|
|
Problematika oběti trestného činu v kriminologii
Ulrychová, Kristýna ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Problematika oběti trestného činu v kriminologii Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o problematice oběti trestného činu v kriminologii. Jejím cílem je uvést čtenáře do této problematiky, a to nejen skrze popsání vývoje pohledu na oběť v historii, ale také tím, že ho provedu procesem viktimizace a obeznámením mimo jiné s tím, jakou roli v něm může sehrát chování oběti nebo vztah mezi obětí a pachatelem. Zároveň v ní uvádím, jaké faktory mohou mít vliv na to, že se kdokoliv může stát obětí, a jaké dopady může trestný čin na oběť mít. V neposlední řadě v ní popisuji současný stav ochrany oběti ve vybraných právních předpisech a druhy pomoci obětem poskytované. Pozornost věnuji také viktimologické prevenci, jejím druhům a podobám. V textu práce zmiňuji i několik návrhů de lege ferenda. Metoda, kterou jsem ve své práci použila, je především deskriptivní a analytická. Tato práce je rozčleněna na úvod, pět částí, které se následně dělí do kapitol a některé do bodů, a na závěr. První část se věnuje vymezení kriminologie a poté viktimologie, jejímu předmětu, stručně nastíněné historii vývoje a měnícímu se pohledu na oběť. Zabývá se také pojmem oběť v kriminologii a jednotlivými typologiemi obětí ˗˗ jak obecnými typy obětí, tak zvláštními typy obětí, jako jsou oběti senioři, oběti domácího násilí a oběti...
|
|
|
Nepřímé pachatelství
Kišari, David ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Nepřímé pachatelství Abstrakt Tato diplomová práce pojednává o institutu nepřímého pachatelství, a to především se zaměřením na tuzemskou hmotněprávní úpravu toho institutu trestního práva. Cílem předkládané práce je poskytnout detailní výklad pojmu nepřímého pachatelství nejen v souvislosti se současnou právní úpravou, ale i v historických souvislostech. Důraz je kladen také na analýzu problematických aspektů nepřímého pachatelství, jakož i komparaci s jinými významnými instituty trestního práva. Práce je členěna na čtyři kapitoly. První kapitola se zabývá historickým pohledem na nepřímé pachatelství, přičemž pro tento účel je tato kapitola členěna dle účinnosti minulých trestních zákonů. V rámci této kapitoly jsou důkladně popsány názory a pohledy tehdejších trestněprávních teoretiků na institut nepřímého pachatelství a jejich následné porovnání, jelikož mnohdy se tyto názory lišily. Pozornost je věnována také pozadí přijímání nového trestního zákoníku, a s tím související otázce zakotvení zkoumaného institutu nepřímého pachatelství přímo do textu zákona. Druhá kapitola se věnuje pachateli trestného činu a zejména podmínkám jeho trestní odpovědnosti. Tato část práce je důležitá i proto, že nepřímý pachatel musí naplnit stejné podmínky jako pachatel přímý. Okrajově se diplomová práce zabývá pachatelstvím...
|
|
|
Legalizace výnosů z trestné činnosti
Minařík, Martin ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Legalizace výnosů z trestné činnosti Abstrakt Diplomová práce na téma legalizace výnosů z trestné činnosti si klade za cíl nabídnout komplexní rozbor problematiky tohoto trestného činu v užším slova smyslu, tedy podle § 216 odst. 2 a náhled na jeho nedbalostní formu dle § 217 odst. 1 trestního zákoníku. Práce se ve své první části věnuje pojmům "legalizace výnosů z trestné činnosti" a "praní peněz" a zdůvodňuje použití druhého jmenovaného slovního spojení pro označení tohoto trestného činu v celé práci. Dále se práce ve své druhé kapitole zabývá historickým vývojem tohoto trestného činu v českém trestním právu, kdy rozebírá důvody k jeho zakotvení do starého trestního zákona a změny kterými za svou existenci v tomto zákoně prošel. Následně se text práce přesouvá k vývoji trestného činu praní peněz v aktuálním trestním zákoníku se zaměřením zejména na poslední novelizační zákon č. 287/2018 Sb., a sloučení trestných činů podílnictví a praní peněz pod hlavičku jednoho ustanovení § 216 trestního zákoníku. V kapitole třetí se práce věnuje rozboru mezinárodních organizací, které se zabývají praním peněz, základních úmluv, které postavily základy boji proti praní peněz v celém světě, a následně platnému právnímu rámci EU v boji proti praní peněz se zaměřením na sérii tzv. AML směrnic. Ve čtvrté kapitole je...
|
|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140 TZ, § 141 TZ
Zelenka, Michal ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Název práce: Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák. Abstrakt: Tato diplomová práce je zaměřena na trestné činy vraždy a zabití podle § 140 a § 141 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Trestné činy vraždy a zabití patří mezi nejzávažnější trestné činy proti životu a oba tyto trestné činy lze subsumovat pod zastřešující pojem úmyslná usmrcení. Cílem této diplomové práce je komplexní rozbor trestných činů vraždy a zabití, přičemž důraz je kladen zejména na demonstraci základních rozdílů mezi těmito trestnými činy a také na to, co činí trestný čin zabití privilegovanou skutkovou podstatou vůči trestnému činu vraždy. Další dílčím cílem této diplomové práce je krátká exkurze a porovnání odlišností mezi tuzemskou právní úpravou uvedených trestných činů a anglickou právní úpravou. První část diplomové práce pojednává o vývoji právní úpravy úmyslných usmrcení v tuzemsku již od doby Velké Moravy až do přijetí současného trestního zákoníku. Zvýšená pozornost je pak věnována nejzásadnějším právním předpisům, ať už pozdější, či novější datace. Druhá část diplomové práce se zabývá obecnou charakteristikou zejména jednotlivých znaků skutkových podstat trestných činů vraždy a zabití, které jsou pro oba trestné činy společné a blíže se soustředí na vymezení objektu, tedy lidského života....
|
|
|
Kriminologické aspekty domácího násilí a jejich dopad na oběť
Bartáková, Veronika ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Kriminologické aspekty domácího násilí a jejich dopad na oběť Abstrakt Tato diplomová práce poskytuje čtenáři vhled do problematiky domácího násilí a jeho aktuálních podob. V současné době se tomuto jevu věnuje čím dál více pozornosti, jak ze strany politiků, tak ze strany neziskových organizací existujících za účelem poskytováním pomoci obětem. Cílem práce bylo ve světle výše řečeného popsat tento jev z hlediska jeho dopadů na oběti domácího násilí a možností využití jejich ochrany de lege lata a posléze nabídnout možná řešení některých problémů se zaměřením do budoucna, tedy de lege ferenda. Ve svých úvodních kapitolách práce komplexně popisuje průběh domácího násilí a jaké může mít podoby. Posléze se zaměřuje na popsání osob obětí, mezi kterými vyjmenovává zejména ženy, ale i muže, děti a seniory. Následně přesouvá svou pozornost k typologii pachatelů a různým kriminologickým teoriím ohledně jejich psychologie a charakteru. Po části kriminologické následuje část věnující se možnostem právní ochrany. V prvé řadě práce vyjmenovává nástroje, které v českém právním řádu existují a jež se i frekventovaně využívají. Vedle toho však upozorňuje i na některé instituty, které se nevyužívají vůbec, jako je evropský ochranný příkaz, jehož možnosti využití jsou komplexně popsány. Práce věnuje pozornost i problematice...
|
|
|
Trestní řízení proti právnickým osobám
Gebauer, Jan ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vybranou procesněprávní problematikou trestního řízení proti právnickým osobám, zejména těmi procesními instituty, které jsou teoretické či aplikační rovině kontroverzní. Cílem této práce je na tyto procesní nedostat které pramení nejen ze strohé právní úpravy zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim poukázat a také je analyzovat. Za tímto účelem autor je hodnocena právní úprava a autor svůj výklad opírá o názory z řad odborné veřejnosti. dosažení tohoto cíle je použita metoda deskripce, analýzy, včetně jazykového výkladu. Práce je rozdělena do 4 částí, ve kterých se autor zevrubně věnuje procesním aspektům trestního řízení proti právnickým osobám. V úvodní části jsou popisovány základní pojmy, které jsou nezbytné k uchopení procesní problematiky a bez nichž by výklad nebyl kompletním. Druhá část se věnuje zprvu hmotněprávnímu institutu "vyvinění se z trestní odpovědnosti" právnické osoby, který má však přesah do procesněprávního kontextu a detailně se tak věnuje problematice přenesení důkazního břemene na právnickou osobu, a ve svém závěru konstatuje, že jej v trestním řízení proti právnickým osobám nelze akceptovat. Těžištěm práce je část třetí, která pojednává o vybraných institutech trestního řízení proti právnickým...
|
|
|
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam
Urxová, Dominika ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam Abstrakt Předmětem této diplomové práce je interdisciplinární problematika oznamování trestných činů a s tím související latentní kriminalita, a to zejména z pohledu kriminologického, viktimologického a trestněprávně-pozitivního. Diplomová práce je rozdělena do čtyř částí, které mají dohromady pomocí deskriptivní metody odpovědět na otázku, zda česká právní úprava dostatečně efektivně přispívá dosahování nízkých čísel latentní kriminality. Část první se věnuje vymezení stěžejních pojmů této práce a otázce, jaké nejčastější faktory determinují rozhodnutí určitých osob oznámit trestný čin orgánům činným v trestním řízení. Odpovědi na tuto otázku pak přinášejí zejména poznatky oboru kriminologie a viktimologie. Ve druhé části zevrubně zkoumám trestně-právní úpravu institutu trestního oznámení. Tato část tak obsahuje kapitoly týkající se postupu před zahájením trestního stíhání, samotného podání trestního oznámení a jeho významu a úkonů orgánů činných v trestním řízení souvisejících s podáním trestního oznámení. Pro úplnost je tato část doplněna otázkou obecné a zvláštní oznamovací povinnosti, instituty trestního řádu podporující oznamování vlastní trestné činnosti, ale také neopominutelným problémem nadužívání a zneužívání trestního oznámení....
|
|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák.
Masná, Kateřina ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Název práce: Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák. Abstrakt: Tato práce se zaměřuje na nejzávažnější trestné činy proti lidskému životu, a sice na zločiny vraždu a zabití podle § 140 a 141 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Cílem této práce je podrobně popsat oba tyto zločiny, vysvětlit důležitost postihování jednání naplňující skutkovou podstatu jednoho z těchto zločinů, dále vysvětlit důvod zavedení trestného činu zabití v našem právním řádu, jeho význam, a dále to, v čem se odlišuje od vraždy a co jej činí privilegovaným trestným činem k trestnému činu vraždy. Cílem této práce je mimo jiné také popsat postup kriminalistů při vyšetřování těchto zločinů a metodiku vyšetřování úmyslných trestných činů proti životu. V první části této práce se zabývám historickým vývojem právní úpravy úmyslných usmrcení na našem území, počínaje starověkým Římem až po rok 2009, kdy byl vydán právě současný trestní zákoník. Zaměřuji se na nejdůležitější právní předpisy, které byly v průběhu historie vydány, a jak upravovaly úmyslná usmrcení. Druhá část práce pojednává o zločinu vraždy, kdy je nejdřív nastíněn obecný úvod o tomto zvlášť závažného zločinu, dále pak jednotlivé znaky skutkové podstaty tohoto trestného činu, členění vražd na vraždu prostou a vraždu premeditativní, a dále okolnosti...
|
|
|
Problémy trestního soudnictví nad mládeží
Raška, Vojtěch ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Problémy trestního soudnictví nad mládeží Tématem této práce jsou problémy trestního soudnictví nad mládeží. Trestním soudnictvím nad mládeží rozumíme zvláštní právní úpravu smíšeného (hmotněprávního i procesněprávního) charakteru, vztahující se k trestní odpovědnosti, sankcionování a trestnímu řízení ve věcech pachatelů mladších 18 let (zpravidla od patnáctého roku věku, výjimečně dříve v případech tzv. činů jinak trestných spáchaných dětmi mladšími 15 let). V této práci jsem si dal za cíl analyzovat současnou právní úpravu této problematiky, poukázat na teoreticky a aplikačně sporná ustanovení právních předpisů, jakož i přinést návrhy možných změn z hlediska de lege ferenda, a to zaprvé důkladnou analýzou dostupné odborné literatury a zadruhé rozborem dosud nepublikované judikatury Městského soudu v Praze, statistik Policie ČR a dalších zdrojů reflektujících současné trendy a odbornou praxi. Předkládaná diplomová práce je členěna do čtyř hlavních částí, které na sebe logicky navazují a dávají čtenáři možnost postupě proniknout do zkoumané problematiky. Postupuji od obecných teoretických výkladů přes rozbor současné právní úpravy a jejích nedostatků až po analýzu recentní judikatury. V úvodní části jsou definovány základní teoretické pojmy, zejména pojem mladistvého, dítěte, věku blízkého věku...
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Brtnová, Klára ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Zavinění v trestním právu Abstrakt Tématem diplomové práce je zavinění v trestním právu, které je charakterizováno jako vnitřní psychický vztah pachatele k porušení či ohrožení zájmů chráněných trestním zákonem. Zavinění je jediným obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu, a proto je stěžejním institutem trestního práva, neboť bez zavinění není trestného činu. Diplomová práce je členěna do osmi částí včetně úvodu a závěru. V první kapitole je definován pojem trestného činujeho obecné a typové znaky neboli znaky skutkové podstaty trestného činu. Skutkovou podstatou rozumíme soubor znaků, z nichž je patrné, o který trestný čin se jedná. Druhá kapitola je věnována historickému vývoji zavinění a je dále členěna na podkapitoly, jež každá z nich koresponduje s historickými obdobími, respektive s jednotlivými trestními zákony, které na našem území vešly v platnost a účinnost. Předmětem výkladu ve třetí kapitole je zásada odpovědnosti za zavinění, jeho obsah a míra. Závěrem je v této kapitole popsána konstrukce skutkových podstat z hlediska zavinění. Čtvrtá kapitola pojednává o jednotlivých formách zavinění vč. úmyslu přímého a nepřímého a nedbalosti vědomé a nevědomé. Zvláštní pozornost je věnována rozlišení těchto forem zavinění. V páté kapitole je představeno zavinění u nepřímého pachatelství, u...
|
host ::
RSS.