|
|
Motorický vývoj nevidomého dítěte v předškolním věku
Smržová, Jitka ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Syslová, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Motorický vývoj nevidomého dítěte v předškolním věku" shrnuje poznatky o pohybovém vývoji vrozeně nevidomých dětí v období od narození do nástupu do školy. Hlavní důraz je kladen na předškolní věk, tedy období přibližně od tří do šesti let. Kromě motorického vývoje je zde zmíněna obecná charakteristika zrakově postižených dětí a jejich odlišnosti od dětí dobře vidících. Závěrečná část práce se zabývá péčí o nevidomé děti v České republice, možnostech odborného poradenství, podporou motorického vývoje a dalšími oblastmi, které by měla komplexní péče zahrnovat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Využití fyzioterapie u myasthenia gravis
Ondráčková, Radka ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Myasthenia gravis je autoimunitní onemocnění postihující nervosvalový přenos. Projevuje se svalovou slabostí a únavou, které charakteristicky kolísající a mění se v čase. Mezi nejčastěji postižené svaly patří extraokulární, mimické, orofaryngeální, horních a dolních končetin, respirační. Nutné je vyšetření postižených skupin a zachování funkce respiračních svalů. Rizika respiračních obtíží se zvyšují se zhoršujícím se stavem v důsledku svalové slabosti a s nástupem myasthenické krize. Práce je zaměřená na využití fyzioterapie u pacienta s myasthenií. Dle stavu pacienta lze v terapii využít respirační fyzioterapii, orofaciální stimulaci, kinesio tape. V kazuistice je zmíněná i senzomotorická stimulace a nordic walking na podporu kondice. Cílem léčby je včasná prevence a řešení komplikací. Práce obsahuje kazuistiku pacienta s myasthenií gravis.
|
|
|
Komplexní rehabilitace u pubescentních pacientů s dětskou mozkovou obrnou
Buzková, Tereza ; Nývltová, Lucie (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Dětská mozková obrna (DMO) představuje neprogresivní postižení motorického vývoje vzniklé z důvodu porušení nezralého mozku. S touto diagnózou žije v České republice 16 000 - 20 000 jedinců. Na základě klinického obrazu jsou klasifikovány jednotlivé formy tohoto postižení. Vedle motorického postižení trpí často pacienti s dětskou mozkovou obrnou přítomností dalších komorbidit (epilepsie, orofaryngeální dysfagie, smyslové poruchy atd.). Důležitá je včasná diagnostika tohoto onemocnění. Tíže motorického deficitu je hodnocena na základě hrubé a jemné motoriky. Dětská mozková obrna je neprogresivní, nikoli neměnné onemocnění. Teoretická část práce popisuje sekundární problémy, které s sebou u takto postižených jedinců přináší pubescentní období. Dospívající s diagnózou DMO se potýkají s poruchami růstu, sníženou kostní hustotou a zvýšenou kostní lomivostí. Těmto problémům předchází celá řada rizikových faktorů. Vedle toho je pro tyto jedince v období pubescence problematická také otázka sexuality, priorit a budoucnosti. Existují možnosti, jak tyto problémy řešit z pohledu komplexní rehabilitační péče. Zejména v rámci fyzioterapie, ergoterapie a nutriční terapie. Praktická část práce je ukázkou intenzivní rehabilitační péče o pubescentní pacientku s DMO.
|
|
| |
|
|
Diagnostika vývojové dyspraxie u dětí a adolescentů se zaměřením na preferenci horních či dolních končetin při sportu
Helebrantová, Soňa ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Diplomová práce "Diagnostika vývojové dyspraxie u dětí a adolescentů se zaměřením na preferenci horních či dolních končetin při sportu" v teoretické části shrnuje všechny dostupné informace o etiologii, diagnostice a léčbě vývojové dyspraxie. Praktická část se věnuje využití diagnostického testu Movement Assessment Battery for Children 2, který je určený k identifikaci motorických poruch u dětí. Vzhledem k tomu, že je vývojová dyspraxie velmi často spojena s poruchami pozornosti, jsme použili k testování ještě Test pozornosti d2. Byly potvrzeny potíže s pozorností u jedinců se zhoršenými pohybovými schopnostmi. Nebyl zjištěn signifikantně významný rozdíl v celkové úrovni pohybových dovedností házenkářek v porovnání s fotbalisty. Při hodnocení jednotlivých komponent se však u házenkářek ukázaly významně lepší výsledky v oblasti jemné motoriky.
|
|
|
Chirurgické řešení poporodní parézy plexus brachialis a možnosti fyzioterapie
Šolcová, Monika ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Horáček, Ondřej (oponent)
Poporodní paréza horní končetiny je důsledek perinatálního poškození nervového svazku plexus brachialis. Incidence tohoto onemocnění se pohybuje v rozmezí 0,42 - 5,1 / 1000 živě narozených dětí. Pokud paréza není včas diagnostikována a adekvátně léčena, hrozí dítěti vážné pozdní následky. Práce seznamuje čtenáře se současným pohledem na operační léčbu u pacientů s poporodní parézou plexus brachialis. Podává ucelený přehled o časné neurochirurgické intervenci i ortopedických korekčních operacích. Předkládá názory na indikační kritéria. Popisuje základní charakteristiku operací a jejich výsledky. Zároveň poukazuje na fakt, že zvolení chirurgického postupu může být pro terapii zásadní. Snahou práce je také vystihnout hlavní aspekty pooperační fyzioterapie, která paralelně doprovází celý proces intervenční léčby. Praktická část této bakalářské práce obsahuje kazuistiku pacienta po neurochirurgickém výkonu. Popisuje předoperačních vyšetření, provedený zákrok a realizaci pooperační rehabilitace.
|
|
|
Vliv botulotoxinu na spasticitu svalu
Kohútová, Martina ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Cílem práce bylo ověřit teoretické poznatky o působení botulotoxinu na spastický sval v praxi. Efekt botulotoxinu byl hodnocen na souboru 34 dětských pacientů docházejících za tímto účelem na dětskou neurologickou kliniku FN Motol. Sledování probíhalo vždy v průběhu jednoho měsíce a zaznamenalo změny svalového tonu před a po aplikaci botulotoxinu. Výsledky potvrdily pozitivní efekt Botulotoxinu A na patologicky zvýšený svalový tonus. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Využití motomedu jako součást rehabilitace u dětských neurologických pacientů
Kovandová, Zuzana ; Holubcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
MOTOmed je rehabilitační léčebný přístroj, který slouží k aktivnímu i pasivnímu procvičování dolních, popřípadě i horních končetin. Pravidelné cvičení na tomto přístroji je vhodným doplňkem k celkové individuální rehabilitaci u široké škály pacientů. Lze jej využít téměř ve všech medicínských oborech. Rehabilitaci pomocí přístroje MOTOmed lze využít také v rámci péče o děti s těžkým neurologickým postižením - a to i u dětí ležících, či u dětí s kombinovaným postižením. Ukázalo se, že i u těchto pacientů je možné dosáhnout pozitivního léčebného efektu v poměrně krátkém časovém úseku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Testování vývojové dyspraxie u dětí a adolescentů bojových umění - judo a taekwondo
Hrbková, Lucie ; Kraus, Josef (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Cílem práce je zhodnotit úroveň motorických dovedností u dětí a adolescentů věnujících se judu a taekwondu a zjistit, zda se úroveň motorických dovedností liší mezi dětmi s podezřením na riziko poruchy ADHD (z angl. Attention Deficit Hyperactivity Disorder) v porovnání s dětmi bez tohoto rizika. Dalším cílem je zhodnotit úroveň pozornosti a zjistit, zda koreluje s úrovní motorických dovedností. Studie se zúčastnilo celkem 65 probandů ve věku 9 - 13 let. Experimentální skupiny tvořily děti věnující se závodně judu (n = 35), děti věnující se závodně taekwondu (n = 19) a děti absolvující hodiny taekwonda v rámci tělesné výchovy a zájmového kroužku (n = 11). Pro zhodnocení motorických dovedností byl vybrán Test Movement Assessment Battery for Children 2. K odhalení podezření na riziko poruchy ADHD byl zvolen Test Go/NoGo a úroveň pozornosti byla vyšetřena pomocí Testu pozornosti d2. Signifikantní rozdíl ve prospěch judistů byl nalezen mezi výsledky motorických dovedností dětí a adolescentů v porovnání se závodní skupinou taekwondistů, kde p = 0,045 a také ve výsledcích jednotlivých komponent, a to v komponentě rovnováhy (p = 0,051). Signifikantní rozdíl byl nalezen v motorických dovednostech mezi dětmi s podezřením na riziko poruchy ADHD v porovnání s dětmi bez tohoto rizika ve skupině závodních a...
|
|
|
Včasně diagnostikované motorické funkce dětí s intrauterinní růstovou retardací a možnosti jejich ovlivnění pomocí fyzioterapeutických metod
Zounková, Irena ; Kučera, Miroslav (vedoucí práce) ; Jandová, Dobroslava (oponent) ; Mrzena, Bohuslav (oponent)
SOUHRN Název: Včasně diagnostikované motorické funkce dětí s intrauterinní růstovou retardací a možnosti jejich ovlivnění pomocí fyzioterapeutických metod. Tato disertační práce je zaměřena na vyšetření dětí s koordinační poruchou hybnosti, které se narodily s rizikovou anamnézou intrauterinní růstová retardace (IUGR). Má upozornit na významné posturální odchylky v 5. týdnu života dětí, které ovlivní jejich motorický vývoj v prvním roce života a mohou být rizikovými ukazateli pro vznik posturálních odchylek typických pro dětské vadné držení těla (VDT). Cíl: ověřit metodický postup při stanovení kvalitativních ukazatelů nejzávažnějších odchylek pohybových projevů od fyziologického vývoje hybnosti v 5. týdnu života dítěte pomocí vývojové kineziologie. Ověřit účinnost fyzioterapeutických metod, aplikovaných v raném věku novorozence. Zdůraznit nutnost včasně zahájené fyzioterapie před 3. měsícem života dítěte v rámci komplexní péčeoděti s rizikovou anamnézou IUGR. Úkol: zhodnotit vývoj symptomů posturálních odchylek v prvních čtyřech měsících života dítěte. Posoudit, zda odchylky v posturální aktivitě mají vliv na posturální vývoj, a to i v pozdějším věku. Upozornit na nutnost včasného zahájení fyzioterapie v komplexní péčio děti s rizikovou anamnézou IUGR. Soubor a metody: studie se opírá o výsledky...
|
host ::
RSS.