|
|
Hodnocení stavu rurálního podnikání a motivační faktory pro jeho vznik v mikroregionu Sedlčansko
Jarolímek, Pavel ; Pělucha, Martin (vedoucí práce) ; Khendriche Trhlínová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce na základě empirického šetření podnikatelských subjektů lokalizovaných v mikroregionu Sedlčansko hledá a následně vyhodnocuje dopady rurálního podnikání na tento region. Rurální podnikání prošlo strukturálními změnami, přičemž tyto změny se oproti dřívějšku odrazily v rostoucím významu nezemědělských subjektů na venkově. Teoretická část nejprve prezentuje náhled do obecných východisek pro vymezení venkova a rurálního podnikání. Následující praktická část se věnuje analýze konkrétních dopadů šetřených firem ve vymezeném regionu a přináší například poznatky z oblasti kooperačních vazeb, cílových trhů a pozitivních či negativních faktorů ovlivňujících místní podnikatele. Součástí analýzy je taktéž snaha o nalezení a definování motivačních faktorů pro migraci do sledované oblasti.
|
|
|
Kvalita vzdělávání a analýza výsledků šetření PISA 2012 v České republice s důrazem na mezikrajské rozdíly
Bednářová, Tereza ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá kvalitou vzdělávání a možnostmi jejího měření, konkrétně pak testováním Programme for International Student Assessment. Cílem práce je zjistit, zda existují významné rozdíly mezi kraji České republiky a odhalit případné možné faktory ovlivňující příčiny těchto rozdílů. Vzdělání je obecně považováno za faktor regionálního rozvoje a prostředek, jak zlepšit ekonomickou a sociální situaci regionu. Teoretická část mapuje definice základních pojmů, roli vzdělání v teoriích regionálního rozvoje, problematiku měření kvality vzdělávání a okolnosti testování PISA. Praktická část již konkrétně představuje vzdělávací systém na úrovni celé republiky i roli krajů jako samosprávných celků. Hlavní pozornost je zaměřena na výsledky testování PISA. Ty poslední z roku 2012 jsou na krajské úrovni podrobeny bližší analýze.
|
|
|
Sociální cestovní ruch v krajích České republiky
Kratochvílová, Lucie ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je zhodnocení současné podpory sociálního cestovního ruchu v České republice z hlediska jejího územního rozmístění a ověření splnění základních cílů, které jsou s tímto konceptem spojeny. Teoretická část se věnuje vymezení pojmu cestovního ruchu, jeho typologii, řízení a vztahu k regionálnímu rozvoji. Dále je zde věnována pozornost sociálnímu cestovnímu ruchu, principům, na kterých je postaven, jeho dosavadnímu vývoji, základním funkcím a příkladům podpory v evropských státech. Praktická část se zabývá podporou sociálního cestovního ruchu v České republice, a to jak na krajské, tak především na národní úrovni. Je zde provedena analýza Národního programu podpory cestovního ruchu 2010-2013 z hlediska rozdělení přidělených dotací mezi kraje, cílové skupiny a typy produktů. Její součástí je i shrnutí výsledků dotazníkového šetření, které proběhlo u příjemců dotací. V závěru je zhodnocena úspěšnost tohoto programu a navrhnuta doporučení pro jeho další vývoj. Pro naplnění cíle práce je využito především metody komparace, statistické analýzy a terénního výzkumu. Hlavními zdroji, ze kterých je čerpáno, jsou data a informace MMR, ČSÚ, krajských strategických koncepcí rozvoje cestovního ruchu a data získaná vlastním terénním výzkumem.
|
|
|
Program rozvoje venkova v období 2007-2013: Hodnocení plateb za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a plateb poskytovaných v jiných znevýhodněných oblastech (LFA)
Sobotková, Kateřina ; Pělucha, Martin (vedoucí práce) ; Květoň, Viktor (oponent)
1. Diplomová práce se zabývá významem zemědělství ve venkovském prostoru a jeho vlivem na rozvoj venkova. Jejím cílem je zhodnotit dosavadní realizaci vynakládaných prostředků na podporu zemědělců hospodařících v oblastech s méně příznivými podmínkami. A to na základě regionální analýzy počtu podaných a přijatých žádostí a množství využití půdy ve znevýhodněných oblastech zemědělství s tím, že se zaměří na vyhodnocení regionální diferenciace. V diplomové práci bude řešena otázka, ve kterých znevýhodněných oblastech pro zemědělství v ČR dochází k největšímu využití finančních prostředků v rámci podpor LFA, a jaké jsou hlavní faktory této diferenciace ve vazbě na cíle této podpory. 2. Teoretická část práce je zaměřena na rozvoj venkova a význam zemědělství ve venkovském prostoru. Popisuje metody a přístupy vymezování venkovského prostoru a méně příznivých oblastí. Dále charakterizuje Politiku rozvoje venkova v ČR. 3. Analytická část práce obsahuje ve venkovském pojetí regionální analýzu plateb za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA) programovacího období 2007-2013. K regionální analýze je v práci využito především údajů z implementačního orgánu SZIF, dat Zemědělské účetní datové sítě ČR FADN a dat z Výročních zpráv PRV. Data jsou vyhodnocena na základě metody kartografického zobrazení. Dále práce zjišťuje, zda je naplňován cíl tohoto opatření. Na základě provedené analýzy práce shrnuje získané poznatky a vyvozuje průběžné závěry z realizace podpor.
|
|
|
Metodologické souvislosti hodnocení dopadu měkkých intervencí ze strukturálních fondů EU: aplikace na příkladu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost
Vaisová, Markéta ; Pělucha, Martin (vedoucí práce) ; Kouřilová, Jana (oponent)
Diplomová práce "Metodologické souvislosti hodnocení dopadu měkkých intervencí ze strukturálních fondů EU: aplikace na příkladu OP LZZ" se zabývá veřejnými výdajovými programy, jakožto nástrojem hospodářské a regionální politiky. V souvislosti se zaměřením cíle této diplomové práce, kterým je zhodnocení dopadů měkkých intervencí OP LZZ na vybrané cílové skupiny, se orientuje na problematiku a dosavadní zkušenosti s hodnocením veřejných výdajových programů v podmínkách České republiky. Analytická část obsahuje samotné zhodnocení dopadů měkkých intervencí z OP LZZ na vybrané cílové skupiny ze dvou hledisek (mikroekonomického, makroekonomického). Na základě analytické části jsou identifikovány problémy hodnocení dopadů poskytnuté podpory na cílové skupiny a naznačeny možnosti řešení v dalším programovacím období.
|
|
|
Vzdělávací soustava v Moravskoslezském kraji a její vazba na trh práce
Pavlasová, Veronika ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem "Vzdělávací soustava v Moravskoslezském kraji a její vazba na trh práce" je odpovědět na otázku, zda existuje a jaká je vazba vzdělávací soustavy a trhu práce v Moravskoslezském kraji. Diplomová práce je rozdělena do čtyř stěžejních kapitol. V první kapitole je obecně rozebrán systém školství a trh práce. Jsou zde uvedeny základní zásady a pojmy této problematiky. Druhá kapitola poskytuje informace o vzdělávací soustavě a trhu práce v České republice, včetně legislativy a základních koncepčních dokumentů. Třetí kapitola pojednává o vzdělávací soustavě Moravskoslezského kraje a poskytuje přehled o struktuře studentů a absolventů středoškolského a vysokoškolského studia v regionu. Čtvrtá kapitola shrnuje problematiku trhu práce v Moravskoslezském kraji se zaměřením na zaměstnanost a nezaměstnanost v regionu. Kapitola je ukončena zhodnocením struktury volných pracovních míst v kraji. Z výsledků práce vyplývá, že zatím co vzdělávací soustava svou nabídkou oborů středoškolského a vysokoškolského vzdělání převážně uspokojuje poptávku po pracovní síle v daném regionu, tak úrovní dosaženého vzdělání jednotlivých osob tomu tak není.
|
|
|
Analýza účinnosti aktivní politiky zaměstnanosti na nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Macke, Petr ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Aktivní politika zaměstnanosti patří mezi hlavní prostředky řešící problematiku nezaměstnanosti. Diplomová práce se zaměřuje na aktivní politiku zaměstnanosti a na příkladu Ústeckého kraje ji podrobuje důkladné analýze. Hlavním cílem práce je pomocí metody indukce a abstrakce, analýzy statistických dat určit, zda nástroje používané v rámci APZ jsou dobře zacílené, účinné a efektivní ve snižování nezaměstnanosti v Ústeckém kraji. Práce zhodnotí období po r. 2000. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje trh práce, nezaměstnanost a politiku zaměstnanosti. Jsou zde i v krátkosti charakterizovány další nástroje používané v boji s nezaměstnaností ve vybraných zemích Evropy. Dále je v této části popsán Evropský sociální fond, který finančně podporuje určité nástroje a projekty v rámci APZ. V analytické části je nejdříve zpracována stručná socioekonomická analýza Ústeckého kraje, na ní navazuje analýza nezaměstnanosti, ve které je uveden vývoj nezaměstnanosti od devadesátých let po současnost z pohledu krajského i celostátního. Dále je zde popsána struktura uchazečů o zaměstnání z různých hledisek. Na základě těchto dat je zjištěno, které skupiny obyvatel se nejvíce podílejí na nezaměstnanosti, a na které by měly být primárně zacíleny nástroje APZ. Stěžejní částí práce je následná analýza APZ, její financování, analýza jednotlivých nástrojů APZ a vybraných dokončených projektů, které byly zaměřeny na rizikové skupiny uchazečů o zaměstnání. Na základě zjištěných výsledků je vyjádřen názor, zda APZ prováděná v Ústeckém kraji přispívá k efektivnímu snížení počtu nezaměstnaných osob. V závěru jsou uvedena doporučení a možná další řešení pro Ústecký kraj v následujících letech.
|
|
|
Sociálně-ekonomický vývoj malých obcí
Kovářová, Marcela ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pělucha, Martin (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na vývojové tendence malých sídel v České republice. Cílem práce je zjistit hlavní faktory ovlivňující pozici těchto sídel v soustavě osídlení a zhodnotit jejich ekonomické možnosti v současném hospodářském prostředí. Lokálními faktory vývoje, na něž byla práce zaměřena, jsou územní vybavenost, zaměstnanost a mobilita. Věková a vzdělanostní struktura obyvatel venkovských obcí byly hodnoceny z hlediska demografických prognóz a dopadů na místní trh práce. Úroveň technické a občanské vybavenosti venkovských obcí posiluje stabilizaci bytové funkce těchto oblastí. Dotační programy aktuálního programovacího období 2007 -- 2013 se řadí k přístupu "top-down", který je převážně založen na pasivním přijímání finančních zdrojů. Postupně se začínají prosazovat moderní přístupy, které zahrnuji opatření posilující regionální konkurenceschopnost při zapojení širšího spektra aktérů.
|
|
|
Příčiny nadprůměrné nezaměstnanosti Ústeckého kraje
Neumann, Daniel ; Pělucha, Martin (vedoucí práce) ; Kouřilová, Jana (oponent)
Cílem diplomové práce je zjistit a analyzovat příčiny nadprůměrné nezaměstnanosti Ústeckého kraje. V současné době je kladen velký důraz na snížení nezaměstnanosti v celé České republice, přesto se v určitých regionech vyskytuje dlouhodobě nadprůměrná míra nezaměstnanosti, kterou se nedaří snížit. Ústecký kraj je jedním z nich. Teoretická část se zabývá popisem a vysvětlením základních pojmů a principů problematiky nezaměstnanosti, definicí jejích druhů, příčin a důsledků. Uvádí též různé způsoby jejího měření. Na trhu práce existuje několik skupin jedinců se sníženou uplatnitelností, jež jsou nezaměstnaností nejvíce postiženy. Druhá kapitola uvádí jejich podrobný výklad společně se statistikami nezaměstnanosti jednotlivých skupin v komparaci s ostatními státy Evropy. Další část popisuje nástroje a způsoby řešení nezaměstnanosti. V poslední teoretické části je uvedena základní charakteristika Ústeckého kraje z hlediska oblastí majících vliv na trh práce. Praktická část je zaměřena na zjištění příčin nadprůměrné nezaměstnanosti Ústeckého kraje. Jako možné příčiny se jeví přechod ekonomiky z centrálně plánované na tržní, omezení těžby uhlí v kraji, nadprůměrný výskyt Romů, nižší míra vzdělanosti, vysoká míra dlouhodobé nezaměstnanosti, vysoký počet uchazečů na jedno volné pracovní místo, vzdělanostní struktura migrantů a nastavení systému státní sociální podpory. Jako zdroj dat slouží statistický úřad, programy rozvoje Ústeckého kraje, dokumenty Ministerstva práce a sociálních věcí, odborné analýzy cílené na trh práce a osobní pohovory s odborníky v dané oblasti. V praktické části je využita popisná, komparativní, analytická a expertní metoda. Přidanou hodnotou práce je sestavení analýzy vybraného strukturálně postiženého regionu. Analytické výsledky mohou být využity v procesu přípravy programových dokumentů, které budou řešit intervence spadající do vymezené působnosti ESF.
|
|
| |
host ::
RSS.