|
|
Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – září 2017
Tuček, Milan
V rámci zářijového šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny.
|
|
|
Postoje obyvatel České republiky k novele zákona o českém školství, platbám za vysoké školy a státním maturitám – září 2017
Tuček, Milan
V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., položilo baterii otázek zkoumající po roční zkušenosti postoje občanů České republiky k opatřením zavedeným loňskou novelou zákona o českém školství. Podobná baterie byla položena v minulém roce, kdy se jednalo o právě zaváděná opatření. Oproti minulému roku byla baterie rozšířena o položky zjišťují názor na inkluzi dětí se speciálními potřebami do běžných škol a názor na povinný poslední roční předškolní výchovy. Už poněkolikáté se výzkum dotazoval na názory občanů na státní maturity a placení školného na veřejných vysokých školách.
|
|
|
Zlomenina proximálního femuru. Výsledky léčby. Sekundární prevence vzniku nových zlomenin proximálního femuru po zlomenině kontralaterálního proximálního femuru
Vaculík, Jan ; Džupa, Valér (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent) ; Edelmann, Karel (oponent)
Nízkozátěžové zlomeniny proximálního femuru jsou z nízkozátěžových zlomenin nejzávažnější z hlediska ztráty soběstačnosti, nárůstu mortality a rovněž z ekonomického hlediska. Po zlomenině proximálního femuru dochází k nárůstu rizika vzniku dalších nízkozátěžových zlomenin včetně zlomenin kontralaterálního proximálního femuru. Zlomeniny kontralaterálního proximálního femuru bývají spojovány s ještě vyšší mortalitou ve srovnání se zlomeninou prvního proximálního femuru. Přibližně polovina pacientů se zlomeninou proximálního femuru, již prodělala jinou nízkozátěžovou zlomeninu. Ani u těchto pacientů převážně není léčena osteoporóza, prevence zlomenin u těchto pacientů nebývá zahájena. Pacienti po nízkozátěžové zlomenině si často nejsou vědomi příčin vzniku zlomeniny a nevědí, že je možné preventivními opatřeními snížit riziko vzniku dalších zlomenin. Pacienti s nízkozátěžovou zlomeninu převážně trpí chronickými nemocemi a značná část těchto pacientů trpí kognitivními poruchami. Ze strany praktických lékařů převážně nebývá léčba k prevenci zlomenin poskytována, i když je dostupný dostatek důkazů o účinnosti preventivních opatření. Za účelem sjednocení postupu při prevenci zlomenin byly vypracovány doporučené postupy k prevenci zlomenin po zlomenině proximálního femuru, které byly přijaty odbornými společnostmi....
|
|
|
Souvislosti pracovního a soukromého, rodinného a partnerského života v současné české společnosti
Vohlídalová, Marta ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Maříková, Hana (oponent)
Tématem této diplomové práce je vztah pracovního a soukromého, partnerského a rodinného života v současné české společnosti. Česká republika prošla po roce 1989 mnoha proměnami. Oblastmi, do kterých se tyto změny promítly velice výrazně, je svět práce a pracovního života na straně jedné a soukromého a rodinného života na straně druhé. Práce se zaměřuje na to, jak současní lidé pracující v nových pracovních podmínkách, které na českém trhu práce nastaly po roce 1989, a jak hodnotí vliv pracovního života na svůj život soukromý, partnerský a rodinný. Dalším tématem je způsob organizace pracovních kariér v páru a partnerské vztahy v kontextu pracovního života lidí. Součástí práce je též srovnání vybraných Evropských zemí z hlediska míry, do jaké jejich občané pociťují napětí mezi pracovním a rodinným životem. Tato práce je založena na kvantitativní analýze dat ze dvou různých výběrových šetření. První část je primární analýzou dat za Českou Republiku, která pocházejí z reprezentativního výběrového šetření uskutečněného v roce 2005. Mezinárodní srovnání je provedeno na datech z druhého kola Evropského sociálního výzkumu (ESS), které proběhlo na přelomu let 2004 a 2005. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Česká veřejnost o nezaměstnanosti – červen 2017
Tuček, Milan
V červnovém šetření se CVVM zabývalo problematikou nezaměstnanosti. Součástí šetření byl blok otázek mapující názory občanů na současnou úroveň nezaměstnanosti v naší zemi, na její další vývoj, na důvod nezaměstnanosti a na obtížnost nalezení nové práce v místě bydliště.Dvě třetiny veřejnosti hodnotí úroveň nezaměstnanosti jak přiměřenou, šestina jako příliš vysokou, desetina jako příliš nízkou. Oproti minulému roku podíl těch, kteří hodnotí úroveň nezaměstnanosti jako příliš vysokou, poklesl o více než polovinu. Od roku 2013 jde o pokles o 55 procentních bodů.Polovina dotázaných si myslí, že většina nezaměstnaných nemá zájem pracovat. To je dosud nejvyšší podíl, oproti loňsku vzrostl o 10 procentních bodů, oproti roku 2015 se zdvojnásobil. Odhad vývoje nezaměstnanosti v nejbližších dvou letech je následující: polovina (51 %) dotázaných soudí, že bude stejná, necelá čtvrtina (24 %), že se (především mírně) zvýší, více než desetina (13 %) čeká, že se (především mírně) sníží. Všechna zjištění dokazují, že respondenti reflektují současnou velice nízkou míru nezaměstnanosti v ČR, zároveň reflektují i její regionální diference.
|
|
|
Hodnocení ochrany životního prostředí – květen 2017
Tuček, Milan
V květnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., věnovalo tématu ochrany životního prostředí v České republice.Třetina dotázaných si myslí, že Česká republika se nedostatečně stará o životní prostředí, necelé tři pětiny (58 %) se kloní k názoru, že se stará „přiměřeně“.Nejhorší situace je v zatížení ŽP automobilovou dopravou (83 % odpovědí „spíše špatná“ a „velmi špatná“).\nNejpříznivěji je hodnoceno chování občanů k ŽP, úspornost spotřeby občanů, využívání obnovitelných zdrojů a dopad zemědělské výroby – dvě pětiny dotázaných hodnotily situaci „velmi dobře“ nebo „spíše dobře“.Co se týče chování vlastních domácností, naprostá většina z nich třídí běžný odpad (87 % „vždy“ nebo „často“), více než tři čtvrtiny pak i nebezpečný odpad. Naopak jen necelá pětina domácností kupuje „vždy nebo „často“ biopotraviny či omezuje jízdu autem (třetina domácností uvedla odpověď „nikdy“).V posledních třech letech se názory na míru ochrany ŽP, na ekologičnost chování občanů, institucí a vlastní domácnosti více méně nezměnily.
|
|
|
Postoje občanů k trestu smrti – květen 2017
Tuček, Milan
Centrum pro výzkum veřejného mínění zkoumalo v květnovém šetření postoje českých občanů k trestu smrti. Položené otázky se týkaly jednak obec-ného názoru na to, zda by trest smrti v České republice měl existovat, nebo ne, jednak zjišťovaly, nakolik lidé souhlasí, nebo nesouhlasí, s různými konkrétními výroky o trestu smrti.
|
|
|
Hodnocení životních podmínek v místě bydliště – duben 2017
Tuček, Milan
V dubnovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i., zajímalo, jak jsou občané České republiky celkově spokojeni se životem v místě svého bydliště a také jak jsou v místě bydliště spokojeni s vybranými životními podmínkami.\nTéměř čtyři pětiny dotázaných jsou velmi (22 %) nebo spíše (55 %) spokojeny s životem v místě bydliště. Jde o dosud nejvyšší podíl spokojených respondentů za více než deset let, co je otázka pokládána, ovšem nárůst spokojenosti v posledních pěti letech je v řádu několika málo procent.\nCelková spokojenost s životem v místě bydliště je vyšší ve venkovských obcích než ve městech, nejméně spokojeni jsou obyvatelé středně velkých měst.\nCo se týče hodnocení konkrétních životních podmínek, nejvyšší spokojenost je s technickou vybaveností obcí (kanalizace…), svozem odpadů, dostupností obchodů, škol, zdravotní péče, nejnižší spokojenost je pak s nabídkou pracovních míst, úrovní mezd v lokalitě, stavem komunikací, službami pro postižené a pro seniory.\nOproti minulému roku poklesla spokojenost s dostupností a kvalitou služeb a s možností kulturního a sportovního vyžití.\n
|
|
| |
|
|
Vztah české veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v ČR – březen 2017
Tuček, Milan
V březnu 2017 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 17 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako skupina ke srovnání s ostatními. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí“, 2 „spíše sympatičtí“, 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí“, 4 „spíše nesympatičtí“ a 5 „velmi nesympatičtí“.
|
host ::
RSS.