|
|
Změny v osobách účastníků řízení v nalézacím řízení sporném
Jebousek, Jakub ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Silvia (oponent)
měny v osobách účastníků řízení v nalézacím řízení sporném Předmětem zkoumání diplomové práce jsou změny, které mohou nastat v osobách účastníků řízení v nalézacím řízení sporném. Hlavní pozornost proto přirozeně soustředěna na nalézací řízení sporné, nicméně v práci jsou zařazeny i pasáže týkající se nalézacího řízení nesporného. Je tomu tak proto, že obě řízení spadají pod stejný druh civilního procesu nalézací řízení. Vykazují tak v některých ohledech shodné znaky, nicméně pro jejich odlišný účel je nutné, navzáj zřetelně vymezit a odlišit. Práce má za cíl postihnout změny v osobách účastníků sporného řízení komplexně. Proto je práci popsána a kriticky zhodnocena účinná právní úprava, upozorněno na její nedostatky a navrženy možné legislativní změny de leg . Předmětem zkoumání je též tuzemských soudů týkající se této problematiky. Na její závěry je na některých místech odkazováno, kdežto v určitých případech jsou judikatorní závěry podrobovány kritice. Jelikož se práce týká především účastníků řízení, je v první části práce vymezeno, kdo je účastníkem sporného řízení, a také rozebrány předpoklady účastenství. Druhá část pak obsahuje historický exkurz, který se zabývá vývojem institutů umožňující změny osobách účastníků řízení v odexech civilního práva procesního od vzniku československého státu až do...
|
|
|
Působnost státního zastupitelství v netrestní oblasti
Nechvátalová, Helena ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá působností státního zastupitelství v netrestní oblasti. Primárním cílem této práce je uceleně obsáhnout shora uvedenou právní problematiku, která ačkoli má svá četná specifika, je často opomíjena a upozaďována v souvislosti s trestní působnosti státních zastupitelství. Pozornost je věnována jak postavení státních zástupců v jednotlivých civilních řízeních a procesním oprávněním s tím spojených, tak jejich dozorovým oprávněním nad místy, kde je omezována osobní svoboda, kdy právě tyto dvě právní oblasti tvoří netrestní působnost státních zastupitelství. Rigorózní práce je členěna do devíti kapitol vyjma úvodu a závěru. Jednotlivé kapitoly na sebe logicky navazují, kdy první kapitola nabízí historický vhled do vývoje státních zastupitelství jako takových společně s důrazem kladeným na vývoj civilní působnosti státních zastupitelství. Na historickou úpravu navazuje úprava současná, které je věnována pozornost v kapitole druhé, jež nabízí přehled jednotlivých právních předpisů dotýkajících se netrestní působnosti státních zastupitelství. Následující kapitola, tj. kapitola třetí, pak nastiňuje specifika netrestní působnosti, kterým se ve svém obsahu blíže věnuje. Kapitoly čtvrtá a pátá se dále věnují civilní působnosti státních zastupitelství, tedy zejména znakům typickým...
|
|
|
Obrana povinného v exekučním řízení
Laurinová, Aneta ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Silvia (oponent)
Obrana povinného v exekučním řízení Abstrakt Diplomová práce se zaměřuje na obranu povinného v exekučním řízení. Je rozdělena na část teoretickou a část praktickou a člení se do šesti kapitol. Při sepisování práce jsem čerpala z odborné literatury, odborných článků, judikatury soudů a právních předpisů, ať už současných či historických. Cílem této práce bylo podat teoretický výklad vybraných institutů obrany povinného a podrobit je kritice. V jednotlivých částech proto nechybí úvahy o dostatečnosti či nedostatečnosti právní úpravy ve vztahu k povinnému či přílišné prodlužnickosti právní úpravy a možnostmi jejího zneužití povinným. První kapitola je věnována historickému exkursu se zaměřením na exekuční právo s důrazem na možnosti obrany povinného před exekucí. Exkurs začíná v dobách římských, pokračuje přes středověké a novověké exekuční právo v českých zemích a končí významnými mezníky v exekučním právu ČSR a ČR se zaměřením na vznik dvojkolejnosti současné právní úpravy. Druhá kapitola vymezuje účastníky exekučního řízení, neboť právě účastníci řízení jsou adresáti jednotlivých projevů ochrany a obrany v exekuci. Je proto nutné si vymezit, na jaké subjekty se vztahují projevy ochrany a obrany v exekučním řízení. Třetí kapitola nastiňuje rozdíl mezi obranou a ochranou povinného ve smyslu jejich projevů v...
|
|
|
Pozůstalostní řízení se zaměřením na řešení sporných otázek
Benko, Jan ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
POZŮSTALOSTNÍ ŘÍZENÍ SE ZAMĚŘENÍM NA ŘEŠENÍ SPORNÝCH OTÁZEK Klíčová slova: pozůstalostní řízení, sporné otázky v pozůstalostním řízení, řešení sporných otázek Přestože je pozůstalostní řízení pravidelnou agendou pouze jediného právnického povolání v České republice - notářů - je vhodné mu ze strany ostatních členů právnické obce věnovat pozornost alespoň do té míry, aby o něm měli obecný přehled. Tato znalost pak najde uplatnění nejen v jejich profesní, ale i soukromé sféře. Příslušníci advokátního stavu pak musí mít tyto znalosti podstatně širší a hlubší, neboť při jejich zastupování v řízení před notářem jako soudním komisařem mohou vzniknout a také vznikají situace, kdy je sporné, zda je někdo dědicem, jaký majetek tvoří pozůstalost, aj. Cílem této práce tedy zejména je podat širší odborné veřejnosti výklad o pozůstalostním řízení, který dodá obecný přehled o jeho běžném i komplikovanějším průběhu, upozorní na potenciálně vzniknuvší spory a sporné otázky, a členům notářské obce pomoci s každodenním výkonem soudního komisariátu a přispět jasnějšímu a jednotnějšímu řešení (nejen) sporných otázek v pozůstalostním řízení. První polovina této práce je věnována vývoji a teoretickému pozadí pozůstalostního řízení s tím, že se jej snaží v podstatných bodech chronologicky kopírovat. Jsou zde rozebrány jeho...
|
|
|
Zkrácená (rozkazní) řízení
Burianová, Klára ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Vyskočilová, Silvia (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkrácenými (rozkazními) řízeními a snaží se nabídnout komplexní pohled na zkrácená řízení. Práce se dělí do sedmi částí. První část obecně představuje zkrácená řízení. Zaměřuje se také na základní principy rozkazního řízení, na příslušné soudy a soudní spisy. Následně se čtenář v druhé až páté části postupně dozví o platebním rozkazu, elektronickém platebním rozkazu, evropském platebním rozkazu a také směnečném a šekovém platebním rozkazu. Šestá část se týká rozkazních řízení podle věcného záměru civilního řádu soudního. Závěrečná sedmá část souvisí s francouzskou úpravou rozkazních řízení. Pro rozkazní řízení je příznačné, že není nařizováno jednání, nedochází k dokazování, a ani osvědčování skutkového stavu. Soud rozhoduje bez slyšení žalovaného pouze na podkladě žaloby. V platebním rozkazu je žalovanému uložena povinnost uhradit peněžitou částku, či podat odpor. Rozdíl mezi elektronickým platebním rozkazem a klasickým platebním rozkazem je ve formě podání návrhu. Výhoda elektronického rozkazního řízení tkví v tom, že návrh na vydání elektronického platebního rozkazu se podává elektronicky. Směnečným nebo šekovým platebním rozkazem je uplatňován nárok z šeku či směnky. Pro žalobce je směnečné a šekové rozkazní řízení prospěšné zejména z důvodu výraznější aplikace principu...
|
|
|
Zkrácená řízení v civilním procesu
Lakron, David ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Sedláček, Miroslav (oponent)
Zkrácená řízení jakožto tradiční institut občanského práva procesního i přes svůj dlouholetý vývoj obsahují v současné právní úpravě mnoho nedostatků. Tato práce se tak snaží o ucelenější právní analýzu současné právní úpravy zkrácených řízení a o nabídnutí řešení jejích mezer. Inspiraci pro řešení těchto problémů práce nalézá i v zahraničních právních úpravách, které jsou podrobeny komparaci s českou právní úpravou. Práce tak nabídne komparaci s německou, francouzskou a slovenskou právní úpravou, kdy především německá právní úprava poskytuje návod pro zdokonalení automatizace rozkazního řízení, ke které se snaží i český zákonodárce dospět. Odborná veřejnost zkráceným řízením neposkytuje patřičnou pozornost, kdy jsou spíše sepsány články či publikace na specifickou část této problematiky, ale ucelenější pohled a provázanost jednotlivých řízení či případná jejich komparace mezi sebou v odborné literatuře téměř chybí. Neodborná veřejnost tak nemá možnost pochopit význam a hlavně výhodu zkrácených řízení. Tato práce se toto snaží napravit a poskytnout tak komplexnější pohled na zkrácená řízení, ať již v obecné rovině nebo i s ohledem na jednotlivá zkrácená řízení a jejich vzájemnou provázanost. V práci tak dochází k rozebrání rozkazního řízení prostého, evropského rozkazního řízení, směnečného či...
|
|
|
Vybrané otázky zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) až h) o.s.ř.
Najmanová, Veronika ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Vybrané otázky zastavení exekuce podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) až h) o. s. ř. ABSTRAKT Exekuce, jakožto nucený výkon povinnosti postižením majetkové sféry povinného za účelem vymožení dlužného plnění, představuje významný procesní nástroj k realizaci práv oprávněného vůči povinnému, jenž povinnost uloženou mu v exekučním titulu dobrovolně nesplnil. Nikoliv všechny exekuce jsou ovšem úspěšné, aby skončily vymožením dlužného plnění. V průběhu řízení totiž mohou nastat okolnosti, jejichž důsledkem je nemožnost v exekuci dále pokračovat a musí být ukončena dříve, než dojde k naplnění jejího účelu. Právní řád na tyto situace pamatuje v podobě zastavení exekuce. Smyslem tohoto procesního institutu je trvale zabránit nucené realizaci vymáhané povinnosti dle exekučního titulu a odstranit účinky probíhající exekuce na majetkovou sféru povinného. Jedná se zároveň o jediný prostředek, který mají vyjmenované osoby k dispozici jakožto obranu proti probíhající exekuci. Existuje celá řada důvodů vedoucích k zastavení exekuce, avšak tato rigorózní práce pojednává o vybraných případech zastavení exekuce výhradně podle ustanovení § 268 odst. 1 písm. a) až h) o. s. ř. Další důvody nalezneme mimo odstavce 2 až 4 téhož ustanovení i v jiných ustanoveních občanského soudního řádu, a to v rámci pojednání o jednotlivých...
|
|
|
Předběžná opatření ve sporném řízení
Pelcová, Zuzana ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Předběžná opatření ve sporném řízení Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá předběžnými opatřeními ve sporném řízení, jejichž cílem je co nejrychlejší poskytnutí dočasné ochrany ohroženého nebo porušeného práva při naplnění požadavků práva na soudní ochranu a spravedlivý proces. První kapitola této rigorózní práce je věnována definování pojmu, účelu a druhů předběžných opatření v civilním procesu. Druhá kapitola pak shrnuje historický vývoj předběžných opatření v českém právním řádu od 18. století až do současnosti. Třetí kapitola věnující se řízení o nařízení předběžného opatření představuje těžiště této práce. V této kapitole jsou podrobně analyzovány jednotlivé fáze řízení o nařízení předběžného opatření, a to od zkoumání procesních podmínek, předpokladů pro nařízení předběžného opatření, zkoumání návrhu na nařízení předběžného opatření, specifického průběhu tohoto řízení, až po vydání rozhodnutí, opravné prostředky proti němu a případnou náhradu újmy nebo jiné škody. Následně se v kapitole čtvrté zabývám problematickými aspekty řízení o nařízení předběžného opatření, jež vyplynuly z provedené analýzy, a to z hlediska požadavků práva na spravedlivý proces. Kapitola pátá je posléze věnována srovnání dosavadní české právní úpravy s platnou právní úpravou Spolkové republiky Německo a Slovenské republiky....
|
|
|
Konkurs jako způsob řešení úpadku dlužníka
Vaníček, Petr ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Konkurs jako způsob řešení úpadku dlužníka Abstrakt Předmětem této práce je konkurs jakožto způsob řešení úpadku dlužníka. Konkurs je zjednodušeně řečeno způsob řešení úpadku, který sleduje zejména zpeněžení majetku dlužníka a je také univerzálním způsobem řešení úpadku dostupný pro všechny dlužníky. I přesto mu poslední dobou není věnována velká pozornost, která je soustředěna mnohem více na sanační způsoby řešení úpadku, jako jsou reorganizace a oddlužení. Rigorózní práce tak postupně seznamuje čtenáře s právní úpravou nejdůležitějších právních institutů vázajících se ke konkursu a vybraných navazujících souvislostí, které zpravidla mívají na průběh řešení úpadku konkursem zásadní dopad nebo mohou působit problematicky. První kapitola je věnována podrobnějšímu uvedení do světa úpadkového a konkursního práva z hlediska jeho historického vývoje. Druhá kapitola popisuje insolvenční návrh a cestu dlužníka k prohlášení úpadku, tedy předcházející fáze řízení. Její zařazení bylo nutné vzhledem k mnohým provázanostem insolvenčního řízení. Patrně stěžejní část je koncentrována do kapitoly třetí, kde jsou představeny zejména problematické části účinků, které ve sféře dlužníka prohlášení konkursu vyvolává a vzájemné fungování jednotlivých zapojených subjektů. Dále je pojednáno o některých specifických podobách...
|
|
|
Remedies in civil procedure under Czech and Slovak legal order - comparative view
Majchrák, Tadeáš ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Opravné prostriedky v civilnom procese v českej a slovenskej právnej úprave v komparatívnom pohľade Abstrakt Cieľom rigoróznej práce je analýza a následné porovnanie jednotlivých opravných prostriedkov nachádzacieho konania ako základného druhu civilného (súdneho) procesu v právnych úpravách dvoch samostatných štátov, Českej republiky a Slovenskej republiky, s dôrazom kladeným najmä na odlišnosti oboch poriadkov, ako aj na rovnaké alebo podobné znaky prameniace zo spoločne zdieľanej právnej, historickej, kultúrnej a spoločenskej minulosti, a tiež zo vzájomnej inšpirácie a zdieľaných hodnotových postojov. V prvej časti pojednávajúcej o všeobecných teoretických východiskách a pojmoch, sa dôraz kladie na popis civilného procesu v oboch štátoch, predovšetkým z hľadiska jeho členenia na nachádzacie a vykonávacie konanie. Fázou nachádzacieho konania je konanie opravné, v ktorom na základe opravných prostriedkov skúma opravný súd správnosť napadnutého rozhodnutia. Nachádzacie konania možno diferencovať na sporové a mimosporové konania. Pokiaľ ide o subjekty zúčastnené na civilnom konaní, sú nimi najmä účastníci konania, resp. strany sporu a súd. Okrem nich sa konaní môžu zúčastniť i iné osoby, ako prokurátor (štátny zástupca), advokát, notár či v ČR Úrad pre zastupovanie štátu vo veciach majetkových. Druhá časť...
|
host ::
RSS.