|
|
Metoda Lagrangeových multiplikátorů ve variačním počtu
Borák, Vojtěch ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Hencl, Stanislav (oponent)
Tato práce řeší několik základních příkladů z variačního počtu a demonstruje prospěšnost zamyšlení se a případné pozměnění úlohy bez snížení dimenze za přítomnosti vazeb. Všechny úlohy jsou řešeny metodou Lagrangeových multipli- kátorů. Především v konečné dimenzi demonstruje hypotézu autora ohledně ne- snižování dimenze problému klasifikace definitnosti diferenciální formy druhých derivací a ukazuje jednak příklad, ve kterém je autorův nápad prospěšný, i pří- klad, kde svádí na scestí. 1
|
|
|
Časný vývoj dentice u myší kmene Tabby
Smrčková, Lucie ; Peterková, Renata (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent)
Vyvíjející se myší zub je výborný model pro studium molekulární regulace odontogeneze a organogeneze. Embryonální myší dentice se skládá ze základů funkčních zubů a základů zubů rudimentárních, které svůj růst v průběhu vývoje zastaví a zaniknou, nebo se stanou součástí funkčního zubu. Myši s poruchami genů nám navíc umožňují objasňovat funkce jednotlivých genů, jejich produktů a signálních drah. Ektodysplasin je protein nezbytný pro správný vývoj ektodermových derivátů - kůže, vlasů, žláz a zubů. Myši Tabby, které mají mutaci v genu Eda, kódujícím protein ektodysplasin, vykazují ve své dentici řadu vývojových poruch. Časný vývoj dentice dolní čelisti Tabby embryí byl morfologicky zmapován. Předpokladem pro správné pochopení regulačních mechanizmů odontogeneze u myší Tabby je však také zmapování časoprostorové dynamiky signálních center při časném vývoji zubních základů. Jedním z markerů signálních center během časné odontogeneze je Shh exprese. Cílem této diplomové práce bylo porovnat signální centra zubních primordií na základě exprese Shh a její časoprostorové dynamiky v dolní čelisti Tabby a WT myších zárodků. Tyto výsledky byly poté korelovány se známými morfologickými daty s cílem přispět k objasnění role rudimentárních zubních základů při vývoji funkčních zubů u myší Tabby, a tím nepřímo...
|
|
| |
|
|
Embryogeneze a raná ontogeneze bazálních versus odvozených skupin paprskoploutvých ryb (Actinopterygii).
Truhlářová, Veronika ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Paprskoploutvých ryb se na světě vyskytuje téměř 30 tisíc druhů a tvoří tak přibližně polovinu všech dnes známých obratlovců. Paprskoploutvé ryby se dělí na čtyři základní linie: bichiry, řídkokostné ryby, mnohokostnaté ryby a kostnaté ryby, nicméně jejich raná embryogeneze je podrobně popsána jen na několika modelových druzích, jakými jsou zebřička, či medaka, které patří ke kostnatým rybám. Ve své bakalářské práci shrnuji a porovnávám poznatky raného vývoje paprskoploutvých ryb. Je zajímavé, že u každé z těchto skupin probíhá raná ontogeneze různě - bichiři a jeseteři podobně jako obojživelníci procházejí holoblastickým rýhováním celého vajíčka, zatímco u kostnatých ryb se vyvinulo rýhování meroblastické, kdy se rýhuje výhradně cytoplazma naakumulovaná na animálním pólu žloutkové koule, která se rozrýhovat nedokáže. To má dopad i na jejich další vývoj. Meroblastické rýhování kostnatých ryb bylo podrobně popsáno na modelu zebřičky pruhované, podle něhož se posuzuje raná ontogeneze ostatních kostnatých ryb, kterých je cca 27 tisíc druhů. I když se jedná o velice početnou skupinu, u těchto ryb se zachovává částečné rýhování vajíčka jako jednotný znak. Rozdíly ve vývoji kostnatých ryb se projevují především až v pozdějších stadiích ontogeneze a korelují s jejich životními strategiemi. Klíčová slova:...
|
|
| |
|
|
Migrace a skeletogeneze trupové neurální lišty bazálních ryb
Suchánek, Tomáš ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Machoň, Ondřej (oponent)
Neurální lišta je embryonální buněčná populace obratlovců vznikající během neurulace. Buňky neurální lišty jsou význačné zejména svou vysokou migrační schopností a také ši- rokým diferenciačním potenciálem. V rámci neurální lišty bývají rozlišovány dvě hlavní subpopulace, lišící se zejména svou pozicí vzniku a utvářenými deriváty. Hlavová neurální lišta vznikající v hlavě, kde její buňky tvoří neurony, glie, pigmentové buňky a také ekto- mezenchymální deriváty: chrupavku a kost; a trupová neurální lišta vznikající posteriorně od hlavové, kde její buňky tvoří neurony, glie i pigmentové buňky, navíc také chromafinní buňky dřeně nadledvin. Dlouhá léta se myslelo, že buňky neurální lišty v trupu tvoří ek- tomezenchymální deriváty stejně jako v hlavě. Nyní se však ukazuje, že tato schopnost je v rámci trupu značně omezená. V této diplomové práci přináším první poznatky o buňkách trupové neurální lišty u zástupců bazálních skupin paprskoploutvých ryb (Actinopterygii), jmenovitě u bichira senegalského (Polypterus senegalus), jesetera malého (Acipenser ru- thenus) a kostlína mexického (Atractosteus tropicus). Podrobně je v práci popsána doba a místo vzniku buněk trupové neurální lišty, jejich místo v rámci neuroektodermu při zahájení migrace, cesty migrace, závislost migrace buněk trupové neurální lišty na...
|
|
|
Funkce buněk neurální lišty při vývoji hlavy a srdce
Matějček, Miroslav ; Machoň, Ondřej (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent)
Neurální lišta je struktura vznikající z hranic neurální destičky při procesu neurulace, odkud migruje a diferencuje do mnoha typů buněk a tkání téměř ve všech částech těla obratlovců. Podílí se na stavbě lebky, čelistí a mnoha dalších struktur. Cílem této práce je shrnout nejnovější poznatky o neurální liště a jejím vlivu při vývoji hlavy a srdce, její migraci a diferenciaci v těchto částech těla se zaměřením na genovou regulační síť a signály od okolních buněk. Jejich studium je klíčové pro objasnění genetických mutací či rakoviny.
|
|
|
Early craniofacial and dental morphogenesis in bichir, P. senegalus
Kráľovič, Martin ; Černý, Robert (vedoucí práce)
Bichiry, ako najbazálnejší zástupcovia skupiny Actinopterygii, predstavujú dôležitý článok pre pochopenie evolučných procesov nižších stavovcov a môžu pomôcť identifikovať pleziomorfné stavy znakov nielen skupiny Actinopterygii a Sarcopterygii, ale i čeľustnatých stavovcov (Gnathostomata) všeobecne. Doterajšia vzácnosť ich embryonálneho materiálu však bránila detailnejšiemu poznaniu vývinu týchto zajimavých stavovcov. Moja práca je založená na opakovaných úspešných odchovov druhu Polypterus senegalus v ČR a mal som možnosť analyzovať cez 70 jedincov v kľúčových vývinových štádiách. Zameral som sa na raný vývin zubov a dentice v orálnej oblasti i na branchiálnych oblúkov v kontexte vývinu orofaryngeálnej dutiny. Orofaryngeálna dutina bichira vzniká pomerne unikátne schizocélným spôsobom, nejranejšia morfogenéza hlavy je zrejme ovplyvňovaná prítomnosťou cementových (príchytných) orgánov. Raný vývin úst zahŕňa formáciu unikátnych štruktúr, ktoré som nazval epitelové mostíky (epithelial bridges) (Kralovic et al., 2009), a ktoré môžu predstavovať ekto-endodermálnu hranicu, kľúčovú pre zakladanie a paternovanie dentice. Porovnaval som vývin orálnych a faryngealných zubov a zistil som, že medzi vznikom prvých zubov v ústach a vo faryngeálnej dutine je výrazný časový posun, zrejme v priamej závislosti na...
|
|
|
Srovnání kraniální skeletogeneze a odontogeneze bazálních zástupců paprskoploutvých ryb
Pospíšilová, Anna ; Černý, Robert (vedoucí práce) ; Přikryl, Tomáš (oponent) ; Buchtová, Marcela (oponent)
Skeletální, tzn. chrupavčité, kostěné a zubní tkáně patří ke klíčovým inovacím nás obratlovců. Jednu z druhově nejpočetnějších skupin obratlovců vůbec reprezentují paprskoploutvé ryby (Actinopterygii), což se odráží i v mimořádné diverzitě jejich skeletálních systémů. V této práci se zabývám překvapivě odlišnou kraniální i dentální architekturou zastoupenou již u členů bazálních linií paprskoploutvých ryb. Zatímco bichiři a kostlíni svým masivním exoskeletem hlavy i trupu představují doslova obrněné formy se zuby několika typů pokrývajícími celou orofaryngeální oblast, u jeseterů došlo k rozsáhlé redukci a restrukturalizaci skeletu včetně dentice, takže dospělci jsou bezzubí. Celou analýzu zastřešuje štika, tedy zástupce kostnatých ryb s odlehčenou skeletální architekturou při zhruba srovnatelném počtu kraniálních elementů. Předkládaná práce nabízí první komplexní srovnávací analýzu jejich skeletogeneze a odontogeneze, která nám umožní porozumět tomu, co vývojově zakládá odlišnou kraniální architekturu obratlovců. Komparativní deskripce růstové dynamiky chrupavčitých a kostěných tkání odhalila distribuci heterochronií na několika úrovních. Rozdílné bylo tedy (i) pořadí (sekvence) formování chrupavčitých i kostěných kraniálních regionů, (ii) relativní načasování počátku samotné chondrogeneze a...
|
|
| |
host ::
RSS.