|
|
Srovnání vlastností buněčných linií rezistentních k ellipticinu, doxorubicinu a cisplatině
Černá, Tereza ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
6 Abstrakt Neuroblastom je nejčastější solidní extrakraniální nádor dětského věku. I přes veškeré pokroky v onkologické diagnostice a terapii je léčba některých forem neuroblastomu stále obtížná. Jednou z největších komplikací chemoterapie je vznik lékové rezistence. Tato práce se zabývá vlivem cytostatik na expresi vybraných proteinů, které se mohou podílet na chemorezistenci lidské neuroblastomové buněčné linie UKF-NB-4 na proteinové úrovni i na úrovni genové exprese. Senzitivní linie UKF-NB-4 a od ní odvozené rezistentní linie UKF-NB-4CDDP , UKF-NB-4DOXO a UKF-NB-4ELLI byly vystaveny působení cisplatiny, doxorubicinu nebo ellipticinu po dobu 24, 48 a 72 hodin. Metodou Western blot bylo prokázáno, že cytostatika cisplatina, doxorubicin nebo ellipticin podaná senzitivní neuroblastomové buněčné linii UKF-NB-4 v množstvích, která jsou přidávána do kultivačního média rezistentních neuroblastomových linií pro udržování rezistence, indukují po 72 hodinové kultivaci v této buněčné linii expresi proteinu p53 a zároveň snižují množství retinoblastomového proteinu pRb. Rozdíly v expresi proteinu RAS, cytochromů P450 1A1, 3A4 a cytochromu b5 nebyly prokázány. Změny v expresi studovaných proteinů u rezistentních linií UKF-NB-4CDDP , UKF-NB-4DOXO a UKF-NB-4ELLI kultivovaných s a bez přídavku daného cytostatika nejsou...
|
|
|
Metalothioneiny a další biomarkery v terapeutickém rozhodování u dětských onkologických pacientů
Kruseová, Jarmila ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Prausová, Jana (oponent) ; Raudenská, Martina (oponent)
Metalothioneny (MT) jsou nízkomolekulární proteiny bohaté na cystein, které udržují homeostázu kovů. Podílejí se na karcinogenezi a mohou být zodpovědné za vznik chemorezistence. Cíl: najít vztah mezi hladinami MT v séru v korelaci s aktivitou nádorového nemocnění a s laboratorními hodnotami u pacientů s nádory a přispět tak k časné diagnostice a cílenější terapii nádorů. Materiál a metody: V období let 2008-2011 jsme vyšetřili 865 vzorků u 172 pacientů (71 dívek a 101 chlapců) se solidními nádory. Medián věku byl 9,9 let (0,1-19,5). Metastatické onemocnění v době stanovení diagnózy mělo 93 pacientů (54,1%), recidivu nádoru 12 pacientů (7%) a 32 pacientů (18,6%) zemřelo. MT jsme stanovovali diferenciační pulzní voltalometrií (Brdičkovou reakcí). Výsledky: Průměrná hladina MT byla 2,67±0,5μM/l (vs. kontrolní skupina zdravých jedinců 0,05 μM/l). Neprokázali jsme statisticky signifikantní rozdíl v hladinách MT u jednotlivých nádorových diagnóz ani v hladinách MT u aktivního onemocnění a onemocnění v remisi (p=0,33). Prokázali jsme významnou pozitivní korelaci MT a věku (p=0,009), negativní korelaci MT a hladin kreatininu (p=0,003). Pacienti s recidivou onemocnění měli MT hladiny během onkologické léčby nižší proti pacientům, kteří jsou stále v kompletní remisi (2,34μM/l vs. 2.67μM/l, p=0.001). Závěr: Nález...
|
|
|
Stanovení metylace H19 a KCNQ1OT1 u nefrobastů, feochromocytomů a paragangliomů pomocí MLPA techniky
Jenčová, Pavla ; Vícha, Aleš (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
DNA methylace je epigenetický mechanismus, který ovlivňuje úroveň exprese genů. Methylace je fyziologická u imprintovaných genů, kdy je žádané, aby se exprimoval gen pocházející pouze od určitého rodiče. Pokud dojde k poruše DNA methylace v těchto genech, mohou se rozvinout různá onemocnění. Předmětem této práce bylo stanovení úrovně methylace genů H19 a KCNQ1OT1, které se nachází na krátkém raménku 11 chromosomu v oblasti 15.5. Cílem této práce bylo vyšetřit methylační změny těchto genů u nefroblastomů, feochromocytomů a paragangliomů, zjistit jaké změny cílových genů se v oblasti vyskytují a rozdělit vyšetřené vzorky do skupin podle zjištěných změn. Soubor nefroblastomů jsme rozdělily do celkem 3 skupin, dle methylačních změn genů a porovnaly jsme je s podobnou studií Scott et al. 2012. Soubor feochromocytomů a paragangliomů jsme dle nalezených změn v methylaci genů rozdělily na celekem 4 skupiny. Nalezené změny jsme srovnaly s výzkumem Margetts et al. 2005.
|
|
|
Sledování chemorezistence dětských nádorů molekulárně cytogenetickými metodami
Procházka, Pavel ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Kočárek, Eduard (oponent) ; Kuglík, Petr (oponent)
Souhrn Disertacni prace se zabyva chemorezistenci detskych nadorovych onemocneni adetekci cytogenetickych zmen, ktere s ni souvisi. Ovlivneni rizikovych forem detskych nadoru vyzaduje pouziti vysokych davek chemoterapie, ktera muze vest ke vzniku chemorezistence. Prukaz chromozomalnich aberaci muze prispet k urceni prognozy apredikce efektu lecbychemorezistentnichnadoru. Vetsinu vysledku jsme ziskalistudiem neuroblastomu (NBL). Ostatni prezentovane vysledky pak predstavuji geneticke zmeny u Ewingova sarkomu a u detskych feochromocytomu. Ke studiu chromozomalnichaberaci bylypouzitymetodykomparativni genomova hybridizace (CGH)a array CGH doplnene o vysetreni mnohobarevnou nebo int fzni fuor c brdi nst. Zmenyv expr naur mRNA byl s rera l escen ni hy i zaci i iu esi ovni yvyeteny expresni cipovou analyzou doplnenou o kvantitativni polymerazovou retezovou reakci, zmeny v expresiproteinu bylyvysetrenypomoci westernblottingu nebo prutokovou cytometrii. Predkladana disertace je komentovany soubor sesti publikaci. Studium chromozomalnich aberaci Ewingovych sarkomu predstavuje literarni resersi doplnenou o vlastni vysledky. Prace tykajici se feochromocytomu je jednim z nejvetsich souboru podrobnegeneticky vysetrenych detskych feochromocytomu. Nejobsahlejsi castse zabyva cytogenetickymizmenamiu NBL. Dlouhodobou...
|
|
|
Účinky reovírusu na nádorové bunky
Figová, Katarína ; Eckschlager, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikyšková, Romana (oponent) ; Němečková, Šárka (oponent)
Na onkolytických vírusoch prebiehajú štúdie za účelom ich možného využitia ako protinádorových terapeutík. Očakáva sa, že napomôžu nielen priamym onkolytickým účinkom, ale v organizme nabudia i protinádorovú imunitu. V predkladanej práci sme skúmali dve HPV-16transformované myšacie bunkové línie, TC-1 a MK16, a reovírus typ 3, kmeň Dearing (RV). Obidve bunkové línie sú vysoko citlivé na účinky RV a in vitro produkujú značné množstvá infekčných viriónov. Napriek tomu sa od seba líšia. Keď sme naočkovali vysoké dávky infikovaných buniek do imunosuprimovaných zvierat, ich onkogénna aktivita bola silne potlačená, takmer úplne v prípade MK16, avšak menej u onkogénnejšej TC-1 línie. Keď boli imunizované zvieratá čelenžované TC-1 bunkami, ožiarené bunky boli lepším imunogénom než infikované bunky. Prekvapivo, keď boli čelenžované MK16 bunkami, opak bol pravdou. V ďalšej sérii experimentov sme demonštrovali, že RV sa prednostne replikuje v nádorových bunkách a že je schopný prekonať adaptáciu buniek na hypoxiu (1% O2), infikuje a taktiež zabíja hypoxické nádorové bunky. RV sa môže replikovať v hypoxickom nádorovom mikroprostredí i spôsobiť cytopatický efekt s následnou indukciou bunkovej smrti. Zistili sme, že veľké percento buniek v hypoxii je zabitých na kaspázach nezávislými mechanizmami. Navyše sme ukázali, že...
|
|
|
Indukce na caspasach nezávislé buněčné smrti inhibitory histondeacetylas
Groh, Tomáš ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
Neuroblastom je nejčastější extrakraniální solidní nádor u dětí. I přes velký pokrok moderní klinické medicíny, některé formy neuroblastomů jsou stále obtížně léčitelné. Tato práce se zabývá sledováním mechanismů působení inhibitorů histondeacetylas (HDAC) na neuroblastomové buněčné linie. Inhibitory HDAC mohou přispět k regresi nádorových buněk ovlivněním struktury chromatinu a tím zvýšením exprese důležitých tumor supresorových genů. Tyto geny mimo jiné aktivují apoptotické dráhy, které mohou být i nezávislé na caspasach. Účinnost použitých inhibitorů HDAC jsme sledovali jak za standardních podmínek, tak i v hypoxii (1 % O2). Neadekvátní zásobení nádorového ložiska kyslíkem je pro tumory charakteristické a může se podílet na chemorezistenci. U hypoxií indukované chemorezistence nádorových buněk se předpokládá vliv HIF-1α. Některé inhibitory HDAC snižují v hypoxii množství HIF-1α a tím aktivitu transkripčního faktoru HIF. První část předkládané práce se zabývá nalezením vhodného experimentálního uspořádání sledování indukce buněčné smrti u lidských neuroblastomových buněčných linií SK-N-AS a UKF-NB- 3. Následuje studium vlivu kultivačních podmínek (standardních; hypoxických, 1 % O2) na indukci buněčné smrti cisplatinou, kyselinou valproovou, trichostatinem A a butyrátem sodným u těchto buněčných...
|
|
|
Genetic changes in neuroectodermal tumors detected by molecular biological methods.
Vosecká, Tatiana ; Vícha, Aleš (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
8 ABSTRAKT Tatiana Labudová: Genetické zmeny u neuroektodermálnych nádorov detekované pomocou molekulárne biologických metód Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra antropologie a genetiky člověka Diplomová práca, 75 strán, 8 grafických príloh, 2012 Diplomová práca je zameraná na neuroektodermálne nádory, ktoré tvoria významnú skupinu detských nádorových ochorení. Genetický materiál získaný od pacientov s diagnostikovaným neuroektodermálnym nádorovým ochorením sme vyšetrovali komparatívnou genómovou hybridizáciou (CGH) a interfázickou fluorescenčnou in situ hybridizáciou (I-FISH). Cieľom je preukázať chromozomálne zmeny a vytvoriť úplný genetický profil. Na základe týchto profilov môžeme určiť tumorogénnu kaskádu alebo nádorové špecifické genetické zmeny vedúce k malígnemu ochoreniu. Genetický profil, nám v niektorých prípadoch, ako napríklad u neuroblastomu, pomáha určiť podtyp ochorenia a jeho biologické správanie. Kľúčové slová: nádorové ochorenie, neuroblastom, nádory CNS, feochromocytom, Ewingův sarkom, neuroektodermálny nádor, komparatívna genómová hybridizácia, interfázická fluorescenčná in situ hybridizácia
|
|
|
Od hledání nových onkogenů k pokusu předefinovat fenomén kancerogeneze
Pajer, Petr ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Vodička, Pavel (oponent) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
Zvolený experimentální model indukce klonálních nádorů inzerční mutagenezí MAV-2 se ukázal být velmi cenným a bohatým zdrojem informací o procesu transformace normální buňky v buňku nádorovou. V souhrnu bylo mapováno více než 2000 individuálních klonálních VIS z několika set nádorových vzorků. Bylo molekulárně analyzováno 5 tkáňově a histologicky odlišných nádorových typů a od nich odvozených tkáňových kultur. Při studiu byl objeven a popsán fenomén industáze. Hlavním cílem této práce však bylo pochopit obecné důvody a příčiny nádorové transformace buňky. Výsledky studia vedly autora k poněkud paradoxnímu tvrzení, že význam genetických změn v transformované buňce je přeceňován. Přestože popisování funkce jednotlivých genů, hledání nádorových markerů a molekulárních cílů pro terapii je stále velmi přínosné, domnívá se, že tradiční představa vzniku nádoru jako funkce hromadění mutací a jejich selekce je v současnosti významnou brzdou dalšího výzkumu. Úvahy na toto téma jsou shrnuty v závěrečné části předkládané disertační práce.
|
|
|
Rozdíly v acetylaci histonů v normoxii a hypoxii
Čepek, Pavel ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
Histony a jejich N a C konce podléhají kovalentním modifikacím, které regulují transkripci genů. Mezi histonové modifikace patří methylace, ubikvitinylace, SUMOylace, ADP- ribosylace, fosforylace, prolinová izomerace, deiminace a acetylace. Acetylace histonů je regulována histonacetyltransferasami (HATs) a histondeacetylasami (HDACs). Rovnováha mezi acetylací/deacetylací histonů ovlivňuje kompaktnost chromatinu a podílí se na regulaci genové exprese. U řady lidských nádorů je acetylační rovnováha porušena a může přispívat k rozvoji maligních onemocnění. Inhibitory histondeacetylas (HDACi) umožňují tuto porušenou acetylační rovnováhu vyrovnávat. Jeden z těchto inhibitorů je kyselina valproová (VPA), již používaná k léčbě epilepsie. V několika studiích bylo prokázáno, že VPA vykazuje protinádorové účinky. U nádorových neuroblastomových linií byla zaznamenána např. snížená exprese n-myc onkoproteinu, inhibice buněčného růstu či angiogeneze. Ačkoliv je přesný mechanizmus účinku VPA na nádorové buněčné linie stále nejasný, za jeden z důležitých protinádorových účinků je povážována hyperacetylace histonů H3 a H4. V této práci je ukázáno, že kyselina valproová zvyšuje acetylaci histonů H3 a H4 v lidských neuroblastomových buněčných liniích UKF-NB-3 a SK-N-AS. Nejvyšší acetylace histonu H3 byla v hypoxii...
|
|
|
Ovlivnění růstu tumoru na experimentálním zvířecím modelu
Kučera, Alexandr ; Škába, Richard (vedoucí práce) ; Eckschlager, Tomáš (oponent) ; Havránek, Petr (oponent) ; Kalous, Martin (oponent)
V této studii prezentujeme model preventivní a terapeutické protinádorové vakcinace pomocí dendritických buněk na modelu fibrosarkomu. Charakterizujeme připravenou vakcínu založenou na dendritických buňkách, které prezentují nádorové antigeny a ukazujeme, že tyto buňky jsou schopny indukovat protinádorovou imunitní odpověď in vitro a in vivo. Pouze preventivní vakcinace vede k prevenci růstu nádorových buněk in vivo. Naproti tomu vakcinace krys, u kterých již existuje rostoucí nádorová tkáň nevede k eradikaci nádorových buněk. Přestože v případě terapeutické vakcinace dojde k indukci protinádorové imunitní odpovědi a dočasnému zpomalení růstu nádoru, nádory posléze uniknout imunitnímu dohledu a nekontrolovaně rostou. Preventivní i terapeutická vakcinace přitom vede k indukci srovnatelného množství nádorově specifických T lymfocytů. Tyto výsledky naznačují, že má-li být protinádorová imunoterapie úspěšná, je nutné, aby byla zahájena v časných stádiích nádorového onemocnění. Imunoterapie zahájená ve stádiu minimální reziduální nemoci, poté, co došlo k redukci nádorové masy jinými terapeutickými modalitami, by mohla přispět ke zlepšení výsledků terapeutických protokolů používaných v onkologii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.