|
|
Účetní kniha města Chebu 1396-1419
Hošková, Eva ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
(česky) Městské knihy jsou cenným historickým pramenem každého města. Poskytují důležité informace z jejich minulosti a vytvářejí tak reálný obraz o životě našich předků. Cílem této práce je kritická edice první hlavní účetní knihy města Chebu, zachycující období let 1396 až 1419. Hlavní účetní kniha podává přehled o každoročním vyúčtování městských příjmů a výdajů a tím vypovídá o ekonomické situaci města. Práce popisuje vnější znaky knihy, obsah a zabývá se paleografickým rozborem. Pro srovnání jsou použity další chebské městské knihy ze stejného období. Samotná edice je opatřena ediční poznámkou a poznámkovým aparátem. K práci je připojena obrazová příloha. První hlavní účetní kniha doplňuje řadu dalších dochovaných finančních knih města Chebu.
|
|
|
Přibyslavská městská kniha z let 1487-1497
Kubíčková, Alice ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
1 Abstrakt Cílem bakalářské práce je připravit moderní kritickou edici Přibyslavské městské knihy z let 1479-1503, včetně úvodu, zasazujícího pramen do širšího kontextu vývoje města, vývoje železářství v regionu a krátkého přiblížení historie vybraných hamrů. Vlastní edici předchází rozbor knihy z diplomatického a paleografického hlediska, opomenut není ani jmenný a místní rejstřík.
|
|
|
Kosmas a jeho svět. Obraz politického národa v nejstarší české kronice
Kopal, Petr ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Téra, Michal (oponent)
Kosmas a jeho svět. Obraz politického národa v nejstarší české kronice Tato práce se zaměřuje na obraz politického národa v nejstarší české kronice, tedy na literární a ideologický konstrukt, který vytvořil Kosmas - pokládaný za "prvního českého historika", ale i za "jednoho z nejvýznamnějších autorů středověku" (Robert Bartlett, Univerzita St Andrews). Kosmova kronika (Kroniku Čechů) náleží do kontextu "národních dějin". Kosmas napsal učené, zábavné, ale také politicky angažované dílo, předkládající jakýsi "národní program". Nejde přitom o žádnou českou výjimku. Pokud si totiž představíme Evropu 11.-12. století, spatříme zahradu pučících nových národů, středověké "jaro národů". A první národní státy, které již nejsou pouhými svazky osob, nýbrž teritoriálně vymezenými institucionálními útvary, dostávají své dějepisce. Podstata nacionalismu 11. a 12. století spočívá právě ve vzniku "politických lidů" zdůvodňovaných dějinami. Vytvářené obrazy minulosti odpovídají aktuálním potřebám současného nacionalismu. V minulosti je hledána optimální podoba vztahu panovníka a šlechty. Národ má být jejich jednotou, zároveň však dochází k jejich pozvolnému oddělování a uzavírání do vlastních institucí, k procesu, v němž významná úloha připadne národním světcům a který skončí tím, že panovník přestane být...
|
|
|
Hranice a hraničení ve středověké střední Evropě
Marková, Markéta ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent) ; Lukačka, Ján (oponent)
Disertační práce se zabývá hranicí jako geografickým fenoménem ve středověké střední Evropě. Hledá odpověď na otázky, co je hranice, proč a jak vznikla a jak se vyvíjelo její chápání. Zabývá se způsoby vymezování prostoru, hraničními znaky a rituály. Zkoumá průběh a pojetí hranic především ve střední Evropě ve středověku, ale přihlíží také k situaci ve starší i v novější době. Věnuje se zemským hranicím Čech a Moravy, ale i hraničení uvnitř českých zemí ve srovnání s obdobnými příklady ze střední Evropy. Práce je založena na vyhodnocení písemných i hmotných pramenů k hranicím a spojuje v sobě metody a postupy více vědních oborů: vychází z výsledků archeologických, právně historických, sídelně historických, historicko-geografických, obecně historických i pomocně-vědných studií a výzkumů.
|
|
|
Organizace a vybavení vojska v 15. století: paralelní vývoj ve Francii, Burgundsku a střední Evropě
Biederman, Jan ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Čornej, Petr (oponent)
Organizace a vybavení vojska v 15. století: paralelní vývoj ve Francii, Burgundsku a střední Evropě Tak jako v jiných epochách, i v pozdním středověku měla na kvalitách vojska klíčový podíl forma vojenské organizace, zajištění zásobování, technické možnosti a podmínky transportu a samozřejmě i povaha výzbroje. V této souvislosti byly důležité také dobové technické možnosti zbrojní výroby, obchodu se zbraněmi a v neposlední řadě též přístup k progresivně se rozvíjející složce výzbroje, jíž představovaly palné zbraně. Záměrem této práce je vzhledem ke zmíněným tematickým okruhům komparace oblasti střední Evropy s důrazem na české země a frankofonního západu Evropy, zastoupeného francouzským královstvím spolu s burgundským vévodstvím. Konečným cíl zde představuje hledání rozdílných specifik ve sledovaných regionech a zároveň detekování shodných trendů a vlivů. Klíčová slova: organizace vojska - zásobování - zbrojní výroba a výzbroj - palné zbraně - transport
|
|
|
Kostel sv. Jošta v Chebu ve středověku
Hošková, Eva ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dějinami kostela sv. Jošta v Chebu. Cílem práce je zachytit zejména období středověku, proto podává informace o založení kostela, financování a činnosti hlavně v 15. a 16. století. Toto období je zpracováno na základě dochovaných pramenů a regionální literatury. Informace o dalších osudech kostela a popisu jeho vybavení jsou získány z prací od německých i českých regionálních autorů. Do práce je zahrnuta také historie oblasti a ostatních duchovních staveb v Chebu, otázka církevní správy a chebského patriciátu. Podstatnou částí práce je edice pramenů ke středověkým dějinám kostela.
|
|
|
Metodologie diplomacie Jana Lucemburského
Neužilová, Lucie ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Blechová, Lenka (oponent)
Tématem diplomové práce je vytvoření metodologie zpracování historických pramenů pro výzkum diplomacie ve středověku. V první řadě jsou vymezeny základní pojmy: středověká diplomacie a diplomatický akt. Pramenná základna je rozdělena podle typů materiálu a stejně tak je každé ze skupin stanovován postup práce. Prameny jsou vždy definovány, klasifikovány a je zhodnocen stav jejich dochování. Po rozboru možností práce s nimi je stanoven postup vhodný pro studium diplomacie. V poslední části se autorka zaměřuje na výzkum zprostředkovatelů diplomacie, tedy poselstev, u nichž ukazuje na konkrétní badatelské problematice práci s jednotlivými kategoriemi pramenů.
|
|
|
Comparison of the Use of Historical Motives in the Monarchical Legitimacy in kingdoms of France and Bohemia in the Late Middle Ages
Žůrek, Václav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Moeglin, Jean- Marie (oponent)
Václav Žůrek Využívání historických motivů v panovnické legitimaci: srovnání Francouzského a Českého království v pozdním středověku Abstrakt Pojetí vlastní minulosti je zásadním prvkem, jenž napomáhá vytvářet identitu jedince i skupiny. Významu minulosti pro udržování vnitřní soudržnosti sociální skupiny jakéhokoliv rozsahu (rodu, kmene, obce, regionu, země, státu) si byli vědomi i středověcí autoři, kteří skrze vyprávění o minulosti napomáhali vytváření identity. Právě využití vyprávění a výkladu minulosti v duchu legitimizačních snah panovnického rodu je ústředním tématem předkládané disertační práce. Hlavní důraz je přitom kladen na reinterpretaci a instrumentalizaci minulosti ve službách prvních králů z rodu Valois na francouzském trůně a Lucemburků v Čechách, přičemž hlavním materiálem pro analýzu jsou díla latinské i vernakulární historiografické produkce.
|
|
|
Čeští Lucemburkové ve francouzské soudobé historiografii
Jedináková, Petra ; Bláhová, Marie (vedoucí práce) ; Nejedlý, Martin (oponent)
Petra Jedináková, ČEŠTÍ LUCEMBURKOVÉ VE FRANCOUZSKÉ SOUDOBÉ HISTORIOGRAFII, Praha, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze 2013. Cílem předkládané práce je sledovat na základě zpráv francouzských středověkých pramenů vztahy českých Lucemburků k francouzské panovnické dynastii a ohlasy jejich politiky v západní Evropě. Dále se práce zaměřuje na rozdílné vnímání Lucemburků v českém a francouzském prostředí, důvody vedoucí k těmto specifikům v nahlížení na panovnický rod Lucemburků. Lucemburkové jakožto původně hrabský rod lucemburských Francouzů měli k Francii a jejímu panovnickému rodu vždy silné vazby, pojily je nejen vzájemná úcta, respekt, přátelství a podobné názory, ale i rodinné svazky, které byly posilovány výchovou nástupců rodu přímo u francouzského krále, podpoře v boji i na diplomatické půdě, vzájemnými styky a návštěvami. O tom všem nám zachovaly svá svědectví středověké prameny, zprávy kronik a análů, listiny, korespondence i postřehy literátů z francouzského prostředí, kteří se osobně setkali s českými králi z lucemburského rodu a kteří nám tak o těchto našich panovnících zanechali důležitá svědectví. Jan Lucemburský byl a dodnes je ve Francii vnímán především jako vzor rytířských ctností, statečný bojovník a oddaný druh francouzského krále. V Čechách byl po dlouhá staletí...
|
|
|
Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst
Tošnerová, Marie ; Bláhová, Marie (vedoucí práce)
Raně novověké narativní prameny k dějinám českých měst Marie Tošnerová Práce přináší základní informace o dochovaných narativních pramenech týkajících se českých měst, sepsaných v předbělohorském období. V 16. a počátkem 17. století dosáhla historie značné obliby, což se projevilo ve vzniku mnoha historiografických spisů. Práce je zaměřena především na kronikářská díla pojednávající o minulosti českých měst, která se dochovala převážně v rukopisech. Pouze okrajově jsou zmíněny osobní pamětní záznamy jednotlivých měšťanů, neboť u většiny převažují informace o vlastní rodině. Údaje o dalších historiografických pramenech spíše literárního charakteru jako jsou humanistické topografie a panegyrická díla, jsou uvedena pouze v případě, že se týkají města, jež má dochován také jiný historiografický pramen z předbělohorské doby. Městské narativní prameny jsou studovány z pohledu historických věd, kdy je především posouzen jejich význam a přínos pro poznávání života našich předků. Důraz je kladen na jejich vypovídací schopnost k otázkám předbělohorské společnosti, k procesům a dějům odehrávajícím se v blízkém i dalekém okolí pisatele, k problematice každodennosti i dějinám mentalit. Pozornost je soustředěna na genezi a recepci pramene, na osoby autorů těchto prací a sociokulturnímu prostředí, ve kterém díla vznikala....
|
host ::
RSS.