|
| |
|
|
The Czech crown and the king in conceptions of Czech nobility at the turn of middle ages and modern period
Hanousková, Jana ; Bobková, Lenka (advisor) ; Ledvinka, Václav (referee)
The political system of the Estates, developing in the 15th century and gaining its final form in the last quarter of the century, placed also in the Lands of the Bohemian Crown a new political subject next to the monarch, formed on the statal level. In the Kingdom of Bohemia it was first of all the nobility - the high nobility and the knights - who claimed their share of political power. Gaining a political ground, they developed a collective estates' consciousness and formed their view of the role of the monarch and the Czech crown. Both estates acquired a considerable power towards the end of the century - under the rule of the king Vladislaus II the Jagiellonian. The nobility focused their attention on the bodies of government, the highest being the land diet. Soon they also took interest in obtaining the land rights and privileges, which they saw as a basis for assessing their rights and the way of claiming their rights against the monarch.
|
|
|
Education and upbringing of Bohemian and Moravian nobility (1500-1620)
Holý, Martin ; Pánek, Jaroslav (advisor) ; Ledvinka, Václav (referee) ; Šedivá Koldinská, Marie (referee)
V úvodu své studie o rožmberských sirotcích na jindřichohradeckém a českokrumlovském zámku z roku 1989 vyslovil Jaroslav Pánek následující tezi: .. 0 výchově a vzdělávánífeudální aristokracie ... víme zatímjen velmi málo." 1 I když v polistopadovém období vývoje české historiografie výzkum řady aspektů dějin zejména vyšší šlechty v předbělohorské době (méně již v následujícím období) poměrně výrazně pokroči1,2 nelze říci, že by se stav bádání o výchově a vzdělávání české a moravské nobility výrazně posunul. 3 I proto bylo toto téma zvoleno v roce 2003 pro disertační projekt, jehož výsledky nyní předkládám. Důležitost tématu je vedle jeho merita dána i jeho úzkou souvislostí s některými jinými, z hlediska dějin českých zemí raného novověku přinejmenším na první pohled závažnějšími tématy. Jedním z nich byla dosavadním bádáním již poměrně dobře osvětlená klíčová role české a moravské šlechty v politickém, náboženském i kulturním životě českého pozdně jagellonského a předbělohorského státu.Odpověděl však moderní výzkum na všechny otázky, jež souvisejí s posouzením takové úlohy nobility? Nezdá se,že by tomu tak bylo. Přinejmenším jeden její aspekt totiž příliš nezohlednil. Domnívám se, že jím je právě problém výchovy a vzdělávání urozených. Vlastním cílem jakékoli výchovy a vzdělávání jedince v době jeho...
|
|
|
Melnik during the Thirty Years' War
Kilián, Jan ; Maur, Eduard (advisor) ; Ledvinka, Václav (referee) ; Korbelářová, Irena (referee)
The objective of this work has been to provide a comprehensive micro-analytical perspective on a small royal town in centra} Bohemia which has been influenced by its position in the landscape at the convergence of two of the most important rivers in the Czech Republic- the Vltava and Elbe rivers. The focus is on the years between 1618 and 1648, with considerable attention devoted to the developmental aspects of the pre-war and post-war periods. This has been made possible by the exceptional degree of preservation of the town archives, which in contrast to the archives of other Czech towns have not been affected by wide-spread document destruction or shredding. Consequently, the town has preserved for modem times a remarkable material legacy, literally offering the insatiated scholar an opportunity for detailed exploration. The analysis of these materials, primarily divided into books and official documents, has been the focus of attention right from the first chapter, supplemented by alternative sources that are housed in other locations in the Czech Republic. Subsequently, the reader is invited to observe the town of Mělník on the brink of a turbulent period, to become acquainted with its position, monuments, fortifications, the buildings within the town and in the surrounding areas, as well as its...
|
|
|
Schlick family. The economical structure of their estate and social standard to the year 1487
Novotný, Michal ; Bobková, Lenka (referee) ; Ledvinka, Václav (advisor)
Ve své diplomové práci se zabývám dějinami rodu Šliků, hrabat z Pasounu a Holíče, od jeho prvního vystoupení v dějinách od konce 14. století do roku 1489. Hlavním těžištěm zde bude významný společenský vzestup tohoto původně patricijského chebského rodu a s tím spojené konstituování pozemkové držby rodu na historických územích patřících tehdy Českému království: Chebska, Loketska a českých lén na území Míšeňského markrabství. Vzhledem k tomu, že tomuto tématu nebyla v české, ale ani německé, literatuře doposud věnována dostatečná pozornost, bude nutné v rámci úvodu upozornit na metodologická úskalí, která se během práce objevila. Nástup Šliků do dějin je součástí rozsáhlých proměn ve společenské a hospodářské struktuře českých zemí za období husitství. Rozsáhlé majetkové a sociální přesuny jsou běžným pozadím takových politických událostí. Nová šlechta se objevila jako konkurent tradičním panským rodům doby předhusitské a rekrutovala se nejen z řad šlechty nižší (vladyků - rytířů či panošů), I ale i z příslušníků městských patriciátů, a to na úkor církevního a královského majetku. Přes běžnost takových změn přece Šlikové netvoří zcela obvyklý příklad těchto procesů. Příběh Kašpara Šlika, původce slávy rodu, je svým způsobem ojedinělý. Jedná se totiž o případ tak hvězdné kariéry, že vzbuzoval údiv již u...
|
|
|
Chlumčanští from Přestavlky until half of the 17th century
Bezděková, Veronika ; Bobková, Lenka (advisor) ; Ledvinka, Václav (referee)
Obecně se předpokládá, že v době pohusitské, předbělohorské a ještě ve větší míře v době pobělohorské docházelo ke koncentraci šlechtického majetku a zanikání drobných statků. Majitelům těchto statečků patřila ale ještě na počátku 17. století většina pozemkového vlastnictví v Čechách, takže koncentrace zřejmě neprobíhala všude stejně rychle a navíc další statečky znovu vznikaly dělením majetku. Toto obecné konstatování nám ovšem příliš nepřibližuje dlouhodobou majetkovou situaci vlastníků těchto statků: docházelo k chudnutí či bohatnutí jednotlivých rodin drobné nižší šlechty? Jak velké byly šance jednotlivců z nejchudší rytířské šlechty na vzestup a zbohatnutí? Jednalo se v těchto případech o řídké výjimky a naprostou většinu členů drobné šlechty čekala neodvratná chudoba nebo se naopak životní úroveň většiny drobných rytířů neustále zvyšovala, byť i ne tak dramaticky jako u příslušníků vyšší šlechty? Na první pohled se zdá, že pravděpodobnější bude první možnost: při větším množství synů v jedné rodině po rozpadu rodového nedílu buď došlo k rozdělení otcovského statku na menší díly a k zákonitému ztenčování se majetku všech příslušníků rodu či k odevzdání celého statku nejstaršímu synovi a k výraznému zchudnutí mladších synů. V obou případech se zdá logičtější postupné chudnutí jednotlivých rodin i celých...
|
guest ::
RSS feed.