu 2020 obecně považuje více než polovina (54 %) dotázaných za špatné, téměř dvě pětiny (38 %) pak za dobré.Principy Protiepidemického systému (tzv. PES) používaného od listopadu 2020 obecně považuje více než polovina (54 %) dotázaných za špatné, téměř dvě pětiny (38 %) pak za dobré. Téměř tři pětiny (59 %) české veřejnosti považují nastavení Protiepidemického systému (tzv. PES) z hlediska vypočítávání stupňů rizika a nastavení stupňů pohotovosti a souvisejících opatření za špatné, za dobré pouze necelé tři desetiny (29 %).
|
|
|
Důvěra k vybraným institucím veřejného života – březen 2020
Hanzlová, Radka
Sběr dat probíhal ve dnech 29. 2. – 11. 3. 2020. Výsledky tedy nereflektují aktuální situaci, ani události uplynulých dvou týdnů, jako je vyhlášení nouzového stavu 12. 3. kvůli pandemii nemoci COVID-19 a všechna následná opatření. Zveřejněná data tak neslouží jako reflexe současného stavu, ale jsou cenná jako informace do časové řady v rámci ostatních měření. Největší důvěře ze zkoumaných veřejných institucí se těší armáda (76 %) a policie ČR (75 %), nejméně lidé důvěřují církvím (30 %) a politickým stranám a hnutím (26 %). Výraznější převaha důvěry nad nedůvěrou je patrná ještě v případě soudů, bank, rádií, výzkumů veřejného mínění a odborů, menší pak u internetu. V případě televize a tisku podíl důvěry a nedůvěry vyrovnaný. U zbývajících institucí již více (politické strany a hnutí, církve) či méně (neziskové organizace) převažuje nedůvěra. V porovnání s předchozím šetřením ze září 2019 jsme zaznamenali výrazný nárůst důvěry ke všem sledovaným institucím vyjma politických stran a hnutí, kde nedošlo k žádné změně.
|
|
|
Názory občanů na vybraná opatření v rodinné politice – únor 2020
Hanzlová, Radka
V rámci únorového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkající se sociální politiky rodin. Respondenti hodnotili celkový postup vlády v případě sociální situace rodin s dětmi a dále se vyjadřovali ke konkrétním opatřením spojenými s rodinnou politikou. Téměř tři pětiny (59 %) respondentů považují starost vlády o sociální situaci rodin s dětmi za přiměřenou, více než čtvrtina (28 %) ji vnímá jako nedostatečnou. Starost vlády o sociální situaci rodin s dětmi je v současnosti hodnocena nejlépe od roku 2004, kdy byla tato otázka pokládána poprvé. Přibližně devět z deseti Čechů souhlasí s tím, aby byla zavedena pružná pracovní doba nebo zkrácené pracovní úvazky pro rodiče s malými dětmi a aby byla provozována družina u každé základní školy. Nejméně dotázaní souhlasí se zavedením plošných přídavků na děti (56 % souhlasí, 36 % nesouhlasí).
|
|
|
Česká veřejnost o lokálních potravinách – Potraviny 2020
Hanzlová, Radka
Do speciálního výzkumu Potraviny 2020 zaměřeného zejména na plýtvání potravinami a nákupní a spotřební chování českých občanů zařadilo CVVM i velký blok otázek týkajících se lokálních potravin. \nO téma lokálních potravin se v ČR zajímají tři desetiny (30 %) veřejnosti, naopak výrazná většina (69 %) se spíše či vůbec nezajímá.\nNejdůležitějším kritériem, které by podle české veřejnosti, mělo splňovat označení lokální potravina, je informace o místě, kde byla vyprodukována (20 %) a následně že by se mělo jednat o kvalitní potravinu (16 %).\nVíce než tři pětiny (62 %) dotázaných by daly přednost lokální potravině, i kdyby byla dražší.\nVětšina (61 %) české veřejnosti se domnívá, že v okolí jejich bydliště je nedostatek místních výrobců/zemědělců.\nPodporu produkce lokálních potravin od EU, ČR, kraje i mikroregionu, ve kterém dotázaní žijí, vnímají většinově jako nedostatečnou.
|
|
|
Česká veřejnost o biopotravinách – Potraviny 2020
Hanzlová, Radka
Do speciálního výzkumu Potraviny 2020 zaměřeného zejména na plýtvání potravinami a nákupní a spotřební chování českých občanů zařadilo CVVM i blok otázek týkajících se biopotravin.\n\nO téma biopotravin se v ČR zajímá pouze necelá čtvrtina (24 %) veřejnosti, naopak 76 % se spíše či vůbec nezajímá. Oproti roku 2017 navíc zájem mírně poklesl.\n\nObecně se o téma biopotravin více zajímají ženy, které je také častěji nakupují, dále lidé ve věku 20 až 44 let a dotázaní hodnotící životní úroveň své domácnosti jako dobrou.
|
|
|
Způsob stravování, nakupování a chování české společnosti vzhledem k životnímu prostředí – Potraviny 2020
Hanzlová, Radka
Do speciálního výzkumu Potraviny 2020 jsme zařadili i několik otázek týkajících se problematiky obalových materiálů potravin, nakupování bez obalu, šetrného chování k životnímu prostředí nebo způsobu stravování, což jsou všechno oblasti, které zejména spolu, ale obecně i s plýtváním potravinami velmi úzce souvisí.\n\nNaprostá většina (93 %) české veřejnosti se stravuje běžnou stravou bez žádného omezení, zbývajících 7 % dotázaných uvedlo jiný výživový směr.\n\nO problematiku obalů, ve kterých nakupujeme potraviny, se zajímá necelá čtvrtina (24 %) dotázaných, naopak tři čtvrtiny (75 %) se nezajímají.
|
|
|
Vyhazování vzhledově nedokonalé zeleniny a ovoce jako jedna z forem plýtvání potravinami – Potraviny 2020
Hanzlová, Radka
Ve speciálním výzkumu Potraviny 2020 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Jedna část byla zaměřena na nákup vzhledově ne zcela dokonalého ovoce a zeleniny.\n\nPři zachování stejné ceny by si mezi zeleninou a ovocem, kde by byly nedokonalé a tvarově perfektní kusy vedle sebe, vybralo 59 % dotázaných tu dokonalou.\n\nCo se týče odhadu množství ovoce a zeleniny, která se kvůli svému vzhledu ke spotřebitelům vůbec nedostane, správný podíl (tedy 20 až 30 %) odhadují téměř dvě pětiny (37 %) dotázaných.
|
|
|
Plýtvání potravinami, nákupní a spotřební chování českých domácností – Potraviny 2020
Hanzlová, Radka
Ve speciálním výzkumu Potraviny 2020 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k problematice plýtvání potravinami. Respondenti hodnotili závažnost problému plýtvání potravinami, odhadovali, kolik potravin jejich domácnost přibližně vyhodí a případně jakému množství vyhozených potravin by se dalo vyhnout, jaké jsou příčiny vyhazování potravin a rovněž uváděli, jaké důvody je vedou k tomu, aby potraviny nevyhazovali. \n\nV další části výzkumu jsme se zaměřili na nákupní a spotřební chování respondentů, konkrétně jsme zjišťovali, kde a jak často nakupují, kolik za nákup potravin přibližně utratí a jaké aktivity dělají v souvislosti s nakupováním potravin. Dále nás zajímalo, kdo má podle respondentů největší podíl na celkovém množství vyhozených potravin a naopak kdo podle nich nejvíce usiluje o snižování plýtvání potravinami v ČR. Další část tohoto bloku otázek se zaměřovala na obeznámenost české veřejnosti s pojmy „Minimální trvanlivost“ a „Spotřebujte do“.
|
|
| |
host ::
RSS.