|
|
Optimalizace obsazení turnusů řidičů autobusové dopravy
Sokol, Petr ; Bartušek, Bohumír (vedoucí práce) ; Štěpán, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce je vytvořit algoritmus pro určování optimálního plánu přidělení řidičů a vozidel na předem dané schéma jízd. Naším cílem při tvorbě plánu je minimalizace přímých nákladů spojených s přepravou. Zároveň se snažíme vytvořit vyvážený plán, s ohledem na vytížení řidičů a vozidel. Struktura problému plánování byla matematicky popsána sestavením rozsáhlého lineárního modelu, jehož součástí jsou algebraické formulace jednotlivých omezení, která je nutné v automobilové dopravě dodržovat. V tomto modelu figurují binární a reálné proměnné, jedná se tedy o model smíšeného celočíselného programování. O řešení celočíselných úloh se dá říci, že je obecně mnohem komplikovanější než řešení úloh bez celočíselných omezení. K praktickému řešení úlohy byl použit optimalizační software GAMS, který pro řešení celočíselných úloh používá algoritmus větvení a mezí. V GAMSu byl, na základě výše zmíněného modelu, sestaven programový kód, který je schopen pro sérii vstupních dat určit optimální plán obsazení jízd. Součástí práce je i několik vyřešených vzorových úloh.
|
|
|
Důkazy silného zákona velkých čísel
Odintsov, Kirill ; Štěpán, Josef (vedoucí práce) ; Staněk, Jakub (oponent)
Tato práce obsahuje dva různé důkazy Silného zákona velkých čísel i se všemi potřebnými pomocnými větami a lemmaty. První Borelův důkaz je méně obecný, avšak podstatně jednodušší. Druhý důkaz je proveden za použití Kroneckerova lemmatu a Kolmogorov-Khinchinovy věty, která je dokázana přes Kolmogorovu nerovnost. Důkazy jsou dělány velmi podrobně a u čtenáře předpokládají pouze základní znalosti z pravděpodobnosti a teorie míry. Text je provázen četnými příklady a to, jak matematickými tak i příklady z bežného života. Nakonec jsou popsány čtyři důležité matematické aplikace Silného zákonu velkých čísel.
|
|
|
Modifikace stochastických objektů
Kadlec, Karel ; Štěpán, Josef (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
V této diplomové práci se zabýváme modifikacemi stochastických polí, stochastických procesů a náhodných pravděpodobnostních měr. První kapitola je věnována modifikacím stochastického pole do prostoru spojitých funkcí, modifikacím submartingalu do množiny zprava spojitých funkcí s konečnými limitami zleva a separabilním modifikacím stochastického procesu. V druhé kapitole je pozornost zaměřena na regularizaci náhodné pravděpodobnostní míry na markovské jádro. Konkrétně pracujeme s náhodnými pravděpodobnostními měrami na borelovské podmnožině polského prostoru, případně na Radonově separabilním topologickém prostoru.
|
|
|
Univariate difusion stochastic differential equations with applications to financial mathematics
Zahradník, Petr ; Štěpán, Josef (vedoucí práce)
Předmětem této práce je využití pokročilých metod teorie pravděpodobnosti a částečně i matematické analýzy na určité partie finanční matematiky. V první kapitole jsou shrnuty potřebné poznatky z teorie pravděpodobnosti. V druhé kapitole jsou postupně zmíněny základy teorie jednorozměrných difusních stochastických diferenciálních rovnic. Jsou zformulovány potřebné výsledky ohledně existence a jednoznačnosti řešení i ve slabém smyslu, je zkonstruováno řešení Engelbertovy - Schmidtovy rovnice a je důkladně zkoumán Fellerův test exploze. Třetí kapitola se zabývá Dirichletovým problémem a jeho aplikací na oceňování finančních opcí včetně implementace. Poslední, čtvrtá, kapitola je určena využití znalostí z předchozích částí textu k odvození některých zajímavých vlastností Coxova - Ingersollova - Rossova modelu.
|
|
| |
|
|
Univariate difusion stochastic differential equations with applications to financial mathematics
Zahradník, Petr ; Štěpán, Josef (vedoucí práce)
Předmětem této práce je využití pokročilých metod teorie pravděpodobnosti a částečně i matematické analýzy na určité partie finanční matematiky. V první kapitole jsou shrnuty potřebné poznatky z teorie pravděpodobnosti. V druhé kapitole jsou postupně zmíněny základy teorie jednorozměrných difusních stochastických diferenciálních rovnic. Jsou zformulovány potřebné výsledky ohledně existence a jednoznačnosti řešení i ve slabém smyslu, je zkonstruováno řešení Engelbertovy - Schmidtovy rovnice a je důkladně zkoumán Fellerův test exploze. Třetí kapitola se zabývá Dirichletovým problémem a jeho aplikací na oceňování finančních opcí včetně implementace. Poslední, čtvrtá, kapitola je určena využití znalostí z předchozích částí textu k odvození některých zajímavých vlastností Coxova - Ingersollova - Rossova modelu.
|
|
| |
|
|
Nula jednotkový zákon v pravděpodobnosti a topologii
Šimon, Prokop ; Štěpán, Josef (vedoucí práce) ; Maslowski, Bohdan (oponent)
Práce se zabývá teorií funkcí typu PLIF, jejichž zavedení bylo motivo- váno matematickou statistikou. Je ukázána cesta vedoucí od statistického problému až k jeho zjednodušení pomocí PLIF, resp. SPLIF. Navazující pří- klady dávají odpově¤ na existenci těchto funkcí na vybraných prostorech, přirozeně je kladen d·raz na prostor všech nekonečných posloupností 0 a 1 {0, 1}N a jeho podprostory. Za použití silného zákona velkých čísel pro ná- hodnou procházku je uveden zajímavý příklad ukazující množinu 1. kategorie mající míru jedna. Dále je dokázán Oxtobyho 0-1 zákon. Celou práci uzavírá rozpracovaný d·kaz věty od D. Blackwella ukazující neexistenci borelovských SPLIF, ve kterém hraje klíčovou roli právě Oxtobyho 0-1 zákon. 1
|
|
|
Pravděpodobnostní rozdělení na metrických grupách
Ondřej, Josef ; Štěpán, Josef (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Název práce: Pravděpodobnostní rozdělení na metrických grupách Autor: Josef Ondřej Katedra: Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky Vedoucí bakalářské práce: prof. RNDr. Josef Štěpán, DrSc., Katedra pravdě- podobnosti a matematické statistiky Abstrakt: V této práci se zabýváme prostorem borelovských pravděpodobnostních měr nejdříve na metrickém prostoru a později i na metrické grupě. Zavedeme po- jem slabé konvergence borelovských pravděpodobnostních měr a ve speciálním případě ukážeme, jak lze tuto konvergenci metrizovat. Dále definujeme operaci konvoluce borelovských pravděpodobnostních měr na metrické grupě a ukazu- jeme, že se s touto operací pak stává prostor měr spojitou pologrupou. V sou- vislosti s pojmem konvoluce zavádíme pojem idempotentní míry a také Haarovy míry a ukazujeme, jaký je mezi nimi vztah. Konečným vyústěním je pak podání popisu všech řešení Choquetovy úlohy. Na závěr ukazujeme, jak budovaná teorie vypadá na příkladu grupy komplexních jednotek. Klíčová slova: Metrická grupa, slabá konvergence, Prochorovova věta, Choque- tova úloha.
|
|
|
Tři důkazy centrální limitní věty
Marcinčín, Martin ; Štěpán, Josef (vedoucí práce) ; Beneš, Viktor (oponent)
Práce ukazuje tři různé důkazy centrální limitní věty s použitím elementárních metod. Centrální limitní věta ve Feller - Lindebergově tvaru je dokázána pomocí konvergence charakteristických funkcí a Fejérovy věty díky stejnoměrné aproximaci omezené funkce trigonometrickým polynomem na omezeném intervalu. Dále je uveden důkaz využívající charakterizace konvergence v distribuci jako konvergence středních hodnot funkcí s omezenými derivacemi všech řádů. Ve tvaru pro součty nezávislých náhodných veličin se všemi momenty konečnými je věta dokázána pomocí konvergence všech momentů k momentům normálního rozdělení, které jej jednoznačně definují.
|
host ::
RSS.