|
|
Frank Sibley a otázka supervenience estetických vlastností
Horáček, Jakub ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Práce se bude věnovat estetickým úvahám britského filosofa Franka Sibleyho a souvislostmi mezi nimi a teoriemi tzv. estetické supervenience (teze o vztahu závislosti vlastností estetických na mimo-estetických). Sibleyho práce bývá v analytické estetice obvykle interpretována jako inspirační zdroj právě teorií estetické supervenience. Nahlížen tímto způsobem se Sibley jeví jako autor, jenž si ve svých analýzách estetického užívání jazyka primárně kladl otázku po ontologické závislosti mezi estetickými a mimo-estetickými vlastnostmi. Cílem práce je nabídnout alternativní a adekvátnější interpretaci Sibleyho úvah. Ta bude tvrdit, že si Sibley primárně kladl otázku po poznávání estetických vlastností, nikoliv po jejich ontologické závislosti, a že jeho odpověď na tuto otázku je v rozporu s předpoklady supervenience. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Teorie metafory Paula Ricoeura v kontextu jeho polemiky se strukturalismem
Waloschek, Jonáš ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Práce se bude věnovat úvahám francouzského filozofa Paula Ricoeura zaměřeným na problematiku mezí strukturalistického přístupu k jazyku a literatuře. Pozornost věnuji některým ústředním pojmovým dvojicím, o které se opírá koncepce švýcarského lingvisty Ferdinanda de Saussura. Ricoeur provádí revizi strukturalistických východisek a poukazuje na omezenost takto vymezené metody. Oproti strukturalistickému přístupu bude sledován Ricoeurův hermeneutickými úvahami inspirovaný pohled, který staví do popředí otázky diskurzu, smyslu a interpretace, tedy témata strukturalismem vytěsňovaná. Pozornost bude věnována pro Ricoeura klíčovému rozlišení mezi sémantickým a sémiotickým přístupem, které chce Ricoeur vidět jako komplementární, nikoli navzájem se vylučující. Úvahy o vztahu mezi jazykem coby systémem a promluvou nakonec vyústí v problematiku metafory jako krajního případu diskurzu podílejícího se na vývoji jazykového systému.
|
|
|
Znaková povaha umění v pojetí Jana Mukařovského a Nelsona Goodmana
Rabiňák, Václav ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Cílem bakalářské práce nazvané "Znaková povaha uměleckého díla u Jana Mukařovského a Nelsona Goodmana" je představit a následně porovnat dvě systematické koncepce uměleckého díla jako znaku. Přes příslušnost k odlišným myšlenkovým tradicím zmíněných autorů je nalezena klíčová podobnost v bližší charakteristice uměleckého díla jako znaku, který je symptomaticky netransparentní. Práce je zaměřena především na identifikaci a následnou analýzu důvodů, které k takovému pojetí umělecké znakovosti oba autory vedou. Za tím účelem také práce představuje širší teoretické předpoklady estetických teorií Jana Mukařovského a Nelsona Goodmana, do kterých jsou zkoumané koncepce uměleckého díla situovány. Jedním z těchto předpokladů je přesvědčení, že pro znakovost je konstitutivní sociální praxe, která má formu pravidel.
|
|
|
Estetické aspekty fotografie : Fotorafický styl jako problém pro teorii Rogera Scrutona
Chytilová, Anna ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Předkládaná práce si určuje za téma otázku estetických aspektů fotografie, které budou probírány zvláště ve vztahu ke skeptické teorii fotografie Rogera Scrutona, jehož stanoviska v článku Photography and Representation zpochybňují umělecké možnosti tohoto média. Scruton zde tvrdí, že fotografie nereprezentuje tak, jako jiné umělecké druhy a je ze své podstaty jako médium esteticky deficitní. Scruton tento názor zakládá hlavně na kauzalitě a mechaničnosti fotografie a interpretace jeho stanovisek z daného článku tvoří základ předkládané studie. Cílem jejích hlavních částí je potom polemika se Scrutonovými závěry, zvláště obhajoba autorského fotografického stylu, který je v rámci jeho stanoviska zpochybněn. Práce se v kritické souvislosti se Scrutonovým závěrem pokusí jednak na základě vybraných teorií a obrazových příkladů vyzdvihnout základy fotografické estetiky jako svébytného média a v závěru potom obhájit i fotografický styl. Argumentace v této části bude založena jednak na obrazové příloze s fotografickými díly, které podle názoru autora obsahují rozpoznatelný autorský styl, tak na představení pomocných teorií, které přispívají ke kritice Scrutonova odmítnutí stylu, zvláště bude využita teorie stylu Nelsona Goodmana.
|
|
|
Estetická distance
Kadlčíková, Radka ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
This work will persue with the concept of psychical distance introduced into the aesthetic theory by Edward Bullough. Psychical distance is a state in which the current "me" is separated from its affects.Psychical distance will be explained by concrete examples of the aesthetic experience. The concept of psychical distance will be applied to both - to art as well as to the common experience. Through the distance we will explain the difference between the pleasant and the beautiful. We will also deal with the role of the lower senses in aesthetic theory. The term psychical distance has been criticized by several authors.The work will also introduce some criticisms with the aim to refute or to prove their relevance for Edward Bullougha's psychical distance concept.
|
|
|
Metafora jako sémantická inovace
Jiráková, Kristýna ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Tématem této práce je teorie metafory jakožto kreativního či významotvorného užití jazyka, jak byla vypracována primárně v rámci debaty filozofů jazyka a estetiků hlásících se k analytické filozofické tradici, která probíhala ve druhé polovině dvacátého století. Cílem práce je ukázat tradiční chápání metafory jakožto čistě rétorické figury (stylistické jazykové ozdoby) jako nedostačující a metaforu představit naopak jako kognitivní prostředek, který na základě sémantické inovace přináší nové vhledy a významy. Práce bude sledovat vývoj pojetí metafory v rámci výše uvedené debaty a pokusí se rekonstruovat základní pozice, které v ní vykrystalizovaly, poukázat jak na jejich dílčí přednosti, tak nevýhody a zároveň vyzdvihnout opakující se okruhy problémů. Klíčovou roli zde sehraje analýza konstituce významu, jež se ukáže být pro výchozí pozici sémantické teorie metafory klíčová. Jedním z ústředních pojmů, které bude práce také sledovat, bude pojem podobnosti, o který se opírá kritizované pojetí metafory coby jazykové ozdoby.
|
|
|
Conceptualism as an aesthetic problem
Ohrádková, Veronika ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kulka, Tomáš (oponent)
Cieľom bakalárskej práce je predstaviť otázky, ktoré vyvolalo konceptuálne umenie na poli výtvarného umenia. Konceptuálne umenie, v ktorom myšlienka predstavuje najdôležitejší aspekt diela, reprezentuje radikálny rozchod s tradičným výtvarným umením. Mojim zámerom je analyzovať aký vplyv má jeho dematerializovaná forma na jeho estetickú hodnotu a na jeho postavenie vo výtvarnom umení. V prvej časti práce popisujem jeho charakteristické vlastnosti, dôraz pritom kladiem na skúmanie jeho ne-estetickej povahy, ktorá mu je prisudzovaná, na nízku prioritu materiálnej formy a na jeho filozofický charakter. Zdrojom sú pre mňa prevažne texty anglo-americkej estetiky, združené v knihe Philosophy and Conceptual Art, editovanej Petrom Goldie a Elisabeth Schellekens. Druhá časť má za cieľ objasniť problematiku definície a hodnoty konceptuálneho umenia. Predstavujem v nej polemiku medzi inštitucionálnou a funkcionálnou definíciou umenia, teóriami, ktoré by mohli vysvetliť umeleckú podstatu konceptuálneho umenia. Kľúčové slová konceptuálne umenie, inštitucionálna teória, funkcionalizmus, problematika hodnoty, dematerializácia, anglo-americká estetika, umenie ako idea
|
|
|
Mýtus literárního
Matysová, Daniela ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá možným propojením literární teorie Wolfganga Isera s analytickou filosofií jazyka. Zatímco analytický obrat k jazyku představím jen stručně, hlavní náplní práce bude prozkoumat dvě protikladné koncepce jazyka a interpretace v rámci pozdní analytické filosofie. Budu se věnovat diskuzi Michaela Dummetta s Donaldem Davidsonem ohledně role konvencí a otázek po jejich nepostradatelnosti pro jazykovou komunikaci. Zatímco však spolu tito autoři souhlasí v tom, že vliv společnosti na lidské myšlení je zásadně neredukovatelný, velmi se liší co do svého přesvědčení o nezbytnosti koncepce pravidel inherentních jazykové praxi společnosti. Mým cílem je obhájit Davidsonovu teorii interpretace proti Dummettovým námitkám, a pak přejít k rozboru Iserovy vlastní teorie čtení. Zejména mi půjde o to ukázat, že se Iserovo pojetí literárnosti zakládá na Dummettovo filosofických předpokladech. V závěru chci hlavně zvážit, zdali Iserovo vysvětlení rozdílu mezi literaturou a běžnou řečí, potažmo dokumentem, obstojí proti Davidsonově výzvě Iserovu pojetí jazykové praxe. A zejména, zdali nám Davidsonova filosofie jazyka nemůže poskytnout alternativní přístup k tomu, jak chápat estetický dopad některých textů.
|
|
|
Reflexe estetiky raného videoartu
Matoušová Peštová, Karolína ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá raným videoartem, tedy videoartem šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století, a to ze čtyř pohledů: první kapitola práce zkoumá uměleckou a technologickou genezi videoartu; kapitola druhá se zabývá uměnovědným rozborem videoartu, na jehož základě je definován vztah videoartu k ostatním uměleckým druhům, zejména k filmu a výtvarnému umění, a dále analyzovány vlastnosti videa jakožto média; třetí kapitola pojednává o divácké recepci, modu zobrazení a estetických vlastnostech videoartu, demonstrovaných na příkladech konkrétních uměleckých děl; speciální pozornost je v této kapitole věnována temporalitě videoartu; závěrečná kapitola práce se věnuje feministickému videoartu, jehož úkolem bylo přispět k emancipaci ženy ve společnosti. Cílem práce je předložit komplexní přehled raného videoartu s těžištěm v jeho umělecko-estetických vlastnostech. V našem zkoumání se opíráme nejen o platné estetické, filosofické a uměnovědné teorie, ale také o analýzu konkrétních uměleckých děl, dokumentovaných v obsáhlé obrazové příloze.
|
|
|
Estetická zkušenost zahrady: Mezi uměním a přírodou
Veselá, Marie ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
Práce se bude věnovat mimoumělecké estetice, konkrétně fenoménu zahrady. Zahrada je jedinečný prostor balancující mezi umělým a přírodním, diverzifikovaný prostor plný kontrastů a otázek žádajících si vysvětlení. Cílem práce je proto ujasnit nejen její smíšenou povahu, ale lokalizovat i specifičnost estetické dimenze při jejím oceňování. Nejprve bude určitým způsobem vymezeno pole estetična v umění a v přírodě, následně bude pozornost soustředěna právě na postavení zahrady mezi těmito dvěma oblastmi. Zvláštní pozornost pak bude věnována aspektu ohraničení, resp. rámce, ať už fyzickému či interpretačnímu. Práce bude sledovat ohraničení jako distinktivní faktor a zároveň společný prvek spojující zahradu s uměním a přírodou.
|
host ::
RSS.