|
|
Potravní ekologie kuny skalní (Martes foina) v Evropě.
Nováková, Lucie ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Kuna skalní, Martes foina (Erxleben, 1777) se v posledních desetiletích stává silně synantropním živočichem a také narůstá její populační hustota. Tato práce shrnuje poznatky o potravních návycích kuny skalní v Evropě. V první části jsou uvedeny metody, kterými lze potravní ekologii studovat např. rozbor trusu či analýza obsahu žaludku a střev. Je popsán způsob výpočtu nejčastěji používaných hodnot charakterizujících potravní ekologii kuny. Ve druhé části je analyzována geografická variabilita a sezónní změny v potravě kuny skalní v různých částech Evropy. Zdá se, že na potravní návyky má vliv typ prostředí, ve kterém kuna skalní žije. Byly prokázány rozdíly v potravě v urbánním a v rurálním prostředí, dále byly zjištěny i vnitrohabitatové rozdíly. Ve třetí části této práce jsou popsány hlavní složky potravy, kterými jsou různí drobní obratlovci, bezobratlí živočichové (hlavně hmyz) a plody, a také jsou diskutována některá specifika v potravě kuny. Zmíněny jsou i zdroje potravy, které poskytuje člověk. Klíčová slova: potravní ekologie, kuna skalní, Mustelidae
|
|
| |
|
| |
|
|
Hnízdní fidelita u vrubozobých ptáků
Kejzlarová, Tereza ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Tato literární rešerše se týká tématu hnízdní fidelity a je zaměřena na řád Anseriformes, konkrétně na čeleď Anatidae. Právě u této skupiny ptáků vykazuje hnízdní fidelita zajímavý rys, kterým je její prokazatelně vyšší míra u samic. U jiných ptačích druhů (např. pěvci), u nichž byla hnízdní fidelita zkoumána, byla zjištěna vyšší míra fidelity naopak u samců. Práce se snaží objasnit tento paradox a zmiňuje faktory, které mohou fidelitu ovlivnit. Mezi nejvýznamnější faktory patří zejména předchozí reprodukční úspěšnost a vliv okolního prostředí. Dále práce srovnává 40 studií týkající se hnízdní fidelity u čeledi Anatidae.
|
|
| |
|
|
Potravní chování strdimilů na květech Impatiens sakeriana
Sejfová, Zuzana ; Janeček, Štěpán (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Ačkoliv jsou strdimilové nového světa učebnicovou ekologickou a evoluční paralelu novosvětských kolibříků, do nedávné doby byli považováni za ptáky, kteří na rozdíl od kolibříků při konzumaci nektaru sedí. V řadě studií, převážně z jižní Afriky, byl tento rozdíl demonstrován na adaptacích rostlin, které jim toto chování usnadňují. Současné studie však ukazují, že krmení za letu je u strdimilů častější, než se dříve předpokládalo. Zaměřili jsme se na specializovaný polinační systém netykavky druhu Impatiens sakeriana rostoucí v horách západní Afriky a potravní chování jejich dvou ptačích opylovačů, strdimilů Cinnyris reichenowi a Cyanomitra oritis. Na základě souvislého monitoringu několika divoce rostoucích jedinců rostliny a jejich návštěvníků jsme se pokusili vyhodnotit vliv faktorů ovlivňujících chování ptačích opylovačů u květu (tedy zda pták během krmení sedí, či se krmí za letu). Naše výsledky ukazují, že ptačí chování u květu je výrazně ovlivněno architekturou rostliny, konkrétně délkou květní stopky a osy květenství. Překvapivě, intenzita deště ovlivňuje ptačí chování pouze mírně. Naše data také ukazují, že krmení za letu je spojeno jak s kratšími návštěvami květu, tak s rychlejšími přesuny mezi květy a umožňuje tak ptákům navštívit více květů za jednotku času. Zvláštní pozornost pak byla...
|
|
|
Vliv individuálních vlastností samic čejky chocholaté (Vanellus vanellus) na kvalitu snůšky, párovací status a inkubační úsilí samce
Sládeček, Martin ; Šálek, Miroslav (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Role ornamentace opeření a dalších individuálních vlastností v pohlavím výběru je u ptáků široce studovanou problematikou. Drtivá většina prací se ovšem zabývá významem ornamentace samců a samičími preferencemi při jejich výběru. Recentní poznatky ovšem ukazují, že podobně širokou škálu adaptací lze nalézt, zaměříme-li se na signální význam opeření samičího. Tato práce zkoumá potenciální význam melaninové ornamentace a dalších individuálních vlastností pro průběh hnízdního procesu u samic čejky chocholaté (Vanellus vanellus), známého a široce rozšířeného polygynního bahňáka zemědělské krajiny. Žádná ze studovaných charakteristik nesignalizovala investici do reprodukce prostřednictvím objemu vajec ve snůšce. Samice s delším křídlem, větším rozsahem předhnízdního pelichání loketních letek a větším rozsahem melaninové ornamentace ovšem začínaly hnízdit, poněkud překvapivě, později v sezoně. I přesto se ornamentace samic ukazuje jako pravděpodobně samci preferovaný znak, protože v průměru inkubovali více na hnízdech samic s výraznější ornamentací. Stejně tak inkubovali výrazněji v pozdních fázích inkubační periody. Žádný vliv na množství samčí inkubační péče naopak nebyl zjištěn u velikosti vajec, či načasování hnízda v rámci sezony. Podobně ani velikost hnízdního uskupení, coby ukazatel možnosti...
|
|
|
Ecology and behaviour of two European pipit species
Petrusková, Tereza ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Procházka, Petr (oponent) ; Matyjasiak, Piotr (oponent)
Stručnéshrnutípráce Disertačnípráci tvoŤírivod a pět kapitol (čtyŤi1ižpublikované články a jeden rukopis zaslany k recenznínruŤízení),tykajícíchse ruznyich aspektriekologie a chování studovanych druhrj.První částje věnována mechanism m umoŽĎujícímkoexistencidvou bIizce pŤíbuznfchdruh pěvcti, lindušky lesnía luční,a teritoriálnímu a agresivnímuchování samc lindušek lučních.Druhá částpráce analyzuje zpěv lindušky lesní. KÍátb' rivod uvádějícíprvní tŤikapitoly stručněshrnuje dosavadnípoznatky o mechanismech umož ujícíchspolečnf v1iskytpŤíbuznfchteritoriálních druhri ptákri na jedné lokalitě. Tomuto tématuse věnují první dva články, zabyvajicí se koexistencíekologicky i morfologicky velmi podobnfch pěvcri: lindušky lesni (Anhus trivialis) a lindušky luční('4. pratensis). Nejprve jsme srovnávali, jaká prostŤedílindušky upŤednostĎujína lokalítě se společnymvyskytem a dvou alopatrickyich lokalitách . Ukáza|o se, Že oba druhy si i v sympatrii vybírajíodlišnémikrohabitaty. V dalšíčástijsme pomocí playbackov1/chpokusri ověŤovali,zda k těmto rozdílrjmnepŤispívámezidruhová teritorialita. V;Ísledky prokáza|y nepŤítomnostmezidruhové agresea proto jsme mohli potvrdit našepŤedchozízávěry, že druhy si primárně vybírajíodlišná prostŤedí,čímžje jejich koexistence umoŽněna. Playbackové pokusy prokázaly silny vIiv zpěvu...
|
|
|
Význam obličeje a velikosti těla v rozpoznávání predátorů netrénovanými ptáky
Fišer, Ondřej ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Petrusková, Tereza (oponent)
Obličej hraje mimořádně významnou roli v lidské komunikaci. Umožňuje individuální rozpoznání člověka a přináší o něm i další informace, například sociální nebo emoční. Lidská psychologie ukázala, že rozpoznání obličejů využívá specifický kognitivní proces nazvaný holistické vnímání. V posledních desetiletích se ukazuje, že hraje významnou roli i v komunikaci zvířat. Role obličeje u ptáků však byla dosud studována jen okrajově. V první části své diplomové práce jsem testoval, zda změna uniformní konfigurace ptačího obličeje ovlivní schopnost ťuhýka obecného (Lanius collurio) rozpoznat potenciálního ptačího predátora. Vzhledem k nepříznivým podmínkám v obou hnízdních sezónách, kdy probíhaly experimenty, nelze z výsledků vyvozovat jednoznačnější závěry. Ty pouze naznačují, že ťuhýk změny konfigurace vnímá. Podstatnou vlastností všech predátorů je jejich velikost, která ovlivňuje mimo jiné i schopnost kořisti se jim bránit. Několik studií již nepřekvapivě zjistilo, že ptáci různě velké druhy predátorů rozlišují. V druhé části své diplomové práce jsem vyhodnotil experimenty, v nichž byly ťuhýkovi obecnému předloženy atrapy dvou druhů predátorů s modifikovanou velikostí (zmenšené vrány a zvětšené sojky). Ťuhýk na zvětšené sojky reagoval s nižší agresivitou, zatímco na zmenšené vrány agresivita vzrostla...
|
|
| |
host ::
RSS.