|
|
Kompetence sester při podávání léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče
HECZKOVÁ, Jana
Podávání léčivých přípravků je významnou a velmi komplexní součásti zdravotní péče, na jejímž zajištění se podílí mnozí zdravotničtí pracovníci. Určitým specifikem pracovišť intenzivní péče je nejen rozsáhlá farmakoterapie, ale také podání léčivých přípravků, které mohou přímo a velmi rychle ovlivnit životní funkce. Tato skutečnost pak klade velké nároky na zajištění bezpečné péče. Tradičně se předpokládá, že lékař léčivé přípravky indikuje a sestra na základě jeho podrobné písemné ordinace zajistí aplikaci těchto léčiv. Činnosti, které se k této oblasti zdravotní péče vztahují, je však v současné době mnohem více a jsou také mnohem komplexnější. U sester se předpokládá, že budou plně kompetentní plnit tyto činnosti i očekávanou roli v této oblasti ihned po dokončení kvalifikačního studia, a to i v prostředí specializovaných pracovišť. Navíc se zdá, že formální kompetence sester nejsou, navzdory mnohým normám zákonné i podzákonné povahy, v této oblasti zcela jasně ošetřeny. Ačkoli úzký vztah problematiky podávání léčivých přípravků a kvality poskytované péče je zřejmý, role sestry ani současnou praxi očekávané a požadované nároky na její kompetenci nebyly zatím podrobněji analyzovány. Cílem práce byla analýza kompetencí a role sestry při podávání léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče. Využity byly metody smíšeného výzkumu, přičemž kvantitativní techniky sběru a analýzy dat byla použity pro posouzení rozsahu vzdělávání a znalostí sester v této oblasti, a kvalitativní techniky pro analýzu současné praxe a nároků na kompetence sester v této oblasti. Formální kompetence sester při podávání léčivých přípravků se v České republice neliší v závislosti na dosaženém stupni vzdělání. Rozsah vzdělávání sester během kvalifikačního studia je u studijních programů na vyšších a vysokých školách stejný. Soudobá praxe při podávání léčivých přípravků na pracovištích intenzivní péče je však velmi rozmanitá. Její nároky v určitých ohledech významně přesahují očekávání, která mohou být odvozená od formálně nastavených odborných kompetenci sester při podávání léčivých přípravků. Ačkoli předchozí indikace lékařem, především u léčivých přípravků se systémovým účinkem, je vnímána jako nezbytnost, sestry uváděly zkušenost s jejich podáním za určitých okolností taktéž bez indikace lékaře. Hodnocení stavu pacienta nebo titrace dávky některých léčivých přípravků na základě jejich účinku či např. některých laboratorních hodnot pak bylo popisováno jako poměrně běžná součást komplexní ošetřovatelské péče na tomto typu pracovišť, stejně jako dodržení v některých případech specifických postupů během aplikace. Konkrétní praxe a postupy se na jednotlivých pracovištích lišily, důraz kladený na kvalitu péče v této oblasti byl však zřejmý. Aplikace léčivých přípravků s lokálním účinkem pak za určitých okolností, např. péče o oči, dutinu ústní nebo kůži u pacientů s porušeným vědomím, byla vnímáno spíše jako běžná ošetřovatelské péče, nikoli jako podání léčiva. Rozsah této praxe však bude ještě zapotřebí ověřit kvantitativním šetřením. Znalosti sester v oblasti podávání léčivých přípravků pak byly odlišné v závislosti na konkrétním tématu, ale také rozsahu vzdělání i klinické praxi, včetně předchozí zkušenosti z pracoviště intenzivní péče, přestože formální kompetence se v této oblasti neliší. Vzhledem ke komplexnosti a šíři problematiky podávání léčivých přípravků i neustále se zvyšujících nároků praxe na kompetenci všech zdravotnických pracovníků včetně sester je zapotřebí považovat zásadní revizi formálních kompetencí sester minimálně v této oblasti za nezbytnou. V návaznosti je pak možné řešit rozsah, formu i obsah vzdělávání tak, aby těmto požadavkům odpovídaly.
|
|
|
Prevence komplikací u pacienta se zajištěnými dýchacími cestami
Trojáková, Miluše ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Srpová, Daniela (oponent)
Závěrečná práce se zabývá problematikou zajištění dýchacích cest orotracheální a tracheostomickou kanylou. Pacienti, u kterých jejich zdravotní stav vyžaduje umělou plicní ventilaci, mají dýchací cesty zajištěny převážně endotracheální nebo tracheostomickou kanylou. Tito pacienti jsou ohroženi velkým rizikem vzniku komplikací. Jednou z nejčastějších komplikací je ventilátorová pneumonie (ventilator-associated pneumonia, VAP). VAP představuje v současné době velký problém nejenom v České republice, ale také problém globální. Ve Spojených státech je považována VAP za druhou nejčastější nozokomiální infekci a je zodpovědná za 25 % infekcí, vyskytujících se na jednotkách intenzivní péče. Komplikace nejenom zhoršují zdravotní stav pacienta, prodlužují celkovou délku pobytu v nemocnici, ale pro některé představuje i přímé ohrožení života. Úmrtnost na VAP se pohybuje mezi 20-50 %. Kromě těchto aspektů, komplikace zvyšují ekonomické a léčebné náklady na poskytovanou péči. Cílem bakalářské práce je porovnání aktuálních vědeckých poznatků a doporučených postupů v péči o dýchací cesty, s reálně prováděnými činnostmi. Formou případových studií, tedy kvalitativním výzkumem, popisuji realizaci vysoce specifické ošetřovatelské činnosti, péči o dýchací cesty. Studie probíhaly na anesteziologicko - resuscitačním...
|
|
|
Bezpečnostní proces v anesteziologické a perioperační péči
Benáková, Miluše ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Bezpečí pacienta na operačním sále je jednou z nejvyšších priorit v anesteziologické a perioperační péči. Pacient v perioperační péči je vlivem podané medikace a samotným operačním výkonem výrazně ohrožen na bezpečnosti. Rizik plynoucích z anestezie a samotného operačního výkonu je mnoho, počínaje pádem pacienta, možnou záměnou pacienta nebo operačního zákroku, záměny operované strany, nežádoucí reakcí na podanou medikaci, obtížné zajištění dýchacích cest, až po neočekávané perioperační krvácení. Poškození pacienta v nemocniční péči vede nejen ke zvýšení nákladů na další léčbu, prodloužení hospitalizace, ale významně ovlivňuje i následnou kvalitu života. Většině nežádoucích událostí lze zabránit, neboť jsou zpravidla způsobeny ovlivnitelnými faktory, jako jsou neúplné či nesprávné informace nebo nedostatečná komunikace mezi členy operačního týmu. V důsledku narůstajícího počtu těchto nežádoucích událostí na celém světě, včetně těch nejzávažnějších, vytvořila The World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) program s názvem The Save Surgery Saves Lives, jehož cílem byla identifikace hlavních rizikových oblastí v zajišťování bezpečnosti pacientů. A na základě zjištěných rizikových oblastí byl v roce 2008 představen Surgical Safety Checklist (chirurgický list bezpečí), který je zaměřený...
|
|
|
Motivační a demotivační faktory při výkonu povolání všeobecné sestry
Hanousková, Jindřiška ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivačními a demotivačními faktory, které ovlivňují práci všeobecných sester a jejich spokojenost. Cílem výzkumu je zmapování motivačních a demotivačních faktorů, které ovlivňují pracovní výkonnost všeobecné sestry v Oblastní nemocnici Kolín a. s. Pro výzkum byla vybrána metoda kvantitativního dotazníkového šetření. Dotazník je vlastní konstrukce a představuje písemně sestavené otázky na předem připraveném formuláři. K tvorbě dotazníku byly použity výstupy z několika výzkumů s podobnou problematikou. Na základě mého výzkumu jsem zjistila, že mezilidské vztahy u všeobecných sester patří mezi velmi silné motivační faktory, ale pokud jsou vztahy špatné a nefunkční působí demotivačně a sestry je označily jako důvod pro změnu zaměstnavatele. Za nejsilnější motivační faktor bylo sestrami označeno uznání od pacienta. Vzhledem k tomu, že výzkum byl kvantitativní povahy a zpracovával výsledky z celé nemocnice, bych doporučovala výzkum zopakovat s odstupem času a zaměřit se na preference jednotlivých oddělení a specifika jejich motivačních a demotivačních faktorů. Dále doporučuji výzkum doplnit o zjištění faktorů pracovní spokojenosti zaměstnanců, tak jak jsou uspokojovány zaměstnavatelem. klíčová slova: všeobecná sestra, výzkum, motivace, demotivace, spokojenost sester,...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s torakoabdominálním aneuryzmatem
Holanová, Marcela ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Hrenáková, Eva (oponent)
(ČJ) V mé bakalářské práci se zabývám problematikou torakoabdominální výdutě aorty (TAAA). Je to velmi závažné onemocnění sestupné aorty, které vzniká zeslabením, nebo poškozením cévní stěny a může ohrozit pacienta na životě. Chirurgická intervence je nutná už od dilatace nad 5 cm. Ruptura aneuryzmatu je život ohrožující stav, často neslučitelný se životem. Operace tohoto onemocnění se provádí pouze na vysoce specializovaných pracovištích. Hlavním cílem této práce je prezentovat onemocnění TAAA, jeho diagnostiku, léčbu a ošetřovatelskou péči od příjmu až po propuštění. Dílčím cílem je identifikovat faktory, které ovlivňují průběh rekonvalescence. Praktická část této práce je zpracována formou kvalitativního výzkumu, technikou případové studie pacientky, přijaté k operaci TAAA, a analýzou zdravotnické dokumentace v průběhu celé hospitalizace. Dalšími technikami šetření je pozorování a nestrukturovaný rozhovor se sestrami pečujícími o tuto pacientku. Vzhledem k tomu, že o ošetřovatelské péči u pacientů s TAAA je velmi málo literatury pro sestry, vytvořila jsem v závěru své práce edukační materiál pro sestry v adaptačním procesu, který bude k dispozici pro Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce (NNH). V tomto edukačním materiálu jsem shrnula všechny důležité informace pro kvalitní...
|
|
|
Transplantace ledvin od žijícího dárce
Stöcklová, Lucie ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Nejdlová, Tereza (oponent)
Transplantace ledviny je stále nejúspěšnější metodou léčby selhání ledvin. Kromě možnosti získat orgán od zemřelého dárce se díky lepším výsledkům dostává opět do popředí transplantace od žijících dárců. Transplantace od žijícího dárce je možné naplánovat a má méně komplikací. Nespornou výhodou je možnost jejího provedení ještě před zahájením dialýzy-preemptivně, což zaručuje nemocnému až dvojnásobné přežití v porovnání s přežitím na dialýze. Empirická část práce je zpracována metodou případové studie charakterizující průběh hospitalizace o žijícího dárce ledviny, která popisuje pooperační a ošetřovatelskou péči o příjemce štěpu transplantované ledviny. Záměrem bakalářské práce je seznámení s ošetřovatelskými postupy v péči o pacienty po transplantaci ledviny od žijícího dárce a podaní uceleného přehledu o problematice transplantací ledvin. klíčová slova: Transplantace ledviny - predialýza - žijící dárce - ošetřovatelské postupy - intenzivní péče - péče o příjemce ledviny
|
|
|
Doporučené postupy péče o rány
Pelikánová, Markéta ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kratinová, Zuzana (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou ,,Doporučené postupy péče o rány". Bakalářská práce je zaměřena na akutní a chronické rány. Následně byly stanoveny níže uvedené cíle. Hlavním cílem výzkumu bylo zhodnotit soudobou praxi všeobecných sester v krajských zdravotních nemocnicích v Ústeckém kraji na oddělení chirurgie. Bakalářská práce je zaměřena na způsob vzdělávání v rámci novinek převazového materiálu, účasti na kongresech či seminářích a případně jejich frekvenci a přínos. Následně se zabývá problematikou hojení ran. V této části bylo cílem zhodnotit soudobou praxi v péči o akutní a chronickou ránu, přičemž výsledky byly porovnané s doporučenou praxí. Práce je členěna na dvě části - teoretickou a empirickou. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou rány, kde popisuje klasifikaci ran, příčiny vzniku rány, hojení ran a komplikace hojení. Dále se věnuje popisu akutní a chronické rány, přičemž se zde zaměřuje i na obvazový materiál a následnou terapii ran. Empirická část probíhala formou kvantitativního výzkumu. Výzkum byl realizován dotazníkovým šetřením. Jako respondentky byly zvoleny všeobecné sestry pracující na chirurgických odděleních v krajských zdravotních nemocnicích Ústeckého kraje. Bylo distribuováno celkem 142 dotazníků. Ke konečnému zpracování bylo použito 79 vrácených a řádně...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacientku s postpunkční cefaleou v porodnictví
Drahokoupilová, Milada ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
O tématu mé bakalářské práce rozhodla má profese anesteziologické sestry na Gynekologicko-porodnické klinice, kde přicházím do kontaktu s bolestí rodiček velmi často. Snahou zdravotnického personálu je ulevit rodičkám od bolesti co nejvíce. Mezi metody tlumící bolest patří také aplikace epidurální analgezie k porodu. V ČR, stejně jako jinde ve světě evidujeme již 20 let stálý vzestup v používání této metody. Regionální analgezie má však své komplikace. Jednou z nich je postpunkční cefalea, která je v porodnictví poměrně častá (přibližně 1 % všech neuroaxiálních metod). Tato komplikace může mít fatální následky pro pacientku bez adekvátní léčby, ošetřovatelské péče, odpovídající komunikace a psychické odpory. Bakalářská práce přináší náhled do této problematiky. Práce se skládá ze dvou hlavních částí a zpracována je kazuistickou metodou. Teoretická část bakalářské práce je věnována přehledu metod regionální analgezie tlumící bolest. Popisuji rozdíly mezi epidurální a spinální analgezií a možné komplikace. Nejvíce prostoru je poskytnuto hlavní komplikaci, postpunkční cefalea. Pozornost věnuji specifickým psychologickým problémům v šestinedělí, které souvisí s komplikacemi regionální analgezie. V ošetřovatelské části mé bakalářské práce jsou uvedeny 2 kazuistiky s podrobným plánem ošetřovatelské péče...
|
|
|
Prevence hypotermie v perioperačním období
Miketová, Štěpánka ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Hakenová, Renata (oponent)
Perioperační hypotermie je definována jako pokles teploty tělesného jádra pod 36řC. Je spojována s nárůstem perioperačních komplikací a následně prodlouženou hospitalizací. Cílem této diplomové práce je analýza opatření, jež jsou prováděna za účelem prevence vzniku perioperační hypotermie na Ortopedické klinice jedné české nemocnice a porovnat je se současnými doporučeními American Society of PeriAnesthesia Nurses, Association of Operating Room Nurses a National Institute for Health and Care Excellence. Do studie jsem zahrnula 223 pacientů, kteří podstoupili plánovanou ortopedickou operaci a bylo jim více než 18 let. Jako metodu sběru dat jsem zvolila studium zdravotnické dokumentace. Získaná data jsem zpracovala kvantitativně. Před odjezdem na operační sál mělo doporučovanou tělesnou teplotu v rozmezí 36,5-37,5řC celkem 60,55 % pacientů. Ani u jednoho pacienta nebylo provedeno žádné opatření z hlediska prevence hypotermie. Na začátku operačního výkonu a v jeho průběhu byla tělesná teplota měřena u 22,4 % pacientů. Kromě bavlněné roušky, která byla použita u 100 % pacientů, nebylo použito žádné další teplotní opatření u 18,4 % pacientů. Termofólie byla použita u 41,7 % pacientů, průtokový ohřívač infuzí u 65 % pacientů, ohřev teplým vzduchem u 17,9 % pacientů a jednorázová deka u 16,1 % pacientů....
|
|
|
Psychicky náročné momenty v práci sestry v intenzivní péči
Myslivcová, Klára ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kratinová, Zuzana (oponent)
Zdravotnické povolání Všeobecná sestra v oboru intenzivní péče je v mnohém specifickou profesí a klade na daného jedince velmi vysoké nároky, jak fyzické, psychické, technické, tak osobnostní i charakterové. Věnovat se psychické zátěži, která je na tuto zdravotní sestru kladena, podrobně rozebírat jednotlivé, potencionálně rizikové, profesní situace, ve kterých se pohybuje a snažit se hledat způsoby k ulehčení jejich zvládnutí, je velmi aktuální téma, jehož zpracování, i opakované, má velký smysl pro přítomnost i budoucnost ošetřovatelské péče v tomto oboru. Cílem této diplomové práce je věnovat se psychicky náročným profesním situacím, které všech 129 oslovených zdravotních sester, v menším oblastním zdravotnickém zařízení, považuje za psychicky hůře zvládnutelné, a které jim ztěžují už tak náročné povolání. Tyto situace jsou pojmenovány a následně vyhodnoceny i pomocí stanovených hypotéz. Z výsledků provedeného anonymního kvantitativního dotazníkového šetření je jasně patrné, že nejvyšší míru psychické zátěže nebo nepohody způsobují situace, které jsem nazvala: "Přímo spojené s výkonem zdravotnického povolání Všeobecná sestra na oddělení ARO, JIP". A to konkrétně komunikace s pozůstalými po pacientovi. A naopak nejnižší míru oné nepohody způsobují situace: "Nepřímo spojené s výkonem...
|
host ::
RSS.