|
|
Eminescu's poetry in Slovak and Czech translation
Němečková, Lucia ; Vajdová, Libuša (vedoucí práce) ; Valentová, Libuše (oponent)
Mihai Eminescu je známy nielen v rumunskom a svetovom literárnom prostredí, ale i v ceskom a slovenskom kontexte ako najvýznamnejší rumunský básnik. Vo svojej diplomovej práci som sa ho snažila priblížit pomocou vybraných básní, ktoré boli z jeho diela preložené do slovenciny a ceštiny. Porovnaním jeho básní s analyzovanými prekladmi by som chcela podat aspon scasti ucelený pohlad na spôsob, akým sa jeho básne prekladali. Pretože preklady vznikli v rôznom case, ponúka sa nám vzácna príležitost porovnat básne, ktoré boli napísané v rôznych casových etapách s prekladmi z rôznych období. Eminescu je jeden z prvých rumunských básnikov, ktorý bol preložený do slovenciny. V slovenskej literatúre vyšli v roku 1956 knižne preklady Ivana Kraska, významného slovenského básnika pod názvom Tiene na obraze casu. Vztah k rumunskej literatúre a Rumunsku vôbec nadobudol Ivan Krasko už pocas štúdii v Sibiu (na nemeckom gymnáziu) a v Brašove, kde maturoval. Krasko sa vo svojom výbere zameral najmä na básne, ktoré zodpovedali jeho vlastnej básnickej tvorbe. K celkovému súladu básni prispel aj Kraskov cit pre zvuovú stránku poézie, kontrast motívov a celkové porozumenie prekladaného diela. Vo výbere básní Karola Strmena sa objavujú tie Eminescove básne, ktoré sa viacej orientujú na romantizmus a vystihujú výrazne romantické...
|
|
|
Literární a kulturní osobnosti spojené s městěm Târgovişte
Mádrová, Gabriela ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na osobnosti kulturního a literárního života spjaté s městem Târgoviste. Na úvod, v němž je nastíněna stručná historie města a rovněž zmíněny pro město významné letopočty, navazují kapitoly věnované jednotlivým autorům. U všech spisovatelů je zastoupena jak biografie tak bibliografie. U stránek věnovaných tvorbě jsou uvedena všechna díla, jejich stručný obsah a také rozbor jednoho z děl. U každého autora je rovněž přidána ukázka z jednoho díla i s překladem. U některých spisovatelů jsem také připojila úryvky rozhovorů, které poskytli nějakému periodiku a to pro ilustraci názorů a myšlenek. Každá kapitola obsahuje také seznam vydaných děl. První kapitola je věnována vzdělanému valašskému knížeti jménem Neagoe Basarab a rovněž jeho dílu ÎnvăŃăturile lui Neagoe către fiul său Teodosie (Naučení Neagoe Basaraba svému synu Teodosiovi), které je jednou z nejskvělejších literárních prací 16. století. Na dalších stránkách diplomové práce je popsán život a dílo diákona Coresiho. Tento překladatel a tiskařský mistr se zasloužil o vytištění prvních náboženských knih v rumunštině a jazykem používaným v těchto knihách položil základy spisovné rumunštiny. Další kapitolu tvoří biografie a bibliografie osvíceného knížete Petru Cercela. Tento osvícený valašský kníže, milovník...
|
|
|
Židovská identita v zrcadle rumunské meziválečné literatury
Růžičková, Monika ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Plně pochopit a vyhodnotit přínos židovských spisovatelů meziválečného období a období holocaustu pro rumunskou literaturu je úkol nelehký. Tito tvůrci se však jednoznačně zapsali nejen do dějin rumunského písemnictví, ale i písemnictví evropského. Po staletí měli v sobě Židé hluboce zakořeněnou schopnost vyrovnávat se s diskriminací a nenávistí, která je všude obklopovala. U židovského etnika znovu můžeme jen obdivovat nepopiratelnou schopnost snášet křivdy bez aktivního odporu a o to více se orientovat samo na sebe a mít schopnost přežít v nepřátelském prostředí a nepodvolit se, nenechat se duchovně zlomit. Židé žili v složitém společenském a kulturním prostředí, vystaveni neustálým výkyvům a náladám společnosti. Působení vlivů, jako nejistoty v každodenním životě, tak i v životě tvůrčím, omezování či přímo zakazování jakékoli publikační činnosti, otevřená perzekuce nebo jen skryté nepřátelské klima, všechny tyto faktory se odrazily v samotné tvorbě jednotlivých autorů. Na druhou stranu židovské umělce silně zasahovala lákavá perspektiva rovnoprávnosti v dominantním křesťanském světě a vidina konce ponižování vedly k neustálým konfrontacím, možnost volby mezi židovstvím a diskriminací nebo naopak asimilací k většinové společnosti s jistými výhodami.
|
|
|
Romové v rumunské literatuře.
Severýn, Adam ; Vajdová, Libuša (oponent) ; Valentová, Libuše (vedoucí práce)
Postavy Romů se v rumunské literatuře vyskytují poměrně hojně a oproti jiným literaturám jsou nazírány často ze zajímavých úhlů (např. Rom Răzvan na knížecím stolci, obraz "dobrého Cikána" v literatuře bojující proti otroctví). Je to logický důsledek dlouhodobé přítomnosti romského etnika na rumunském území. Od svého příchodu až do současnosti jsou jednou z největších národnostních menšin v rumunské populaci a jejich procentuální zastoupení je jedno z nejvyšších i ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Romové tak značně ovlivnili i rumunskou kulturu, zejména folklor. Většinová společnost byla jednoduše nucena se vypořádat s jejich kulturní a sociální odlišností. Proto je překvapivé, že fenomén Romů v rumunské krásné literatuře nebyl uspokojivě popsán v žádné rozsáhlejší a obecně dostupné práci. To se ale netýká jen Rumunska, i v jiných zemích patří toto téma mezi opomíjená. V první polovině 19. století byl na základě filologických zkoumání obecně přijat názor o původu Romů z Indie. Po prvotním zájmu o romský jazyk se začaly v Evropě objevovat studie zabývající se jejich historií, způsobem života a také folklorem. V Rumunsku se zájem o Romy zvýšil zvláště ve druhé třetině 19. století v souvislosti s bojem proti společensky a politicky již dále neudržitelnému otroctví. Ve 20. století se pak zajímají o romské...
|
|
|
Specifika rumunské pohádky
Broučková, Sonia ; Našinec, Jiří (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Cílem této práce Je přiblížit rumunskou pohádku v širších souvislostech se zaměřením na problematiku překladu. Kořeny rumunské pohádky se výrazně liší od té naší. Vycházejí sice ze společného indoevropského prazákladu, ale z úplně odlišného kulturního, sociálního a historického prostředí. Mají tedy hodně společných znaků, ale zároveň mnoho specifik. Jednotlivé tradiční postavy rumunských pohádek napovídají mnohé o národní mentalitě a jejich rozbor je zajímavý nejen z tohoto hlediska, nýbrž i z pohledu překladatelského. Morfologie pohádky má svá schémata, která na jedné straně fascinují svou pevnou strukturou a stereotypními formami, ale na straně druhé nesčetným množstvím variant a variací. Rumunské pohádky jsou úžasnou syntézou řady rozličných vlivů (kulturních, sociologických, historických, geografických atd.) a určitě si zaslouží hlubší zkoumání.
|
|
|
Vězeňská literatura v Rumunsku (1944-1989)
Rokoská, Jana ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Záměrem této práce Je přiblížit a charakterizovat rumunskou literaturu zaznamenávající existenci komunistických detenčních zařízení v Rumunsku v letech 1944 až 1989 a posílit zájem o toto téma. Po druhé světové válce se Rumunsko ocitlo na více než čtyři desetiletí pod komunistickou nadvládou, která postupně cíleně likvidovala vš,echny své skutečné domnělé odpůrce. Metastázemi vznikl v zemi systém represivních zařízení (věznice, pracovní tábory, psychiatrické léčebny), do nichž byly postupem času uvrženy statisíce nevinných lidí. Ostatní vzpurné či nepohodlné obyvatelstvo bylo deportováno do zapomenutých kraj ů a státostrana dala likvidaci časem rozměr genocidy. F orm)' a rozsah politických represí proti společnosti se měnily spolu se změna.mi uvnitř politického systému a údaje z nedávno otevřených archivů rumunské tajné policie Securitate a komunistické strany a svědectví těch, kteří zařízeními prošli, potvrdily, že největším rozmachem koncentráčnického systému se vyznačuje začátek padesátých let a následné desetiletí. Zločinecký systém si byl dobře vědom skutečnosti, že tužka je nástroj em paměti, jímž se přesně zachytí myšlenka nebo pocit, který z mozku časem vymizí, a tudíž v rumunské literární historii nenajdeme písemnosti zaznamenané politickými oběťmi pnmo ve vězeňském prostředí. Do pádu...
|
host ::
RSS.