|
|
Kdo tedy může být spasen? Tři vstřícné přístupy k soteriologickému universalismu (Barth, Tillich, Rahner)
Roll, Benjamin ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem "Kdo tedy může být spasen?" se zabývá přístupem tří významných teologů 20. století k soteriologickému univerzalismu. V první kapitole představuje inkluzivní novozákonní pasáže a starocírkevní autory vstřícné k otázce spasení všech lidí. Hlavní část práce se věnuje dvěma evangelickým teologům, Karlu Barthovi a Paulu Tillichovi, a jednomu římskokatolickému teologovi Karlu Rahnerovi. Práce stručně uvádí do jejich životů a díla a následně se věnuje popisu těch jejich pojmů a myšlenek, které dosvědčují jejich otevřenost k otázce spásy nabídnuté daleko za hranice křesťanských církví. Na jejich příkladu chce autor ukázat oprávněnost tématu v současném křesťanském myšlení.
|
|
| |
|
|
Biblická dogmatika Friedricha Mildenbergera. Jeden pozapomenutý dogmatický koncept.
Roubík, Pavel ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent) ; Hošek, Pavel (oponent)
Předkládaná disertační práce přináší vůbec první představení teologie systematického teologa Friedricha Mildenbergera se zvláštní koncentrací na jeho vrcholné dílo, třísvazkovou Biblickou dogmatiku. Friedrich Mildenberger je jediným systematickým teologem, který celoživotně dů- sledně rozvíjel tzv. celobiblickou teologii. Převážná část jeho díla je spojena s jeho působením na teologické fakultě v Erlangen. Mildenberger usiloval o náležité církevní užívání Písma, jemuž historicko-kritický výklad nemůže dostát. Především jeho Biblická dogmatika principiálně kombinuje biblickou vědu s dogmatickým tázáním a usiluje o příhodné porozumění Písmu. Biblická dogmatika je koncipována tak, aby předkládala otázky, na něž mají jako odpovědi po- sloužit pojednávané biblické texty. Pro Mildenbergerův výklad Bible je charakteristické překří- žení theologie (konstituce skutečnosti v Bohu) a oikonomie (restituce skutečnosti Bohem). Ob- zvláštnost a originalita jeho tázání podmiňuje opuštění tradičního encyklopedického rozdělení a studia teologie. Sleduje tradici luterské ortodoxie, osvícenství, tzv. dialektickou teologii a sou- dobou teologickou diskuzi. Na církevním užívání Písma si Mildenberger všímá jeho zasazení do doxologického kontextu, z něhož nemohou být vyňata i mnohá dogmatická určení, aniž by zkameněla v...
|
|
|
Bratr Roger Schutz a theologie, theologie a bratr Roger Schutz
Benešová, Irena ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Vaňáč, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá postavou bratra Rogera Schutze, zakladatele křesťanské komunity v Taizé. Prostřednictvím analýzy vybraných Rogerových textů, příspěvků současných theologů a biografické literatury představuje jeho vztah k theologii a přináší argumenty pro podporu hypotézy, že bratra Rogera lze oprávněně považovat za theologa, který svým dílem obohatil theologické myšlení.
|
|
| |
|
|
Takzvaný laik v evangelických církvích
Škaloud, Radomír ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Beneš, Ladislav (oponent)
Práce se zabývá pojmem laik v církevním prostředí, zvláště v evangelickém. Hledá kořeny chápání laickosti v Bibli, v historii církve a v současném evangelickém prostředí v Čechách. Vymezuje pojem laik ve vztahu k jeho církevnímu protějšku, kterým se obvykle rozumí duchovní. Sleduje, které činnosti jsou v pravomoci laiků a které jsou z jejich pravomoci vyčleněny. Zkoumá adekvátní eklesiologické modely, které umožní biblické uplatnění laiků podle jejich charismat. Navrhuje změnu pojmosloví a nový pohled na pozici laiků v církevní praxi. Klíčová slova Laik, všeobecné kněžství, ordinace, hierarchie, laos
|
|
|
Pneumatologie v pojetí T.C. Odena. Představení a srovnání s pneumatologiemi ve čtyřech dogmatikách současných angloamerických theologů
Vystavěl, Kamil ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Kamil Vystavěl: Pneumatologie v pojetí T. C. Odena. Představení a srovnání s pneumatologiemi ve čtyřech dogmatikách současných angloamerických teologů. Anotace Práce se zabývá pěti pneumatologiemi angloamerických systematických teologů. Hlavním cílem práce je představení a zhodnocení pneumatologie Thomase C. Odena. První kapitola obsahuje základní informace o jeho osobě a popis jeho teologického programu, nazvaného postmoderní paleo-ortodoxie. Druhá kapitola uvádí do obsahu jeho pneumatologie. Následující čtyři kapitoly pojednávají o pneumatologiích, jejichž autory jsou James L. Garrett, Shirley C. Guthrie, Robert W. Jenson a Geoffrey Wainwright. Záměrem těchto kapitol je pojmenovat specifické rysy několika alternativních pneumatologií a zhodnotit je na základě porovnání s pojetím Odenovým. V závěru práce je reflektován Odenův přístup, jeho přínos a meze. Klíčová slova Evangelická teologie 20./21. století, angloamerická teologie, systematická teologie, dogmatika, pneumatologie, Duch svatý, Thomas C. Oden.
|
|
|
Eklesiologie Roberta Jensona
Krynský, Lukáš ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Hošek, Pavel (oponent)
Cílem této diplomové práce je přiměřené zhodnocení pojetí eklesiologie u Roberta Jensona, a to četbou, výkladem a zhodnocením textu knihy JENSON, W. Robert. Systematic Theology : The Works of God. Vol. 2., podkapitola The Church's Founding (Základ Církve), str. 167-188. Těžištěm autorova pojetí je představení více rozměrové struktury církve v souřadnicích času a prostoru jakožto vyjádření pro její katolicitu. Pojem "totus Christus" je užit jako vystižení vztahu hlavy a těla. Dále autor zpracovává vztah církve k jejím iniciačním skutečnostem, které ji uvádí a udržují v nově otevřeném čase, odložené parusie. Dále zpracovává roli Ducha, jakožto dynamiky vztahu Krista a církve, jeho případnou absenci a nerozlučitelné sepětí christologie, pneumatologie a eklesiologie. Dotýká se problému církve jako eschatologické okliky, kterou zasazuji do širšího rámce tzv. rozdvojené eschatologie. V americké teologii známá pod pojmem "teleskopická eschatologie". V druhé části se zamýšlí nad církví jakožto politickým zřízením Boha. Věnuje se jednotlivým označením pro církev: lid Boží, chrám Ducha a tělo Kristovo. R. W. Jenson tyto kategorie rozvíjí s ohledem na praktické implikace, které vyvstávají z uvědomění, že církev je veřejná skutečnost, jež si nárokuje možnost vyjadřovat se k uspořádání světa. Klíčová slova...
|
|
|
Člověk jako otevřenost. V myšlení K. Rahnera a W. Pannenberga.
Valeš, Jan ; Štefan, Jan (vedoucí práce) ; Houkal, Jan (oponent) ; Macek, Petr (oponent)
Práce se zabývá termínem ‚otevřenost‛ v theologickém významu, pokud je jím míněna bytostná charakteristika člověka. Ze všech autorů 20. století, u kterých se tento pojem vyskytuje, vynikají K. Rahner a W. Pannenberg soustavností, s kterou pojem používají, a hloubkou jeho obsahu. První a nejrozsáhlejší část analyzuje detailně použití tohoto pojmu u obou autorů od prvních děl až po vrcholná systematicko-theologická kompendia. Druhá část ověřuje pojem otevřenosti na pozadí učení o stvoření člověka k Božímu obrazu, učení o lidském hříchu a na pozadí zvěsti Evangelia o Boží záchraně v Ježíši Kristu. Oba autoři jsou zde konfrontováni se sekundární literaturou. Výsledkem této kapitoly je mimo jiné zjištění, že lze mluvit o jednom pojmu otevřenosti, neboť společné body převažují nad rozdíly. Třetí část práce naznačuje možnosti tvořivé práce s pojmem otevřenosti. Závěr obsahuje navrženou definici pojmu otevřenosti člověka u sledovaných autorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Štefan, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.
|
host ::
RSS.