|
|
Pražské metro - Fenomén v kontextu československých dějin
Burian, Jiří ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
5 Abstrakt Diplomová práce pojednává o pražském metru jako společenském fenoménu v kontextu československých dějin dvacátého a dvacátého prvního století. Zaměřuje se především na vnímání pražského metra z pohledu obecných dějin a známých veřejných pramenů v komparaci vnímání jednotlivých lidí či různých subkultur. Práce podává kompletní přehled pramenů o pražském metru a podrobuje je kritice. Věnuje se krátce také historii pražského metra, která slouží především k pochopení kontextu. V empirické části je použit analogický přístup k dějinám Československa a České republiky a interpretace jednotlivých rozhovorů.
|
|
| |
|
|
Generační proměny skautských idejí po roce 1945 na příkladu 18. střediska Kruh
Nováková, Vendula ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem čtyř skautských generací na ideje skautského hnutí po roce 1945 v Československu. Výzkum je zaměřen na 18. středisko Kruh v Praze. Práce se zaměřuje na proměny skautských idejí, ale i na proměny vedení a skautského programu. Výzkum je veden metodou orální historie, přičemž narátoři jsou vybíráni z řad 18. střediska Kruh. Cílem práce není podrobně zmapovat vývoj a historii vybraného střediska, ale spíše obecně nastínit, jakým způsobem se skauti museli ideově přizpůsobit politické a společenské situaci. Dále práce zkoumá způsob, jakým se ve skautském oddíle předává tradice a jak na sebe jednotlivé generace navazují. Klíčová slova: skauting, generace, hodnoty, vedení, význam
|
|
|
Kam se poděla dělnická třída na Kladensku?
Šťáhlavský, Libor ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Kladno bývalo jedním ze symbolů průmyslu v období před rokem 1989 s mnohaletou tradicí v těžbě uhlí a ve zpracování oceli. A tak celé Kladensko bylo po několik generací pracovně spojeno s těmito aktivitami ať už přímo v průmyslu samotném či odvětví služeb nezbytných pro provoz v dolech a ocelárnách. Počátek let devadesátých znamenal pro tuto oblast veliké rozčarování a nepochopení, hutnické a hornické provozy postupně ukončily svoji činnost a region se začal potýkat s doposud neznámým jevem, s nezaměstnaností. Tato diplomová práce se zabývá "osudem" tohoto regionu v období od 2. poloviny 20. století až po současnost. Metodou kvalitativního výzkumu ve formě orálně historických rozhovorů se snaží zmapovat životní příběhy jednotlivců spjatých s výše uvedenými změnami, jejich adaptaci na nové společenské okolnosti a názory na jejich život před a po roce 1989. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Výběrové prodejny s potravinářským sortimentem na obvodě Praha 1 v 80. letech 20. století
Kiššová, Veronika ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce přibližuje působení maloobchodních potravinářských jednotek s výběrovým sortimentem na obvodě Praha 1 v dobách normalizace, konkrétně pak v 80. letech 20. století. Všechny provozovny, o kterých se v práci zmiňuji, mají společné to, že byly organizačně začleněny pod podnik Potraviny Praha 1 a byly svým způsobem jaksi výjimečné. Ať už se jednalo o přednostní právo v zásobování podnikem oproti běžným provozovnám, nebo o zájem zákazníků o zdejší lahůdky. Jelikož podnik Potraviny Praha 1 byl přímým nadřízeným článkem těchto provozoven a jejich důležitou součástí, zabývám se v práci jeho vznikem a historií. Nedílnou součástí je také zmínka o pořádání soutěží, přehlídek a v neposlední řadě zmiňuji i ocenění, která byla podniku udělena. Ve čtvrté kapitole se zaměřuji na dostupnost specializovaného sortimentu, jeho kvalitu a úroveň poskytovaných služeb, s čímž souvisí i dohled nad prodejnami ze strany nadřízené organizace. Metodologie práce čerpá jak z odborné literatury, dobového tisku, tak z uskutečněných rozhovorů prostřednictvím metody orální historie.
|
|
|
Insitní umění v Československu
Oberfalcer, Edvard ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Diplomová práce "Insitní umění v Československu" pojednává o historickém a teoretickém vývoji insitního umění v Československu. V teoretické části je pozornost věnovaná vývoji teorie a terminologie insitního umění a jeho vztahu k jiným uměním. Pro komplexnost práce je reflektován historický vývoj ve světě a následně historie insitního umění v Československu. Hlavní část diplomové práce je zaměřená na dva projekty Slovenské národní galerie. Prvním je pořádání mezinárodní výstavy Trienále insitného umenia, která měla celkem tři ročníky a konala se v letech 1966 až 1972 v Bratislavě. Druhým projektem, který měli organizátoři trienále na starost, bylo vydávání Bulletinu INSITA, který je pro tuto práci stěžejním zdrojem informací. Součástí práce jsou také rozhovory s teoretičkou umění Katarínou Čiernou a sběratelem umění Pavlem Konečným, získané metodou orání historie, které cenným způsobem doplňují informace získané z literatury, archivních pramenů a dobového tisku. Klíčová slova: insitní umění, Trienále insitného umenia, Bulletin INSITA, Štefan Tkáč, naivní umění, Československo, Bratislava, Insitafilm
|
|
|
(Horo)lezectví v Českém ráji ve 2. polovině 20. století
Marková, Martina ; Vaňous, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Lezení ve skalních městech Českého ráje začalo být ve větší míře provozováno již na konci 19. století. Poměrně specifické vlastnosti zdejšího pískovce lákaly již od počátku lezce z celé republiky i ze zahraničí. Po roce 1948 bylo mnoho místních horolezců, jejichž kvality byly neoddiskutovatelné, a to i v celorepublikovém měřítku, odkázáno pouze na lezení v oblastech tehdejšího Československa. Do roku 1989 mnozí nemohli vycestovat a dokázat tak své kvality i ve světě. Těch, kteří se zahraničních expedicí zúčastnili a mohli si splnit své sny, nebylo mnoho. Kontakt se zahraničím přinášel mj. i možnosti získávání nových informací, cestu k novým lezeckým pomůckám, stylům a vůbec vybavení všeobecně. V řadě případů takové možnosti chyběly a někteří horolezci si museli vypomáhat různě až do doby, než se na Západ dostali. Práce má za cíl, za použití metody orální historie a kvalitativní obsahové analýzy, nastínit obraz horolezectví v Českém ráji na pozadí limitů komunistického Československa. Jednotlivé kapitoly sledují vnímání horolezectví a jeho místní historie, vnímání omezených možností k vycestování a téma nedostatku lezeckého vybavení. Poslední kapitola sleduje proměnu horolezectví v daném regionu po roce 1989. Klíčová slova: horolezectví, lezení, Český ráj, Hruboskalsko, horolezecké spolky,...
|
|
|
Dělníci autorského práva. Agentura DILIA v období tzv. normalizace ve vzpomínkách tehdejších zaměstnanců
Burman, Markéta ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Ve své práci bych chtěla představit Dilii, divadelní a literární agenturu, v době tzv. normalizace z perspektivy jejích řadových zaměstnanců. Nejdříve se pokusím především na základě dostupných dokumentů zmapovat historii agentury z pohledu organizačního od jejího počátku v roce 1949 až do roku 1990, kdy došlo k převratným změnám ve společnosti. Poté popíši organizační strukturu a činnost jednotlivých pracovišť a vrátím se znovu k historii, tentokrát optikou historických událostí především doby tzv. normalizace. Tyto události dám do souvislosti s tím, jak se ve vedení agentury střídali její ředitelé. Na pozadí doby budu zjišťovat, jak bývalí zaměstnanci vzpomínají na svůj každodenní život, pracovní i soukromý, na nucené členství ve společenských organizacích, a jak tuto dobu ze své dnešní pozice hodnotí.
|
|
|
Život sester řádu svaté Voršily v období komunismu
Trunečková, Pavlína ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem státu a katolické církve v letech 1948-1989 a jeho dopadem na ženské řeholní řády, konkrétně pak na Unii řádu svaté Voršily, jejíž členky se v roce 1950 staly obětí internace a centralizace řádových komunit v důsledku státem pořádané akce "Ř". Konkrétní příběhy šesti sester dokumentují podmínky, ve kterých byl řád nucen přežívat v období, kdy byla činnost všech řeholí zakázána. V rámci perzekuce byly řádové sestry nuceny k práci v zemědělství, v průmyslu, později pracovaly také v psychiatrických léčebnách a ústavech sociální péče. Autentické zážitky pamětnic nám pomáhají nejen rekonstruovat sled historických událostí, ale představují nám také osobní pohled řeholních sester na nelehké období, během kterého si, bez ohledu na okolnosti, dokázaly zachovat svou vnitřní svobodu. Jednotlivá vyprávění vykazují v pohledu na prožitou dobu převážně shodu, nalezneme zde ale také drobné odlišnosti. Cílem této práce je pokusit se najít v nich kontinuitu, poznat a pochopit motivaci postojů jednotlivých narátorek a na základě toho dospět alespoň k dílčím závěrům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Řidič, ten tvrdý chleba má." Proměny podmínek života a práce řidičů autobusů městské hromadné dopravy v Praze.
Sommer, Jakub ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Diplomová práce "Řidič, ten tvrdý chleba má: Proměny podmínek života a práce autobusů městské hromadné dopravy v Praze." se snaží prostřednictvím metody orální historie v komparaci se sekundární literaturou a archivním materiály, přiblížit práci řidičů autobusů městské hromadné dopravy v Praze v období tzv. Normalizace a Transformace. Práce se zaměřuje na řidiče Dopravního podniku Prahy, kteří pracovali v garážích Dejvice a Řepy. Autor pomocí získaných orálně historických rozhovorů a psaných dokumentů zkoumá, jakým způsobem se profese změnila za posledních čtyřicet let. Na základě svého badání dochází k závěru, že z dominantní pozice vůči cestujícím a dopravnímu podniku, v současnosti řidiči zaujímají zcela opačnou roli. Téma práce je nejen obohacující z perspektivy jednotlivých životních osudů, ale také nám umožňuje otevřít témata, týkající se vlivu moderních technologií na práci obyčejných lidí. Diplomová práce pomáhá přiblížit práci a život řidičů autobusů, ale zároveň ukazuje i proměny přijímaní této profese v samotné české společnosti. Klíčová slova: Dopravní podnik, Řidič autobusu, Garáže Dejvice, Garáže Řepy, Normalizace, Transformace.
|
host ::
RSS.