|
|
Yoik: musical tradition of the Sámi
Jirešová, Stanislava ; Bidlo, David (oponent) ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce)
Tradičná hudba Sámov žijúcich na severe Škandinávie a polostrova Kola patrí medzi prastaré kultúrne dedičstvo. Sámsku hudobnú tradíciu predstavuje takzvaný jojk, prevažne sólová vokálna hudobná forma bez inštrumentálneho sprievodu. Špecifická práca s hlasom dáva jojku nezameniteľnú farbu a je pre Sámov najdôležitejším rysom odlišujúcim jojk od iných hudobných foriem. Tak ako sa líšia sámske jazyky v jednotlivých oblastiach Laponska, líši sa i štýl a štruktúra jojkov. Cieľom tejto práce je predstaviť tradíciu sámskeho jojku v stredoeurópskom prostredi, kde je táto problematika zatiaľ málo známa. Práca je zameraná najmä na hudobnú stránku jojku. Jej ťažiskom je vlastná traskripcia dvadsiatichdvoch vybraných nahrávok jojkov, ktoré pochádzajú najmä z oblasti fínskeho Laponska a boli nahrané v rokoch 1961-1963. Práca charakterizuje melodiku jojku z hľadiska tónového materiálu a melodickej línie, ďalej rytmickú stránku jojku a stručne pojednáva i o hudobných formách typických pre tento hudobný žáner. Okrem toho práca obsahuje i prehľad doterajšieho bádania o sámskej hudbe a zmieňuje sa i o regionálnych rozdieloch jojkov v jednotlivých oblastiach Laponska.
|
|
|
Spisovatelky kraje Tornionlaakso
Slobodová, Petra ; Velkoborsky, Jan Petr (oponent) ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na prezentaci spisovatelek finského kraje Tornionlaakso a jejich tvorby. Samotné literární části předchází úvod, ve kterém jsou charakterizovány nejvýznamnější aspekty historie a kultury tohoto kraje. Nastíněny jsou události tzv. války o Finsko, které vedly k oddělení finských provincií od mateřského Švédska a k získání autonomie v rámci ruské říše v roce 1809. Na území Tornionlaaksa byla následně vytyčena nová hranice mezi švédským a ruským státem, čímž došlo k rozdělení do té doby jednotného území Tornionlaaksa na dvě části - finskou a švédskou (Tornedalen). Z hlediska jazykového a kulturního je tato oblast však nadále pojímána převážně jako celek, proto i tato práce částečně reflektuje stav kultury a literatury v Tornedalenu. Bez povšimnutí nezůstává ani místní specifická jazyková situace: navzdory rozdělení se na obou březích řeky Tornio zachovala tzv. tornedalská finština, označovaná také jako meänkieli, pojímána ve Švédsku jako jazyk, ve Finsku převážně jako dialekt. V úvodu jsou dále pojednána probuzenecká hnutí (pietismus), neboť tento významný fenomén místní i obecně finské duchovní kultury nachází odraz i v tvorbě spisovatelů Tornionlaaksa.
|
|
|
Kontrastivní studie substantiv vyjadřujících čas ve finštině a češtině
Souček, Milan ; Fárová, Lenka (oponent) ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce)
Lingvistika počátku 21. století má nové a rychle se rozvíjející možnosti a výzkumné nástroje, které jí dávají dříve nedosažitelné a téměř nepředstavitelné možnosti. Při zkoumání a popisu jazyka a následné přípravě jazykových příruček, učebnic a slovníků může využívat moderní technologie a jejich prostřednictvím zkoumat jazyk nejen jako systém dorozumívání, ale také jako výsledek komunikace, a na základě těchto zkoumání realizovaných jazykových projevů vytvářet teorie podložené konkrétními a přirozenými příklady. Již téměř samozřejmostí se stává, že moderní slovníky jsou připravovány na základě zkoumání obsáhlých jazykových materiálů nashromážděných v jazykových korpusech a zpracovávaných korpusovými programy, které umožňují zkoumání pestré škály jazykových jevů. Také při přípravě jazykových učebnic se jazykové korpusy využívají stále častěji a jazykové učebnice tak podávají studentům adekvátní a relevantní informace o jazyce, stále více nezávislé na subjektivním výběru jejich tvůrců. Velké moderní slovníky a jazykové učebnice založené na korpusových zkoumáních vznikaly nejprve především v anglofonním prostředí (např. Collins Cobuild), v posledním desetiletí se ale korpusová lingvistika rozvíjí velkou rychlostí i v dalších zemích. Například Český národní korpus založený v roce 1994 může svým rozsahem a...
|
|
|
The forms of original contemporary Finnish drama in the period of years 1995-2007
Salmela, Alexandra ; Velkoborsky, Jan Petr (oponent) ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce)
Moja diplomová práca si kladie za cieľ oboznámiť česko- a slovenskojazyčnú verejnosť so záujmom o Fínsko a jeho kultúru so súčasnou fínskou dramatikou. Keďže "súčasná fínska dráma" je pomerne široký pojem, zásadným pri písaní tejto diplomovej práce bolo ohraničenie skúmaného korpusu, pri ktorom som brala do úvahy aspekt doby vzniku, jazyka, žánru a povodnosti drám. Rok 1995, ktorý som si zvolila za spodnú časovú hranicu, považujem za výrazný spoločenský zlom v živote Fínska, ktoré sa po rokoch ťaživej ekonomickej krízy stalo členským štátom EU a vyhralo majstrovstvá sveta v hokeji, zároveň sa však začal rozpadávať koncept tzv. sociálneho štátu (hyvinvointivaltio). Tieto udalosti vniesli do fínskej dramatiky nové, spoločensky aktuálne témy z fínskeho prostredia, zatiaľ čo po formálnej stránke sa novovznikajúce hry paradoxne vracajú ku konzervatívnejším výrazovým prostriedkom. Z hľadiska jazyka som zo skúmaného korpusu vylúčila drámy, ktoré vznikli v inom ako fínskom jazyku, okrem iného sa teda nezaoberám mnohými významnými švédskojazyčnými autormi, napríklad i u nás známym Bengtom Ahlforsom. Na základe žánru a povodnosti sa ďalej nezaoberám inými textami ako povodnými dramatickými textami, adaptácie próz, poetické pásma a montáže, benefície, spevohry, muzikály, atď. som teda zo skúmaného korpusu vylúčila....
|
|
|
Próza Zlomený světem v kontextu naturalismu - komplement k diplomové práci Juhani Aho a analýza díla Osamělý
Kimatraiová, Marika ; Lindroosová, Hilkka (oponent) ; Velkoborský, Jan Petr (oponent)
Tato rigorózní práce představuje doplněk k mé diplomové práci, kde se soustřeďuji zejména na finský naturalismus na konci devatenáctého století a v současnosti. Soudobá finská badatelka Riikka Rossi vypracovala model, aby popsala literaturu ve Finsku na konci devatenáctého století. Model se skládá ze tří způsobů úpadku: dynamické, tragické a statické entropie. Moje práce pojednává o všech těchto formách naturalismu. Abych mohla demonstrovat rysy naturalismu ve finské literatuře, vybrala jsem si Ahovu prózu Maailman murjoma (Zlomený světem, 1894 ), která byla dříve klasifikována jako dílo realistické. Juhani Aho byl s úsilím realistů úzce spjat: přál si popisovat skutečnost, kterou viděl a cítil, věrně a bez příkras a ostražitě si všímal změn, které přinesla nová doba - ale je zde také obava, zda nové je vždy konec konců lepší. V jeho díle Rautatie zanechává zklamání starých manželů melancholickou příchuť a v Maailman murjoma železnice a vlak zničí život prostému venkovanovi. Podle Riikky Rossi Maailman murjoma je prototypickým příkladem tragické entropie. Její entropický model dokazuje, že mnoho literárních děl, dříve klasifikovaných jako realistická, může být nyní interpretováno jako díla naturalistická - Ahova próza Maailman murjoma je příkladem.
|
|
|
Slovesa vyhledávající záporný kontext
Vítovec, Přemysl ; Fárová, Lenka (oponent) ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce)
Slovesa upřednostňující záporný kontext, jak jsou představena v gramatikách finského jazyka, vykazují značnou rozmanitost po stránce sémantické i syntaktické. Jako předmět předložené práce byla z těchto sloves vybrána pouze ta slovesa, do jejichž sémantickopragmatické struktury patří příznak modálního zabarvení. Z provedené analýzy vyplývá, že záporná sémantická preference těchto sloves není vůbec jednoznačná: uvažovaná kategorie sloves zahrnuje (i) slovesa vyskytující se výhradně v záporném kontextu, (ii) slovesa vyskytující se převážně v záporném kontextu, (iii) slovesa vyskytující se poměrně často v záporném kontextu, (iv) slovesa, jejichž vazba na záporný kontext je sporná. Modální cL" , zabarvení však nacházíme u všech probraných sloves v:/~rovnatelné míře. Problematiku sloves vyhledávajících záporný kontext, která vykazují modální zabarvení, tímto můžeme převést na problematiku modálně zabarvených sloves, jež vyhledávají záporný kontext.
|
|
|
Finská dramatika na českých jevištích
Špronglová, Barbora ; Velkoborsky, Jan Petr (oponent) ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce)
Diplomová práce Finská dramatika na českých jevištích sleduje inscenování fínských divadelních her v češtině na území dnešní České republiky, a to od prvního uvedení finského dramatu v českém prostředí roku 1938 do roku 2009. Věnuje se celkem osmi divadelním hrám, které byly jednou či opakovaně uvedeny, a konkrétním podobám jejich jevištního provedeni. Hledá souvislosti zařazení finských her do repertoáru s dobovou dramaturgii a vývojem českého divadelnictví vůbec, vždy s ohledem na politické a společenské poměry. Snaží se zodpovědět otázky, do jaké míry je výběr uvedených dramat reprezentativní pro finskou dramatiku obecně a existuje-Ii nějaký jednotný styl jejich jevištního provedení na českých scénách.
|
|
|
Finská dramatika na českých jevištích
Špronglová, Barbora ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce) ; Velkoborský, Jan Petr (oponent)
Diplomová práce Finská dramatika na ceských jevištích sleduje inscenování fínských divadelních her v ceštine na území dnešní Ceské republiky, a to od prvního uvedení finského dramatu v ceském prostredí roku 1938 do roku 2009. Venuje se celkem osmi divadelním hrám, které byly jednou ci opakovane uvedeny, a konkrétním podobám jejich jevištního provedeni. Hledá souvislosti zarazení finských her do repertoáru s dobovou dramaturgii a vývojem ceského divadelnictví vubec, vždy s ohledem na politické a spolecenské pomery. Snaží se zodpovedet otázky, do jaké míry je výber uvedených dramat reprezentativní pro finskou dramatiku obecne a existuje-Ii nejaký jednotný styl jejich jevištního provedení na ceských scénách.
|
|
|
The forms of original contemporary Finnish drama in the period of years 1995-2007
Salmela, Alexandra ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce) ; Velkoborský, Jan Petr (oponent)
Moja diplomová práca si kladie za cieľ oboznámiť česko- a slovenskojazyčnú verejnosť so záujmom o Fínsko a jeho kultúru so súčasnou fínskou dramatikou. Keďže "súčasná fínska dráma" je pomerne široký pojem, zásadným pri písaní tejto diplomovej práce bolo ohraničenie skúmaného korpusu, pri ktorom som brala do úvahy aspekt doby vzniku, jazyka, žánru a povodnosti drám. Rok 1995, ktorý som si zvolila za spodnú časovú hranicu, považujem za výrazný spoločenský zlom v živote Fínska, ktoré sa po rokoch ťaživej ekonomickej krízy stalo členským štátom EU a vyhralo majstrovstvá sveta v hokeji, zároveň sa však začal rozpadávať koncept tzv. sociálneho štátu (hyvinvointivaltio). Tieto udalosti vniesli do fínskej dramatiky nové, spoločensky aktuálne témy z fínskeho prostredia, zatiaľ čo po formálnej stránke sa novovznikajúce hry paradoxne vracajú ku konzervatívnejším výrazovým prostriedkom. Z hľadiska jazyka som zo skúmaného korpusu vylúčila drámy, ktoré vznikli v inom ako fínskom jazyku, okrem iného sa teda nezaoberám mnohými významnými švédskojazyčnými autormi, napríklad i u nás známym Bengtom Ahlforsom. Na základe žánru a povodnosti sa ďalej nezaoberám inými textami ako povodnými dramatickými textami, adaptácie próz, poetické pásma a montáže, benefície, spevohry, muzikály, atď. som teda zo skúmaného korpusu vylúčila....
|
|
|
Finská příjmení zakončená na -heimo, jejich vznik a rozšíření
Burdová, Kateřina ; Fárová, Lenka (oponent) ; Lindroosová, Hilkka (vedoucí práce)
Záměrem této práce je představit finskojazyčná příjmení končící na -heimo. Heimo znamená česky kmen, skupinu lidí stejného původu, -heimo příjmení tak mají v sobě jistý symbol národní hrdosti, vyjadřují vztah ke skupině a silnou identitu. Jejich vznik a popularita jsou úzce spojeny s důležitými vlasteneckými projevy ve Finsku, jakými bylo například národní obrození či sté výročí vydání národního eposu Kalevala. Jejich význam a možný motiv výběru zkoumám v hlavní analýze (kapitola 3.2), v níž porovnávám jednotlivé páry starých a nových příjmení. Konkrétními motivy změny jména se však v této práci zabývat nebudu.
|
host ::
RSS.