|
|
Historie, rekonstrukce a využití kulturní památky (případová studie auly Gymnásium Benešov)
Pokorný, Matyáš ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Gymnázium Benešov oslavilo v roce 2007 stoleté výročí vzniku své budovy, avšak samotná tradice gymnaziálního školství v Benešově sahá mnohem hlouběji do historie - začíná se s příchodem piaristického řádu do Benešova na počátku 18. století. Piaristé vybudovali ve městě svou kolej a roku 1706 zde zahájili vyučování. Existence této instituce pak sehrála významnou úlohu v celkovém rozvoji města i jeho okolí. Na počátku 20. století přešla tato vzdělávací instituce pod správu státu a roku 1907 pro ni byla vystavěna nová budova v novorenesančním slohu. Součástí této budovy byla i novobarokní kaple (aula), jejíž interiér zdobily secesní nástěnné malby. V průběhu minulého století prošla budova gymnázia, její aula a nástěnné malby komplikovaným, avšak velmi zajímavým vývojem. Jeden z nejpozoruhodnějších osudů postihl právě aulu gymnázia, respektive ony nástěnné malby. Jejich ústřední témata byla totiž silně nábožensky orientovaná a znelíbila se proto politické moci, která zde nastoupila po únoru 1948. Nástěnné malby byly zamalovány a na několik desítek let zmizely ze světa. Zmizely, ale nebyly zapomenuty. Skryty pod vrstvou omítky přečkaly těžké časy a dočkaly se nakonec okamžiku, kdy opět spatřily světlo světa. Stalo se tak v rámci dlouho očekávané rekonstrukce auly gymnázia, která se uskutečnila ve školním roce 2006/2007 právě u příležitosti stoletého výročí budovy. Vydejme se nyní společně po stopách této rekonstrukce, prozkoumejme, jaká pohnutá historie jí předcházela, s jakými obtížemi se setkala a jaký výsledek nakonec přinesla.
|
|
|
Drobná sakrální architektura - obecně a na Novohradsku
Turková, Kateřina ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Pek, Tomáš (oponent)
Jistým specifikem české krajiny je přítomnost drobných památek, jejichž vznik je spjat s působením křesťanské víry. Tato práce se snaží objasnit důvody jejich vzniku, zasadit je do kontextu historických událostí, popsat jejich typologii a také jejich místo v oboru památkové péče. Podrobněji se práce zabývá jejich osudem po druhé světové válce a také po roce 1989. Praktická část práce je zaměřena na oblast Novohradských hor. Po historickém úvodu je prostor věnován jednotlivým typům těchto památek, zejména pak kaplím a božím mukám. Závěrečná část práce se věnuje jejich obnově, možnostem financování a problémům, na které je při tom naráženo.
|
|
|
Využití kulturního potenciálu a kulturní infrastruktury v regionu Český ráj
Talašová, Barbora ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Následující práce se zabývá kulturním dědictvím Českého ráje. Teoreticky zpracovává informace o Českém ráji a o jeho vybraných kulturních památkách. Definuje pojmy kulturní potenciál a kulturní infrastruktura. Blíže se zaměřuje na hrady, zámky a stavby lidové architektury. Dále analyzuje kulturní infrastrukturu Turnovska. Důležitou součástí práce je celkové zhodnocení kulturního potenciálu. V praktické části je zpracováno dotazníkové šetření mezi obyvateli Českého ráje.
|
|
|
Tangible and intangible culture of region of Horehronie
Funďová, Lucia ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Tématem bakalářské práce "Hmotná a nehmotná kultura regionu Horehronie" je popis kulturních zvyků, tradic, kulturních nebo národních památek a kulturních akcí nacházejících se v daném regionu. Práce se zaměřuje i na konkrétní města a obce, které jsou svými památkami, akcemi nebo jinou účastí na zachování kultury regionu nejvýznamnější. Patří mezi ně hlavně město Brezno. Jelikož je Horehronie známé zejména silným vztahem k lidovým tradicím, v práci jsem se věnovala i menším obcím jako Telgárt, ve kterých jsou tradice nejvíce zachovávané, a festivalům, které se v těchto obcích každoročně konají. Přínosem této práce je obeznámit čtenáře s regionem Horehroní, s jeho hmotnou a nehmotnou kulturou a zjistit, do jaké míry je kultura zachovávaná i rozvíjená jeho obyvateli.
|
|
|
Lidová architektura a její význam v regionálním rozvoji (na příkladu Mladoboleslavska)
Šimáček, Gustav ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Pek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce tematicky navazuje na výzkum provedený na JČU v Českých Budějovicích pod vedením RNDr. Jiřího Vaníčka. Cílem práce je zjištění a zhodnocení vlivu, který má památková ochrana vesnických sídel na život a rozvoj obcí, analýza případných problémů a hledání východisek pro další zlepšení. V teoretické části práce mapuje legislativu, která upravuje památkovou ochranu v České republice se zaměřením na památkovou ochranu objektů lidové architektury. Základem praktické části je pak sociologický výzkum provedený v lokalitě Mladoboleslavska v obcích, které podléhají plošné památkové ochraně (VPR Mužský, VPR Víska, VPZ Březinka, VPZ Skalsko, VPZ Loukov a VPZ Kluky), a to formou dotazníkového šetření a řízených rozhovorů. Respondenty byli vlastníci nemovitostí chráněných obcí, starostové a zástupci státní správy pověření výkonem památkové péče. Výsledky dotazníkového šetření jsou porovnávány s výsledky získanými při výzkumu provedeném na JČU v Českých Budějovicích. Výsledky řízených rozhovorů byly využity pro detailní analýzu postojů všech zájmových skupin a definování klíčových oblastí, které rozhodují o vzájemném vztahu vlastníků chráněných nemovitostí, samosprávy a státní správy. Zásadní otázkou celé práce je pak zjištění, do jaké míry je život obyvatel uvedených obcí ovlivněn tím, že právě jejich obec se stala vesnickou památkovou zónou nebo rezervací.
|
|
|
Minulost, současnost a budoucnost zámeckého areálu v Chotýšanech
Berková, Lucie ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Grof, Aleš (oponent)
Bakalářská práce se obecně zabývá problematikou ohrožených nemovitých památek v České republice, podrobněji pak ve Středočeském kraji. Praktická část je zaměřená na konkrétní zmapování historického vývoje zámku Chotýšany, který se nachází v turistickém regionu Podblanicko a je zařazen na Seznam nejohroženějších nemovitých památek. V současnosti je nevyužívaný a kvůli nezájmu ze strany majitele se jeho stav nadále zhoršuje. V práci je naznačena stručná historie objektu, návaznost na místní kulturu, vliv okolí, analýza současného stavu objektu a návrh řešení situace v budoucnosti.
|
|
|
Projekt realizace vernisáže
Kožnerová, Petra ; Švecová, Lenka (vedoucí práce) ; Heřmanová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje přípravu a realizaci vernisáže k výstavě. Teoretická část pojednává o jednotlivých etapách, ze kterých se příprava skládá, je zde zmíněna obecná charakteristika projektu s jeho možnými riziky a faktory úspěchu. V praktické části jsou pak aplikovány teoretické znalosti a postupy na přípravu konkrétní vernisáže, která proběhla k výstavě v kladenské Zámecké galerii.
|
|
|
Kulturní dědictví a kulturní infrastruktura v Hořicích v Podkrkonoší
Chmatilová, Jana ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala kulturním dědictvím a kulturní infrastrukturou Hořic v Podkrkonoší. Práce má dvě hlavní části. V první části analyzuji význam pojmů lokální kultura, kulturní dědictví, kulturní potenciál, kulturní infrastruktura. V další části se zabývám změnami v kulturním dědictví a kulturní infrastruktuře po roce 1989. Druhá část je praktická, která analyzuje kulturní dědictví a kulturní infrastrukturu v Hořicích v Podkrkonoší z pohledu financování, managementu a marketingu. V závěru je zpracované dotazníkové šetření, které jsem provedla v Hořicích v roce 2010. Na základě provedených analýz a dotazníkového šetření jsou v závěru práce navrženy možná řešení, které mohou zlepšit stav kulturní infrastruktury a kulturního dědictví v Hořicích v Podkrkonoší.
|
|
|
Vietnamské etnikum v české společnosti
Vuong, Ha Phuong ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Malcová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá jak vývojem vietnamské imigrace do ČR, tak i kulturními specifiky a podmínkami života vietnamské komunity v Česku. Zvláštní pozornost je věnována novému postavení vietnamského etnika, a to zejména pokud jde o mladší generaci narozenou po roce 1989. Podstatná část práce se zabývá základními kulturními rozdíly obou národností, mírou přejímání české kultury vietnamským etnikem a vnímáním tohoto etnika většinovou českou společností.
|
|
|
Kulturní hodnoty tzv. Mariánského trojúhelníku - Sloup, Vranov, Křtiny
Bezděková, Veronika ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Bartoš, Jindřich (oponent)
V Moravském krasu se nacházejí tři velká poutní místa, která jsou zasvěcena Panně Marii. Jsou navštěvována mnoha poutníky a mají svůj vlastní poutní kalendář. Je to Vranov, Křtiny a Sloup. Na Vranově je kostel Narození Panny Marie, ve Křtinách Jména Panny Marie a ve Sloupě Bolestné Panny Marie. Mluvíme tak o Mariánském trojúhelníku. Tento termín je ústředním bodem mé práce. Když jsem se začala tímto tématem zabývat podrobněji, zjistila jsem, že v blízkosti těchto tří velkých kostelů se nachází kostel sv. Barbory v Adamově. Gotický oltář, který je dominantou chrámu, pochází z roku 1857 a je vyroben ze dřeva. Je na něm zobrazeno Nanebevzetí Panny Marie. Nese název "světelský", a to podle místa svého vzniku v klášteře v dolnorakouském Zwettlu (Světlá). V únoru 2010 byl oltář zařazen mezi Národní kulturní památky. Oltář doplňuje hlavní mariánské svátky: Narození Panny Marie na Vranově, Jméno Panny Marie ve Křtinách, Bolesti Panny Marie ve Sloupě a zde tedy Nanebevzetí Panny Marie. Zároveň je doplněním tajemství růžence: radostný na Vranově, slavný ve Křtinách, bolestný ve Sloupě a v Adamově růženec světla. Vžitý termín trojúhelník by tak podle mého názoru měl být rozšířen na čtyřúhelník.
|
host ::
RSS.