|
|
Intracelulární doména glutamátových iontových kanálů a její úloha při vzniku patofyziologických stavů
Sadílková, Lucie ; Balík, Aleš (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Glutamát zprostředkovává většinu excitační neurotransmise v centrální nervové soustavě savců. Jeho účinek je podmíněn přítomností glutamátových receptorů na postsynaptických neu- ronech. NMDA receptory patří mezi ionotropní glutamátové receptory a jsou nezbytné pro nor- mální funkce mozku, jako je synaptická plasticita, učení, paměť a správný vývoj neuronů. NMDA receptory se však také podílejí na patofyziologii řady neurodevelopmentálních a neu- ropsychiatrických onemocnění. Cílem práce je zhodnotit dosavadní poznatky o úloze intrace- lulární části NMDA receptorů pro jejich fungování, a to zejména s ohledem na regulaci jejich lokalizace na excitačních synapsích. Dále pak podat přehled o genetických změnách nalezených v této oblasti receptoru, jejich vlivu na funkční vlastnosti receptoru a popřípadě spojení s daným onemocněním.
|
|
|
The role of energy metabolism in cardioprotection induced by the adaptation to chronic hypoxia
Kolář, David
Energetický metabolismus srdce představuje jeden z nejkomplexnějších systémů těla vůbec. Nejen k zachování samotného života, ale také k tomu, aby bylo dokonale připravené na akutní změny (např. fyzická aktivita, emoční stres), si srdce vytvořilo jedinečnou schopnost využívat veškerých energetických substrátů (je tzv. metabolický "všežravec"). Za fyziologického stavu představují mastné kyseliny s dlouhým řetězcem primární substrát pracovního myokardu dospělého srdce. Nicméně, energetický metabolismus může být ovlivněn řadou patofyziologických stavů, které provázejí různá onemocnění. Jedním z nejnebezpečnějších onemocnění je bezesporu ischemicko-reperfúzní (I/R) poškození srdce a jeho akutní forma, infarkt myokardu. V několika posledních letech se v boji proti I/R osvědčily různé formy ischemického preconditioningu, avšak adaptace na chronickou hypoxii je pro svůj benefiční účinek v I/R známá již několik desetiletí. Změny energetického stavu srdce vyvolané adaptací na chronickou hypoxii nejsou zcela prozkoumány, a tak se v systému stále skrývá velké množství tajemství. Tato práce si klade za cíl zjistit, jakým způsobem ovlivňuje adaptace na chronickou hypoxii energetický metabolismus levé komory (LV) potkana v následujících modelech: 1. Vliv chronické normobarické hypoxie (CNH, 3 týdny, 5500 m)...
|
|
|
The role of energy metabolism in cardioprotection induced by the adaptation to chronic hypoxia
Kolář, David ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Adamcová, Michaela (oponent) ; Bardová, Kristina (oponent)
Energetický metabolismus srdce představuje jeden z nejkomplexnějších systémů těla vůbec. Nejen k zachování samotného života, ale také k tomu, aby bylo dokonale připravené na akutní změny (např. fyzická aktivita, emoční stres), si srdce vytvořilo jedinečnou schopnost využívat veškerých energetických substrátů (je tzv. metabolický "všežravec"). Za fyziologického stavu představují mastné kyseliny s dlouhým řetězcem primární substrát pracovního myokardu dospělého srdce. Nicméně, energetický metabolismus může být ovlivněn řadou patofyziologických stavů, které provázejí různá onemocnění. Jedním z nejnebezpečnějších onemocnění je bezesporu ischemicko-reperfúzní (I/R) poškození srdce a jeho akutní forma, infarkt myokardu. V několika posledních letech se v boji proti I/R osvědčily různé formy ischemického preconditioningu, avšak adaptace na chronickou hypoxii je pro svůj benefiční účinek v I/R známá již několik desetiletí. Změny energetického stavu srdce vyvolané adaptací na chronickou hypoxii nejsou zcela prozkoumány, a tak se v systému stále skrývá velké množství tajemství. Tato práce si klade za cíl zjistit, jakým způsobem ovlivňuje adaptace na chronickou hypoxii energetický metabolismus levé komory (LV) potkana v následujících modelech: 1. Vliv chronické normobarické hypoxie (CNH, 3 týdny, 5500 m)...
|
|
|
Hisuv svazek ve fylogenezi, ontogenezi a patologii
Tremerová, Aneta ; Gregorovičová, Martina (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Hisův svazek je součástí převodního systému srdečního u savců, ptáků a krokodýlů, který slouží k zabezpečení vysokého srdečního výdeje zvláště u organismů s endotermním metabolismem. Hisův svazek zajišťuje přenos elektrického impulsu z atrioventrikulárího uzlu přes fibrózní izolaci mezi síněmi a komorami a přenáší ho prostřednictvím Tawarových ramének do apexu komory, odkud se aktivuje stah komor. Porucha převodního systému srdečního se projeví vznikem srdečních arytmií, které můžou mít fatální následky např. v podobě náhlé srdeční smrti. Práce pojednává o vzniku Hisova svazku v ontogenezi u ptáků a savců. Dále je v práci porovnán rozsah atrioventrikulární tkáně převodního systému a způsob přenosu elektrického signálu i u ostatních skupin obratlovců. Práce se také zabývá patologiemi atrioventrikulárního kanálu, fibrózního anulu a Hisova svazku, preexcitačními syndromy a kongenitálním atrioventrikulárním blokem. V práci je také zmíněna historie objevu převodní tkáně mezi síní a komorou savců. Klíčová slova: převodní systém srdeční, Hisův svazek, atrioventrikulární kanál, anulus fibrosus, preexcitace komory, perinatální AVRT, WPW syndrom, vrozený atrioventrikulární blok
|
|
|
Adenosinergní signalizace: role v neuroprotekci a neurodegeneraci
Hrušovská, Kateřina ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat základní a nejdůležitější mechanismy působení adenosinergní signalizace, a to hlavně v centrální nervové soustavě, kde se purinový nukleosid adenosin uplatňuje jako významný neuromodulátor. K výraznému uvolňování adenosinu do extracelulárního prostředí dochází v některých patologických situacích. Adenosin působí skrze své čtyři receptory, které mají velmi různorodé funkce. Některé účinky jsou neuroprotektivní - ty jsou zprostředkované převážně inhibičním receptorem A1, který může snižovat excitotoxicitu, jiné mohou způsobovat i neurodegeneraci, což je převážně způsobeno zvýšenou aktivací A2A receptorů. K ovlivnění této signalizace může docházet různými způsoby, například inhibicí enzymů zajišťující vznik nebo zánik adenosinu, blokací jeho transportérů, vlivem agonistů a antagonistů adenosinu nebo inhibicí druhých poslů a různých proteinkináz, jejichž prostřednictvím adenosin ovlivňuje buněčné pochody. Důležité jsou také interakce adenosinových receptorů s dalšími typy receptorů v mozku. Adenosin a adenosinové receptory se mohou uplatnit při neurodegenerativních procesech. Detailní pochopení specifických účinků adenosinu by mohlo přinést velký pokrok v léčbě neurodegenerativních nemocí. V současné době probíhá intenzivní výzkum různých ligandů adenosinových...
|
|
|
Peroxisomy a jejich úloha v energetickém metabolismu srdce.
Čejková, Denisa ; Kolář, David (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Peroxizomy jsou malé eukaryotické organely, známé zejména pro svou schopnost vytvářet a degradovat peroxid vodíku. Jejich enzymy však zastávají mnoho dalších významných funkcí, podílí se na beta-oxidaci mastných kyselin s velmi dlouhým nebo větveným řetězcem, prostřednictvím alfa-oxidace umožňují zpracování molekul, které nemohou být degradovány v beta-oxidačním cyklu, také se účastní počátečních kroků syntézy éterických lipidů nebo formování žlučových kyselin. Výše zmíněné aspekty činí peroxizomy potenciálně zajímavými pro jejich možný vliv na metabolismus srdce, který je založen především na oxidativním zpracování mastných kyselin, avšak dosud o této problematice není mnoho známo. Práce se zaměřuje jednak na vznik a funkce samotných peroxizomů, ale také srdeční metabolismus společně s možnou rolí peroxizomů v něm.
|
|
| |
|
|
Využití JavaScriptových MVC frameworků při tvorbě webových aplikací
KOLÁŘ, David
Cílem bakalářské práce je zpracovat a popsat problematiku týkající se JavaScritpových MVC frameworků, které pomohou zefektivnit práci při tvorbě kódu webových aplikací z hlediska skriptování na straně klienta. Zaměřím se na porovnání nejfrekventovanějších frameworků, jejich výhod, nevýhod, kdy a proč se vyplatí používat. Do mého výběru jsem zařadil AngularJS, React, Knockout a zmíním i další knihovny a frameworky. Praktická část se bude skládat z konkrétních ukázek využití jednotlivých frameworků při řešení reálných problémů. Pro tento účel vytvořím webovou aplikaci, která bude obsahovat přehled jejich vlastností, komparaci a výše zmiňované příklady.
|
|
|
Trestněprávní odpovědnost ve farmacii
Kolář, David ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Hlavním cílem této práce je zmapování možností aplikace nástrojů trestní odpovědnosti v oblasti farmacie. První kapitola obsahuje vymezení základních aspektů a procesů zkoumané problematiky, interpretaci základních pojmů a krátký exkurz do životního cyklu inovativního léčivého přípravku, se zaměřením na oblast klinického hodnocení. Následuje kapitola zaměřená na vymezení pojmu právní odpovědnost v obecné rovině. Dále jsou vymezeny a porovnány jednotlivé druhy právní odpovědnosti, relevantní k aplikaci ve farmacii (např. občanskoprávní, pracovněprávní, disciplinární nebo správní). Cílem tohoto porovnání je určení rozdílností mezi jednotlivými druhy právní odpovědnosti, a potvrzení jejich vzájemné aplikovatelnosti. Výše uvedené je následně demonstrováno na případu tzv. "heparinového vraha". Třetí kapitola je věnována trestní odpovědnosti, s vymezením základních pojmů, zejména trestný čin, protiprávnost, pachatel nebo okolnosti vylučující protiprávnost. Dále je značná část práce věnována trestní odpovědnosti fyzických osob. Po obecném úvodu k této problematice následuje výčet trestných činů, které lze reálně aplikovat v oblasti farmacie. Kapitola pátá je zaměřena na trestní odpovědnost právnických osob, se zaměřením na historii tohoto relativně nově zakotveného právního institutu, vymezení základních...
|
|
|
Transport purinergního P2X receptoru v eukaryotní buňce
Pražák, Šimon ; Tvrdoňová, Vendula (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
P2X receptory jsou membránové iontové kanály, aktivované extracelulárním ATP. U obratlovců bylo identifikováno sedm genů pro podjednotky P2X receptorů. Tyto podjednotky jsou označované jako P2X1 - 7. Každá podjednotka P2X receptoru se skládá ze dvou transmembránových domén, extracelulární domény a intracelulárního N- a C- konce. P2X receptory se ve tkáních vyskytují jako homo- nebo heterotrimery. V organismu mají širokou distribuci, funkční receptory byly nalezeny v nervové tkáni, ve svalových buňkách i v neexcitabilních tkáních, jako jsou epitely, endotely a hemopoietické tkáně. Purinergní signalizace má významnou úlohu v endokrinních regulacích, v přenosu bolesti, při poranění CNS a v imunitních procesech. P2X receptory jsou syntetizovány na hrubém endoplazmatickém retikulu a po postranslačních modifikacích v Golgiho aparátu jsou transportovány do plazmatické membrány. Distribuce a transport P2X receptorů se liší podle jednotlivých podjednotek a buněčného typu, ve kterém jsou exprimovány. P2X receptory můžeme podle způsobu jejich pohybu v buňce rozdělit do tří skupin, které se liší rychlostí transportu, rychlostí akumulace v plazmatické membráně a mírou jejich internalizace.
|
host ::
RSS.