|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Looking at and through the Beast: Construction of 'Animal' within the Prague Zoo
Polakovičová, Dana ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Haywood, Mark (oponent)
Předkládaná diplomová práce vychází z předpokladu, že zoologické zahrady představují kulturní instituce, které zrcadlí to, jak jsou "příroda" a zvířata sociálně a kulturně interpretovány. Prostřednictvím zúčastněného pozorování sleduje, jakých významů a forem nabývají zvířata pražské zoo skrze pohled návštěvníků, a analýzou obrazových a písemných materiálů vytvořených pražskou zoo zkoumá to, jak jsou tato zvířata konstruována prostřednictvím samotné zoologické zahrady. Zvíře žijící v zoo je považováno za specifický typ zvířete, odlišný jak od zvířat domácích, tak i divokých. Zoologická zahrada v Praze a její návštěvníci vytvářejí chimérického tvora, jenž je schopen obsáhnout a propojit různé a často protichůdné trendy a koncepce toho, jak je nahlíženo na zvířata v zoo.
|
|
|
Antropomorfizace v komunikaci s mimolidskými entitami
Uhlíř, Vilém ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Ve své práci provádím kritickou re er i p ípad tzv. mluvících zví at, která se výzkumníci pokou eli nau it podávat lingvistické výkony. Po uvá ení fundamentální odli nosti experiment , a naprosto stejnými výsledky v ech subjekt , dospívám k záv ru, e chyba byla s nejv t í pravd podobností v ácích, nikoli u itelích tedy ve zví atech. Nezdar experiment se zví aty ale odhalil to, co se zdá být skute n jádrem schopnosti lidského jazyka vyjád it doslova cokoliv hierarchická rekurzivní syntax. ádné zví e si neosvojilo otev ený, neomezený, hierarchicky rekurzivní systém, který umo uje flexibiln vyjád it cokoliv. V e nasv d uje tomu, e lidský jazyk je vrozenou neuronální specializací. V echna zvá ená dostupná data sv d í o tom, e pseudolingvistické výkony mluvících cvi ených zví at je nejp esn j í p ipsat velké plasticit obecných kognitivních schopností. Obecné kognitivní schopnosti doká ou nedokonale virtuáln simulovat prvky neuronální lidské specializace na jazyk. Lidská neuronální specializace na jazyk je evolu ní diskontinuita, zatímco obecné kognitivní schopnosti, jsou, jak se zdá, kontinuitní. Lidé nesprávn interpretují pseudolingvistické výkony cvi ených mluvících zví at jako lingvistické, a to kv li p irozenému antropomorfismu. Antropomorfismus v komunikaci s mimolidskými entitami je zp soben...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Popularizace vědeckého poznání na příkladu Hrdličkova muzea člověka v letech 1929-1939.
Toman, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Práce byla součástí širšího úsilí o revitalizaci Hrdličkova muzea člověka, které se jej zároveň snažilo uchopit coby předmět společenskovědního, zejm. historického, bádání. Vycházeje z obecného problematizování konstrukce popularizačních poselství muzejními institucemi, pokusila se práce zaměřit na způsob, jakým aktéři stojící v pozadí zřízení Hrdličkova muzea člověka vytvářeli tuto expozici. Konstrukce expozice Hrdličkova muzea člověka pak byla nahlédnuta skrze několik rovin, které mohly zásadním způsobem její podobu ovlivnit: 1. vědeckým ukotvením realizátorů a jejich osobními postoji, 2. vztahem k veřejnosti, 3. vztahem ke státu a národu, potaz byl vzat i průběh realizace a okolnosti jej provázející. Cílem tak bylo zpracovat počátky Hrdličkova muzea jinak, než jen čistě z hlediska historického popisu vzniku, ale zohlednit i kulturní, společenský a politický kontext, v němž Muzeum vznikalo a působilo. Šlo tak o pokus analyzovat, nakolik tyto z většiny "nevědecké" fenomény zasahovaly do podoby expozice, která měla být vědeckým, objektivním a autoritativním sdělením pro veřejnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.