|
|
Retence vody půdou v experimentálních povodích se zaměřením na organozemě
Vlček, Lukáš ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Tato práce vzniká v rámci projektu GA UK 2371/2007 ,,Retence vody v pramenných oblastech řek jako nástroj integrované protipovodňové ochrany a řešení problému sucha" na Katedře fyzické geografie a geoekologie. Vliv rašeliny na retenci je obzvláště v NP Šumava choulostivé téma, a to díky střetu ochrany přírody a zachování cenných biotopů na straně jedné a využití krajiny pro protipovodňovou ochranu na straně druhé. Práce navazuje na bakalářkou práci Retence vody organozemí. Obsahuje podrobnou pedologickou analýzu povodí Rokytky a Černého potoku. Výsledkem práce je určení rozložení retence vody v povodích a výpočet celkového retenčního potenciálu půdy. Práce se rovněž zaměřuje na analýzu vlivu organozemi na retenční potenciál krajiny. Klíčová slova: retence vody, organozem
|
|
|
Analýza hustoty sněhu v horských povodích v Krušných horách a na Šumavě
Blšťák, Adam ; Jeníček, Michal (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Analýza hustoty sněhu v horských povodích v Krušných horách a na Šumavě Abstrakt: Horská povodí jsou velmi důležitou zásobárnou sladké vody. Právě tyto oblasti jsou místem, kde se delší dobu v roce vyskytuje sněhová pokrývka. Tato práce se zabývá analýzou hustoty sněhu v horských povodích, hlavně pak faktory a procesy, které ji ovlivňují. Výsledky z dat naměřených v experimentálních povodích v Krušných horách a na Šumavě v letech 2010- 2014 jsou porovnány s výsledky z odborných článků a studií. V práci je zkoumán vliv několika faktorů na hustotu sněhu. Je to především vliv výšky sněhu, vliv vegetace, vývoj hustoty v čase a vývoj hustoty s vodní hodnotou sněhu. Z výzkumu vyplývá, že hustota sněhu s výškou sněhu postupně narůstá. Nejvyšší hustoty sněhu jsou na otevřených plochách a v poškozeném lese. S postupem času hustota také narůstá. Nejvyšší hustotu sněhu můžeme pozorovat na konci zimy, v měsících březen a duben. Klíčová slova: hustota sněhu, výška sněhu, sněhová pokrývka, horská povodí
|
|
| |
|
|
Německý novoaktivismus 1935-1938
Vlček, Lukáš ; Kuklík jun., Jan (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Problematika česko-německých vztahů byla po celou dobu trvání První republiky jedním z ústředních bodů jejího politického života. Od vzniku Československa v roce 1918 až do jeho konce v roce 1938 v podstatě nebylo vlády, která by nebyla nucena reagovat na vývoj každodenního soužití několika národností na půdě ČSR. Postavení německé menšina bylo určeno několika zásadním faktory. Zejména se jednalo o minoritu nejpočetnější, s plně rozvinutou sociální strukturou, s bohatě rozvinutým kulturním životem a politickým spektrem, které plně kopírovalo stav na české straně. Další důležit), činitel představoval fakt, že německé oblasti sousedily s Rakouskem a především s Německem. Úzké kontakty a pocit sounáležitosti s celým německým národem měl za následek, že sudetští Němci dění za hranicemi vždy pozorně sledovali a byli vystaveni vlivům, které z těchto států vycházely Toto vše předznamenávalo důležitost německé otázky pro stabilitu celého státu. Vztah německého obyvatelstva k republice prošel za dvacet let velmi bouřlivým vývojem. Po 1. světové válce, rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku ČSR byl naprosto odmítavý. V polovině 20. let nastal u většiny obyvatelstva obrat a převahu získal aktivistický proud. Vyjádření se tomuto stavu dostalo v roce 1926 vstupem dvou německých stran do vlády a ve volbách roku 1929, kdy více...
|
|
|
Retence vody v půdách horských oblastí na příkladu Šumavy
Vlček, Lukáš ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Kvítek, Tomáš (oponent) ; Kulhavý, Zbyněk (oponent)
Práce pojednává o retenčním potenciálu půd v experimentálních povodích na Šumavě. Zadržení vody v krajině je otázka nejen retenční vodní kapacity, ale i infiltrační rychlosti, celkové redistribuce infiltrované vody v půdním prostředí a také doby, po kterou je dotován samotný vodní tok. Zvolené téma je rozebíráno pomocí detailního pedologického průzkumu, zpracováním a vyhodnocením srážkoodtokových událostí, chemismu toků a metody stabilních isotopů vodíku a kyslíku a využití barviv a stopovačů. Formování odtoku je v pohořích typu Šumava vázáno na zastoupení hydromorfních půd jako organozemí - hlavně pak na jejich nasycenost. Organozemě tvoří značnou zásobu vody v suchých obdobích, nicméně vodu hlavně zadržují a místní toky dotují jen minimálně. V období maximálního nasycení znásobují objem odtoku vlivem povrchového odtoku a preferenčních cest. U minerálních půd v oblasti Šumavy dochází obvykle infiltraci do zvodní v podloží, které pak zásobují prameny i v suchých obdobích. Z hospodářsky využívaného podhůří Šumavy mohou mít luční povodí vyšší retenční kapacitu díky odvodňovacím opatřením, na druhou stranu svým povrchem a drenážemi urychlují odtok během srážkových událostí. V dnešní době, kdy se extrémní srážky často střídají s obdobím sucha, je tak důležité uvažovat pro udržení vody v krajině nejen o...
|
|
|
Dálkový průzkum jako indikátor změn struktury půdního pokryvu
Kocum, Jiří ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
1 Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra fyzické geografie a geoekologie Studijní program: Geografie (Bakalářské studium) Studijní obor: Fyzická geografie a geoinformatika Jiří KOCUM Dálkový průzkum jako indikátor změn struktury půdního pokryvu Remote sensing as indicator of Soil structure changing Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Luděk Šefrna, CSc. Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou půdních vlastností, jejich vlivu na spektrální odrazivost půdy a využitím metod dálkového průzkumu Země v pedologii. Cílem práce je na vybraném území obce Kleneč v Ústeckém kraji, za pomoci terénního šetření a dostupných dat dálkového průzkumu vysvětlit příčinu a odhadnout možný vývoj mozaikovitosti zdejších půd, viditelných na leteckých snímcích. Na základě dosažených výsledků pak zhodnotit, zdali jsou metody dálkového průzkumu vhodnou aparaturou na řešení této problematiky. Pro tento účel byly nasbírány data z terénních šetření, leteckých a satelitních snímků. Tyto informace byly následně porovnávány a vyhodnoceny. Výsledky ukázaly odlišnost v půdních vlastnostech, které způsobují rozdílnou schopnost dlouhodobě vázat vodu. Rozdílný obsah vody v půdě následně ovlivňuje spektrální chování půdy, který se na leteckých a satelitních snímcích projeví formou mozaiky. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Retence vody půdou v experimentálních povodích se zaměřením na organozemě
Vlček, Lukáš
Tato práce vzniká v rámci projektu GA UK 2371/2007 ,,Retence vody v pramenných oblastech řek jako nástroj integrované protipovodňové ochrany a řešení problému sucha" na Katedře fyzické geografie a geoekologie. Vliv rašeliny na retenci je obzvláště v NP Šumava choulostivé téma, a to díky střetu ochrany přírody a zachování cenných biotopů na straně jedné a využití krajiny pro protipovodňovou ochranu na straně druhé. Práce navazuje na bakalářkou práci Retence vody organozemí. Obsahuje podrobnou pedologickou analýzu povodí Rokytky a Černého potoku. Výsledkem práce je určení rozložení retence vody v povodích a výpočet celkového retenčního potenciálu půdy. Práce se rovněž zaměřuje na analýzu vlivu organozemi na retenční potenciál krajiny.
|
|
|
Retence vody v krajině: vodní bilance modelového území
Kalianková, Kateřina ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Retence vody v krajině je poměrně široké téma a opatření, kterými lze dosáhnout zvýšené retence vody, je velké množství. Tato práce se zabývá vodními nádržemi a přírodě blízkými opatřeními ve formě revitalizovaných vodních toků. Cílem této práce je na základě zjednodušeného výpočtu vodní bilance stanovit, které z těchto opatření je vhodnější ve vybraném modelovém území a za jakých podmínek. Vodní bilance se opírá zejména o výpočet evapotranspirace pomocí FAO Penman - Monteithovy rovnice. První část práce obsahuje rešerši zabývající se vodní bilancí a faktory, které ji ovlivňují. Dále se zabývá jednotlivými retenčními opatřeními a jejich funkcemi v období sucha a při povodňových událostech. Druhá část práce se zabývá výpočtem evapotranspirace, stanovením vodní bilance a jejím hodnocením. Z prezentovaných výpočtů se z pohledu míry evaporace jeví nejvýhodněji hluboké vodní nádrže, u nichž se dá očekávat evaporace nižší než u dalších situací, které byly vyhodnocovány v podmínkách modelového území. Práce zároveň poukazuje na důležitost evapotranspirace jakožto prvku vodní bilance a doporučuje ji stanovovat pro prvotní přiblížení lokální situace v průběhu plánování retenčních opatření. Klíčová slova: retence vody, vodní nádrž, přírodě blízké opatření, evapotranspirace, vodní bilance
|
|
|
Využití meteorologických dat v hydrologickém modelování na příkladu malého povodí horní Vydry
Vlček, Lukáš ; Šípek, Václav
Příspěvek se zabývá hodnocením malého výzkumného povodí tvořeným dvěma dominantními půdními typy (kryptopodzol, organozem) pramenné oblasti Vydry. Hydrometeorologická a hydropedologická měření jsou doplněná hydrologickým modelem HBV ve snaze odhadnout míru zapojení různých složek povrchového a podpovrchového proudění vody a jejich vliv na odtokový proces. Data byla získána přímým měřením v terénu v průběhu 5-ti hydrologických let (2013-2017). Jde o data půdní vlhkosti odvozené z ret. křivek a z měření potenciálu půdní vody ve dvou hloubkách (20 a 60 cm) na dvou lokalitách, hladiny podzemní vody na 5 místech ve vrchovišti. Vodní stav byl měřen automaticky v závěrovém profilu a také manuálně u dvou pramenů.\nPomocí hydrologického modelu došlo k uspokojivé reprezentaci srážko-odtokového procesu v povodí, režimu půdní vody i kolísání podzemní vody ve svrchní části vrchoviště (organozemi). Celkově je větší množství odtoku z povodí generováno z organozemi a to zejména díky nižší evapotranspiraci rašeliniště oproti ploše kryté kryptopodzolem. V suchých periodách naopak většina odtoku pochází z organominerální půdy (v této studii kryptopodzol) a organozem se na odtoku podílí jen pomalým výtokem ze spodní, dlouhodobě nasycené zóny (část katotelmu).\n
|
host ::
RSS.