|
| |
|
|
Žena a čarodějnický sabat
Hlaváčová, Kateřina ; Dluhoš, Marek (vedoucí práce) ; Kostičová, Zuzana (oponent)
This bachelor thesis follows the development of the myth of Sabbath as it was created by Christian demonologists in the last centuries of the Middle Ages. It tries to trace its mythical roots and influences of older pre-Christian traditions. It begins with medieval theories of conspiracy which caused the persecution of lepers in France at the beginning of the 14th century and ends with great European hunters, whose justification was based on the belief in the mysterious witches gathering. I assume from the thesis of the Italian historian Carlo Ginzburg, who considered the Witches Sabbath to be transformed idea of the conspiracy of lepers, on which were grafted demonized pagan motives and the new conception of the devil, which crystallized at the end of the Middle Ages. I also try to interpret the motives of the Sabbath as the projections of the social taboos, which had in the centre figure of woman. From this perspective, I evaluate the figure of the devil, who became the shadow of the society at that time.
|
|
|
Malby portika 2, Tepantitla, Teotihuacan
Horníková, Lucie ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Cílem práce je výklad nástěnných maleb portika 2 v paláci Tepantitla v Teotihuacanu, a to na základě prostudované odborné literatury a studiem získaných vědomostí. Budou představeny názory, myšlenky a teorie různých badatelů o tom, co na malbách je vyobrazeno, bude proveden pokus o jejich kritické zhodnocení a přezkoumání a následné vyvození přínosného závěru. Jednotný názor na to, co je vyobrazeno na malbách portika 2 paláce Tepantitly, totiž není. Alfonso Caso interpretoval malby jako Tlalocan, ráj, jemuž vládne bůh deště a bouří Tlaloc, Esther Pasztoryová a Peter T. Furst jako obraz kosmického stromu - osy světa -, jenž spojuje nebesa, zemi a podsvětí. Annabeth Headricková a María T. Uriartová se shodnou na tom, že se jedná o záznam ceremonie, neshodnou se ale jaké. Pro Headrickovou je ohniskem vrchní registr, jenž podle ní má být výjevem stavění posvátného kosmického stromu (spodní registr je pak záznamem oslav, jenž se konají v průběhu ceremonie), pro Uriartovou je východiskem koncept míčové hry a význam toponyma Teotihuacanu, což obojí má dosvědčovat časový nebo časotvorný význam na malbách slavené slavnosti. Patrizia Granzierová výjev interpretuje jako zahradu - místo, kde se spojuje posvátné a profánní. Malby jsou tak podle ní zároveň obrazem ráje, zahrady a ceremonie, která se v zahradě...
|
|
|
Rituální stínání hlav v Mezoamerice
Baudiš, Adam ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obětí stětím. Jejím cílem je systematicky popsat tento v mezoamerické oblasti hojně rozšířený fenomén. Nejprve tak byly představeny hlavní proudy interpretace lidské oběti. V další kapitole byla popsána důležitost kukuřice pro mezoamerickou kulturu. Třetí část této práce představuje některé aztécké svátky spojené s rituální dekapitací, které popisuje Sahagún ve svém díle Historia general. Dále se tato práce zabývá hlavními aspekty mezoamerické míčové hry a je zde představeno a analyzováno její spojení s příběhem Hrdinských dvojčat z Popol Vuhu. Čtvrtá kapitola popisuje metody rituální dekapitace. Zabývá se otázkou fixační metody, kterou Sahagún popisuje jako "espaldas con espaldas" a otázkou nástroje používaného v této situaci. Následně je tato metoda popsána v kontextu mayských obětí. Poslední část se zabývá posmrtným zacházením s hlavou a tělem obětí. Velká část je věnována problematice tzompantli a zacházení s tělem. Jsou zde zachyceny dvě hlavní techniky - stažení z kůže a kanibalismus. Následně jsou popsány mayské techniky zacházení s hlavou, které zahrnují ukládání hlav v hrobkách a jeskyních.
|
|
| |
|
| |
|
|
Rituální stínání hlav v Mezoamerice
Baudiš, Adam ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obětí stětím. Jejím cílem je systematicky popsat tento v mezoamerické oblasti hojně rozšířený fenomén. Nejprve tak byly představeny hlavní proudy interpretace lidské oběti. V další kapitole byla popsána důležitost kukuřice pro mezoamerickou kulturu. Třetí část této práce představuje některé aztécké svátky spojené s rituální dekapitací, které popisuje Sahagún ve svém díle Historia general. Dále se tato práce zabývá hlavními aspekty mezoamerické míčové hry a je zde představeno a analyzováno její spojení s příběhem Hrdinských dvojčat z Popol Vuhu. Čtvrtá kapitola popisuje metody rituální dekapitace. Zabývá se otázkou fixační metody, kterou Sahagún popisuje jako "espaldas con espaldas" a otázkou nástroje používaného v této situaci. Následně je tato metoda popsána v kontextu mayských obětí. Poslední část se zabývá posmrtným zacházením s hlavou a tělem obětí. Velká část je věnována problematice tzompantli a zacházení s tělem. Jsou zde zachyceny dvě hlavní techniky - stažení z kůže a kanibalismus. Následně jsou popsány mayské techniky zacházení s hlavou, které zahrnují ukládání hlav v hrobkách a jeskyních.
|
|
|
Charismatická autorita: metodologické přístupy ke studiu nových náboženských hnutí
Exnerová, Helena ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kostičová, Zuzana (oponent)
Tato práce se zabývá vymezením konceptu charismatu a charismatické autority a jeho aplikací na oblast nových náboženských hnutích (NNH). První část práce je zaměřena obecněji a tvoří ji komentovaný přehled nejznámějších teorií o charismatu. Na jejím konci je diskuze nad těmito přístupy zhodnocena v navržení religionistické definice charismatu. Tato definice je pak aplikována v druhé části práce. V té je nejprve představena spletitá historie a význam pojmu NNH včetně jejich sociologické typologie. Dále je obhájeno tvrzení, že NNH jsou hnutí charismatická, a navržen model míry charismatizace uvnitř NNH. Tato tvrzení směřují k dekonstrukci vztahu mezi charismatickým vůdcem a jeho následovníky s důrazem na dynamiku procesu charismatizace. Poukázáním na problematiku vzniku, konstituování a udržení charismatu uvnitř tohoto hnutí se tato práce snaží potvrdit, že charisma je jev relativně běžný, sociální a dialektický.
|
|
| |
|
|
La Malinche
Portychová, Michaela ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Tato práce na pomezí religionistiky a historie náboženství se zabývá figurou la Malinche, indiánské ženy z doby conquisty, která se jako tlumočnice účastnila s Cortésovou družinou dobývání oblastí dnešního Mexika. La Malinche je v současném Mexiku silným symbolem s jasnými náboženskými konotacemi a tato práce se snaží zaměřit na počátky její legendy. Text pracuje s primárními pramennými záznamy, vůči jejichž absolutní historické věrohodnosti vznáší pochybnost, a poté v nich nachází hlubší mytologické struktury a významy. V evropských záznamech o Malinche je s pomocí přístupu Josepha Campbella sledováno, jak kronikáři vyprávějí její příběh jakožto samostatný mýtus. V části, zabývající se jejím popisem v aztéckých pramenech, je pak její znázorňování propojeno s některými motivy původního aztéckého náboženství. Zároveň je sledováno, jak tyto její primární podoby ovlivňují současné vyznění její osobnosti. Práce při mezioborovém studiu primárních pramenů dochází k závěru, že Malinche nikdy nebyla ryze historickou figurou. Že v jejím příběhu není možné oddělit od sebe historii a mýtus, jelikož se již od počátku jedná o neustále se vyvíjející mytologickou látku.
|
host ::
RSS.