|
|
Urbanistická opatření pro efektivní hospodaření s povrchovou vodou v zastavěných územích
Vacková, Michaela ; Kročová,, Šárka (oponent) ; Polešáková, Marie (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Jedním z našich hlavních problémů v prosazování hospodaření s dešťovou vodou (HDV) do praxe je skutečnost, že jsme ho nepřijali jako mezioborovou záležitost. Měli bychom hledat způsob, jakým HDV zpřístupníme dalším profesím, především architektům-urbanistům, kteří jsou pro jeho další rozvoj stěžejní. Práce jednak podrobně analyzuje důvody ne úplně ideálního stavu, ve kterém se tento obor u nás nachází, ale zároveň definuje možné způsoby nápravy této skutečnosti a nastiňuje další scénáře jeho vývoje. Stěžejním materiálem, ze kterého práce vychází je oborová norma TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami, která je základním podkladem pro zpracování nové metodické pomůcky. Práce normu rozšiřuje o další opatření a doplňuje o postupy posouzení přínosů jednotlivých opatření za účelem zefektivnění aplikace systému HDV do městského prostoru.
|
|
|
Stavba v krajině - Winery
Melnyková, Oksana ; Herzanová, Pavla (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo navrhnout objekt pro výrobu vina situovaný na Jižní Moravě v blízkosti vodní nádrže Nové Mlýny. Kromě potřebných ploch pro odstopkování, skladování, lisování, balení a export vina jsem také navrhla prostory pro návštěvníky a to zejména výstavní prostory, restauraci, prodejnu vina, degustační místnost, apartmá pro ubytování. Součástí budovy je i byt majitele vinařství. Budova je vytvořena s ohledem na ekologické hledisko. Součástí ekologického konceptu je hospodaření s vodou její čištění a také přírodní zdroje energie (např. zemní výměník, solární kolektory). Důležitou složkou je nejen pojetí budovy jako takové, ale i všechny aspekty které s ní souvisí, zejména zakomponování vinařství do krajiny a budoucí využití ploch v její okolí. Je potřeba vytvořit místo, které se stane něčím víc, než samotnou budovou. Také pro posílení cykloturistiky a návštěvnosti oblasti jsem navrhla půjčovnu lodi, která spolu s menší restauraci a úschovnou jízdních kol přispívá k lepšímu využiti nábřeží a vodní nádrže.
|
|
|
Využití vodních toků a ploch v urbanizovaném území venkovského prostoru
Šímová, Jana ; Kročová,, Šárka (oponent) ; Polešáková, Marie (oponent) ; Urbášková, Hana (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
Voda je nedílnou součástí našeho života a vodní toky a plochy byly a stále jsou neodmyslitelnou součástí veřejného prostoru našich měst a obcí. V každém sídle najdeme veřejný prostor a na mnoha z nich se setkáme s vodou. Voda se ve veřejných prostorech objevuje v různé formě. Ať už se jedná o drobné prvky, jako jsou například fontány, kašny, pítka, nebo o větší vodní toky a plochy. Voda má ve veřejném prostoru svoji nezastupitelnou roli. Je všeobecně známo, že její přítomnost má velký vliv na pohodu člověka. I přesto, že je voda v interiéru lidských sídel důležitá, v průběhu historie z veřejných prostorů, kvůli urbanistickému a technickému vývoji sídel, na mnoha místech zmizela. Vývoj lidských sídel a veřejných prostranství probíhá od jejich založení neustále. V posledních letech se výrazně mění pohled na význam veřejných prostranství a hodně sídel si uvědomuje jejich důležitost. Veřejný prostor je jakýmsi obývacím pokojem města, tedy reprezentativním místem. Proto v posledních letech často probíhají rekonstrukce veřejného prostoru s využitím vodních prvků. Fenomén vodních ploch je ovlivňujícím faktorem udržitelného rozvoje a kvality života. Veřejný prostor není důležitým funkčním prvkem jen ve velkých městech. Svůj velký význam má i pro menší obce. A právě na ty se ve své práci zaměřuji. Veřejný prostor obcí i vodní prvky v jeho okolí jsou často v nevyhovujícím stavu, zanedbané nebo zaniklé. Voda, ať již ve formě vodních toků nebo vodních ploch, má v sobě velký potenciál, se kterým je možné v urbanizovaných územích pracovat. Cílem práce je nalézt novou funkci pro vodní toky a plochy, aby se začlenily do veřejného prostoru a veřejný prostor se díky nim stal opět reprezentativní a funkční součástí obce.
|
|
|
Stavba v krajině – expoziční skleník
Kuznetcova, Anna ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnovala urbanistickému řešení krajiny a navrhování expozičního skleníku. Cílem bylo vytvoření prostoru pro rozsáhlý zábavní park a vinařství. Důležitým bylo šetrné zacházení s krajinou. Vzniklý projekt je schopen pomoci ekonomickým problémům regionu a výtvarně obohatit okolí Nových mlýnů.
|
|
|
Stavba v krajině - vinařské muzeum
Šejk, Sanko ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
15. Muzeum v přírodě Rochus Idea zřízení muzea v přírodě v Uherském Hradišti je velmi důležitá a smysluplná, neboť pomůže zachovat a prezentovat významnou část kulturního dědictví Uherskohradišťska. Tento region se vyznačuje rozmanitostí, bohatstvím typů a forem původního vesnického stavitelství, které je více než jiné oblasti tradičního kulturního dědictví ohroženo zánikem a doslova mizí z našich vesnic ze dne na den. Odbornou garanci přípravy koncepce Muzea v přírodě Rochus s etnografickou expozicí převzalo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti s podporou významného partnera projektu Holdingu Synot. Muzeum v přírodě Rochus budou tvoři tři vzájemně provázané části. První z nich, tzv. Mařatský dvůr (16) na začátku Vinohradské ulice (11), se stane jakousi vstupní branou do celého areálu. Na něj, už v samotném areálu PARKu ROCHUS, bude navazovat druhý areál koncipovaný do podoby návesního prostoru obce z uherskohradišťského Dolňácka. Soustředí se sem například provoz vesnické hospody s nabídkou tradiční kuchyně a místních gastronomických specialit, výběrová prodejna předmětů tradiční rukodělné výroby a konání různých prezentačních činností - předvádění tradiční řemeslné výroby, řemeslných tvůrčích dílen, jednodenních i pobytových kurzů rukodělných technik, předvádění tradičních zvyků a obyčejů, konání folklorních programů, ukázek živého hospodaření a dalších aktivit. Na tuto část muzea v přírodě bude navazovat Environmentální centrum (17). 16. Environmentální centrum s pobytovým zázemím Centrum bude zaměřeno na osvětu návštěvníků, vzdělávání a aktivity pro rodiny s dětmi. Současná představa uvažuje širší škálu možností, od informačního centra Natura 2000 (2) s potřebným zázemím, až po výstavbu nové budovy ekologického střediska. Záměry muzea v přírodě (15), vzdělávání i ekologické aktivity se dobře doplňují, zejména v oblasti ukázek a výuky řemesel, pěstování a zpracování plodin, využití tradičních materiálů a technologií, ale i pro zájmové a spolkové aktivity apod. Budova centra může být řešena jako nízkoenergetická stavba vytápěná např. energetickou biomasou. Na budovu envicentra bude navazovat pobytové zázemí pro volnočasové aktivity, programy a kurzy ekologické výchovy, včetně zeleně s odpočinkovou části pro návštěvníky areálu.
|
|
|
Mobilní stavby pro nouzové bydlení
Kučerová, Petra ; Selcová, Lubica (oponent) ; Šindlar, Jiljí (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Tato práce si bere za cíl představit problematiku post-katastrofické rekonstrukce území a obydlí se zaměřením na dočasné formy bydlení. Kvůli komplexnosti tématu je v textu představeno vícero různých aspektů, od mobilních staveb a základů environmentalistiky a zahraniční pomoci, přes dočasná post-katastrofická sídla a stavby, až po hodnotící databáze přechodných post-katastrofických staveb. Pozorování je zaměřeno především na přístřešky vznikající těsně po katastrofě. Na základě studia příruček, směrnic, post-katastrofických zpráv a analýzy objektů do nouzových situací byla autorem formulována hypotéza, stanovující nejdůležitější faktory, na kterých závisí úspěšná implementace mobilních staveb do post-katastrofických podmínek. Těmito faktory jsou: transportovatelnost, ekonomičnost, univerzálnost s možností adaptace na místo katastrofy a vývoj v čase. Hypotéza byla ověřena na příkladech vybraných 17 mobilních staveb a v ateliérových studentských pracích. Vedle globálního představení problematiky post-katastrofické rekonstrukce obydlí z více úhlů a formulování základní hypotézy spočívá přínos této práce ve stanovení tří okruhů současných mobilních staveb, v určení základních typů vznikajících přechodných staveb a v popisu post-katastrofických staveb a sídel.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Bařinová, Martina ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Při důkladnější analýze proporcí a geometrie návrhu i následné úpravy zahrady jsem nalezla několikanásobné užití principu zlatého řezu. I když jsou návrhy od sebe časově vzdáleny několik staletí užívají stejný princip. Tudíž shledávám jako téměř závazné užít stejný princip jako vazbu na stávající historické objekty – propojení minulosti a současnosti užitím starých a ověřených principů vyjádřených novou formou a materiály. Klasická geometrie upřednostňovala jednoduché platónské tvary. Moderní architektura připouští asymetrii a organiku – otázku proporcí tak posouvá k tzv. dynamické rovnováze. Nově navržená architektura tak zdánlivě působí jako volná organická kompozice, avšak její proporce se opírají o principy zlatého řezu a Fibonacchiho posloupnosti. Dvě linie se navzájem protínají, vlní se prostorem předpolí a určují směr trasy
|
|
|
Stavba v krajině - Centrum ekologické výchovy
Sáčková, Veronika ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Cílem úkolu bylo navrhnout objekt situovaný na Jižní Moravě v blízkosti nádrže Nové mlýny s výhledem na kopce Pálavy. Dům je navržen s ohledem k životnímu prostředí jako mimořádně úsporný. Součástí ekologického konceptu je také hospodaření s vodou a její čištění. Primární funkcí objektu je environmentální vzdělávání zaměřené na děti základních škol. Jsou zde k dispozici dvě učebny každá pro 27 dětí a přednáškový sál pro 66 posluchačů. V objektu je připraveno ubytování pro 60 osob s možností stravování. V areálu je prostor pro pořádání kulturních akcí, samostatný objekt poskytující občerstvení, půjčovnu kol a lodí.
|
|
| |
|
|
Stavba v krajině - Winery
Zelenková, Jitka ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Projekt řeší návrh malého vinařství rodinného typu na pozemku v blízkosti obce Strachotín, na břehu Novomlýnských nádrží. Pozemek o rozloze 35,9ha se rozléhá od nábřeží přes terénní zlom vysoký cca 30 metrů až po vinice nacházející se nahoře nad vodní nádrží a poskytující úžasný výhled na Pálavské Vrchy. Jednou ze základních myšlenek bylo propojení vinic s nábřežím a snaha o využití a oživení obou částí pozemku. Proto byly navržené objekty rozděleny na dvě části - vinařské centrum zahrnující výrobní, prezentační, prodejní a společenské prostory nahoře mezi vinicemi a dole na nábřeží jako doplňková funkce restaurace s ubytováním (cyklopenzion). Vinařské centrum Objemové řešení vinařského centra vychází z tradičního archetypálního tvaru - jednoduchá hmota se sedlovou střechou. Jedná se o 4 základní objemy, které díky vzájemným posunům, pootočení a asymetrickým střechám evokují panorama Pálavy a poskytují optimální výhledy s otevřením na jih. Vzájemné odsazení výrobní haly a návštěvnického centra umožňuje volný průchod a postupně se otevírající výhled.
|
host ::
RSS.