|
| |
|
|
Funkční diverzita květů ve společenstvech alpínských rostlin
Plachtová, Kateřina ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Koupilová, Klára (oponent)
Vysokohorské prostředí se od dalších biomů liší speciálními abiotickými podmínkami prostředí, které ovlivňují zdejší rostlinná společenstva. Podél výškového gradientu se mění druhové složení rostlinných společenstev, vegetativní i generativní funkční znaky rostlin, i abundance a druhové složení jejich opylovačů. Tato práce se zabývá zejména květními funkčními znaky (morfologií květů, barvou květů a chemickými znaky) a jejich diverzitou podél výškového gradientu. Zároveň se snaží najít všeobecné trendy, které charakterizují změny těchto znaků. Hlavními vlivy, které působí na proměnlivost funkčních znaků květů, jsou především opylovači a abiotické faktory prostředí. Funkční znaky květů vysokohorských rostlin se mění podle množství a preferencí dostupných opylovačů. Dominantními opylovači vysokohorského prostředí jsou dvoukřídlí, proto jsou zdejší rostlinné druhy svými květními funkčními znaky přizpůsobené zejména jim. Květní znaky se ovšem mění i v závislosti na abiotických faktorech, které mohou působit opačným směrem než faktory biotické. Vzhledem ke komplexitě faktorů působících na vysokohorské rostlinné systémy, nelze jednoznačné popsat zákonitosti změn květních znaků podél výškového gradientu. Jsou zde však patrné určité trendy.
|
|
|
Latitudinální gradient diverzity cévnatých rostlin alpínských oblastí - skutečnost nebo mýtus?
Anderlová, Nikoleta ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
O latitudinálním gradientu diverzity se přepokládá, že platí univerzálně, tedy i pro cévnaté rostliny vysokohorských oblastí, které jsou ale v mnoha ohledech specifické - především svou vysokou diverzitou a endemismem. Existence latitudinálního gradientu diverzity rostlin alpínského pásma rovníkových a temperátních hor dosud nebyla zjišťována. Srovnání diverzit horských oblastí napříč pohořími komplikují rozdílné metodické přístupy a nejednotné používání termínů založené na existenci mnoha různých definic. Výsledky provedené rešerše potvrzují, že pouze na základě dostupných literárních zdrojů není možné z výše uvedených příčin o existenci latitudinálního gradientu diverzity nad alpínskou hranicí lesa rozhodnout. Práce upozorňuje na mezery ve výzkumu a může tak sloužit jako inspirace pro další studium a přehled základních informací o problematice.
|
|
|
Květní biologie temperátních a tropických alpínských rostlin
Nekola, Matyáš ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Janovský, Zdeněk (oponent)
Mezi alpínskými ekosystémy světa jsou nejvíce odlišné tropické alpínské ekosystémy, převážně díky asezonalitě jejich klimatu. V temperátních alpíských ekosystémech dochází díky sezonalitě k výrazným změnám teplot během roku, a vytváření sněhové pokrývky. Naopak v tropických alpínských ekosystémech se průměrné teploty během roku výrazně nemění, ale díky vysoké radiační ztrátě tepla v noci dochází k výrazným změnám teplot v průběhu dne. Dále se tato prostředí liší ještě změnou délky dne během roku, rozdílnou nadmořskou výškou a s ní spojeným atmosférickým tlakem. Na tyto odlišné podmínky si rostliny vytvořili různé adaptace. V temperátních alpínských ekosystémech si většina rostliny předpřipravuje základy květů minimálně rok dopředu. Kvetení je iniciováno fotperiodou, teplotou a kombinací předchozích dvou, nebo se spouští hned po ukončení dormance. Časně kvetoucí druhy jsou limitovány přeneseným pylem a jsou cizosprašné, druhy kvetoucí na konci sezóny jsou samosprašné. Hlavními opylovači zde jsou zástupci dvoukřídlých. V tropických alpíských ekosystémech je iniciace kvetení spojována s poklesem minimálních nočních teplot a změnou dostupnosti vody. U asynchronně kvetoucích druhů je tendence k samosprášení. K cizosprášení dochází předně u druhů synchronně kvetoucích. Hlavními opylovači jsou z rodu čmeláků.
|
|
|
Fenologie mangrovů
Hradečný, Jakub ; Koubek, Tomáš (vedoucí práce) ; Sklenář, Petr (oponent)
Mangrovy jsou globálně významným ekosystémem s velkým ekologickým významem pro mnoho živých organismů včetně člověka. Mnoho organismů je vázáno na produkci listů, kterými se živí. Tyto organismy jsou tedy přímo ovlivněny fenologií mangrovů, která však vykazuje v rámci globálního rozšíření významné rozdíly. Zdá se, že nejvýznamněji fenologii mangrovů ovlivňuje roční oscilace teploty, která svým nárůstem či poklesem určuje začátek a konec jednotlivých fenologických fází. Fenologie mangrovů však zřejmě může být ovlivněna také jinými faktory prostředí, zejména srážkami a s nimi spjatou salinitou. V oblastech nad 20ř zeměpisné šířky se zpravidla fenologické fáze vyskytují v unimodálním režimu, a často mohou přesahovat do více let. Čím blíže k rovníku se rostliny nacházejí, tím spíše se u nich objeví alespoň mírný bimodální režim, s více lokálními maximy fenologické události v průběhu roku. V oblastech rovníku se režim rostlin mění na multimodální s minimálními rozdíly v průběhu roku. Tento ideální model však může být narušen lokálními klimatickými extrémy, které mohou pozměnit fenologii mangrovu na dané lokalitě.
|
|
|
Evolutionary processes underlying plant diversification in the tropical Andean highlands
Aparicio Vásquez, Diana Libeth ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Hughes, Colin (oponent) ; Šmarda, Petr (oponent)
Vysoké horské polohy severních And, známé jako páramo, jsou celosvětově proslulé svojí jedinečnou, druhově bohatou květenou. Řada skupin rostlin párama prodělala velmi nedávnou a výjimečně rychlou radiaci. Tyto radiace bývají dávány do souvislosti s: (1) orogenezí severních And, jejímž důsledkem byly nově vytvářené proměnlivé ekologické podmínky, (2) čtvrtohorními změnami klimatu, které zapříčinily výškové posuny párama, tj. kontrakci a izolaci jednotlivých oblastí v chladných obdobích a naopak jejich expanzi a vzájemné propojování v teplých obdobích, (3) fyziografií a ekologickou heterogenitou And, které nabízejí široké možnosti pro geografickou izolaci a ekologickou diferenciaci. Přes stále intenzivnější výzkum, který se zabývá otázkami evoluce páramové květeny, zůstávají vlastní procesy podmiňující diverzifikaci druhů jen málo známé. Hlavním cílem této disertační práce je přispět k poznání těchto procesů s použitím třech rozdílných přístupů u dvou studovaných systémů. (1) Populačně-genetický přístup, který byl u páramových skupin rostlin dosud použit jen vzácně, se zaměřuje na tři druhy rodu Lupinus (Lupinus alopecuroides, L. nubigenus, L. microphyllus). Tyto druhy náleží do jedné z nejlépe zdokumentovaných radiací u páramových skupin rostlin, tj. radiace andských vlčích bobů, a zároveň...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Factors determining the alpine treeline
Oľhava, Rastislav ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Horní hranice lesa je fenomén s globálním výskytem, který představuje náhlou změnu mezi dvěma výrazně odlišnými formami vegetace, a to horským lesem a nízkou alpínskou vegetací. Ukazuje se, že primární klimatický faktor, který určuje její polohu je teplota. V této práci jsou shrnuté výsledky, které popisují vliv teploty na výškovou polohu horní hranice lesa a hledají společný vzorec, který by její polohu určoval. Funkční zdůvodnění neschopnosti stromů přežít nad horní hranicí lesa nabízí dvě hypotézy: C-limitující a růst- limitující. První tvrdí, že stromy jsou limitované nedostatkem uhlíku, přičemž podstatou druhé je limitovaný růst na základě nízkých teplot i přes to, že uhlíku je dostatek. Tato práce poskytuje přehled argumentů pro každou z nich a popisuje stav současného poznání v této problematice.
|
host ::
RSS.