|
|
Discursive construction of a new identity of the regenerated urban space: the case of waterfront in Bratislava
Juhász, Matej ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Šuška, Pavel (oponent)
Nábřeží v post-socialistických městech se pod vlivem post-socialistických transformací stali územími konfliktů, které jsou plné kontradikčných tlaků založených na rozdílných aktérech a jejich pohledech. Diplomová práce se zabývá plány a projekty regenerace nábřeží v Bratislavě a to zejména z pohledu diskurzívnych praktik a reprezentací investorů, developerů, městské správy a občanů. Práce zároveň zkoumá roli zainteresovaných aktérů při formování nových identit regenerovaných míst prostřednictvím rozdílných reprezentací. Zaměřuje se na proces, kterým dochází k tvorbě nových identit v plánech a projektech obnovy nábřeží. Práce využívá interpretační analýzu segmentů textu. Zkoumá tak proces diskurzivní konstrukce místa prostřednictvím rozmanitých diskurzívnych praktik a nabízí náhled do zákulisních vztahů aktérů. Klíčová slova: diskurs, reprezentace, identita, Bratislava, nábřeží, regenerace
|
|
|
Discursive construction of a new identity of the regenerated urban space: the case of waterfront in Bratislava
Juhász, Matej ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Šuška, Pavel (oponent)
Nábřeží v post-socialistických městech se pod vlivem post-socialistických transformací stali územími konfliktů, které jsou plné kontradikčních tlaků založených na rozdílných aktérech a jejich pohledech. Diplomová práce se zabývá plány a projekty regenerace nábřeží v Bratislavě a to zejména z pohledu diskurzívních praktik a reprezentací investorů, developerů, městské správy a občanů. Práce zároveň zkoumá roli zainteresovaných aktérů při formování nových identit regenerovaných míst prostřednictvím rozdílných reprezentací. Zaměřuje se na proces, kterým dochází k tvorbě nových identit v plánech a projektech obnovy nábřeží. Práce využívá kvalitativní analýzu plánovacích dokumentů a diskurzivní analýzu rozdílných internetových zdrojů. Zkoumá tak proces diskurzivní konstrukce místa prostřednictvím rozmanitých diskurzívních praktik a nabízí náhled do zákulisních vztahů aktérů. Klíčová slova: diskurs, reprezentace, identita, Bratislava, nábřeží, regenerace
|
|
|
Diskurs a konstrukce nové identity rozvojové lokality: případová studie dostavby Vítězného náměstí v Praze
Procházková, Alena ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Pauknerová, Karolína (oponent)
Rozvojové lokality ve městech jsou často předmětem střetů a vyjednávání aktérů různorodých zájmů: investorů a developerů, místní správy a občanských iniciativ. Ti při prezentaci a obhajobě svých preferencí využívají rozmanité diskursivní praktiky a strategie. Jejich součástí je často prezentace obrazů rozvojové lokality po dokončení realizace investičního projektu. Diplomová práce se zaměří na dostavbu Vítězného náměstí, které má podle strategického plánu města plnit roli sekundárního centra a zároveň hlavního náměstí městské části Praha 6. V současnosti se diskutují projekty dostavby Vítězného náměstí, které vyvolávají vlnu rozporuplných reakcí o smyslu, účelu a estetické stránce plánovaných staveb. Cílem práce je (1) analyzovat současnou roli nedostavěného Vítězného náměstí v systému center v Praze, (2) zjistit kteří aktéři mají zájem na dostavbě náměstí a jakými způsoby svoje záměry artikulují ve veřejných diskursech a to zejména s důrazem na formování nové identity místa, (3) diskutovat kdo má jaký vliv na finální podobu rekonstrukce a to při zvážení role soukromých investorů, veřejné správy a občanů. Na základě studia historických a současných materiálů a na základě rozhovorů se práce pokusí poznat roli kapitálu, lidí a diskursu při přestavbě této významné lokality. Powered by TCPDF...
|
|
|
Uzavřené rezidenční areály a rezidenční separace v Praze
Brabec, Tomáš ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Ira, Vladimír (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Práce se věnuje uzavřeným rezidenčním areálům (gated communities) jako příkladu rezidenční separace v současné Praze. Uzavřené rezidenční areály jsou novým specifickým jevem charakterizujícím společnost v současných postindustriálních městech. Jedná se o typ bydlení, kde se za zdmi a ploty koncentruje především sociálně silné obyvatelstvo. Prakticky na celém světě roste počet těchto uzavřených areálů a paralelně s tím se zvyšuje i zájem odborné veřejnosti o tyto areály. Tento typ bydlení vzniká i v Česku, a to především v Praze. Odborný zájem o toto téma v našem prostředí nicméně stále není tak velký jako v jiných postsocialistických státech. Tato práce navazuje na předcházející studie a v kontextu postindustriální transformace hlouběji hodnotí, zda dochází v pražských uzavřených rezidenčních areálech k separaci sociálně silného obyvatelstva a proč tento typ bydlení vzniká. Částečně je pozornost věnována také vývoji a stavu rezidenční separace a důsledkům vzniku uzavřených areálů. Práce vychází z několika kvantitativních (analýza dat, dotazníkové šetření) a kvalitativních (rozhovory) výzkumných metod. Ukazuje se, že na jedné straně v Praze klesá úrovně rezidenční segregace a separace. Na druhé straně je patrné, že roste počet specifických separovaných lokalit, jako jsou především uzavřené...
|
|
|
Globalizační procesy v českém pivovarnickém průmyslu a jejich projevy v okrese Kutná Hora
Materna, Kryštof ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Tomeš, Jiří (oponent)
Globalizační procesy v českém pivovarnickém průmyslu a jejich projevy v okrese Kutná Hora Abstrakt Cílem této práce je analyzovat vliv globalizačních procesů a ekonomické transformace na český pivovarnický průmysl. Hlavními výzkumnými tématy jsou střet celostátně působících pivovarů s nadnárodním vlastníkem se samostatně působícími regionálními pivovary na pivním trhu a napojování českého pivního trhu na zahraniční pivní trhy. V rámci okresu Kutná Hora je zkoumán vliv přesunu výroby tradiční regionální značky Dačický jejím nadnárodním vlastníkem, skupinou Heineken, mimo region na strukturu nabídky pivních značek v restauračních zařízeních. Empirický výzkum v okrese má za cíl odhalit a popsat strategie jednotlivých pivovarů a jejich skupin zejména z hlediska jejich prostorových aspektů. Klíčová slova: globalizace, pivovarnický průmysl, nadnárodní skupina, regionální pivovar
|
|
|
Kultura, kreativita a rozvoj města: kritické zhodnocení realizace projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015
Ciprová, Petra ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem mezi kulturou, kreativitou a rozvojem měst se speciálním zaměřením na projekt Evropské hlavní město kultury (EHMK) a jeho realizaci v Plzni. Práce hodnotí potenciál a úskalí této iniciativy na příkladu Plzně, která získala prestižní titul EHMK pro rok 2015. Práce diskutuje stav projektu a situaci ve městě během přípravné fáze a hledá a diskutuje kromě kladných a záporných aspektů kandidatury i možné hlubší příčiny současných problémů, kvůli kterým je situace v Plzni velmi závažná a další vývoj značně nejistý. Mezi nejpalčivější problémy, ke kterým dochází i v jiných post-socialistických zemích, lze považovat nedostatečné pochopení projektu, nedostatek politické podpory, snahy o politizaci a komercializaci projektu, lokální zahleděnost či nedostatečné finanční zajištění. Ukazuje se, že pro tyto země je velmi obtížné zrealizovat projekt na "evropské úrovni", a proto práce nabízí i některá doporučení, která by mohla vést k úspěšnější realizaci projektu. Klíčová slova: kultura, kreativita, město, Evropské hlavní město kultury, Plzeň.
|
|
|
Veřejný prostor: využití náměstí v centru Prahy
Michl, Tomáš ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Brabec, Tomáš (oponent)
Práce zkoumá, jakým způsobem jsou využívány veřejné prostory a jaká je souvislost mezi fyzickou podobou náměstí a aktivitami, které na nich probíhají. Nejdříve se zabývá teoretickými charakteristiky veřejného prostoru, jeho funkcemi a faktory, které ovlivňují využívání veřejných prostor. Dále hledá souvislosti mezi uživateli náměstí, automobilovou dopravou, geografickou polohou a způsobem jakým se dané náměstí využívá. V empirické části se autor zabývá Václavským, Karlovo a Senovážným náměstím. Zde se potvrzuje, že fyzická struktura ovlivňuje, jak moc je dané náměstí využíváno obyvateli města. Druh aktivit však závisí jak na kvalitě fyzického prostředí tak i na tom jak moc je významné v rámci města. Klíčová slova: veřejný prostor, náměstí, město, kvalita veřejného prostranství
|
|
|
Struggle for the right to the city: Alternative spaces in post-socialist Prague
Pixová, Michaela ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Jehlička, Petr (oponent) ; Ferenčuhová, Slávomíra (oponent)
Disertační práce se zabývá prostory postsocialistické Prahy, jež se vymykají hegemonii kapitalistických sociálních a prostorových vztahů a poskytují alternativní prostory pro neziskové umění a aktivity zdola využívané a provozované studenty, umělci a kreativními spolky, alternativními subkulturami či nevládními organizacemi. Autorka představuje 14 případových studií zabývajících se těmito prostory, jejichž existence je ve městě ohrožena. S odkazem na marxistickou urbánní teorii a na koncept right to the city (právo na město) kriticky zkoumá sociální struktury založené na současném socioekonomickém modelu z hlediska jejich demokratičnosti a interpretuje způsob, jímž imperativ akumulace kapitálu kombinovaný s vlivy totalitární minulosti brání rozvoji otevřené demokracie a občanské společnosti, stejně jako vytvoření pestrého, živého, progresivního a sociálně inkluzivního městského prostředí. Empirická část disertační práce ukazuje hlavní rysy utváření a fungování alternativních prostor během měnícího se politickoekonomického kontextu a detailně popisuje alternativní prostory, které v Praze existovaly na počátku 21. století. Tyto prostory autorka diskutuje ve vztahu ke dvěma odlišným režimům, které v české společnosti existovaly před a po Sametové revoluci z roku 1989. Hodnotí tyto prostory z hlediska...
|
|
|
Bytová politika, sociální a prostorová spravedlnost: nová výstavba obecního bydlení v Česku
Matoušek, Roman ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Rochovská, Alena (oponent)
Sociálně spravedlivá společnost, jak je chápána v této práci, se musí vypořádat s řadou výzev. Musí reagovat na nespravedlnosti vznikající v nerovném zapojení do ekonomického systému, z kulturních (diskurzivních) praktik a nedokonalostí systému demokratické participace. Zároveň musí zohlednit prostorové dimenze sociálních procesů a rozmanitost geografických kontextů. Práce vychází z tradic kritické sociální vědy a vedle odborného přínosu usiluje také o společenskou relevanci a upozornění na dosud opomíjené sociální problémy a nespravedlnosti. Transformační procesy v Česku po roce 1989 přinesly také problémy příjmové diferenciace a diskriminaci některých skupin obyvatel. V oblasti bydlení vedly tyto procesy k vytváření rezidenční segregace a sociálně vyloučených lokalit. Přesun řady kompetencí v bytové politice na úroveň obcí zároveň vytvořil příležitost pro odstraňování vznikajících problémů s ohledem na místní podmínky. Podpora výstavby obecního nájemního bydlení pro příjmově vymezené osoby obyvatel, kterou poskytoval Státní fond rozvoje bydlení, mohla tomuto úsilí napomoci. Práce pomocí kvantitativních a kvalitativních metod zjišťuje, (i) kde nová výstavba obecního bydlení probíhala, (ii) jakými motivacemi obcí byla vedena a (iii) k jakým důsledkům vedla, a to zejména z hlediska sociální a...
|
|
|
Urbanizace a suburbanizace v městských regionech Prahy a Vídně
Posová, Darina ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Kubeš, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra sociální geografie a regionálního rozvoje URBANIZACE A SUBURBANIZACE V MĚSTSKÝCH REGIONECH PRAHY A VÍDNĚ Souhrn dizertační práce Mgr. Darina Posová Praha 2010 Školitel: doc. RNDr. Luděk Sýkora, Ph.D. Školitel - konzultant: Ass.-Prof. Mag. Dr. Walter Matznetter, M.Sc. ÚVOD Dizertační práce se zaměřuje na studium urbanizace a urbanizačních procesů v městských regionech Prahy a Vídně. Dizertační práci tvoří dvě části. První část představuje přístupy ke studiu urbanizace a suburbanizace a shrnutí výsledků analýz městských regionů Prahy a Vídně. Druhá část je kolekcí šesti publikovaných a k publikování odeslaných příspěvků analyzujících rozmístění obyvatelstva a bydlení, novou bytovou výstavbu v městském regionu Prahy a srovnávajících urbanizaci v městských regionech Prahy a Vídně v 80. a 90. letech 20. století. Vstupní část představuje zaměření dizertační práce a vývoj přístupu ke studiu suburbanizace v kontextu urbánního vývoje postsocialistických měst. Klíčová je kapitola věnovaná obecným perspektivám, která utřiďuje soubor poznání a ukazuje využití těchto přístupů na příkladu Prahy a Vídně. Poslední kapitola je věnována srovnání Prahy a Vídně s ohledem na odlišné historické a politicko-ekonomické podmíněnosti vývoje obou měst a jejich regionů. V rámci...
|
host ::
RSS.