|
|
O syre z Mokrej, trochu inak
Prokopová, Martina ; Pauknerová, Karolína (vedoucí práce) ; Tošner, Jiří (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa venuje domácej produkcii syra v slovenskej obci Mokrá z perspektívy Actors-Network Theory a v rámci diskurzu praktík. Práca kombinuje výsledky autorkinho etnografického výskumu v teréne s pokusom o experimentálne etnografické písanie. Vychádza z predstavy, že syr môžeme považovať za aktéra, ktorý je schopný ovplyvňovať fyzický aj sociálnokultúrny život syrárov. Syru je pripísaný hybridný, prírodný, diskurzívny a kolektívny charakter. Autorka sa zameriava na pôsobnosť syra primárne vzhľadom k telám syrárov skrze koncept praktického porozumenia, a pôsobnosť syra vzhľadom k mokranskej krajine skrze koncepty terroir a taskscapes. V snahe nazrieť na fenomén domáceho mokranského syra z nového uhla pohľadu sa autorka v texte presúva do rôznych časopriestorových perspektív. Najskôr časopriestorovú perspektívu rozširuje. Syr vníma ako udalosť, čo jej umožňuje objaviť nových aktérov zúčastnených v procese výroby syra. Potom perspektívu zužuje. Presúva do sveta mliečnych baktérií a objavuje ich obrovský vplyv na výrobu/vznik syra, jeho chuť aj kvalitu, a napokon diskurz mikrobiopolitiky. Samostatnú časť práce tvorí téma ekonomiky mokranského syra a jej legitimita. Kľúčové slová: syr, aktér, ANT, pôsobnosť, ekonomika syra, legitimita, krajina, terroir, praktické porozumenie,...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vztah mladých Pražanů k chalupaření
Pirochová, Klára ; Pauknerová, Karolína (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
1.ABSTRAKT Diplomová práce se věnuje fenoménu chalupaření mladých Pražanů v současnosti. Autorka definuje chalupaření jako všechny aktivity odehrávající se ve venkovském objektu, který původně nebyl postaven pro rekreační účely. Východiskem práce je vlastní etnografický výzkum založený na metodě polo-strukturovaných rozhovorů, konkrétně na 30 rozhovorech realizovaných s chalupáři pro účely této práce. Doplňkovou metodou je metoda mentálních map a zúčastněného pozorování. Těžiště projektu spočívá nejen ve sběru rozhovorů a mentálních map s chalupáři, ale především v další analýze a interpretaci těchto sebraných dat. Práce se také věnuje historickému vývoji chalupaření od 19. století po současnost. Důležitým bodem je hledání důvodů a motivací, které přispěly k rozvoji a oblibě chalupaření a jak se tyto motivace změnily. Autorka se ve své práci zaměřuje na sdílení prostoru chalupy příbuznými a na specifické pracovní a volnočasové aktivity, které jsou na chalupě vykonávány. Autorka mimo jiné dochází k závěru, že předpoklad, že otevření hranic po pádu železné opony a možnost cestovat do zahraničí povedou k úpadku chalupaření, se nenaplnil. Chalupaření nadále zůstává významným fenoménem v české společnosti a krajině. Mladí chalupáři mají zpravidla chalupu spojenou s příjemnými zážitky a jen neradi by ji v...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.