|
|
Trendové věci v dospívání aneb materializace prestiže?
Maierová, Martina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá možným vlivem trendových věcí na prestiž, a to v deváté třídě jedné běžné základní školy ve velkém městě. Cílem diplomové práce je na základě vlastního výzkumu identifikovat sociální strukturu uvedené školní třídy, zmapovat hodnotovou orientaci jejích žáků, určit trendové věci, které se k této třídě váží, a všechna tato zjištění provázat. Práce se snaží najít odpověď na otázku, jaký vliv mají trendové věci na prestiž ve zkoumané třídě a zda v této skupině žáků dochází k materializaci prestiže. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na uvedení hlavních souvislostí týkajících se tématu trendových věcí, dospívání, materializmu a prestiže. Témata jsou rozebírána v kontextu společenskovědních disciplín, a to zejména psychologie, s přihlédnutím k poznatkům antropologie, sociologie a pedagogiky. Empirická část se kromě popisu cíle, metod, výzkumného vzorku a prostředí věnuje zejména analýze vlastního kvalitativně orientovaného výzkumu, jenž nachází oporu i v několika kvantitativních metodách. Nejprve v ní popisuji sociální hierarchii žáků, a to z hlediska míry jejich vlivu, oblíbenosti a prestiže, a identifikuji jejich podskupiny (od ostatních zde odlišuji zejména skupinu populárních). Následně se snažím zjistit převažující hodnotovou orientaci...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Identita a sociální identifikace dospívajících v kontextu subkultur
Sovová, Iveta ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Práce se zabývá problematikou subkultur z pohledu současných dospívajících. Měla by objasnit, jakým způsobem se adolescenti vztahují k subkulturám a jaké jsou okolnosti identifikace se subkulturami. Celou prací se také prolíná téma identity a jejího budování během dospívání, zejména pak v kontextu subkultur. Teoretická část práce pojednává o vývojovém období adolescence, subkulturách obecně, o skupinách a skupinových fenoménech (konformitě, kategorizaci, potřebách zachování individuality a vyjádření sounáležitosti) a identitě. Praktická část zahrnuje výsledky kvantitativního výzkumu (dotazníkové šetření) a hlavního kvalitativního výzkumu. Hlavní metodou sběru dat byly polostrukturované rozhovory s adolescenty, kteří se různou měrou identifikují se subkulturami a s adolescenty, kteří se naopak od subkultur distancují. Respondentům obou výzkumů bylo 14 až 17 let. Na základě výpovědí informantů byly popsány tři základní postoje, které dospívající zaujímají vůči subkulturám (plná identifikace, nevyhraněná identifikace a neidentifikace) a které s sebou přináší i odlišné pojetí subkultur jejich představiteli. To spočívá především v akcentování vnitřních či vnějších znaků příslušnosti k subkulturám a vnímání míry závaznosti jejich norem. Jelikož identifikace se subkulturami významně souvisí s procesem...
|
|
|
Struktura dne romského dítěte - deklarace a realita
Maierová, Martina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá strukturací času u osmi romských dětí ve věku 11 - 17 let, které žijí (nebo alespoň tráví volný čas) na pražském sídlišti Velká Ohrada. Ústředním cílem práce je identifikovat strukturu dne romského dítěte, resp. zjistit, jaké uzly jsou při jejím popisu jak dítětem, tak jeho rodičem definovány a s jakými obsahy jsou tyto uzly spojovány. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na uvedení hlavních souvislostí týkajících se tématu času. Zahrnuje konceptualizace času jakožto kategorie o sobě samé i jakožto kategorie, která strukturuje realitu. Problematika času je dále rozebírána v kontextu dvou společenskovědních disciplín, a to sociologie a psychologie. V rámci teoretické části je reflektována i literatura vztahující se ke strukturaci času u Romů. Tento diskurz je veden z historické perspektivy a uvádí, že vnímání času bylo ovlivněno několika významnými mezníky. Empirická část se kromě popisu cíle, metod, výzkumného vzorku a prostředí věnuje zejména analýze dat vlastního kvalitativně orientovaného výzkumu - interpretuji v ní pohled romských dětí a jejich rodičů na způsoby, jakými romské děti tráví různé typy dní (např. všední den, víkendový den či prázdninový den). Obě tyto perspektivy jsou následně porovnány s cílem nelézt mezi nimi možné...
|
|
| |
|
|
Mateřství jako zlom v životě mladé romské matky
Obručová, Markéta ; Doubek, David (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Cílem této diplomové práce je nahlédnout do života mladých matek romské národnosti a více porozumět vlivům, které na ně působí, přijímání a vnímání jejich mateřské role. Toto téma bylo zvoleno na základě předchozích zkušeností s prací s romskými rodinami. Pro výzkum bylo vybráno pět matek ve věku do 25 let, s nimiž byly vedeny nestrukturované rozhovory. V teoretické části práce je pojednáno obecně o mateřství a posléze o jeho specifikách v romské komunitě. Největší důraz je kladen na přijímání mateřské role. V empirické části je nejprve pojednáno o použité metodě - zakotvené teorii. Dále je podrobně popsán způsob zpracování a analýzy dat. Následující kapitoly se zaměřují zprvu na vlivy prostředí a později na to, jak dotazované prožívaly mateřství. Prožitek mateřství je nahlížen z několika úhlů - v časovém horizontu, tedy od početí dítěte do jeho narození a prvních reakcí na něj, ve významu, jaký pro matku má z hlediska závazku a v kontextu plánů a přání. Tato práce dává nahlédnout do života pěti romských matek. Matky mají největší vliv na výchovu nové generace - při práci s příslušníky romské minority je tedy důležité seznámit se s prostředím, z něhož pocházejí, a porozumět tomu, jak matky své mateřství prožívají. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
host ::
RSS.