|
|
Situace v politickém okrese Strakonice od května 1946 do února 1948
Dunovský, Marek ; Skopek, Robert (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
DUNOVSKÝ M. Situace v politickém okrese Strakonice v období od května 1946 do února 1948. Praha 2013. Diplomová práce. Karlova Univerzita v Praze. Pedagogická fakulta. Katedra dějin a didaktiky dějepisu. Vedoucí práce: Mgr. Robert Skopek. Klíčová slova: Strakonice, parlamentní volby v květnu 1946, obnovený ONV Strakonice, obnovený MNV Strakonice, rada ONV Strakonice, rada MNV Strakonice, plénum MNV Strakonice, konfiskace, národní správa, únor 1948, lidové milice, OAV- NF Strakonice, veřejná očista. Tato práce se přednostně zaměřuje na vylíčení politických poměrů na území politického okresu Strakonice v období od května 1946 do února 1948. Hlavní důraz je proto kladen na témata jako činnost ONV Strakonice a činnost MNV Strakonice s přihlédnutím k personální a politické struktuře těchto orgánů po volbách v květnu 1946 a její drastické proměně po 25. únoru 1948, čímž práce mapuje změny v rozložení politických sil v okrese a podává nezkreslený obraz o přechodu od vratké poválečné demokracie k diktatuře jedné strany. Práce se dále zabývá rozhodnutími o konfiskaci a uvalení národní správy učiněnými odpovědnými národními výbory; v tomto ohledu práce nejprve pokrývá území celého politického okresu, posléze se detailněji zaměřuje na území soudního okresu Strakonice a pokouší se poukázat na kontroverze na...
|
|
|
Historická recepce čtyř historických veseloher Karla Steklého (1969-1980)
Fiala, Pavel ; Šarochová, Gabriela (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tato diplomová práce si dává za cíl osvětlit dobu vzniku čtyř historických veseloher režiséra Karla Steklého pomocí metody historické recepce. Metodologicky vychází ze studie Barbary Klingerové - Konečná a nekonečná historie filmu. Diplomová práce Historická recepce čtyř historických veseloher Karla Steklého se snaží nahlédnout dobu a způsob vzniku sledovaných filmů v co nejširším kontextu. Zabývá se proto historickou epochou, ve které Steklého veselohry vznikaly, rovněž se snaží popsat situaci ve FSB na konci 60. let a na začátku normalizace. Neodmyslitelnou součástí recepčních studií je životní a umělecký portrét hlavních protagonistů, v této diplomové práci se tudíž objeví portréty Karla Steklého a Jana Procházky. Největší prostor je však věnován samotným filmům, kdy je poměrně podrobně rozebírán způsob a okolnosti jejich realizace.
|
|
|
Kulturní a společenský život v Bystřici pod Hostýnem za první republiky
Matějčková, Gabriela ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Ve své práci jsem se zabývala kulturním a společenským životem v Bystřici pod Hostýnem v meziválečném období. Soustředila jsem se na shromáždění základních údajů o spolkovém životě ve městě s bližším zastavením u těch spolků a institucí, které na život města měly největší vliv. Pozornost jsem rovněž věnovala osobnostem, které za kulturními akcemi stály, nebo na kulturní a společenské dění nejvíce působily. Název mé práce je časově i obsahově poměrně omezený. Snažila jsem se proto v úvodní kapitole dát kulturní dějiny města do souvislostí s hospodářským apolitickým vývojem ve městě, protože i ten má na rozvoj kulturních aktivit nesporný vliv. Mnohá zde nastíněná témata, například činnost bystřického Sokola, instituce Krajinského muzea, aktivity a osobnost bystřického rodáka Františka Táborského, byla natolik bohatá, zajímavá a rozsáhlá, že by si zasloužila i samostatné zpracování. Bystřice pod Hostýnem byla na počátku 20. století městečkem s bezmála čtyřmi tisíci obyvateli, s kostelem na náměstí a zámkem. Byla sídlem soudu i berního úřadu a se světem byla spojena železnicí. Potud se podobala mnoha jiným místům stejné velikosti. Ne zcela obvyklá byla její tradice klimatického lázeňského místa. Za naprosto nezaměnitelnou pak lze označit její polohu na úpatí posvátného Hostýna. Lázeňští hosté, mezi kterými...
|
|
|
František Fajtl po roce 1945
Holeček, Martin ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
65 RESUMÉ Bakalářská práce má za cíl představit život válečného hrdiny Františka Fajtla po roce 1945. V této jeho životní etapě se autor zaměřil na zatčení, věznění a celkovou perzekuci komunistickým režimem. První kapitola přináší stručný životopis, který končí druhou světovou válkou. Následující blok kapitol se zabývá podrobnějším popisem jednotlivých fází života Františka Fajtla v období totality. Závěrečné kapitoly přibližují jak přednáškovou a publikační činnost stíhacího pilota, tak jeho vnímání sametové revoluce a následných událostí. V bakalářské práci byla využita celá řada cenných primárních pramenů, které mají podpořit její autentičnost. V tomto ohledu je i textová příloha velmi bohatá. Klíčová slova: "bývalí lidé", František Fajtl, generál, memoáry, Mírov, RAF (Royal Air Force), rehabilitace, TNP.
|
|
| |
|
|
Židovská komunita ve Zruči nad Sázavou
Augustovová, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Práce se zabývá zaniklou židovskou komunitou ve Zruči nad Sázavou. Hlavní důraz je kladen na vývoj židovského osídlení ve 20. století. Práce je rozdělena do několika kapitol. Kapitolou první je Úvod. Ve druhé kapitole je nastíněna historie města Zruč nad Sázavou. Třetí, nejdůležitější, kapitola je věnována vývoji židovského osídlení od počátku do druhé světové války, která znamenala konec židovské komunity ve Zruči nad Sázavou. Čtvrtá kapitola se věnuje historii Dolních Kralovic, pod jejichž náboženskou obec Zruč spadala. Poslední kapitolou je Závěr. Práce je založena zejména na studiu archivních pramenů. Informace jsou čerpány také ze sekundární literatury.
|
|
|
První krůčky k únoru. Moskevská jednání v březnu 1945
Čuchna, Matěj ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tématem této práce jsou moskevská jednání československé politické reprezentace v Moskvě v březnu 1945, konkrétněji jednání prezidenta Beneše s představiteli Sovětského svazu a vnitropolitická jednání československých politiků z londýnského a moskevského exilu o programu, struktuře a složení první poválečné vlády, uspořádání státu a jeho mezinárodněpolitické orientaci. Kromě průběhu a bezprostředního výsledku moskevských jednání práce zasazuje téma do širšího historického kontextu a představuje události a skutečnosti, které vedly k moskevským jednáním a definovaly jejich podobu, a rovněž jejich dlouhodobé následky.
|
|
|
Židovská komunita ve Čkyni
Smilová, Jana ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Foltýn, Dušan (oponent)
Práce se zabývá zaniklou židovskou komunitou ve Čkyni, a to hlavně osudy jejích posledních příslušníků. Je založena převážně na studiu archivních dokumentů v příslušných archivech, a dále pak na článcích v regionálních sbornících. V první části práce jsou představeny dějiny dané židovské obce od konce 16. století až po dobu Druhé světové války. Ty jsou doplněny základními informacemi o dějinách Židů v Čechách, bez nichž by nebylo možno uvést dějiny tohoto relativně malého společenství do širšího kontextu. Jádrem této práce je zpracování osudů posledních příslušníků této židovské obce, jež se opírá převážně o prameny archivní povahy. Zde již popisuji osudy konkrétních osob, které do této židovské obce patřily, či s ní byly v kontaktu. Tyto příběhy činí z obecného výkladu o dějinách židovské obce záležitost velmi osobní a přístupnou. Tato část je zakončena popisem událostí týkajících se holocaustu, jež pro danou židovskou obec znamenal zánik. Samostatná kapitola je vyhrazena židovskému hřbitovu a synagoze, které jsou jedinou viditelnou připomínkou zdejšího židovského osídlení.
|
|
| |
|
|
Radikalizace pražských studentů ve 30. letech 20. století
Müller, Jiří ; Spurný, Matěj (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního a politického jednání pražských studentů ve třicátých letech 20. století. Práce sleduje požadavky a představy studentů. Jejich nenaplnění odkrývá pohled na nespokojenost studentů, která vedla ke stupňování studentských vyhraněných politických a sociálních názorů. Třicátá léta přinesla ve studentském prostředí nástup krajních nacionalistických a antisemitistických, ale i levicových tendencí jak na české, tak na německé straně. Práce se opírá o dokumenty studentských fakultních spolků, o studentská periodika a o memoárové texty. Cílem práce je analyzovat, proti komu byla namířena nespokojenost studentů, jaké měli studenti představy o správném uspořádání státu a společnosti, jaké byly rozdíly v politickém a sociálním myšlení mezi jednotlivými fakultami a studentskými spolky a jak byli studenti vnímáni tehdejší společností. Práce dále reflektuje, jaký vliv mělo na utváření studentských postojů střetávání českých, německých a židovských studentů v Praze, jak bylo myšlení studentů ovlivňováno jejich sociálním postavením a jak a proti komu se vymezovaly jednotlivé studentské spolky. Práce má přispět k dotváření obrazu československé prvorepublikové společnosti.
|
host ::
RSS.