|
|
Osmolalita parenterálních přípravků s obsahem neelektrolytů
Křížová, Lenka ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
Osmolalita parenterálních přípravků s obsahem neelektrolytů Lenka Křížová Souhrn Teoretická část diplomové práce shrnuje poznatky o formulaci parenterálních přípravků a lékopisné informace o problematice osmolality a osmolarity roztoků. V experimentální části jsou pro vybrané vodné roztoky používaných neelektrolytů (fruktosy, glukosy, laktosy, mannitolu a sorbitolu) v odstupňované molalitě v rozmezí 0,1 - 1,0 mol/kg shrnuty výsledky pyknometrického měření hustoty a měření osmolality osmometrem. Jsou vyjádřeny změny objemu roztoku při rozpouštění sledovaných látek ve vztahu ke koncentraci vodných roztoků. Jsou komentovány metody odhadu teoretické a aktuální osmolarity z měřené osmolality.
|
|
|
Studium vlivu přísady derivátů celulosy na hmotnost očních kapek
Zdráhalová, Anna ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
STUDIUM VLIVU PŘÍSADY DERIVÁTŮ CELULOSY NA HMOTNOST OČNÍCH KAPEK Zdráhalová Anna Souhrn V této rigorózní práci byl sledován vliv přísady derivátů celulosy na hmotnost očních kapek získaných ze stlačitelné plastové lékovky v kombinaci s plastovým kapátkem ("Bralen"). Kapáním roztoků methylcelulosy, hypromelosy, hyetelosy a sodné soli karmelosy v rozsahu koncentrace 0,15 - 1,00% byl zjištěn významný vliv na hmotnost očních kapek při dvou dispenzačních úhlech 90ř (svislé kapání) a 45ř (šikmé kapání). Přísada 0,15% MC a HPMC zvýšila hmotnost o minimálně 8% oproti vodě, zatímco přísada 1% zvýšila hmotnost až na více než dvojnásobek. Významně nižší vliv HEC a NaCMC na hmotnost kapek ve srovnání s MC a HPMC se projevil v mírném nárůstu hmotnosti kapky při stoupající koncentraci polymeru. Maximální zvýšení hmotnosti kapky o 13% oproti vodě bylo zaznamenáno pro 1% roztok NaCMC. Významné snížení hmotnosti kapky jako důsledek snížení dispenzačního úhlu z 90řna 45ř se projevilo pouze u přísady HEC a NaCMC. Smáčením vnějšího povrchu zakončení kapátka při šikmém odkapávání roztoků MC a HPMC vedlo ke vzniku kapek, jejichž hmotnost byla srovnatelná s hmotností kapek při svislém kapání. Vzhledem k mírnému nárůstu hmotnosti kapky a poměrně snadné přípravě zásobního roztoku bez potřeby řízeného smáčení částic lze pro přípravu...
|
|
|
Oční kapky s timololem
Luknár, Petr ; Mužíková, Jitka (oponent) ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce)
Souhrn Oční kapky jsou nejběžnější lékovou formou k topické aplikaci očních léčivých látek. V terapii glaukomu mají již dlouhodobé uplatnění oční kapky s timololem. V této práci byla studována hmotnost očních kapek s obsahem 0,5% timololu produkovaných pěti různými dispenzačními systémy a její ovlivnění efektivním průměrem otvoru kapátka, fyzikálně- chemickými vlastnostmi roztoku a dispenzačním úhlem. Hmotnost kapek při svislém kapání (90ř) byla přímo úměrná efektivnímu průměru otvoru kapátka a povrchovému napětí, zatímco hustota, viskozita osmolalita roztoku hmotnost neovlivnily. Významné snížení hmotnosti kapání vlivem snížení dispenzačního úhlu z 90ř na 45ř (šikmé kapání) bylo zaznamenáno pro kapátko K1, zatímco u kapátek K2 - K4 se po náklonu (tilting) hmotnost kapky zvětšila vlivem laterální tvorby kapky. Hmotnost kapek produkovaných kapátkem K5 byla pro oba dispenzační úhly srovnatelná. Toto kapátko bylo spojeno s dispenzačním systémem Comod® , který dávkuje kapky pomocí speciální pumpičky. Experimentálně zjištěné hmotnosti kapek pro svislé kapání byly porovnány s údaji výrobce a byly vyjádřeny odchylky v obsahu timololu v jedné kapce (dávce) přípravku. Nejvýraznější odchylky byly zaznamenány u systémů K1 a K5. Shoda mezi udanou a experimentálně zjištěnou hmotností kapky 30mg a nejmenší poruchy kapání...
|
|
|
Osmolalita parenterálních přípravků. Elektrolyty 2.
Krištofová, Lucie ; Šnejdrová, Eva (oponent) ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce)
Souhrn Osmolalita parenterálních přípravků. Elektrolyty 2. Diplomová práce Lucie Krištofová, 2009 Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmaceutické technologie Diplomová práce shrnuje poznatky o formulaci parenterálních přípravků a vyjadřování jejich osmotické koncentrace. Na základě pyknometrického měření hustoty vodných roztoků octanu sodného, hydrogenuhličitanu sodného, chloridu amonného a mléčnanu sodného v odstupňované molalitě 0,1-1,0 mol/kg jsou prezentovány rovnice lineární regrese k převodu molality (mol/kg) na molaritu (mol/l). Experimentálně zjištěné hodnoty osmolality (mOsmol/kg) roztoků umožnily vyjádření aktuálních molálních osmotických koeficientů studovaných látek. K odhadu osmolality z molality roztoku lze doporučit průměrný molální osmotický koeficient pro octan sodný a mléčnan sodný s odchylkou odhadnuté hodnoty od měřené do 2% respektive 4%. K odhadu osmolarity (mOsmol/l) lze doporučit metodu využívající měřenou osmolalitu, hustotu roztoku a parciální měrný objem látky (ml/g), který vyjadřuje změnu objemu roztoku při rozpuštění 1 g látky.
|
|
|
Studium vlastností tablet ze směsného suchého pojiva složeného z mannitolu a sorbitolu
Henychová, Petra ; Šklubalová, Zdeňka (oponent) ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem vlastností tablet z přímo lisovatelného směsného suchého pojiva Compressolu™S a ze směsí Mannogemu™ 2080 a Sorbitabu™SD 250 v poměrech 1:3, 1:1 a 3:1. Studovala se pevnost tablet v tahu a doba rozpadu v závislosti na lisovací síle, přídavku mazadel stearanu hořečnatého a stearylfumarátu sodného v koncentraci 1% a přídavku modelových účinných látek kyseliny acetylsalicylové a kyseliny askorbové v poměru 1:1 vůči suchému pojivu. U Compressolu™S byly při lisovací síle 8 kN lisovány také tablety s 0,5% koncentrací mazadel. Použité lisovací síly byly 6, 8 a 10 kN, u výlisků s léčivy pouze 10 kN, zde byl jako mazadlo použit pouze stearylfumarát sodný. Pevnost tablet z Compressolu™S rostla s lisovací silou, s rostoucí koncentrací mazadel neklesala a nebyl zaznamenán výraznější rozdíl v rámci typu použitého mazadla. Doba rozpadu tablet byla delší v případě přídavku stearanu hořečnatého. Ze studovaných směsí byly nejpevnější výlisky ze směsi Mannogem™2080 a Sorbitab™SD 250 1:3, které měly nejkratší dobu rozpadu. Stearan hořečnatý prodlužoval dobu rozpadu výlisků ze směsí suchých pojiv více než stearylfumarát sodný. Pevnosti tablet z Compressolu™S byly blízké pevnosti tablet ze směsi suchých pojiv v poměru 1:1. Doba rozpadu tablet z Compressolu™S byla delší než doba rozpadu tablet ze...
|
|
|
Koncentrace parenterálních přípravků. Neelektrolyty.
Rohová, Anna ; Šnejdrová, Eva (oponent) ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce)
Souhrn Obsah látek ve velkoobjemových parenteráliích je obvykle vyjádřen jako molární koncentrace (mol/l). Při aplikaci infusí je však nutné vyjádřit také osmotickou koncentraci roztoku jako osmolaritu (osmol/l). Fyzikální měření osmotické koncentrace poskytuje osmolalitu (osmol/kg), která závisí na molalitě roztoku (mol/kg) a proto jsou vzájemné převody mezi těmito koncentracemi nezbytné. K převodu molarity na molalitu je nutný faktor konverze určený jako rozdíl mezi hustotou roztoku a hmotností rozpuštěné látky. Pro převod molality na molaritu je nutné vyjádření objemu roztoku. Oba převody vyžadují znalost hustoty roztoku. V této diplomové práci byl studován vliv teploty v rozmezí 15-40řC na hustotu vodných roztoků mannitolu, sorbitolu a močoviny v koncentračním rozmezí 0,1-1,0 mol/l (molarita) nebo 0,1-1,0 mol/kg (molalita). Závislost mezi hustotou a teplotou byla popsána kvadratickými rovnicemi. Při teplotě 20řC je hustota přímo úměrná koncentraci. K vzájemnému převodu mezi molaritou a molalitou a naopak byla použita průměrná hustota roztoku při 20řC. Byly odvozeny rovnice lineární regrese s koeficienty determinace v rozmezí 0,9977-1,0000, pomocí nichž lze odhadnout molaritu a/nebo molalitu.
|
|
|
Studium vlivu přísady methylcelulosy na hmotnost očních kapek
Zdráhalová, Anna ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Zatloukal, Zdeněk (oponent)
9 Souhrn Cílem práce bylo studium vlivu tří potenciálně významných faktorů na hmotnost očních kapek. Ve screeningovém experimentu byl orientačně hodnocen současný vliv druhu kapátka (faktor A), přísady methylcelulosy (faktor B) a dispenzačního úhlu (faktor C). Bylo zjištěno, že nesmáčená plastová a pryžová kapátka produkují při svislém kapání (dispenzační úhel 90ř) kapky vody o srovnatelné hmotnosti. V případě smáčení jsou hmotnosti kapek získané z pryžového kapátka významně vyšší při obou dispenzačních úhlech v souladu s větším efektivním poloměrem odkapávací plochy. Z detailního vyšetření vlivu přísady methylcelulosy v koncentrační řadě 0 - 0,15 - 0,25 - 0,50 - 0,75% na hmotnost očních kapek vyplynulo, že přísada methylcelulosy v koncentraci vyšší než 0,25% vede ke statisticky významnému zvýšení hmotnosti kapek pro oba druhy kapátek při obou dispenzačních úhlech (90ř i 45ř). Snížení dispenzačního úhlu z 90ř na 45ř vedlo ke statisticky významnému snížení hmotnosti kapek produkovaných smáčeným pryžovým kapátkem a nesmáčeným plastovým kapátkem, zatímco u smáčeného plastového kapátka byl nevýznamný vliv zmenšení dispenzačního úhlu na hmotnost kapek závislý na koncentraci roztoků methylcelulosy. Při koncentraci nad 0,5% vznikaly díky laterální tvorbě na smáčeném vnějším povrchu kapátka kapky o vyšší hmotnosti...
|
|
|
Studium faktorů ovlivňujících hmotnost perorálních kapek. 2.
Šímová, Sandra ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Řehula, Milan (oponent)
1 Souhrn V této práci bylo použito 10 komerčně vyráběných perorálních kapek, které byly opatřeny sedmi různými typy kapacích vložek. Byl studován vliv hustoty, povrchového napětí, dynamické viskozity a úhlu kapání na hmotnost kapek. Fyzikálně-chemické vlastnosti přípravků významně ovlivňují kapací schopnosti kapacích systémů a ovlivňují hmotnost kapek. Byla odvozena podmínka kapání, dávající do souvislosti charakteristické rozměry kapacího systému a povrchové napětí a hustotu přípravku. Platnost podmínky byla ověřena pro všechna originální balení studovaných perorálních kapek. Z výsledků měření hmotnosti kapek byla prokázána její lineární závislost na povrchovém napětí, byla zjištěna slabá závislost průměru zaškrcení na povrchovém napětí a objasněn vliv hustoty a povrchového napětí na průměr kapek. Snížením úhlu kapání z 90ř na 70ř se hmotnost kapek významně zmenšila. Současně se zvýšila variabilita dávkování vlivem smáčení kapátka a možné tvorby větších kapek. Pro správné dávkování by měl pacient být informován o nutnosti kapat přípravek v kapací poloze lahvičky svisle dnem vzhůru. Tato informace chyběla u sedmi z deseti studovaných perorálních kapek.
|
|
|
Studium vlastností tablet ze tří typů mikrokrystalické celulosy
Koreňová, Michaela ; Mužíková, Jitka (vedoucí práce) ; Šklubalová, Zdeňka (oponent)
DIPLOMOVÁ PRÁCE- Michaela Korenová- 2009 STUDIUM VLASTNOSTÍ TABLET ZE TRÍ TYPU MIKROKRYSTALICKÉ CELULÓZY SOUHRN Práce se zabývá studiem vlastností výlisku ze trí typu prímo lisovatelné mikrokrystalické celulózy, a to Microcelu® MC-102 SP, Microcelu® MC-122 a Microcelu® MC-250. Studovala se pevnost tablet v tahu a doba rozpadu v závislosti na lisovací síle, prídavku 0,5% mazadel stearanu horecnatého a stearylfumarátu sodného (Pruvu) a prídavku 50% modelových lécivých látek kyseliny acetylsalicylové a kyseliny askorbové. Použité lisovací síly byly 3, 4 a 5 kN, výlisky s lécivy byly lisovány jen silou 5 kN. Pevnost tablet ze všech trí typu Microcelu rostla s lisovací silou, vlivem mazadel se snižovala. Výlisky z Microcelu MC-102 SP mely obdobnou pevnost jako z Microcelu MC-122, zatímco z Microcelu MC-250 byla pevnost nižší. Nejhlubší pokles pevnosti vlivem mazadel byl zaznamenán pro Microcel MC-122 a nejnižší pro Microcel MC-102 SP. Dobu rozpadu mazadla zkracovala v prípade všech Microcelu. Nejdelší dobu rozpadu mely tablety z Microcelu MC-102 SP. Výlisky s obema lécivy mely výrazne nižší pevnost než bez léciv, pevnejší byly výlisky s kyselinou acetylsalicylovou s výjimkou smesi s Microcelem MC-102 SP. Tablety s lécivy mely pevnost nižší se stearanem horecnatým s výjimkou kyseliny askorbové s Microcelem...
|
|
|
Osmolalita parenterálních přípravků. Sacharidy.
Mališová, Lenka ; Šklubalová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Adámek, Roman (oponent)
Koncentrace rozpuštěných látek v parenterálních infuzích se vyjadřuje jako molarita. Z terapeutického hlediska je důležitá také znalost osmotické koncentrace. Podle lékopisu musí být infuze označovány hodnotou osmolarity. Osmolaritu však nelze měřit. Měřením na osmometru lze získat osmolalitu, která závisí na molalitě. Pro vzájemný převod molality na molaritu a naopak je nutná znalost hustoty roztoku. K převodu molarity na molalitu je potřeba určit konverzní faktor f. V opačném případě je potřeba zjistit objem roztoku. V této práci byla měřena hustota roztoků glukosy a fruktosy v molální a molární koncentraci v rozsahu 0,1-1,0 mol/kg resp. mol/l při teplotě 15 - 40řC. Byly generovány rovnice pro vzájemný převod mezi molalitou a molaritou. Naměřené hodnoty osmolality byly porovnány s hodnotami osmolarity získanými třemi doporučenými postupy. Nejpřesnější odhad poskytuje rovnice (8) využívající obsah vody v roztoku.
|
host ::
RSS.