|
|
Souhlas k jurisdikci MSD ve sporném řízení se zaměřením na tzv. automatické výhrady
Hátlová, Sára Mirabell ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Kapitoly předkládané diplomové práce "Souhlas k jurisdikci MSD ve sporném řízení se zaměřením na tzv. automatické výhrady" se dají pomyslně rozdělit na obecnou a speciální část. Obecná část představuje a vymezuje jednotlivé způsoby, kterými stát ve sporném řízení může vyslovit souhlas k jurisdikci MSD. V této části práce jsou vysvětleny výhody a zrovna tak i nevýhody jednotlivých způsobů, s hlavním zaměřením na opční prohlášení, neboť ta jsou základem pro následující, specifickou, část práce. Zde je pro účely definice opčních prohlášení podroben analýze článek 36 odstavec 2 Statutu MSD, právní základ opčních prohlášení. Ze všech specifik a charakteristik tohoto způsobu založení jurisdikce MSD je věnována další pozornost výhradám, kterými státy mohou svá prohlášení podmínit. Práce detailněji rozebírá odstavec 3 článku 36 Statutu MSD, představuje nejčastěji užívané výhrady a analyzuje judikaturu MSD dotýkající se tohoto tématu. Tato materie je obsažena v prvních třech kapitolách a slouží jako kontext pro další část práce, která se věnuje pouze automatickým výhradám jakožto nejkontroverznějšímu druhu výhrad k opčním prohlášením. Zde práce nejprve automatické výhrady definuje, poté uvádí jejich nejčastější podoby, jejich znění, a zmiňuje i současný trend jejich užívání. Stěžejní část práce se zabývá...
|
|
|
Zločin genocidia před mezinárodními trestními institucemi
Gerle, Marek ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Pelikánová Urbanová, Kristýna (oponent)
Zločin genocidia před mezinárodními trestními institucemi Abstrakt Zločin genocidia představuje jeden ze zásadních institutů mezinárodního práva trestního, který směřuje vůči porušování lidských práv v míře, která se dotýká celého mezinárodního společenství. Od ostatních zločinů podle mezinárodního práva se odlišuje svým důrazem na ochranu vybraných skupin osob, specifickým úmyslem pachatele směřujícím k jejich zničení, jakož i dalšími aspekty obsaženými v jeho definici. Zločin genocidia, jakožto odpověď na hrůzy holokaustu a předcházející dějinné události, byl poprvé definován v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia v roce 1948 a právě tato definice byla následně přejata do statutů mezinárodních trestních institucí a je dnes uznávána za kogentní normu mezinárodního práva. Tato práce se zaobírá zločinem genocidia v podobě, do které dospěl právě díky výkladu mezinárodních ad hoc trestních tribunálů OSN a dalších mezinárodních soudních orgánů. Masa judikatury těchto institucí představuje středobod zpracovávané materie umožňující autorovi předložit v rámci daného rozsahu pokud možno celistvý pohled na předmětný institut. Dále autor využívá poznatků soudobé doktríny, které doplňují analýzu recentní rozhodovací praxe zmíněných institucí. Vycházejíc ze stručné expozice vývoje institutu v počáteční části...
|
|
|
Mezinárodněprávní postavení de facto států
Řeháčková, Diana ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Organizace lidské společnosti prošla během historického vývoje několika evolučními stádii. Jejich vrcholem se zejména v Evropě staly státní útvary založené na etnickém základě, národní státy. Jejich vznik a zánik probíhal mnohdy zcela živelně, což vedlo k rostoucí míře společenské nestability. Mezinárodní společenství proto hledalo mechanismy, které by tyto procesy regulovaly. Z pohledu mezinárodního práva bylo třeba především definovat stát a kodifikovat hlavní požadavky, které musela jakákoliv entita splňovat, aby se za stát dala pokládat. Montevidejská úmluva se shodla na elementární čtveřici, která spočívá v požadavku na obyvatelstvo, teritorium a výkonnou moc a schopnost dané entity účastnit se plnohodnotně mezinárodněprávních vztahů, tedy disponovat vnější suverenitou. Ani tyto čtyři elementy však nejsou zcela dostačující, a tak se k nim postupně nekonzistentně přidávaly další vedlejší požadavky, které pátraly především po vnitřním charakteru entity a jejím postoji kupř. k dodržování všeobecných lidských práv či práv menšin. Problém však spočívá v tom, že pouhé naplnění výše uvedených požadavků ke vzniku a plnohodnotné existenci státu nestačí. V současném světě je totiž prakticky nemožné, aby nový stát vznikl bez narušení integrity a suverenity státu stávajícího. Právo národů na sebeurčení,...
|
|
|
Odpovědnost státu za protiprávní jednání v kyberprostoru
Hrdý, Pavel ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Odpovědnost státu za protiprávní jednání v kyberprostoru Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem odpovědnosti státu za protiprávní jednání v kyberprostoru. Předmětem výzkumu je aplikace norem a možnosti odpovědnosti státu v oblasti kolektivní bezpečnosti a lidských práv v kyberprostoru. Diskutována je zejména otázka použití síly, ozbrojeného útoku a agrese. V oblasti lidských práv pak právo na soukromí, svoboda projevu a právo na život. V práci také dochází k vymezení pravidel odpovědnosti státu podle Článků o odpovědnosti státu za protiprávní jednání. Ve vybraných oblastech bylo shledáno, že se mezinárodní právo do určité míry na kyberprostor aplikuje. Dochází zde k častým útokům, které pak mohou porušovat specifické oblasti mezinárodního práva. K zodpovězení otázky odpovědnosti bylo nejdříve řešeno, zda je možné naplnit skutkové podstaty těchto porušení právě v kyberprostoru. V návaznosti na analýzu stávající judikatury a pozice vybraných států došlo k zjištění, že odpovědnost za porušení zákazu použití síly lze aplikovat v kyberprostoru. Tato práce pracuje s povinnostmi souvisejícími s ozbrojeným útokem a agresí a možnosti státu být odpovědný za jejich porušení v kyberprostoru. V této oblasti práce nedochází k závěru, že lze použít agresi v kyberprostoru, ale dochází k závěru, že je zde možnost,...
|
|
|
Zločin agrese v římském statutu mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale
Lipovský, Milan
Název práce: Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale Definice zločinu agrese byla přijata v roce 2010 k vyplnění mezery předpokládané článkem 5 odst. 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (dále jen "MTS"). Komplikované diskuse předcházející přijetí předurčily mnohé problematické aspekty v rámci definice, včetně vztahu MTS a Rady bezpečnosti OSN (dále jen "RB") - zda RB bude jediným orgánem s pravomocí zahájit řízení pro zločin agrese či nikoliv; dále včetně právního režimu humanitární intervence pro účely její kriminalizace dle Římského statutu; pozice pachatele zločinu - zda by měly být za ně považovány jen "vůdčí" postavy nebo i "níže" postavení činitelé; jak změny vstoupí v platnost - podle článku 121 odst. 4 nebo 5 Římského statutu, atd. Mnohé z těchto otázek nebyly uspokojivě zodpovězeny v rámci přijatého textu, a tak zatímco mezinárodní společenství oslavovalo úspěch přijetí definice nejvyššího zločinu, mnozí (včetně autora této práce) byli zklamáni nedostatky přijatého textu. Znalci v doktríně stále prohlubují své znalosti definice a jejích důsledků a s přibývajícím časem od přijetí textu, se ukazuje, že, má-li být efektivním prostředkem odstrašení pachatelů zločinu agrese, musí být definice přepracována.
|
|
|
Evolution of the protection of the freedom of assembly and association under the ECHR and the ICCPR in the Russian Federation
Solomina, Daria ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Kramer, Zachary John (oponent)
MASTER'S THESIS Evolution of the protection of the freedom of assembly and association under the ECHR and the ICCPR in the Russian Federation. Author: Daria Solomina Supervisor: JUDr. Milan Lipovský, Ph.D. Study programme: MAIN Academic Year: 2020/2021 Abstract The rights of assembly and association are vital elements of the international system of human rights. The democratic society needs to protect those freedoms to let the population a chance to express important ideas, concerns, raise political and social issues and make sure the government knows what is important to pay attention to. The international legal system (in particular created by the ECHR and the ICCPR), has come up with fundamental basis for the realization of the rights of assembly and association. However, the main responsibility of the implementation of those rules and norms lays on the states and their domestic legal systems. This thesis researches the structure of the legal protection of the freedoms of assembly and association in the Russian Federation, discovers the significant discordances between it and the provisions of the ECHR and the ICCPR, and attempts to give the political reasoning that is behind those differences. Analyzing the case-law, historical developments of the political life of the Russian Federation and the...
|
|
|
When sexual violence is weaponised: CRSV through the prisim of the international criminal law.
Opat, Tomáš ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Sexuální násilí jako zbraň: CRSV z pohledu mezinárodního trestního práva Abstrakt Cílem této práce je popsat právní úpravu zákazu sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech, se zaměřením na přístup mezinárodního trestního práva. Tato práce se ve svých šesti částech věnuje především úpravě obsažené ve statutech ad hoc tribunálů pro bývalou Jugoslávii a Rwandu a v Římském Statutu Mezinárodního trestního soudu a jejich rozhodnutími v otázkách sexuálního násilí. První část seznamuje čtenáře se základními pojmy týkajícími se sexuálního násilí a hlavními termíny, které jej budou při čtení práce provázet. Kromě toho se také krátce věnuje agendě: Ženy, mír a bezpečnost, která byla založena rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1325 a zakotvuje, mimo jiné, nutnost mezinárodního úsilí v boji proti sexuálnímu násilí v ozbrojených konfliktech. Druhá část se věnuje historickému ukotvení zákazu sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech a vývoji v přístupu mezinárodního práva k tomuto zločinu od obecných zákazů znásilnění až po konkrétní úpravu v mezinárodním právu a statutech mezinárodních trestních tribunálů a Mezinárodního trestního soudu. V další části se tato práce zabývá obecně ad hoc mezinárodními trestními tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu a Mezinárodním trestním soudem, jejich vznikem a základním právním...
|
|
|
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu
Hedl, Jakub ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent)
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá zločinem agrese, který je jedním ze čtyř zločinů podle mezinárodního práva stíhaných Mezinárodním trestním soudem. Definice tohoto zločinu byla přijata na Kampalské revizní konferenci v roce 2010 a jurisdikce Mezinárodního trestního soudu nad tímto zločinem byla aktivována v roce 2018. Jedná se o významný milník ve vývoji mezinárodního trestního práva, protože poprvé od konce druhé světové války je možné stíhat "vůdce" států za spáchání útočného činu proti jiným státům. Cílem této práce je poskytnout stručné shrnutí historického vývoje zločinu agrese, analyzovat a zhodnotit nově přijatou definici. Zhodnocena bude taktéž jurisdikce Mezinárodního trestního soudu nad zločinem agrese. V neposlední řadě se práce zabývá tím, jestli se agrese stala obyčejovou normou mezinárodního práva. Kapitola první se věnuje postavení zločinu agrese vůči ostatním zločinům podle mezinárodního práva a problematice užívaných pojmů a systematiky v mezinárodním trestním právu. Kapitola druhá popisuje složitý historický vývoj zločinu agrese. V rámci historické kapitoly je pozornost věnována hlavně mezinárodním vojenským tribunálům v Norimberku a Tokiu, kde byly formulovány zločiny proti míru, které jsou předchůdcem zločinu agrese. Na...
|
|
|
Ochrana reprodukčních práv v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva
Sýkorová, Petra ; Lipovský, Milan (vedoucí práce) ; Tymofeyeva, Alla (oponent)
Ochrana reprodukčních práv v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva Abstrakt Přesto, že je oblast reprodukce a sexuality velmi intimní záležitostí každého člověka, velmi často se setkává s restrikcemi, zpochybňováním a útoky. Jinak tomu není ani v evropském prostoru. Proto se tato diplomová práce zabývá tím, jak jsou reprodukční práva v Evropě chráněna, a to konkrétně jak se k jejich ochraně staví Evropský soud pro lidská práva. Cílem práce je zjistit, jakou pozici zastává ESLP k ochraně těchto práv. Proto si autorka práce pokládá výzkumnou otázku: Jaký postoj zastává ESLP ve vztahu k ochraně reprodukčních práv? Zároveň práce poukazuje na určité mezery a nedostatky v české právní úpravě, který by hypoteticky mohly vést k porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Práce pomocí metody kritické analýzy rozebírá jednotlivá rozhodnutí ESLP a hodnotí význam těchto rozhodnutí. Vychází přitom pochopitelně zejména z judikatury ESLP za užití podpůrných zdrojů, jako jsou dokumenty mezinárodních organizací a odborné články. Reprodukční práva jsou zde zkoumána prostřednictvím lidskoprávního přístupu s důrazem na práva žen v této oblasti. Práce je rozdělena do tří částí. V první části práce představuje reprodukční práva, jejich definici a zakotvení v mezinárodním a evropském právu. Druhá...
|
|
|
The indirect expropriation of foreign investors
Poništiak, Ondrej ; Lipovský, Milan (oponent)
328 Nep ímé vyvlastn ní zahrani ních investor Abstrakt Mezinárodní obchod vzkvétá mezi r znými formami státních útvar již n kolik tisíciletí. K jeho rozvoji nep ispívají pouze tyto státní útvary, nýbrž významnou m rou cizí státní p íslušníci a r zné jimi ustanovované entity. Je to vidina expanze a p íležitostí nových trh , která je podn cuje opustit probádané a dob e známé domácí vody a vrhnout se do zahrani ních investi ních aktivit. Investování v jurisdikci cizí hostitelské zem p ináší zahrani nímu investorovi krom investi ních možností n kolik dodate ných rizik. Tato rizika souvisejí s odlišným politickým, ekonomickým, právním, kulturním a celkovým celospole enským zázemím. Navzdory tomu na po átku 21. století dosahuje zahrani ní investování závratných parametr . V celosv tovém pojetí dosáhly p ímé zahrani ní investice v roce 2017 hodnoty 1,43 trilion USD. Takto významná spole enská oblast je samoz ejm p edm tem regulace. P ibližn od poloviny 20. století je její sou ástí i standard ochrany zahrani ních investor p ed nep ímým vyvlastn ním, jež je p edm tem p edložené práce. Tento druh vyvlastn ní p edstavuje v sou asnosti jeden z nejzásadn jších zásah stát do práv zahrani ních investor . Státy si uv domují pozitivní efekt p ílivu zahrani ního kapitálu, zejména v oblasti zvyšování zam stnanosti, p ísunu...
|
host ::
RSS.