|
| |
|
|
LAUSANNE – PLAINES DU LOUP: ekologické město
Menšík, Daniel ; Štukheil, Petr (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Město je ze své podstaty ekologické v tom smyslu, že se v něm kumuluje energie a neztrácí se při přenosu na dlouhé vzdálenosti. Mám na mysli energii v tom nejširším slova smyslu. Otázka tedy zní: Jak udělat městské prostředí takové, aby se v něm dal prožít dobrý život, a touha po rodinném domku v suburbii byla pasé. Ekologii v tomto kontextu chápu jako způsob bytí, vztah k místu, k práci, k vystavěnému prostředí, kvalitu a péči.
|
|
|
Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře
Pasterný, Radek ; Uřídilová, Marcela (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Návrh lázeňského komplexu ve městě Yverdon. Ve městě, které leží na břehu Neuchatelského jezera. Ovšem naše parcela se nachází mimo pobřeží. Místo návrhu vypadá jako vytržené z kontextu vývoje města. Lázně reagují na nejbližší okolí a situaci v rámci parcely, na které stojí. Samotné lázně jsou pojednány pravidelnou strukturou objemů obdélníkové tvaru s pultovou střechou. Objekty jsou abstraktně ztvárněny jako průmyslové haly, v nichž jsou v podobě vestavby vkládány jednotlivé funkce programu.
|
|
|
LAUSANNE – PLAINES DU LOUP: ekologické město
Khaver, Anna ; Šobich, Vladimír (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
V dané diplomové prací se staví otázka, jak bydlet jinak a navrhuje se bydleni ve Švýcarském městě Lausanne. V masterplánu jsou dány základní parametry, 5500 obyvatel, 3000 pracovních míst, 550 000 m2 hrubé podlažní plochy. Bydlení je v sousedství ze základní školou, návrh které je tak součásti zadáni. Přemyšlení nad budovami je v souvislosti s moderními normy ekologického stavitelství. Návrh je záložen na analýze prostředí a architektonicko-urbanistických uvažováních o tom, jak se bude bydlet kvalitně a zdravě. Vývoj projektu ukázán od konceptu, do více detailního řešení fasád.
|
|
|
B + B BARCELONA
Boleloucká, Alice ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Tématem projektu je stavba nového gymnázia v Barceloně, v místě, které je typické svými pravidelnými bloky navrženými architektem Cerdou. Stavbu jsem navrhla s respektem k tvaru parcely. Mým cílem bylo, nevytvořit jen vzdělávací budovu pro studenty, ale také kulturní a společenské centrum pro lidi z okolí. Urbanisticky je parcela koncipovaná jako město samo o sobě, které zve kolemjdoucí k návštěvě. Zůstalo příjemné měřítko pro život.
|
|
| |
|
|
Městská knihovna, Lausanne
Superatová, Alena ; Křikavová, Iva (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Nová městská knihovna se nachází na platformě Sevelin. Je to prostřední ze tří horizontálních plošin, které vznikli na začátku 20.století zasypáním říčky Flon. Tyto plošiny byly zastavěny sklady, průmyslovými halami a nákladním nádražím. Důležitými body konceptu bylo zachovat podélnou strukturu území, jeho průchodnost, vazbu mezi plošinami a vytvořit velký veřejný prostor, centrum Sevelinu. Jedna z cest se uzavře dopravě a stane se z ní pěší zóna navazující na platformu Flon. Místo hlavního náměstí, vloženého napříč k ulici pro pěší, určuje výšková dominanta knihovny, která i definuje jeho šířku. Knihovna určující celé náměstí se snaží jakoby vtáhnout do sebe celý veřejný prostor. Fasáda je vykonzolovaná, bezrámově zasklená a láká nejen kolemjdoucí dovnitř, ale i čtenáře ven. Knihovna je rozdělena do dvou budov, vyšší městské knihovny pro děti a dospělé a specializované knihovny komixů. Vstup je přes převýšenou vstupní halu, přes polyfunkční prostor výstav a novinek otevřený do zeleného svahu do prostoru knihovny. V knihovně se pohybujeme dvěma komunikačními jádry mezi kterými je info pult. Přední části u prosklené fasády do náměstí jsou nízké regály s volným výběrem v přímém kontaktu s sezením. V zadní části jader vysoké regály s pracovními stoly. Zaměstnanci knihovny mají vlastní vstup a komunikační jádro, kterým se dostanou přímo do patra administrativy nebo archivů.
|
|
|
B + B BARCELONA
Růžička, Tomáš ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
B+B Barcelona – Gymnázium Barcelona – Vallcarca Vallcarca je čtvrť s velmi specifickým charakterem, členitou topografií, sociální strukturou, zástavbou dvojího měřítka, důležitým pěším tahem a místem, před kterým jsou velké změny. Kromě gymnázia je třeba na pozemku vytvořit kvalitní veřejný prostor pro studenty i pro Vallcarcu a pokud možno využít budovu staré školy. Tento plácek je obklopen budovami gymnázia přístupnými veřejností, vede na něj nový veřejný průchod v logice spojení parku Güell s dalšími velkými parky. Škola je navržena jako spojení 4 pavilonů s nestejnou výškou, propojených vnitřními dvory nebo uličkou. Studenti oživují svým nutným pohybem veřejnou plochu. Nástupní místo je naproti budovy staré školy, jedná se o venkovní vestibul, ovšem krytý pergolou. Výška budov reaguje na charakter terénu a velikost okolní zástavby. Pavilony jsou dvojtraktem s dvojicí schodišť a pavlačí v kontaktu s dvorem. V každém pavilonu je vnitřní přestávková hala pro studenty. V zadní části je součástí haly stávající lom. Druhé straně ulice je stará škola využita jako jídelna s přístavbou příslušenství. Z jihu plácek vymezuje novostavba knihovny a vedení školy, na severní straně je hřiště. Měřítkem, konstrukcí a materiály budova odkazuje na přítomnost lomu. Je to skelet, s pohledovým betonem na fasádě, s povrchovou úpravou, která zdůrazňuje vrstvený charakter okolí.
|
|
|
Termální lázně Yverdon, pět smyslů v architektuře
Kočí, Tereza ; Křikavová, Iva (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Areál lázní v Yverdonu je svébytný ostrůvek zeleně a vody, který je ovšem obklopen zástavbou - není od města izolován, ale je jeho součástí. Proto jsem se rozhodla pro řešení více objekty - tak je i v lázeňském parku skryt kousek města – domy, které mezi sebou vyvolávají určité situace či atmosféry a obohacují tak park i pro uživatele parku či okolí. Ze stavebního programu pro mě zcela logicky vyplynulo rozdělení do tří částí – tří hmot. První část je určená široké veřejnosti – tj. veřejné lázně a wellness – a druhá je určená pacientům či rekonvalescentům, kteří se přichází do lázní léčit. Tyto dvě hmoty se k sobě otáčí a vytváří prostor otevírající se směrem do parku. Jejich pojítkem je vodní plocha, která mimo jiné tvoří předěl mezi veřejným parkem a venkovními bazény. Třetí hmotou je hotel, před nímž se rozprostírá velká zpevněná plocha, která je v rámci parku protiváhou vodní plochy. Na této ploše se nejvýrazněji setkává život všech tří domů – z této plochy se vstupuje do všech tří hmot. V návrhu dispozic jsem se snažila v co největší míře o jednoduché prostory a snadnou orientaci v nich. Častým motivem v mých dispozicích je kontrast uzavřeného a otevřeného nebo průhledy do dalších prostorů přes úhlopříčku.
|
|
|
Centrum trvale udržitelného rozvoje
Kučerová, Petra ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Koleček, Ivan (vedoucí práce)
Navrhuji tu novou autonomní sturkturu, která vychází z protažení kompozičních os okolního prostředí, ale která vlastním charakterem a náplní vytváří své specifické prostředí. Struktura múže být nezastavěná, zastavěná částečně nebo úplně a ve všech těchto fázích jsem si projekt představila. Pro další rozpracování jsem si vybrala fázi kdy bude zastavěná parcela při ulici Koliště a při ulici Lidická.
|
host ::
RSS.