|
|
"Zítřek často mívá pro nás barvy naděje…" Týdeník Zítřek a jeho společenská role v počátečním období normalizace (říjen 1968 - duben 1969)
Zejdová, Pavla ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Tato práce, věnovaná týdeníku Československé strany socialistické Zítřek a pohnutému období let 1968 - 1969, si klade za úkol přiblížit společenský a politický kontext doby, zachytit prvky formovaní občanské společnosti a zhodnotit roli Zítřku ve sledovaném období. Práce se zabývá okolnostmi jeho vzniku, jeho krátkým působením i dlouhými debatami o jeho zastavení a o smyslu jeho dalšího směřování. Týdeník Zítřek vznikal jako proreformně orientovaný časopis. K pochopení jeho vzniku se práce zaměří zejména na poměry tiskové, ale rovněž také na historii Československé strany socialistické a jejího vydavatelství Melantrich. Nedílnou součástí práce jsou pak rozhovory s pamětníky, paní Sylvou Daníčkovou a Alešem Fuchsem, kteří vyplnili svými vzpomínkami mnohá prázdná místa. Samotnému obsahu Zítřku je pak věnována část, kde jsou tematicky rozčleněné a následně zhodnocené vybrané články, které v Zítřku vyšly během jeho půlročního trvání. Metodologicky je práce zakotvena ve vlastním studiu archivních pramenů a dokumentů, k vedení rozhovoru s pamětníky využívá metodu orální historie a k rozboru vybraných článků, publikovaných v Zítřku, metodu obsahové analýzy.
|
|
|
"Zdomácnění" vědecko-technické revoluce v Československu: inovace v české kuchyni a výživě 50. a 60. let 20. století
Tomsová, Julie ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je analýza "zdomácnění" vědecko-technické revoluce a nejvýznamnější proměny alimentárního, tj. potravinového (respektive majícího vztah k výživě), chování české společnosti v 50. a 60. letech 20. století. Zmíněný proces je v této diplomové práci interpretován v kontextu změn režimu a ideologických vzorců v polovině 50. let, které měly napomoci překonat potíže stalinského utopismu - zvýšený důraz na kvalitu životního stylu, rozvoj bytové výstavby, architektury a designu, modernizace vybavení kuchyně a proměna představ o žádoucích životních standardech a jejich významu pro legitimizaci post-stalinského uspořádání. Podrobněji se v kontextu "zdomácnění" vědecko-technické revoluce věnuji tématům jako racionalizace a mechanizace práce v domácnosti, důraz na hygienu a výživu, na kvalitu uchovávání a přípravy potravin, na proměnu složení potravin, "objev" vitaminů, enzymů a minerálů atd., náběhy na konzumní způsob života, rozvoj nauk o vedení domácnosti, obraz ženy a její postavení v rámci domácnosti a další témata. Předložená práce zkoumá nejen strukturální změny, k nimž docházelo, ale zejména jejich ideologické aspekty - především místa, kde příslib kvalitnějšího života mohl (či nesl intenci) zesilovat působení nových ideologických vzorců. Tato studie dále analyzuje vztah...
|
|
|
Vznik sídliště v Rychnově nad Kněžnou v 70. letech 20. století
Kafuňková, Lenka ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výstavbou sídliště v Rychnově nad Kněžnou v 70. letech 20. století. Tato nová výstavba sídliště Trávník I a Trávník II spolu s novou dopravní přeložkou číslo I/14 si vyžádala poměrně masivní asanaci staré zástavby. Diplomová práce se snaží o rekonstrukci této přestavby, zachycuje podobu města před výstavbou, udává důvody, které k výstavbě vedly, a popisuje stavbu nového sídliště v okresním městě pod Orlickými horami. Diplomová práce vychází převážně z archivních materiálů, dobových periodik a rozhovorů, které byly metodou orální historie vedeny s pamětníky této události. Propojuje úřední stanoviska a osudy lidí, kteří byli okolnostmi nuceni opustit své domovy a sledovat jejich následnou demolici. Zároveň se práce snaží poukázat na klady a zápory nové výstavby a sledovat problémy, které se v průběhu stavby nových objektů vyskytly.
|
|
|
Ve stínu Vírské nádrže. Zánik obcí Chudobín a Korouhvice.
Kratochvílová, Petra ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obcemi Chudobín a Korouhvice, které byly zatopeny v souvislosti s výstavbou Vírské nádrže. Zatímco Chudobínu přinesla stavba vodního díla úplný zánik, v případě Korouhvice tomu tak zcela nebylo. Nad záplavovým územím vodního díla bylo vystavěno pět nových domů, které byly osídleny původními obyvateli. Přestože došlo k přemístění obce, úpravě rozlohy a počtu obyvatelstva, k faktickému zániku obce prakticky nedošlo. Diplomová práce vychází z archivních materiálů a orální historie. Propojuje oficiální úřední stanoviska a názory s osudy a vzpomínkami obyvatel, kteří byli v důsledku stavby nuceni opustit své domovy. Stavba, která byla na řece Svratce budována v 50. letech 20. století totiž zásadním způsobem ovlivnila nejeden lidský osud a stala se jedním ze základních a specifických prvků kraje. Diplomová práce sleduje historický vývoj a charakter obou zatopených obcí, řeku Svratku a vůbec myšlenku výstavby a samotnou realizaci vodního díla. Samostatnou část práce tvoří proces samotné likvidace, od vlastních příprav přes vyvlastňování, výkupy až po hledání nového bydlení. Závěrečná část práce je věnována vývoji po dokončení nádrže - "nové" Korouhvici, životu u přehrady a omezením, která z ochranného pásma kolem nádrže plynou. KLÍČOVÁ SLOVA Svratka, Vírská nádrž, Chudobín,...
|
|
|
Manekýny v dobách socialismu
Pravda, Jiří ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá profesí manekýny v Československu. Zaměření práce je na šedesátá a sedmdesátá léta 20. století. Práce se soustředí na otázky, jakým způsobem se mohla stát žena v Československu manekýnou, jak byly manekýnky vnímány obyčejnými lidmi, jaké měly postavení v tehdejším pracovním světě a jaké výhody jim profese manekýny přinášela (např. výhody v podobě cestování, možnost účastnit se mezinárodních přehlídek, filmových natáčení a další). Práce se soustředí i na obraz manekýnek v dobových médiích, a to především v hraném filmu. Zároveň není opomenuta ani dobová móda se zaměřením například na umělé tkaniny anebo módu, která byla k vidění v kamenných obchodech a na ulicích. Nosnou konstrukci diplomové práce tvoří rozhovory s manekýnami socialistické éry, ale zastoupena je i módní návrhářka Zdeňka Bauerová.
|
|
|
Cestovní ruch a cestování v 70. a 80. letech 20. století z perspektivy občanů ČSSR
Fürstová, Dana ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Práce pojednává o fenoménu cestování z pohledu občanů, kteří v období od 70. let 20. století do 17. listopadu 1989 využívali nabídky cestovních kanceláří, anebo cestovali jako účastníci odborářských nebo závodních dovolených. Časové období je vymezeno pamětí dosud žijících narátorů, kteří mohou referovat o svém cestování v dospělém věku. V první části práce je pojednáno o hospodářské a sociální situaci společnosti. Následuje nastínění problematiky cestovního ruchu. Hlavní část tvoří interpretace životopisných vyprávění narátorů se zaměřením na fenomén cestování. Biografická explorace na pozadí získaných dat může poskytnout osobní i historický náhled na fenomén cestování v daném období. Výsledky jsou v závěru práce shrnuty s ohledem na současnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Mototechna: případová studie problematiky (ne)dostatku
Jouza, Lukáš ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Cílem práce je zachytit složitost a komplexitu problematiky nedostatku v oblasti automobilů a náhradních dílů v letech 1948 - 1989 v Československu, s důrazem na 70. a 80. léta (tedy periodu "normalizace"), která představují ve všech ohledech primárně zkoumané období. "Rámcem" pro tuto studii se stal podnik Mototechna - v inkriminových letech téměř monopolní prodejce motorových vozidel a náhradních dílů, jehož historie a struktura je v práci detailně představena. Stěžejní náplní práce je rovněž deskripce vývoje automobilismu a systému prodeje automobilů od prvních poválečných let do roku 1989, s mírným přesahem do 90. let. Součástí studie jsou i kapitoly věnované specifickým problémům, které s tématem práce bezprostředně souvisí - šedé ekonomice a vnímání automobilu jakožto "předmětu" z hlediska tehdejší společnosti. Zdrojem poznání se stala orálněhistorická interview se sedmi bývalými podnikovými zaměstnanci a třemi "zákazníky" Mototechny (tedy tehdejšími majiteli automobilů z řad veřejenosti), rovněž pak soudobé písemné materiály a současná dostupná literatura. Klíčová slova Mototechna, motorismus, automobil, náhradní díly, nedostatek, normalizace, pořadník, záznam, šedá ekonomika, protislužby, orální historie.
|
|
|
Ochotnické divadelní spolky v západočeském pohraničí - Divadlo v Hostouni, v Poběžovicích v letech 1947 - 1990
Lešková, Eva ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na historii ochotnických divadelních spolků v západočeském pohraničí se zaměřením na dva soubory, a to v Hostouni a v Poběžovicích. Vzhledem k tomu, že největší ohlas u divácké obce zaznamenaly soubory v období před revolucí 1989, budu se v diplomové práci soustředit především na divadelní činnost v letech 1947 - 1990. Ochotnické divadlo patřilo vždy k českým kulturním fenoménům a bylo vždy pokládáno za účinný prostředek k vytváření pozitivních vztahů v obci. Zároveň mnohá divadelní představení v sobě odráží dobovou situaci a přináší tak jedinečnou generační výpověď. Pro pochopení celkové situace ochotnického divadla v socialistickém Československu, se ve třetí kapitole pokusím o přiblížení divadelního prostředí v poválečném období. Metodologie práce se opírá o odbornou literaturu, o archivní záznamy a především pak o rozhovory vycházející z metody orální historie. Na základě orálně historického výzkumu se mimo jiné pokusím o zpracování témat, která k ochotnickému divadlu nesporně patří. Mezi tato témata patří charakteristika ochotnického herce či režiséra, motivace k hraní divadla, přehlídky ochotnických divadel, odborná porota, dramaturgie, scénografie a další. Cílem práce je představit ochotnické divadlo v ucelené podobě a dokázat jeho důležitost pro lidskou společnost.
|
|
|
"Pukl, hyjta ha muzika" aneb osobní vzpomínky členů chodských folklorních souborů nejen na národopisný festival Chodské slavnosti
Batková, Žaneta ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Franc, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je reflektovat osobní vzpomínky členů chodských folklorních souborů nejen na národopisný festival Chodské slavnosti v období od poloviny padesátých let do současnosti. Na jednu stranu je kladen důraz na komparaci vzpomínek na tento národopisný festival v období před a po roce 1989, na druhou stranu je věnována pozornost dílčím interpretačním okruhům, jako je cestování chodských folklorních souborů před rokem 1989 nebo téma hudební kariéry jednotlivých narátorů. Jsou zde sledovány proměny politické situace a její vliv na program slavností, případně jejich organizaci či vztahy místních folklorních souborů. Primární pramen diplomové práce tvoří rozhovory vedené metodou orální historie s bývalými i současnými členy lokálních folklorních skupin. Text se opírá také o archivní materiály, dobový tisk a memoárovou literaturu. Při reflexi vzpomínek na národopisný festival je sledována jak rovina historicko-politická, tak hudebně-společenská. Hlavním přínosem práce je proto prezentace tématu z rozličných úhlů pohledu. Klíčová slova: Chodské slavnosti, folklor, dudácká muzika, komunismus, cestování, orální historie
|
|
|
Prostředí a podmínky života lidí s mentálním handicapem v letech 1969 - 1992
Zdráhalová, Lucie ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Schindler-Wisten, Petra (oponent)
Tato diplomová práce by ráda přispěla k rozšíření povědomí o problematice mentálně postižených za normalizace. Tedy o skupině, která patřila k marginalizovaným. Předkládaná práce si klade za úkol zjistit, zda a případně jakým způsobem se v období let 1969 až 1992 proměňovalo prostředí a podmínky života lidí s mentálním postižením v ústavní péči. A jakým způsobem na ně zapůsobila transformace devadesátých let. Výzkum je realizován metodou orální historie a pracuje s pěti svědectvími. Všechny narátorky jsou ženy, které jsou z různých krajů ČR a pracovaly s lidmi s mentálním postižením jak před rokem 1989, tak i v letech devadesátých. Dalšími zdroji informací byly publikace věnované speciální pedagogice, které zahrnovaly i vývoj péče o mentálně postižené, byť velmi stručně. Čerpala jsem jak z publikací vyšlých ve zkoumaném období, tak i ze současných a také ze sborníků z konferencí. Mezi základní okruhy témat patří denní režim v ústavech, vzdělávání (ústavní i mimo ústavní), zaměstnání, finanční záležitosti, volný čas mentálně postižených lidí, dále pohled většinové společnosti na tyto lidi a vzdělávání speciálních pedagogů. Na závěr je uvedena kapitola o reflektování změn, které nastaly po listopadu 1989. Klíčová slova: mentální postižení, mentální retardace, Downův syndrom, ústav sociální péče,...
|
host ::
RSS.