|
|
Vývoj modotemporálních paradigmat u portugalského verba finita z diachronního hlediska
Hricsina, Jan ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Tláskal, Jaromír (oponent) ; Černý, Jiří (oponent)
Z analýzy vývoje slovesného subsystému od klasické latiny až do moderní portugalštiny vyplývá, že jednoznačně nejvýraznějším hybným prvkem je analytická tendence, která se v tomto projevuje již od formování se lidové latiny. V každé fázi jazyka však tato tendence přinesla jiné důsledky pro daný subsystém.V lidové latině to byl vznik dvou nových P - fazer hei a fazer havia, která nahradila syntetická P klasickolatinská (P -laudabo, P -laudaverim aP - laudarem). Dále vznikla analytická P - tenho feito a analogicky k němu P - tinha feito. Toto P vzniklo, aniž by subsystém cítil jeho potřebu vzhledem k existenci P - fizera. Vznikla tak asymetrie v tomto subsystému jako důsledek analytické tendence.Tato tendence se nejyýrazněji prosadila ve staré portugalštině. Důsledkem bylo vpodstatě rozdělení slovesného subsystému na dva subsubsystémy - jednoduchý a složený (složená P charakterizována temporálním sémem - retrospektivnost či anteriornost). Dalším plodem této tendence byl vznik dvou P - foi fazer a fora fazer, která se ale neukázala moc produktivní a @ zanikla. Asymetrii u P - fizera se subsystém snažil vyřešit jeho dislokací na MR non-reálnou, což ale také nebylo úspěšné (na rozdíl od španělštiny).V moderní portugalštině se analytická tendence prosadila vytzvořením nových složených P s formémem ir. Navíc se...
|
|
|
Vývoj a aktuální situace německého dialektu na území Ria Grande do Sul
Pufflerová, Alena ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat vznik, vývoj a fungování brazilské němčiny na území Ria Grande do Sul a nastínit, v jaké jazykové situaci se aktuálně nachází. Diachronně budeme sledovat, jakými fázemi brazilská němčina v průběhu posledních dvou století procházela, ze synchronního hlediska se zaměříme na němčinu za Vargasovy diktatury - období, které její další vývoj ovlivnilo rozhodujícím způsobem. Současný stav brazilské němčiny ukazuje, že počet jejích mluvčích neustále klesá. Najít odpověď na otázku Proč tomu tak je? je také jeden z cílů této práce. Poté, co se v úvodu seznámíme s pojmem brazilská němčina, která v lingvistice vystupuje jako tzv. smíšený jazyk (língua mista), "hybridní mišmaš" němčiny a portugalštiny, který vznikl na základě koexistence těchto dvou jazyků na území Brazílie, připlujeme s německými přistěhovalci k břehům Ria Grande do Sul a dozvíme se, jaké cestovní podmínky doprovázely německé osadníky při cestě do zámoří a s jakými problémy se v jejich nové vlasti museli potýkat. Vždyť téměř nikdo z nich neuměl portugalsky! Učili se však rychle, a aniž by si to jakkoliv uvědomovali, pronikala portugalština do jejich němčiny na všech jazykových úrovních. Všech se dotkneme v kapitole o fungování brazilské němčiny. Zvláštní kapitolu věnujeme němčině v období Nového státu (Estado Novo),...
|
|
|
K problematice minulých časů v portugalštině a ve španělštině: kontrastivní studie na příkladu vybraného díla
Weisová, Alžběta ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje prostřednictvím kontrastivní metody o srovnání temporálního podsystému minulých časů indikativu v současné portugalštině a španělštině. Konfrontace jazyků natolik blízkých, mající společný původ a podobné okolnosti vývoje, je značně obtížná a často se jedná o velmi nepatrné významové nuance. V naší práci jsme se pokusili zvážit všechny odlišnosti, jak z hlediska plánu výrazu, tak z hlediska plánu obsahu. Oba jazyky disponují slovesnými tvary, které se často téměř kryjí; naše analýza však ukázala, že mohou vykazovat i rozdílné hodnoty, a to především v oblasti modu. Tyto rozdíly se na první pohled mohou zdát bezvýznamné, avšak k správnému užívání jazyka jsou zásadní. Románské jazyky obecně disponují celou škálou prostředků, jak popsat (nejen) uplynulou událost. Přestože každý systém má mít svůj řád, nelze na jazyk nahlížet striktně či dogmaticky a snažit se každý jev jednoznačně definovat, nýbrž být objektivním pozorovatelem a respektovat přirozený jazykový vývoj. I během našeho zkoumání jsme se nejednou setkali s případem, že teoretik označil příklad z praxe za sporný.
|
|
|
Vývoj modotemporálních paradigmat u portugalského verba finita z diachronního hlediska
Hricsina, Jan ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Tláskal, Jaromír (oponent) ; Černý, Jiří (oponent)
Z analýzy vývoje slovesného subsystému od klasické latiny až do moderní portugalštiny vyplývá, že jednoznačně nejvýraznějším hybným prvkem je analytická tendence, která se v tomto projevuje již od formování se lidové latiny. V každé fázi jazyka však tato tendence přinesla jiné důsledky pro daný subsystém. V lidové latině to byl vznik dvou nových P - fazer hei a fazer havia, která nahradila syntetická P klasickolatinská (P -laudabo, P -laudaverim aP - laudarem). Dále vznikla analytická P - tenho feito a analogicky k němu P - tinha feito. Toto P vzniklo, aniž by subsystém cítil jeho potřebu vzhledem k existenci P - fizera. Vznikla tak asymetrie v tomto subsystému jako důsledek analytické tendence. Tato tendence se nejyýrazněji prosadila ve staré portugalštině. Důsledkem bylo vpodstatě rozdělení slovesného subsystému na dva subsubsystémy - jednoduchý a složený (složená P charakterizována temporálním sémem - retrospektivnost či anteriornost). Dalším plodem této tendence byl vznik dvou P - foi fazer a fora fazer, která se ale neukázala moc produktivní a @ zanikla. Asymetrii u P - fizera se subsystém snažil vyřešit jeho dislokací na MR non-reálnou, což ale také nebylo úspěšné (na rozdíl od španělštiny). V moderní portugalštině se analytická tendence prosadila vytzvořením nových složených P s formémem ir. Navíc se...
|
|
|
Sémantická analýza osobních zájmen v portugalštině
Manďák, Miroslav ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Diplomová práce "Sémantická analýza portugalských osobních zájmen" se snaží zhodnotit význam a smysl osobních zájmen v současné portugalštině. Vzhledem k mnoha studiím, které se zpravidla týkají pouze některých typů klitických portugalských zájmen, jsem se v této práci pokusil vytvořit analýzu, která by danou problematiku pojímala komplexněji a využívala by různých sémantických metod. První část práce obsahuje obecný přehled různých sémantických přístupů. Při jejich definování jsem kladl důraz na jejich pojetí významové složky jazykového výrazu a způsob řešení problematiky osobních zájmen. Přístupům, které jsem vyhodnotil jako vhodné pro analýzu portugalských osobních zájmen jsem se věnoval podrobněji. Pokusil jsem se načrtnout principy, na základě kterých své analýzy provádějí. Ve druhé části této práce jsem se snažil analyzovat základní anaforické funkce obecně a dále jejich konkrétní fungování u osobních portugalských zájmen. Následující oddíl obsahuje sémantickou analýzu osobních zájmen v portugalštině. V tomto oddíle je využita metoda DRT, která funguje na principech formální dynamické sémantiky. Metoda DRT umožnila identifikovat relevantní sémantické distinktivní rysy třídy osobních zájmen. Tyto sémy jsem se pokusil převést do komponentové analýzy používané v rámci lexikální sémantiky. Aby bylo možné...
|
|
|
Vyjadřování budoucnosti v portugalštině
Ondráčková, Veronika ; Svobodová, Petra (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Futurum a opisná vazba ir + infinitiv jsou stěžejními způsoby vyjadřování budoucnosti v portugalštině. Existující výzkum v této oblasti se zabýval historickým vývojem jejich použití až do 20. stol., tato práce na něj navazuje analýzou současného stavu. V teoretické části práce popisujeme termíny futurum a opisná vazba ir + infinitiv na základě portugalských gramatik a odborných článků, přičemž se zaměřujeme především na jejich sémantickou a temporální stránku. Ve druhé části prezentujeme výsledky korpusové analýzy zpracované v synchronním korpusu Aranea Portugallicum Maius, které prokazují, že se v dnešní psané portugalštině ještě stále používá častěji futurum nežli opisná vazba, dále se věnujeme kontextům, ve kterých jsou použity, a zabýváme se problematikou mezoklize.
|
|
|
Kontrastivní analýza superlativu absolutního v portugalštině a jeho protějšků v češtině
Černá, Barbora ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Svobodová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje syntetickému absolutnímu superlativu v současné portugalštině a jeho protějškům v češtině. Cílem bylo podrobně pojednat o této problematice, osvětlit užívání dubletních tvarů a zjistit nejčastější protějšky superlativu absolutního v češtině. Výzkum probíhal na základě analýzy jednojazyčného portugalského korpusu Corpus do Português a kontrastivní analýzy v paralelním korpusu Intercorp. Výsledky ukazují, že při užívání dubletních tvarů se hranice mezi mluveným a spisovným rejstříkem mohou stírat, často převažuje jeden z tvarů (erudovaný vs. lidový) a užití ovlivňují kromě míry formálnosti i další faktory, např. varianta portugalštiny. Nejčastějším českým protějškem syntetického absolutního superlativu je adjektivum v pozitivu, často expresivně zabarvenější než portugalský ekvivalent. Čeština tedy vyjadřuje hodnotu superlativu absolutního především lexikálně. Dalšími protějšky jsou vyjádření pomocí adverbií, prefixů, deminutivních či augmentativních sufixů ad. Na závěr byla provedena zpětná kontrola, kdy bylo zjištěno, čemu nejčastěji odpovídají vybrané české protějšky v portugalštině.
|
|
|
Jazyková feminizace v současné portugalštině
Folvarčný, Martin ; Svobodová, Petra (vedoucí práce) ; Hricsina, Jan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na vyjadřování ženského rodu v současné portugalštině a soustředí se především na projevy jazykové feminizace v rámci dvou jazykových variant portugalštiny (evropské a brazilské). Práce je rozdělena na několik částí. První z nich se soustředí na obecnou problematiku týkající se gramatické kategorie rodu. Zde se na mluvnický rod nahlíží z historického, sémantického i syntaktického hlediska. Vzhledem k různým interpretacím této kategorie se zde řeší i samotná povaha gramatického rodu. Ve druhé části je kladen důraz na různé způsoby, jak lze v aktuální portugalštině ženský rod vyjádřit. Třetí kapitolou je uvedena praktická část, která je propojena s hlavním cílem této diplomové práce. Ten spočívá v ověření, zda se projevy jazykové feminizace, v tomto případě užití přechýlených forem, řadí v portugalštině mezi časté jazykové fenomény či nikoliv. K tomuto ověření bylo využito dat ze dvou jazykových korpusů. Doplňujícím zdrojem potřebných dat se staly odpovědi na online dotazník, jež byl na tuto problematiku zaměřen. Výsledné hodnoty dokládají určitou přítomnost jazykové feminizace v obou variantách portugalštiny, ačkoliv větší uplatnění tento jev nachází mezi Brazilci. Klíčová slova: Gramatická kategorie rodu, ženský rod, přechylování, jazyková feminizace, portugalština,...
|
|
|
Rozdíly mezi evropskou a brazilskou portugalštinou: textová analýza
Vojáčková, Magdalena ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Svobodová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozdíly mezi evropskou a brazilskou portugalštinou se zaměřením na morfosyntaktické jevy. Nejprve se v teoretické části zabývá rozdíly, které jsou popsané v gramatikách, v praktické části pak zkoumá rozdíly na základě dvou překladů románu Žert od Milana Kundery do evropské a brazilské portugalštiny. Důraz klade především na postavení zájmen ve větě, použití imperfekta a kondicionálu a slovesných paradigmat. V závěru uvádí, které rozdíly měly obě části společné a které se naopak lišily.
|
|
|
Slang studentů filozofických fakult Rio de Janeira
Magalhães, Filip ; Hricsina, Jan (vedoucí práce) ; Svobodová, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výzkumem lingvistických specifik slangu studentů filozofických fakult v Rio de Janeiru. Klíčové bude pochopení způsobu obohacování slovní zásoby daného slangu a přejímání jednotlivých slov. Důležitou součástí výzkumu bude průzkum mezi studenty provedený on-line formou, jehož vyhodnocení bude mít stěžejní úlohu, neboť o tomto tématu je nepatrný počet psaných knih.
|
host ::
RSS.