|
|
Církve a Charta 77
Dolanská, Jiřina ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Cílem této bakalářské práce "Církve a Charta 77" je zachycení rané doby existence Charty 77 a jejího odrazu v církvích. Po stručném seznámení s historicko-společenským kontextem je téma práce věnováno rozboru tehdejšího tisku, státního (Rudého práva) a církevního (Kostnické jiskry, Český zápas, Katolické noviny), vydaného v průběhu ledna a února 1997, rozboru zápisů Synodní rady z archivních pramenů a trezorových dokumentů Českobratrské církve evangelické z celého roku 1977, rozhovorům publikovaným i soukromě pořízených za účelem výzkumu týkajícího se Českobratrské církve evangelické, Římskokatolické církve a Církve československé husitské. Práce by měla ukázat, do jakého historicko-společenského kontextu Charta 77 vstupuje, jaká stanoviska zaujaly církve vůči Chartě 77, jejím autorům a spolupracovníkům, a zda existovaly nějaké rozdíly mezi tím, jak se církve projevovaly navenek - vůči státní správě a jaké postoje zaujímaly uvnitř sebe samých, a v neposlední řadě by měla představit ty křesťany, kteří se nebáli jít proti proudu a postavili se proti totalitnímu režimu.
|
|
|
Život a působení farářů Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989
Pfann, Michael ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Moje práce se zabývá životem a působením farářů Českobratrské církve evangelické Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989. Jako metoda pro zpracování daného tématu je užita metoda orální historie. Jde o vymezeným obdobím určený výběr z rozhovorů, které autor práce vedl s každým z obou farářů na jaře roku 2013, a o jejich následnou interpretaci podle pravidel oboru orální historie. Vedeným rozhovorům předcházela příprava v podobě studia dostupných materiálů týkajících se obou farářů, a to především dokumentů v církevních i státních archivech, ale i rozhovory s pamětníky působení obou farářů. Cílem práce je dát slovo samotným farářům, aby podle svých vzpomínek mohli představit svůj život a působení a vyjádřit se k rozličným událostem, jež je utvářely. Dva faráři jsou představiteli dvou různých proudů uvnitř ČCE v oné době. Tyto dvě koncepce a životní a teologické důrazy takto zprostředkovaně vstupují do vzájemného rozhovoru. Skrze dvě životní svědectví můžeme pars pro toto pozorovat život církve a země ve složitých letech 1968-1989. Druhým cílem práce bylo vytvoření nových historických pramenů v podobě nahrávek rozhovorů a jejich přepisů.
|
|
|
Komunikace mezi cenzurními institucemi a církevními časopisy v letech 1956-1989 na příkladu Českobratrské církve evangelické
Du Toit, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Morée, Pieter (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vydávání církevního periodického tisku a jeho regulací ze strany státních institucí a stranických orgánů v období let 1956 až 1989. Úvodní část mapuje v obecné rovině politiku Komunistické strany Československa v oblasti sdělovacích prostředků a je rozčleněna do tří časových období: po druhé světové válce, po únoru 1948 a po srpnu 1968. Pro pochopení situace církví a praxe jejich nakladatelské činnosti je nezbytné zasazení do celkového kontextu pojetí církve a náboženství z pohledu KSČ, proto druhá část předkládá stručný nástin její církevní politiky. Třetí část se týká obecných skutečností spojených s vydáváním periodického tisku, se zaměřením na tisk církevní, a mechanismu jeho omezování a kontroly ze strany Ústředního církevního nakladatelství a Sekretariátu pro věci církevní. Poslední a stěžejní část práce je zaměřena na tisk Českobratrské církve evangelické, kde je v jednotlivých podkapitolách podrobně rozebrána a popsána problematika vydávání konkrétních evangelických časopisů - Kostnických jisker, Českého bratra a Bratrstva. Práce vychází především z primárních pramenů, které pocházejí z větší části z Národního archivu a částečně z archivu Českobratrské církve evangelické.
|
|
|
Oživení nebo rozkol? Porbuzení na Maninách v 80. letech 20. století v perspektivě vztahu mezi
Labaj, Radek ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se skládá ze dvou částí. První z nich je úvodem do problematiky - představení pentekostálního hnutí v celosvětovém měřítku, se zaměřením na jeho počátky i pozdější vývoj. Zřetel je tedy kladen jednak na historické kořeny hnutí a následný růst tak i na jeho specifickou teologii ve svém vývoji. Hned v úvodu je také formulována základní otázka této práce - jaký je vztah (dynamika vztahu) pentekostálního hnutí a zavedených, tradičních (mateřských) církví, v jejichž středu se hnutí objevilo a snažilo se najít živnou půdu pro svůj růst mající vést k transformaci církevního prostředí. Jako konkrétní příklad je v druhé části práce analyzována situace holešovického sboru ČCE "Na Maninách", který se v osmdesátých letech minulého století, za vedení Dana Drápala stal centrem charismatického hnutí v naší zemi. Časovým rámcem druhé části práce je období od nastoupení vikáře Drápala do Holešovic v 1977 roce až po odchod tohoto sboru z ČCE v roce 1990. Zachycen je tedy růst a proměna sboru, recepce charismatických důrazů; dění, které je někdy označováno jako "probuzení na Maninách". Dále také reakce mateřské denominace: napětí, které změny sebou nesly, vedly koncem osmdesátých let k rozsáhlým rozhovorům a hledání schůdného řešení; vše pak vyústilo v odchodu "Manin" z ČCE. Takto je pojednána...
|
|
|
Historie sboru Jednoty bratrské v Jablonci nad Nisou do roku 1945
Oupická, Dagmar ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Tato diplomová práce s názvem Historie sboru Jednoty bratrské v Jablonci nad Nisou do roku 1945 mapuje německou část historie tohoto sboru. Opírá se především o prameny z archivu Ochranovského sboru při ČCE v Jablonci nad Nisou. Obsahuje obecné kapitoly o vývoji obnovené Jednoty bratrské v Čechách a na Moravě do roku 1945 a o náboženských poměrech v Jablonci nad Nisou v 1. pol. 20. století. Historie sboru je rozdělan do třech období podle působení jednotlivých farářů, obsahuje též životopisy farářů a pokus o charakterizaci jejich teologického zázemí. Práce se věnuje především konkrétním podobám sborového života, hospodaření sboru a jeho vztahům k ostatním církvím. Zkoumá okolnosti odchodu sboru z Jednoty bratrské v roce 1939. Samostatné kapitoly jsou věnovány křesťanským spolkům působícím při sboru Jednoty bratrské a kazatelským stanicícm v Hrádku nad Nisou, Chrastavě a Liberci. Jedna kapitola se dotýká také působení Gruppenbewegung - Oxford Group Franka Buchmana v Sudetech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dějiny advenzizmu sedméno dne v českých zemích (1890-1989)
Piškula, Jiří ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent) ; Štampach, Ivan (oponent)
Práce se zabývá stoletím dějin adventizmu sedméno dne v prostoru Čech, Moravy a Slezska od zakotvení této víry na tomto území až po pád komunistické diktatury v Československu. Studie se soustředí na adventistickou církev ve své interakci se státními strukturami a společností obecně a hlavním obdobím je v zorném úhlu této práce perioda let 1945 - 1969. Hlavním tématem v tomto období je pak vývoj vztahu komunistického totalitního režimu k Církvi adventistů sedméno dne, od státního uznání církve, přes její zákaz až k opětnému povolení. Okrajovými zájmy tohoto díla je také vzdělávácí, vydavatelská, nakladatelská a doborčinná aktivita adventistů sedmého dne. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Církev, stát a společnost v jednání synodů ČCE 1918-1969
Karas, Michal ; Moree, Pieter (oponent) ; Filipi, Pavel (vedoucí práce)
Práce usiluje o deskripci a teologické zhodnocení vztahu Českobratrské církve evangelické ke státu a společnosti v jednání jejích synodů. Jedná se o období let 1918−1968, od ustavení českobratrské církve po její XVI. synod, jež je v práci rozčleněno do tří částí. V každé části jsou postupně představeny vnější dějinné, politické a společenské podmínky, v nichž se církev nachází, a celková situace církve ve společnosti. Poté jsou nastíněny základní teologické a praktické problémy, jimiž se církev v rámci svého vztahu ke státu a společnosti musí zabývat, a následuje teologická reflexe a zhodnocení představené církevní praxe. Celá práce se svým pojetím zabývá otázkou, zda českobratrská církev v daném období plnila své poslání vůči společnosti a do jaké míry přitom zůstala věrna svému universálnímu založení, resp. do jaké míry ztotožnila své poslání s dobovými nároky společenskými a státními. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Jednota duše s Bohem v Sermones in Cantica canticorum Bernarda z Clairvaux
Ďurašková, Gabriela ; Karfíková, Lenka (vedoucí práce) ; Moree, Pieter (oponent)
Cílem mé práce je především ukázat, jakým způsobem a pod jakými obrazy Bernard o jednotě (sjednocení) duše s Bohem v tomto rozsáhlém spise píše a jak této jednotě rozumí. Práce se skládá z pěti částí. Nejprve jsem stručně představila Bernardův života a dílo, následně jsem se věnovala jeho textu Sermones in Cantica canticorum a nevěstě (duši) v ní popisované. Z tohoto textu jsem pak vybrala a představila několik ilustrativních popisů sjednocení duše s Bohem. Poslední část je věnována duchovnímu manželství, které je hlavním obrazem této jednoty. Zde jsem se pokusila alespoň částečně pod tento obraz nahlédnout a vyložit jej. V závěru shrnuji dosažené poznatky o tom, jak Bernard rozumí sjednocení duše s Bohem včetně nejasností, které v průběhu práce vyplynuly již ze samotné povahy textu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Moravská" skrytá církev
Nedorostek, Miroslav ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Moree, Pieter (oponent) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Cílem předkládaného textu je popis příčin vzniku, fungování a zejména aktivit, "moravské" skryté církve. Pro tyto účely bylo shromážděno 16 polostrukturovaných rozhovorů metodou oral history, které byly analyzovány prostřednictvím metody Zakotvené teorie. Jako základní faktory ovlivňující aktivity "moravské" skryté církve se při analýze ukázaly: míra otevřenosti aktivit a míra vlastní iniciativy jednotlivých aktérů. Práci tvoří pět kapitol. V úvodu je přiblížen stav bádání, popsány zdroje, ze kterých bylo čerpáno, dále je představena metodologie a vymezení pojmů vycházejících z metodologie. Druhá kapitola přináší základní pojmové ukotvení práce. Třetí kontextová kapitola popisuje proměny a trendy uvnitř katolické církve ve dvacátém století a chronologicky přibližuje také situaci katolické církve v komunistickém Československu. Čtvrtá kapitola se zabývá nejprve obecně fenoménem skryté církve v Českých zemích a poté přibližuje historii, specifika a charakteristiky "moravské" větve, včetně integračního procesu. Poté následuje analýza skrytých církevních aktivit "moravské" větvě a její teoretický model. V závěru jsou shrnuty poznatky vyplývající z analýzy a jsou zodpovězeny výzkumné otázky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.