|
|
Washing the mouth of a kettledrum
Koubková, Evelyne ; Ahn, Gregor (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Cílem práce je analyzovat konkrétní rituální prvek, tzv. omývání úst, objevující se v mnoha rozmanitých rituálech starověké Mezopotámie a jeho vliv na status rituálního objektu. Namísto zobecňování funkce tohoto prvku na základě eponymního Rituálu omývání úst pro uvedení kultických soch se práce tomuto rituálnímu aktu věnuje v celé šíři jeho užití. Autorka předpokládá silně metaforický charakter omývání úst a analyzuje koncept čistoty stojící v jeho základu. Zároveň pozoruje modifikace jeho významu v závislosti na rituálním kontextu a nabízí jejich typologii. Následná případová studie je věnována Rituálu pro potažení tympánu. Detailní analýza pramenů odkrývá možný vývoj rituální tradice i podobnosti tohoto rituálu s Rituálem omývání úst. Tento zvláštní vztah je zkoumán jako případ interrituality, konceptu navrženého Burkhardem Gladigowem. Božského statusu tympánu je dosaženo prostřednictvím rituálu, který záměrně využívá prvky běžné v rituálním uvádění kultických soch. Zvláštní postavení, které se tympánu dostalo v seleukovském Uruku, je uvedeno do souvislosti se širšími společensko-historickými změnami. Nabízená interpretace se tak metodologicky opírá o performativní přístup k rituálům, který akcentuje jejich dynamickou podobu a vztah ke společnosti. Diskuse o mezopotámském konceptu božství a...
|
|
|
Rozhněvané vody a jejich vztah k geasa v keltské mytologii
Syrová, Kristýna ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Kozák, Jan (oponent)
NÁZEV: Rozhněvané vody a jejich vztah k geasa v keltské mytologii AUTOR: Kristýna Syrová KATEDRA (ÚSTAV) Ústav filozofie a religionistiky VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. Dalibor Antalík, Dr. ABSTRAKT: Tato práce se soustředí na dva obdobné středověké irské narativy ‚Boann' a ‚Sinann' z tzv. dindshenchas, pojednávajících o prameni vědění a oprávnění přístupu k němu, stejně jako na jeho možné obdoby v další keltské literatuře. Přestože vychází z výsledků předešlých badatelů, kteří pracovali zejména s paralelami motivu v jiných indoevropských kulturách, jejím primárním cílem je pokusit se daný narativ vysvětlit ze specifického kontextu středověké básnické třídy Irska, filidů. Její snahou je tak ukázat, jak se ve vybraném narativu manifestoval vztah mezi hranicemi fyzickými, často ztělesněnými řekami, a hranicemi společenskými, hlídanými mimo jiné institucí geasa, tzv. irských tabu. Autorka zastává názor, že byť materiálu předkřesťanské mytologické kořeny upřít nelze, v očích básnické třídy byl reinterpretován v středověký mýtus svého druhu, sloužící k vypořádání se s ambivalentním společenským postavením ženy- básnířky. KLÍČOVÁ SLOVA: tabu, kult vod, keltská mytologie, potopená města, středověké Irsko, básnictví
|
|
|
Byliny o bohatýru Svjatogorovi: Strukturální a komparativní analýza narativu
Dynda, Jiří ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Jiří Dynda Byliny o bohatýru Svjatogorovi: Strukturální a komparativní analýza narativu (diplomová práce) Abstrakt Předmětem diplomové práce je rozbor a výklad třiceti sedmi textových variant bylin o bohatýru Svjatogorovi. Po uvedení do oblasti ruské folklorní epiky a problematiky spojené se studiem orální literatury je představeno vlastní pojetí mýtu založené na strukturálním chápání kulturních reprezentací. V ústřední části se pak práce pokouší o aplikaci těchto zásad na pásmo svjatogorovských bylin a prostřednictvím důkladné analýzy ukazuje, které motivy a jejich vzájemné vztahy byly ústřední pro utváření smyslu tohoto narativu v lokálním kontextu bylinné tradice. Hypotéza, že ve svjatogorovských bylinách jsou primárně řešena témata iniciace mladého hrdiny, generačního konfliktu a předání pozice mentora žákovi (a metaforicky otce synovi), je následně testována dvoufázovou komparací ústředních motivů a jejich klastrů: Jednak v rámci bylinné tradice jako takové a též v rámci etnografické situace ruského Severu 19. století (vnitřní komparace), jednak v širším horizontu eurasijských mytoepických tradic (vnější komparace). K práci je též přiložena sbírka 37 bylinných variant v originále a překladu do češtiny. Klíčová slova Byliny, orální epická literatura, narativita, mýtus, strukturální analýza, srovnávací...
|
|
|
Elovské a Baalovské aspekty v obrazu starozákonního Jahveho
Rejlková, Sandra ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Čech, Pavel (oponent)
Práce sleduje aspekty ugaritských bohů Ela a Baala a jejich promítání do představy starozákonního boha Jahveho. Monoteistická biblická tradice byla nesmazatelně ovlivněna polyteistickou tradicí ugaritskou, jejíž stopy - přes veškeré úsilí autorů Starého zákona - lze sledovat až do současnosti. Práce ve vší stručnosti analyzuje sdílené charakteristiky bohů, a to především Jahveho a Ela, s nímž měl starozákonní bůh společného více, než by se mohlo zdát. Ambicí však není pouze předložit výčet vlastností, ale rovněž interpretovat motivace, jež mohly vést biblické pisatele k projektování ugaritských představ do obrazu jejich jediného boha.
|
|
|
Arabská triáda: al-Lāt, Manāt,'Uzzā a její reflexe v islámu
Elkarne, Zdislava ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Předkládaná práce se zabývá al-Lāt, Manāt a ˁUzzā, třemi bohyněmi starověkých jihozápadních semitských kmenů obývajících Arabský poloostrov a některá území dnešního Jordánska, Sýrie a Iráku. V první části vychází z veršů Koránu, které se týkají bohyní, a sleduje další islámskou reakci na ně. Analyzuje islámské spisy různých literárních žánrů a snaží se ukázat, jak se měnil pohled na tyto bohyně, a potažmo na předislámskou dobu. Ve druhé části analyzuje přímo předislámské prameny zejména epigrafického charakteru a historiografické spisy helénských a raně islámských autorů a usiluje o co nejpřesnější popis povahy těchto bohyň. Předkládá etymologický výklad jmen bohyň, rekonstruuje jejich pravděpodobné božské kompetence a charakterizuje jejich kult. Práce dochází k závěru o významnosti těchto bohyň, která se ukazuje na rozsahu jejich kultu i na výskytu v Koránu a islámské literatuře. Klíčová slova: Al-Lāt, Manāt, ˁUzzā, starověká Arábie, satanské verše
|
|
|
Brány Jiných světů: Podoba hranice Jiného světa v keltských a staroseverských příbězích
Hůlová, Silvie ; Kozák, Jan (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Brány Jiných světů: Podoba hranice Jiného světa v keltských a staroseverských příbězích Sylva Hůlová Abstrakt: Práce představuje soubor motivů (okolností, překážek, bytostí a dalších jevů), které se váží k překročení hranice Jiného světa v keltských a staroseverských mýtech. Měla by sloužit jako určitá příručka usnadňující orientaci v pramenech popisujících cesty do Jiných světů a konfrontaci s Jinakostí v daném kulturním okruhu. Rámec společný těmto příběhům tvoří iniciační struktura, ke které se vztahuje také interpretace zkoumaných motivů. S obecným vysvětlením konceptu Jinakosti se práce vyrovnává pomocí fenomenologického přístupu (R. Otto, M. Eliade). Dále je v interpretacích zastoupeno psychologické pojetí příběhů (J. Campbell) a teorie vyprávění (V. J. Propp, N. Frye).
|
|
|
Motiv potopy v písemnictví starověké Mezopotámie
Koubková, Evelyne ; Čech, Pavel (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Předkládaná práce se zabývá motivem potopy v písemnictví starověké Mezopotámie od 2.tis. př.n.l. do 2.st. př.n.l., kdy se opakovaně objevuje v nejrůznějších typech textů. Kromě různých verzí mytického narativu o potopě se věnuji královským seznamům, především Sumerskému královskému seznamu, v němž potopa figuruje, a pramenům o předpotopních králích. Ve zvláštní kapitole se zabývám tradicí o mudrcích (apkallu), kteří jsou někdy situováni před potopu. Ukazuje se, že společným rysem všech zahrnutých pramenů je pojetí potopy jako časového mezníku. Jeho důležitost nepramení z oddělování kvalitativně odlišných časových úseků, ale z možnosti tento mezník překlenout. Pomocí antropologického konceptu antistruktury vysvětluji potopu jako vlom chaosu, který dokáže řád posílit a upevnit. Zabývám se také bohem Eou, který je s potopou nedílně spjatý, a ukazuji jeho úlohu v pantheonu jako analogickou k roli potopy.
|
|
|
Iniciace germánského hrdiny v ságách o dávnověku
Fryje, Jakub ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Hlavním tématem této práce je iniciace hrdinů dvou významných ság o dávnověku, konkrétně Ságy o Võlsunzích a Ságy o Hrólfu Krakim. Těmito hrdiny jsou v našem případě Sigurð, Sigmund, Sinfjõtli a Hõtt. Osudy těchto čtyř postav vystupujících v příbězích, které se v ságách dochovaly, rozdělíme na tři fáze. Ty lze označit jako odloučení, liminální fázi a návrat. V tomto ohledu se budeme inspirovat schématem Arnolda van Gennepa, který na tyto tři fáze rozdělil přechodové rituály. Ze tří fází hrdinova příběhu budeme soustřeďovat pozornost téměř výhradně na fázi liminální. Ta je jádrem iniciačního procesu, který zažívá hrdinská postava, a stejně tak i jádrem všech přechodových rituálů. V našich příbězích je pro liminální fázi signifikantní například usmrcení monstra hrdinou, jeho setkání s numinózními bytostmi, nebo jeho pobyt v určitém pomezním stavu. Hlavním cílem této diplomové práce je za pomoci primárních pramenů i sekundární literatury od badatelů, jakými jsou například Otto Höfler, Victor Turner, nebo Jens Peter Schjødt, vytvořit co nejvýstižnější analýzu liminální fáze třech germánských hrdinských příběhů, které budeme chápat jako iniciační texty. Tato analýza by nám měla mimo jiné osvětlit, jak souvisí tyto iniciační texty s iniciačními rituály a v jistých případech také s mýty předkřesťanských...
|
|
|
Útgardaloki v kontextu eddické mytologie
Miechová, Martina ; Kozák, Jan (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent)
Předkládaná práce se zabývá analýzou a interpretací postavy Útgarðalokiho na základě eddické mytologie, jejíž je součástí. Úvodní kapitola se zaměřuje na primární prameny a sekundární literaturu, shrnující především výsledky předchozího bádání, pomocí nichž je práce zčásti strukturována. Výchozím primárním textem je mýtus o Ϸórově cestě k Útgarðalokimu, obsažený v Mladší Eddě Snorriho Sturlusona. Přihlédnuto je i k dalším verzím tohoto vyprávění, díky kterým je možno co nejúplněji rekonstruovat obraz této postavy se zvýrazněním jejích doplňujících se aspektů, což je náplní druhé kapitoly práce. Mezi tyto verze jsem zařadila Snorriho paralelní mýtus o Þórově cestě ke Geirrøðovi, vyprávění Saxona Grammatika o Geruthovi a Utgarthilokovi v jeho Činech Dánů, k ságové literatuře se řadící Příběh o Ϸorsteinu Bœjarmagnovi a v menší míře využitou skaldskou báseň Þórsdrápu. Třetí a čtvrtá kapitola představuje komparaci Útgarðalokiho s jinými mytologickými postavami, které s ním sdílejí mnohé společné prvky, s Óðinem a Lokim. V závěru pak pomocí aplikace Lévi-Straussovy metody strukturální analýzy prezentuji vlastní pojetí Útgarðalokiho jako prostředkujícího prvku mezi výše uvedenými dvěma božstvy. KLÍČOVÁ SLOVA: Staroseverské náboženství, Útgarðaloki, Óðinn, Loki, eddická mytologie, strukturální analýza
|
|
|
Eschatology of Early Zoroastianism
Votroubeková, Tatiana ; Antalík, Dalibor (vedoucí práce) ; Ondračka, Lubomír (oponent)
Tatiana Votroubeková - Eschatológia zoroastrizmu: od vzniku po stredoperzské obdobie Vedúci práce: doc. Dalibor Antalík Cieľom práce je zmapovať predstavy o smrti, osude duše po smrti, konečnom údeli ľudstva a vieru v posmrtný život podľa učenia zoroastrizmu. Jadrom práce je poukázať na hlavné vývojové tendencie v literatúre, pokúsiť sa identifikovať najstaršie ústredné motívy, sledovať ich vývoj od ich pomyselného vzniku po ukončenie vývoja hlavného myšlienkového prúdu v stredoperzskom období. Základnou metódou je práca s pramennými textami a syntéza ich obsahu v chronologickom slede.
|
host ::
RSS.