|
|
Topografie židovstva na Vysočině na příkladu Velkého Beranova a Malého Beranova
Kuncová Zadražilová, Jaroslava ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Tato práce se zabývá topografií židovského obyvatelstva na Vysočině v regionu Jihlavska, na příkladu dějin obcí Velký Beranov a Malý Beranov. Židovské obyvatelstvo v těchto dvou vesnicích nebylo tak početné jako ve městech, nicméně i přesto tvořilo významnou demografickou složku těchto dvou vesnic. Také tvořilo významnou podnikatelskou vrstvu společnosti. Impulsem pro vznik této diplomové práce bylo zapojení žáků základní školy ve Velkém Beranově do projektu Židovského muzea v Praze - Zmizelí sousedé. Účastníci tohoto projektu pátrají po osudech "zmizelých sousedů" z oblasti jim nejbližší. Pro žáky základní školy ve Velkém Beranově to byl samozřejmě Velký a Malý Beranov. Zároveň je obsahem této práce i krátké pojednání o Židovské náboženské obci v Jihlavě a tamních obyvatelích, stejně jako o židovském obyvatelstvu v celých Čechách a na Moravě.
|
|
|
František Šimáček (1834-1885), novinář a nakladatel
Muchka, Pavel ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce František Šimáček (1834-1885), novinář a nakladatel, si klade za cíl představit na několika úrovních výraznou postavu českého nacionalismu padesátých až osmdesátých let 19. století, a to v záběru novinářském, nakladatelském, národním, národohospodářském a rodinném. Hlavní metodou práce je biograficky zaměřená interpretace primárních pramenů, především osobní korespondence a dalšího archivního materiálu z fondů Literárního archivu Památníku národního písemnictví, Knihovny Národního muzea a Archivu Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Na základě toho vznikla chronologicky pojatá konstrukce Šimáčkových životních osudů, veřejných a profesních aktivit. V současnosti není k tématu dostatečná odborná literatura, která by detailně analyzovala rozsah činností Františka Šimáčka v kontextu českého myšlení 19. století. Torzovitě zachované archivní materiály nám však plně neumožňují rekonstrukci Šimáčkových kontaktů se všemi významnými aktéry českého kulturního a politického života. Ve snaze představit Šimáčkova přátelství v horizontu několika let je v interpretační části práce vybrán hlubší vztah s Boženou Němcovou jako příklad dlouhodobého kontaktu se spisovatelem, kterému bylo i v Šimáčkově periodiku umožněno se veřejně představovat. Pro formování myšlenkového světa...
|
|
|
Vše pro bratry. Historie rodinného života v 19. století na příkladě rodiny Lamblových
Paurová, Lucie ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Štaif, Jiří (oponent)
Rodina Lamblových patřila k předním intelektuálním rodinám v Čechách v druhé polovině 19. století. František Sudimír se stal významným hospodářským úředníkem, Karel Milan uznávaným hospodářským pedagogem, Vilém Dušan proslaveným lékařem a Jan Baptista zemědělským odborníkem a organizátorem hospodářského školství. Dospělosti se dožilo osm sourozenců Lamblových, čtyři sestry (Marie, Barbora, Eliška, Anna) a čtyři bratři. Všichni bratři založili vlastní rodiny, ze sester se vdala jen nejmladší Anna. Bratři i sestry Lamblovi se angažovali v českém vlasteneckém životě (např. Vilém Dušan byl v roce 1848 politicky aktivní, dopisoval si mj. s Karlem Havlíčkem), sestry pak hlavně v ženském hnutí. Všichni dohromady tvořili po sedmdesát let kompaktní celek. Udržovali vřelé rodinné vztahy a podporovali se. Ani v dospělém věku neztráceli kontakt, sestry svým svobodným či ovdovělým bratrům vedly domácnosti a o bratry se obětavě staraly v místech jejich působení. Tato diplomová práce se mapuje sourozenecké strategie a vytváří obraz konkrétního rodinného života na základě pozůstalostí z Literárního archivu Památníku národního písemnictví, přičemž pro tuto práci byla nejpodstatnější rodinná korespondence, dále deníky, zápisníky a vzpomínky. Cílem je také ukázat, jak významnou úlohu má soukromá korespondence a...
|
|
|
Národ v rodině a rodina v národě. Typ vlastenecké měšťanské rodiny na příkladu rodiny dr. Václava Staňka.
Srbová, Veronika ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rodiny v českém vlasteneckém prostředí 19. století na příkladu rodiny Václava Staňka, lékaře a vlastence. Václav Staněk byl přítelem Josefa Friče a Františka Ladislava Čelakovského, jejich rodiny byly v úzkém kontaktu. Zatímco však Fričovým a ještě více Čelakovským bylo již v odborné literatuře věnováno dost prostoru, Staňkovi zůstávají dnes pozapomenuti. Práce se věnuje veřejnému působení Staňkových, v době předbřeznové především českojazyčnému "salonu", fungujícímu jako jedna z prvních platforem ženského vzdělávání v českojazyčném prostředí, a v revolučních letech 1848-1849 pak působení Václava Staňka na říšském sněmu ve Vídni a Kroměříži. Zevrubná pozornost je však také věnována rodinným vazbám mezi jednotlivými členy, především vztahům mezi manželi a vztahům mezi rodiči a dětmi. Pramenem je zde bohatá a dosud nevyužitá korespondence rodiny Staňkových - korespondence, která umožňuje vhled jak do politických, tak do rodinných záležitostí.
|
|
|
Knižní cenzura v Čechách v předbřeznové době
Píša, Petr ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Wögerbauer, Michael (oponent)
Diplomová práce sleduje literární cenzuru na území Ceského království v období od konce napoleonských válek do března 1848, primárně na základě archivního výzkumu provedeného pro období 20. let 19. století ve fondu Prezidium českého gubernia (Národní archiv Praha) a ve fondu Policejní dvorský úřad (Allgemeines Verwaltungsarchiv Wien). Pozornost je věnována vývoji cenzurní legislativy v rámci habsburské monarchie, instancím cenzurní správy a jejím představitelům. Práce analyzuje jednotlivé aspekty cenzury v procesu kontroly literární komunikace mezi spisovatelem a čtenářem, vzájemný styk literárního a cenzurního systému a věnuje se otázce postoje předbřeznové cenzury vůči českému národnímu hnutí. Chod a principy cenzury jsou dále ukázány na konkrétních příkladech týkajících se osoby cenzora J. N. V. Zimmermanna a dále cenzury díla Die europiiische Staatenwelt od G. N. Schnabela.
|
|
|
Josefa Menšíková a občanská společnost Německého Brodu druhé poloviny devatenáctého století
Tvrdý, Petr ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám dějinami Německého (dnes Havlíčkova) Brodu v devatenáctém století. Sleduji přitom osudy Josefy Menšíkové, české vlastenky a manželky místního starosty. Práce ale není omezena na půdorys jednoho regionu. Částečně se věnuji i historii Třebíče a Tišnova nebo fenoménu českého vystěhovalectví do Spojených států se vztahem k oblasti Nebrasky. V celé své diplomové práci si všímám obecní samosprávy Německého Brodu, proměn města i zdejších obyvatel a životních osudů přátel Josefy Menšíkové (Karel Havlíček, Ferdinand Čenský). Klíčová slova Havlíčkův Brod; Karel Havlíček Borovský; Národní emancipace; Německý Brod; Obecní samospráva
|
|
|
Češi na světových výstavách
Ulmanová, Kristýna ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
V úvodu diplomové práce autorka stanovuje typologii českých cestovatelů, kteří navštívili některou ze světových výstav ve druhé polovině devatenáctého století. Práce se poté v rámci této typologie zaměřuje na dva typy cestovatelů, a to konkrétně na typ cestovateleturisty a typ cestovatele-vzdělance. Typ cestovatele-turisty je nejprve vymezen pomocí dobového chápání pojmu "turista". Poté jsou popsány podmínky, v jakých čeští turisté cestovali na světové výstavy, kde se ubytovávali a jak se stravovali. Následně autorka analyzuje důvody, proč český cestovatel-turista na světové výstavy jezdil, jaká byla jeho očekávání a zda tato očekávání odpovídala realitě. Práce také zachycuje vznikající fenomén hromadných zájedzů do zahraničí. Část práce se rovněž zabývá kulturními stereotypy a sebereflexí českých turistů, jejichž podnětem byla konfrontace s cizinou a jejími obyvateli. Cestovatel-vzdělanec je charakterizován prostřednictvím srovnání s cestovatelem-turistou. Dále autorka věnuje pozornost mezinárodním kongresům, které byly součástí světových výstav a kterých se cestovatelé-vzdělanci často účastnili. Na příkladě Jednoty pro povzbuzení průmyslu v Čechách je ukázáno, jak byli vysíláni zástupci některých spolků na světové výstavy. V neposlední řadě pak práce zachycuje ohlas světových výstav v české společnosti.
|
|
|
Život a dílo Josefa Thomayera
Janečková, Olga ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Předložená diplomová práce se snaží přispět k většímu poznání života a díla Josefa Thomayera. Vznikla na základě důkladného studia mnoha pramenů a literatury. Josef Thomayer je zobrazen jako člověk (od dětství do své smrti), lékař (internista i praktik), vědec, pedagog, beletrista i kulturní činitel. Je typickým představitelem své doby, zároveň si však zachovává svou originální jedinečnost. Úvodní kapitola přináší podrobné zhodnocení dochovaných pramenů a literatury. Následují kapitoly líčící Thomayerovo dětství v Trhanově a gymnaziální studia v Klatovech. Další kapitola je všeobecná, snaží se nastínit dobu, plnou existenčních problémů mediků, lékařů a vědců, v níž Thomayer žil. Práce pokračuje kapitolami věnujícími se Thomayerovi studujícímu v Praze a Thomayerovi po promoci až do jeho skonu. Kapitola Thomayerova vědecká škola vytváří obraz Thomayera zakladatele, pedagoga a vychovatele. Dvě následující kapitoly rozebírají Thomayerovo odborné a beletristické dílo. Poslední dvě kapitoly jsou plné zajímavostí z Thomayerových zápisníků a ze vzájemné korespondence s Aloisem Jiráskem. Závěrečná kapitola je zamyšlením nad Thomayerovou všestranností a jeho přínosem. Následuje podrobný poznámkový aparát. Práci uzavírají seznam vydaných odborných knih a statí Josefa Thomayera, seznam prací Thomayerových žáků na...
|
|
|
Příspěvek k dějinám sokolského hnutí na Českomoravské vrchovině. Tělocvičná jednota Sokol Polná v letech 1869-1953
Urbánek, Miroslav ; Pokorná, Magdaléna (oponent) ; Waic, Marek (oponent)
Tělocvičná jednota Sokol Polná patřila mezi nejstarší spolky s nejaktivnější členskou základnou největší a nejdéle fungující které působily v tomto městě. Sokol v Polné prošel za dobu více než 80 let svého trvání (byť s pauzou 17 let) mnoha vývojovými etapami a peripetiemi. První období polenského Sokola, které lze vymezit léty 1868-1876, bylo obrazně řečeno dobou "zkoušek a zrání". Vzpomeňme na snahy Gustava Feltla, Ondřeje Sedláka, Engelberta Ambrože, Antonína Arelta a dalších vlastenecky zaměřených představitelů inteligence, kteří se snažili založit v Polné tělocvičnou jednotu Sokol již v roce 1866. Jejich snažení bylo úspěšně završeno až o tři roky později. Podle vzpomínek pamětníků, o které se opíral Břetislav Rérych, když ve 20. letech 20. století psal dějiny spolku do sokolské kroniky, byl Sokol v Polné ustaven již v roce 1868. Pracoval však bez schválených stanov. K jejich úřednímu schválení došlo až dne 16. srpna 1869 a poté rozvinula jednota svou činnost na zákonném podkladě. I když bylo působení této "první" sokolské jednoty v Polné velmi krátké, šlo o pouhých osm let, mělo svůj význam. Spolu se vznikem tohoto spolku došlo ve městě jednoznačně k oživení veřejného života. Členové Sokola nikdy nechyběli při oslavách, veřejných vystoupeních a na demonstrativních shromážděních na podporu nacionálních...
|
|
|
Tábory lidu v Čechách v 19. století
Kubíček, Lubomír ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Práce zkoumá táborové hnutí v Čechách s bližším zaměřením na oblast Podkrkonoší. Seznamuje se základními událostmi, které předcházely táborovému hnutí nebo ho inspirovaly. Práce řeší především revoluci roku 1848, obnovení ústavního života v habsburské monarchii, prusko-rakouskou válku a rakousko-uherské vyrovnání. Hlavní zájem se soustředí, především, na atmosféru vybraných táborů lidu a životy obyvatel a státních úředníků v Hořicích během let 1868 - 1870. Práce pojednává i o průběhu táborového hnutí v Čechách a na Moravě a jeho vlivu na českou státoprávní politiku. Klíčová slova Prusko-rakouská válka Rakousko-uherské vyrovnání Tábory lidu Hořice v Podkrkonoší Fundamentální články 19. století
|
host ::
RSS.