|
|
Sociální stát - historická a teoretická východiska
Paclt, Petr ; Koldinská, Kristina (vedoucí práce) ; Zemanová, Jana (oponent)
50 Závěr Záhy po listopadu 1989 bylo zřejmé, že vedle reformy politické a hospodářské bude nutné provést též zásadní reformu systému sociálního zabezpečení. Bylo kde čerpat inspiraci. Vedle zákonodárství demokratických států zde byl velký odkaz našich předků z první poloviny 20. století. Klíčovým úkolem reformy byl návrat od sociálního zabezpečení k sociálnímu pojištění jako základu systému, doplněného státní sociální podporou, sociální pomocí a sociálními službami. Postupně došlo k převedení nemocenského pojištění z odborů na Českou správu sociálního zabezpečení, jíž je možno považovat za pokračovatelku Ústřední sociální pojišťovny a jeho organizačnímu spojení s pojištěním důchodovým. Pojistné pak bylo zavedeno jako zvláštní platba mimo daňový systém. Byl vytvořen systém všeobecného zdravotního pojištění, který spravují zdravotní pojišťovny nezávislé na státu. V roce 1996 vstoupil v účinnost zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nahradil systém důchodového zabezpečení, upravený zákonem č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. I když se postupně podařilo odstranit nejzásadnější totalitní deformace, nelze podle mého názoru hodnotit současný stav jako uspokojivý. Charakteristickým rysem průběhu celé sociální reformy je chaotičnost, dochází k neustálým dílčím změnám, chybí však ucelená koncepce....
|
|
| |
|
|
Právní úprava invalidních důchodů v ČR a její vývoj
Schneiderová, Blanka ; Vysokajová, Margerita (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
75 Resumé Právní úprava invalidních důchodů v ČR a její vývoj Diplomová práce je zaměřena na zpracování oblasti právní úpravy invalidity a invalidních důchodů s návrhy možných změn ve stávající právní úpravě v České republice. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První kapitola se zabývá historií právní úpravy invalidních důchodů, včetně posuzování zdravotního stavu a invalidity pro splnění nároku na invalidní důchod. Od obecného nástinu vývoje zaopatření jedinců, kteří pro své dlouhodobé zdravotní postižení nejsou schopni pracovní činnosti, přechází k podrobnému zpracování vývoje právní úpravy invalidních důchodů od vzniku Československa až do jeho rozdělení ke dni 1. ledna 1993. Druhá kapitola popisuje mezinárodní právní úpravu vztahující se na invalidní důchody. V této kapitole je rozepsána mezinárodní úprava sociálních práv, dokumenty Rady Evropy a Mezinárodní organizace práce upravující zabezpečení osob při ztrátě pracovní způsobilosti, mezinárodní smlouvy a dohody o sociálním zabezpečení, kterými je Česká republika vázána, a v neposlední řadě právní úpravu invalidních důchodů v Evropské unii související s volným pohybem osob. Třetí kapitola zpracovává právní úpravu invalidních důchodů v jiných státech Evropy, zejména s podrobnějším vylíčením právní úpravy Slovenské republiky a krátkým exkurzem do...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Veřejné zdravotní pojištění a jeho reforma v ČR
Spolek, Josef ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Zemanová, Jana (oponent)
109 8. ZÁVĚR V této kapitole se budu věnovat oblasti VZP, resp. se vyjádřím k současným reformním krokům a možnému budoucímu vývoji. Některé zmínky již byly uvedeny v příslušných pasážích této diplomové práce, na které tímto odkazuji. O tom, že současný systém VZP vykazuje nedostatky, není pochyb. Mezi nejzásadnější problémy lze zařadit zejména finanční nevyrovnanost a neefektivitu celého systému VZP, nedostatečně definovaný nárok pojištěnce, dlouhé čekací doby, náročnou administrativu a jiné. Z těchto důvodů byla "spuštěna" reforma zdravotnictví, VZP nevyjímaje, s cílem tyto nedostatky a chyby odstranit. Ovšem s koncepcí nynější reformy nesouhlasím. S ohledem na její příliš úsporná opaření, je příznačnější hovořit o ní jako o reformě veřejných financí, která snižuje objem finančních prostředků ve zdravotnictví bez zřetele na kvalitu a kvantitu poskytované zdravotní péče. Nedá se říci, že nepříznivý stav českého zdravotnictví je způsoben pouze nedostatkem finančních prostředků. V roce 2007 činily výdaje na zdravotnictví přibližně 231 mld. Kč. Tato částka je z 88 % (203 mld. Kč) tvořena veřejnými výdaji a z 12 % (28 mld. Kč) soukromými výdaji. V souhrnu se jedná o 7 % HDP.67 Je třeba dodat, že podíl HDP se ale stále snižuje a např. západoevropské země vydávají vetší podíl HDP. Do budoucna je nutné podíl HDP...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.